13 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného v ČR trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 15 662 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 662 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 498 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 10,00 % ročně z částky 4 388 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 4 388 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 4 388 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 662 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o ubytování, jejímž předmětem byl nájem buňky [číslo] v domě [adresa], v [část obce], ul. [ulice], a to na dobu od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020. Dle smlouvy se žalovaný zavázal uhradit nájemné 1 000 Kč, úhradu paušálu za služby 3 000 Kč a zvýšenou paušální úhradu za užívání soukromých spotřebičů 373 Kč na následující měsíc. Žalovaný při podpisu smlouvy zaplatil zálohu 1 500 Kč, neuhradil však doplatek za ubytování za duben 2020 ve výši 2 873 Kč. Žalovaný buňku dobrovolně nevyklidil do 30. 4. 2020, proto žalobce požaduje dále náhradu za bezesmluvní užívání buňky ve výši sjednané ceny za ubytování od 1. 5. 2020 do 29. 7. 2020, tj. do doby vyklizení. Dne 29. 7. 202 žalovaný na základě prohlášení o uznání dluhu uznal dluh za nájemné a služby ve výši 15 662 Kč a zavázal se jej uhradit do 31. 8. 2020, avšak tak neučinil. Zároveň žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o ubytování [číslo] [spisová značka] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 27. 3. 2020 žalobce poskytl žalovanému ubytování v ubytovacím zařízení na adrese [adresa] [anonymizována dvě slova], patro [anonymizováno], buňka [anonymizováno] na dobu určitou od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020 a žalovaný se zavázal uhradit nájemné za duben 2020 ve výši 1 000 Kč, úhradu paušálu za služby na 1 osobu za měsíc duben 2020 ve výši 3 000 Kč a zvýšenou paušální úhradu za užívání soukromých spotřebičů za květen 2020 ve výši 373 Kč, celková předepsaná úhrada činila částku 4 373 Kč. Žalovaný dále dle smlouvy před podpisem smlouvy uhradil zálohu 1 500 Kč a zavázal se doplatek ve výši 2 873 Kč uhradit do posledního dne příslušného měsíce na účet žalobce. Dle smlouvy nezaplacení celkové úhrady za ubytování řádně, včas a v celkové výši může mít za následek neuzavření nové smlouvy o ubytování. Dle upozornění a výzvy k úhradě ze dne 29. 7. 2020 žalovaný užíval předmětnou buňku do 29. 7. 2020, avšak nehradil předepsané nájemné včetně záloh na služby řádně a včas, a byl opakovaně v prodlení s platbami. Dle přehledu prodlení k datu 29. 7. 2020 činil dluh žalovaného vůči žalobci na nájemném a službách částku 15 662 Kč. Dle prohlášení o uznání dluhu, jeho výše a splatnosti na nájemném a službách ze dne 29. 7. 2020 žalovaný dluh ve výši 15 662 Kč uznal co do důvodu i výše, a zavázal se jej zaplatit žalobci nejpozději do 31. 8. 2020. Žalovanému byla dle podací stvrzenky zaslána dne 3. 9. 2020 předžalobní upomínka ze dne 26. 8. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2326 občanského zákoníku smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

5. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, kdy soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o ubytování. Z této smlouvy vznikla žalobci povinnost poskytnout žalovanému přechodný nájem od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020, a naproti tomu žalovanému vznikla povinnost za tyto služby zaplatit dohodnutou cenu. Žalovaný neuhradil plnou částku za měsíc duben 2020, a proto nedošlo k uzavření smlouvy na další měsíc. Žalovaný navíc po skončení smlouvy o ubytování užíval specifikovanou buňku bez právního důvodu do 29. 7. 2020, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a vznikla mu povinnost uhradit částku ve výši sjednané ceny za ubytování. Svůj dluh vůči žalobci navíc žalovaný písemně uznal a zavázal se jej uhradit do 31. 8. 2021, což však neučinil. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 15 662 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech (např. 12 C 51/2021, 9 C 151/2020). Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.

10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.