13 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , země zastoupená advokátkou titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 25. 3. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně podala k [název soudu] žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla zápůjčku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit do 24. 3. 2014. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení od 25. 3. 2014 do zaplacení. 3. [název soudu] ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Následně [název soudu] usnesením vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. Zdejší soud za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 17. 3. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce prostředky komunikace na dálku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč převodem na bankovní účet dne 17. 3. 2014 a žalovaný se zavázal uhradit částku 1 100 Kč nejpozději do 24. 3. 2014. Žalovanou částku představuje nevrácená jistina 1 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 5. 6. 2020, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [země], jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.

6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku dle § 1820 a násl. občanského zákoníku. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku.

7. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o zápůjčce částku 1 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 25. 3. 2014 (tj. den následující po splatnosti zápůjčky) do zaplacení, když žalovaný se s úhradou dluhu dostal do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.

10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.