13 C 153/2021
č. j. 13 C 153/2021-34
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 947 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 947 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 947 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 947 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o ubytování. Žalovanému za měsíc [měsíc] [rok] vznikl dluh na nájmu a zálohách na služby ve výši 3 947 Kč, kdy žalovaný na základě prohlášení o uznání dluhu uznal dluh za nájemné a služby a zavázal se jej uhradit do 31. 8. 2020, avšak tak neučinil. Zároveň žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 1. 9. 2020 do zaplacení.
3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 29. 4. 2020 uzavřena smlouva o ubytování [číslo] [spisová značka], na základě které žalobce poskytl žalovanému ubytování v ubytovacím zařízení na adrese [adresa] [anonymizována dvě slova], buňka [číslo] na dobu od [datum] do [datum] a žalovaný se zavázal uhradit nájemné a služby v celkové výši 3 478 Kč. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 29. 4. 2020 dále uzavřena smlouva o ubytování [číslo] [spisová značka] na dobu určitou od [datum] do [datum], jejímž předmětem byla shodná buňka, kdy žalovaný se zavázal uhradit nájemné za [měsíc] 2020 celkové výši 4 147 Kč. Přílohou obou smluv je ubytovací řád a čestné prohlášení obsahující seznam používaných soukromých spotřebičů. Dle prohlášení o uznání dluhu, jeho výše a splatnosti na nájemném a službách ze dne 30. 7. 2020 žalovaný dlužil žalobci ke dni 30. 7. 2020 částku 3 947 Kč (nájemné 800 Kč a služby 3 147 Kč), kdy dluh v této výši žalovaný uznal co do důvodu i výše, a zavázal se jej zaplatit žalobci nejpozději do 31. 8. 2020. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 19. 2. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o ubytování dle § 2326 občanského zákoníku, kdy dluh vzniklý z tohoto právního vztahu žalovaný v souladu s § 2053 uznal, co do důvodu a výše. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o ubytování. Z této smlouvy vznikla žalobci povinnost poskytnout žalovanému přechodný nájem, a žalovanému vznikla povinnost za tyto služby zaplatit dohodnutou cenu. Žalovaný neuhradil plnou částku za měsíc [měsíc] 2020, a proto nedošlo k uzavření další smlouvy. Svůj dluh vůči žalobci navíc žalovaný písemně uznal a zavázal se jej uhradit do 31. 8. 2021, což však neučinil. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 3 947 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 1. 9. 2020 do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.
8. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.