13 C 171/2020
č. j. 13 C 171/2020-91
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami rozhodl ve věci o nároku na zaplacení půjčky, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně až do změny úrokové sazby podle repo sazby ČNB zvýšené o sedm procentních bodů. Soud považoval sjednaný souhrnný poplatek za neplatný, protože jeho výše 69,6 % ročně přesahuje obvyklou úrokovou míru a porušuje dobré mravy. Přiměřenou úrokovou míru stanovil na 12,86 % ročně, což odpovídá úrokové sazbě bankovních úvěrů v době uzavření smlouvy. Žaloba byla ve zbytku zamítnuta, protože žalovaná již zaplatila částku, která se počítá na úrok a jistinu.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně anonymizována tři slova jméno anonymizována dvě slova číslo, příjmení jméno, země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované t. č. ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 002 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 7,50 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 8,00 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, ve výši 9,00 % ročně z částky 14 002 Kč od datum do datum, z částky 14 002 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 5 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 7,50 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 8,00 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, ve výši 9,00 % ročně z částky 5 998 Kč od datum do datum, z částky 5 998 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 350 Kč od datum do datum zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Benešově žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit nad rámec jistiny částku 13 920 Kč (tzv. souhrnný poplatek), a to v počet týdenních splátkách po 640 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok 5 350 Kč.
2. Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 28. 7. 2020 č. j. 12 C 84/2020 - 22 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Soud usnesením ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o půjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum číslo právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 33 920 Kč (jistina 20 000 Kč a souhrnný poplatek 13 920 Kč), a to v počet týdenních splátkách po 640 Kč. Převzetí hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 570 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na právnická osoba anonymizováno s účinností ke dni datum, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne datum. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne datum. Žalovanou částku představuje neuhrazená jistina 20 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek 5 350 Kč (v žalobě označen jako kapitalizovaný úrok). Žalované byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne datum, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dle databáze časových řad příjmení činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústavy v době uzavření předmětné smlouvy 12,86 % ročně.
4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území země anonymizováno, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy jelikož si smluvní strany nezvolily právo, kterým se jejich smlouva bude řídit a žalovaná má bydliště na území ČR, je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.
5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) účinného do 31. 12. 2013, a zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvy o postoupení pohledávek soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, a nebo se příčí dobrým mravům.
6. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel.
7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud shledal ustanovení o souhrnném poplatku (kdy se jedná o skrytý smluvní úrok) za neplatné ujednání, když v předmětné smlouvě dohodnutý smluvní úrok 69,6 % považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy, když je mnohonásobně vyšší, než je obvyklé a znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy. Soud jako přiměřenou shledal úrokovou míru ve výši obvyklé úrokové míry úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce, tedy ve výši 12,86 %. V tomto duchu soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu ČR i judikaturu Krajského soudu v Praze. V této souvislosti soud odkazuje na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a dále např. na nález ÚS ČR pod č. III. ÚS 77/97 ze dne 8. 7. 1997. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku bylo možné při peněžité půjčce dohodnout i úroky (v daném případě tomu tak bylo v podobě sjednaného souhrnného poplatku), nicméně sjednaná úroková míra nemůže výrazně přesahovat obvyklou úrokovou míru při uzavírání obdobných smluv s bankovními subjekty v daném místě a čase. Souhrnný poplatek v předmětné smlouvě nebyl nijak definován, není zřejmé, z čeho se skládá a jak je určen a za co má být žalobkyni vyplacen.
9. V dané věci to tedy znamená, že žalovaná byla povinna zaplatit jistinu 20 000 Kč a smluvní úrok 2 572 Kč (12,86 %), celkem tedy částku 22 572 Kč. Žalovaná zaplatila pouze částku 8 570 Kč, kdy tuto částku je nutno započíst na souhrnný poplatek, resp. soudem vypočtený úrok, a dále na jistinu, a proto soud žalobě vyhověl co do částky 14 002 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky a ve zbytku žalobu zamítl.
10. Ohledně zákonného úroku z prodlení soud aplikoval § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, neboť žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení.
11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadoval.
12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.