13 C 178/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně anonymizována tři slova jméno anonymizována dvě slova číslo, příjmení jméno, země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 18 730 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 849 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 7,50 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 8,00 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, ve výši 9,00 % ročně z částky 1 849 Kč od datum do datum, z částky 1 849 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 16 881 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 7,50 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 8,00 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, ve výši 9,00 % ročně z částky 16 881 Kč od datum do datum, z částky 16 881 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Berouně žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 730 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku 50 880 Kč (představující jistinu 30 000 Kč a tzv. anonymizováno poplatek 20 880 Kč), a to v počet týdenních splátkách po 960 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Okresní soud v Berouně ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zrušen. Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 8. 9. 2020, č. j. 18 C 117/2020 - 37 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Zdejší soud usnesením ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 50 880 Kč (jistina 30 000 Kč a tzv. souhrnný poplatek 20 880 Kč), a to v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Převzetí hotovosti dle smlouvy potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 32 150 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na právnická osoba anonymizováno s účinností ke dni datum, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum. Žalovanému byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne datum, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Dle databáze časových řad ARAD činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústavy v době uzavření předmětné smlouvy 13,33 % ročně.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území stát anonymizováno, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, kdy v dané věci je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) účinného do 31. 12. 2013, a zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvy o postoupení pohledávek soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku.

6. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, a nebo se příčí dobrým mravům.

8. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.

9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

10. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud shledal ustanovení o anonymizováno poplatku (kdy se jedná o skrytý smluvní úrok) za neplatné ujednání, když v předmětné smlouvě dohodnutý smluvní úrok úrok považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy, když je mnohonásobně vyšší, než je obvyklé a znamená k újmě spotřebitele, tj. žalovaného, značnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy. Soud jako přiměřenou shledal úrokovou míru ve výši obvyklé úrokové míry úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce, tedy ve výši 13,33 %. V tomto duchu soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu ČR i judikaturu Krajského soudu v Praze. V této souvislosti soud odkazuje na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a dále např. na nález ÚS ČR pod č. III. ÚS 77/97 ze dne 8. 7. 1997. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku bylo možné při peněžité půjčce dohodnout i úroky (v daném případě tomu tak bylo v podobě sjednaného souhrnného poplatku), nicméně sjednaná úroková míra nemůže výrazně přesahovat obvyklou úrokovou míru při uzavírání obdobných smluv s bankovními subjekty v daném místě a čase. Souhrnný poplatek v předmětné smlouvě nebyl nijak definován, není zřejmé, z čeho se skládá a jak je určen a za co má být žalobkyni vyplacen.

11. V dané věci to tedy znamená, že žalovaný byl povinen zaplatit jistinu 30 000 Kč a smluvní úrok 3 999 Kč (13,33 %), celkem tedy částku 33 999 Kč. Žalovaný zaplatil částku 32 150 Kč, kdy tuto částku je nutno započíst na souhrnný poplatek, resp. soudem vypočtený úrok, a dále na jistinu, a proto soud žalobě vyhověl co do částky 1 849 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a ve zbytku žalobu zamítl. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, neboť žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.

13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).