13 C 150/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného t. č. ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 39 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 39 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 12 305 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 39 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 7. 2019 uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce pronajal žalovanému bytovou jednotku číslo v objektu adresa v obec Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a dodatkem číslo k nájemní smlouvě byla prodloužena až do 31. 12. 2020. Nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu bylo sjednáno ve výši 13 000 Kč měsíčně. Žalovaný zaslal žalobci výpověď z nájmu bytu ze dne 26. 8. 2020, a to z důvodu porušení § 2272 občanského zákoníku. Výpověď žalobce převzal dne 26. 8. 2020 a dopisem ze dne 31. 8. 2020 žalovanému odpověděl na výpověď, kde odmítl námitku o porušení § 2272 občanského zákoníku (anonymizováno 5 slov role v řízení role v řízení), výpověď z bytu však vzal na vědomí s tím, že nájemní vztah končí ke dni 30. 11. 2020. Žalovaný však již za měsíc září, říjen a listopad 2020 neuhradil žádnou platbu na nájemné a služby spojené s užíváním bytu, kdy mu vznikl dluh ve výši 39 000 Kč. Zároveň žalobce uplatnil nárok za zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 16. 2. 2021 do zaplacení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle nájemní smlouvy číslo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 1. 7. 2019 žalobce pronajal žalovanému byt číslo v objektu adresa v obec o velikosti výměra, jehož vlastníkem je dle výpisu z katastru nemovitostí žalobce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019. Dle protokolu o odevzdání a předání bytu ze dne 1. 7. 2019 žalovaný předmětný byt převzal k dočasnému užívání. Dle evidenčního listu činilo sjednané nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu částku 13 000 Kč měsíčně. Dle čl. VI. písm. d) nájemní smlouvy činila výpovědní doba 3 měsíce. Dle dodatku číslo k nájemní smlouvě ze dne 1. 1. 2020 byla prodloužena doba trváním nájmu do 31. 12. 2020. Dle výpovědi z nájmu z důvodu porušení smluvních podmínek ze strany pronajímatele ze dne 26. 8. 2020 žalovaný vypověděl nájemní smlouvu z důvodu porušení § 2272 odst. 2 občanského zákoníku, neboť žalovanému anonymizováno 19 slov. Dle odpovědi na výpověď ze dne 31. 8. 2020 žalobce vzal výpověď žalovaného na vědomí, avšak odmítl tvrzení žalovaného, že by anonymizováno 7 slov role v řízení anonymizováno 5 slov s tím, že nájem končí ke dni 30. 11. 2020, tedy uplynutím tří měsíční výpovědní doby. Žalovaný dle vývoje plateb za rok 2020 neuhradil nájemné za měsíc číslo ve výši 13 000 Kč, za měsíc číslo ve výši 13 000 Kč a za měsíc číslo ve výši 13 000 Kč, a vznikl mu tak dluh na nájemném a službách v celkové výši 39 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného nájemného dopisem ze dne 1. 10. 2020 za měsíc září 2020, dopisem ze dne 2. 11. 2020 za měsíc září a říjen 2020, a dopisem ze dne 1. 12. 2020 za měsíc září, říjen a listopad 2020. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 4. 2. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky 39 000 Kč, a to nejpozději do 15. 2. 2021.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. a ve spojení s § 2235 - § 2241 občanského zákoníku (zvláštní ustanovení o nájmu bytu a domu).

5. Dle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o nájmu bytu. Z této smlouvy vznikla žalobci povinnost poskytnout žalovanému k dočasnému užívání ve smlouvě specifikovanou bytovou jednotku, a naproti tomu žalovanému vznikla povinnost platit nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Nájem byl ukončen výpovědí žalovaného ze dne 26. 8. 2020 a výpovědní doba dle nájemní smlouvy uplynula dnem 30. 11. 2020. Žalovaný však neuhradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc září 2020, říjen 2020 a listopad 2020, tedy nehradil nájemné po dobu výpovědní doby, i přesto, že mu podanou výpovědí povinnost hradit nájemné nezanikla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu v celkové výši 39 000 Kč.

8. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě jako takové se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že podal výpověď s tím, že zde byl dán důvod výpovědi bez výpovědní doby. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci z titulu nájemní smlouvy částku 39 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 16. 2. 2021 (tj. od uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud žalobci přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 305 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 2 660 Kč, tj. 7 980 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH počítané z částky 8 880 Kč, tj. po zaokrouhlení ve výši 1 865 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 1 560 Kč.

10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).