13 C 171/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně anonymizována tři slova jméno anonymizována dvě slova číslo , příjmení jméno , země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované t. č. ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 002 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,00 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,00 % ročně z částky 14 002 Kč od [datum] do [datum], z částky 14 002 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 5 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,00 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9,00 % ročně z částky 5 998 Kč od [datum] do [datum], z částky 5 998 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 350 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Benešově žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit nad rámec jistiny částku 13 920 Kč (tzv. souhrnný poplatek), a to v [počet] týdenních splátkách po 640 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok 5 350 Kč.

2. Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 28. 7. 2020 č. j. 12 C 84/2020 - 22 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Soud usnesením ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o půjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum] [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 33 920 Kč (jistina 20 000 Kč a souhrnný poplatek 13 920 Kč), a to v [počet] týdenních splátkách po 640 Kč. Převzetí hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 570 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno] s účinností ke dni [datum], o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovanou částku představuje neuhrazená jistina 20 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek 5 350 Kč (v žalobě označen jako kapitalizovaný úrok). Žalované byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dle databáze časových řad [příjmení] činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústavy v době uzavření předmětné smlouvy 12,86 % ročně.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území [země] [anonymizováno], jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy jelikož si smluvní strany nezvolily právo, kterým se jejich smlouva bude řídit a žalovaná má bydliště na území ČR, je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) účinného do 31. 12. 2013, a zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvy o postoupení pohledávek soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, a nebo se příčí dobrým mravům.

6. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel.

7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud shledal ustanovení o souhrnném poplatku (kdy se jedná o skrytý smluvní úrok) za neplatné ujednání, když v předmětné smlouvě dohodnutý smluvní úrok 69,6 % považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy, když je mnohonásobně vyšší, než je obvyklé a znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy. Soud jako přiměřenou shledal úrokovou míru ve výši obvyklé úrokové míry úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce, tedy ve výši 12,86 %. V tomto duchu soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu ČR i judikaturu Krajského soudu v Praze. V této souvislosti soud odkazuje na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a dále např. na nález ÚS ČR pod č. III. ÚS 77/97 ze dne 8. 7. 1997. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku bylo možné při peněžité půjčce dohodnout i úroky (v daném případě tomu tak bylo v podobě sjednaného souhrnného poplatku), nicméně sjednaná úroková míra nemůže výrazně přesahovat obvyklou úrokovou míru při uzavírání obdobných smluv s bankovními subjekty v daném místě a čase. Souhrnný poplatek v předmětné smlouvě nebyl nijak definován, není zřejmé, z čeho se skládá a jak je určen a za co má být žalobkyni vyplacen.

9. V dané věci to tedy znamená, že žalovaná byla povinna zaplatit jistinu 20 000 Kč a smluvní úrok 2 572 Kč (12,86 %), celkem tedy částku 22 572 Kč. Žalovaná zaplatila pouze částku 8 570 Kč, kdy tuto částku je nutno započíst na souhrnný poplatek, resp. soudem vypočtený úrok, a dále na jistinu, a proto soud žalobě vyhověl co do částky 14 002 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky a ve zbytku žalobu zamítl.

10. Ohledně zákonného úroku z prodlení soud aplikoval § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, neboť žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení.

11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadoval.

12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.