13 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, země zastoupená advokátkou titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 25. 3. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně podala k název soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla zápůjčku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit do 24. 3. 2014. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení od 25. 3. 2014 do zaplacení. 3. název soudu ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Následně název soudu usnesením vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. Zdejší soud za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne 17. 3. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce prostředky komunikace na dálku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč převodem na bankovní účet dne 17. 3. 2014 a žalovaný se zavázal uhradit částku 1 100 Kč nejpozději do 24. 3. 2014. Žalovanou částku představuje nevrácená jistina 1 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 5. 6. 2020, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na země, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.

6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku dle § 1820 a násl. občanského zákoníku. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku.

7. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o zápůjčce částku 1 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 25. 3. 2014 (tj. den následující po splatnosti zápůjčky) do zaplacení, když žalovaný se s úhradou dluhu dostal do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.

10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).