13 C 163/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného v ČR naposledy bytem adresa žalovaného t. č. neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem osobní údaje opatrovníka jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 5 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 760 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. České republice – Okresnímu soudu v Příbrami se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 7 630 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 760 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel automobilu registrační značka neměl od datum do datum k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti, a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 5 760 Kč sestávající z příspěvku 5 460 Kč a poplatku spojeného s uplatněním práva 300 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Vzhledem k tomu, že aktuální bydliště žalovaného se soudu nepodařilo vypátrat, ustanovil mu soud opatrovníka z řad advokátů. Opatrovník se ve věci vyjádřil podáním ze dne datum tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok neuznává s tím, že žalobkyně nedoložila listinné důkazy prokazující její tvrzení uvedená v žalobě, a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalobkyně se ve věci vyjádřila podáním ze dne datum tak, že v případě předmětného vozidla nebyl pro období od datum do datum sdělen žádný údaj o existenci pojištění odpovědnosti, kdy ministerstvo dopravy žalobkyni sdělilo, že předmětné vozidlo bylo v té době evidováno jako provozované a tudíž k němu mělo být uzavřeno pojištění odpovědnosti. Jako vlastník a provozovatel vozidla byl v daném období evidován žalovaný.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, je žalobkyně příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výpisu z anonymizována tři slova vyplývá, že žalovaný je vlastníkem/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tov. zn. značka vozidla, registrační značka, VIN: VIN, kdy k tomuto vozidlu neměl žalovaný v období od datum do datum sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. celkem počet dní, čímž porušil svou zákonnou povinnost a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 5 760 Kč představující zákonný příspěvek 5 460 Kč tvořený příslušnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno, tj. denní sazbou 65 Kč, a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Dle tohoto výpisu bylo v období od datum do datum předmětné vozidlo pojištěno u právnická osoba (pojistná smlouva číslo). Z návrhu pojistné smlouvy číslo uzavřeného mezi žalovaným a právnická osoba dne datum vyplývá, že k předmětnému vozidlu bylo u této pojišťovny sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti s účinností od datum, kdy od datum do datum (tedy v rozhodné době) dle sdělení právnická osoba nebyla s touto pojišťovnou k předmětnému vozidlu uzavřena žádná smlouva. Dle karty vozidla anonymizováno je předmětné vozidlo provozováno a jako vlastník a provozovatel je evidován žalovaný, což vyplývá i doloženého technického průkazu. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě příspěvku do garančního fondu, splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovanému byla dle sledování zásilek zaslána předžalobní upomínka ze dne datum, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní občan země, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 a dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 864/2007, kdy je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.

6. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.

7. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, když neměl v období od datum do datum (tj. počet dní) sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k předmětnému vozidlu (§ 2779 občanského zákoníku), v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Soud je přesvědčen, že žalobkyně veškerá svá tvrzení řádně prokázala doloženými listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10,00 % ročně z této částky od datum (tj. den následující po splatnosti příspěvku) do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou příspěvku do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení státu za ustanoveného opatrovníka soud rozhodl tak, že České republice - Okresnímu soudu v Příbrami se náhrada nákladů nepřiznává, kdy dle § 148 odst. 1 o. s. ř. by žalovaný byl povinen hradit náklady státu za ustanoveného opatrovníka, avšak vzhledem k tomu, že je neznámého pobytu, tyto náklady by byly zřejmě nevymahatelné, proto mu soud tuto povinnost neuložil, když využil moderačního práva dle § 150 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 630 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou a půl úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, ½ úkon jednoduchá výzva k plnění) po 200 Kč, tj. 500 Kč, dvou úkonů právní služby (vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum) po 1 500 Kč, tj. 3 000 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, dvou režijních paušálů po 300 Kč, tj. 600 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů, tj. cestovné 679 Kč (cesta obec - obec a zpět na jednání soudu dne datum), náhrady za promeškaný čas 400 Kč (4 půl hodiny po 100 Kč), 21 % DPH počítané z částky 5 479 Kč (součet odměny za právní služby, režijních paušálů, cestovného a náhrady za promeškaný čas), tj. po zaokrouhlení 1 151 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 1 000 Kč.

10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).