13 C 182/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 10 741,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 741,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 741,98 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala k název soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 10 741,98 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 542,31 Kč počínaje dnem 10. 3. 2016. Úroková sazba byla sjednána 10,90 % p.a. Žalobkyně poskytla žalované úvěr převodem na bankovní účet dne 26. 2. 2016. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný dopisem ze dne 15. 5. 2019. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 8. 7. 2019 splátkovou dohodu, v rámci které žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznala včetně veškerých poplatků a pokut a zavázala se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, avšak dohodu nedodržela a dlužnou částku zcela neuhradila. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině stále částku 10 741,98 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 5. 2020 do zaplacení. 2. název soudu ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací název soudu vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl zdejší soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet („ anonymizována dvě slova“) číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 26. 2. 2016 prostředky komunikace na dálku, se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr 25 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 588,31 Kč (představující splátku úvěru 542,31 Kč a pojištění 46 Kč) splatných k 10. v měsíci počínaje dnem 10. 3. 2016. Roční úroková sazba byla sjednána 10,90 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 295 Kč. Celková částka splatná žalovanou, vypočtená k datu uzavření smlouvy činila 33 627,48 Kč. Dle výpisu z účtu žalované jí byl úvěr poskytnut převodem na její bankovní účet dne 26. 2. 2016. Dle dopisu ze dne 16. 5. 2019 žalobkyně oznámila žalované, že prohlašuje úvěr za splatný v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalované, a to ke dni 15. 5. 2019, kdy dluh ke dni zesplatnění činil částku 13 504,56 Kč. Dle formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru a dohody o splátkách ze dne 26. 6. 2019 žalovaná uznala dluh vůči žalobkyni ve výši 11 505 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje dnem 18. 7. 2019. Žalované byly dle poštovního podacího archu zaslány dne 28. 1. 2020 předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2020, kterými byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky.

4. S ohledem na datum sjednání úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť ji uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).

6. Dle § 1820 a násl. občanského zákoníku lze úvěrovou smlouvu uzavřít i prostředky komunikace na dálku.

7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

8. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalované na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splácet, avšak porušila smlouvu, když nehradila sjednané splátky v souladu se smlouvou, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého úvěru. Dle dohody o splátkách pak žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách, avšak porušila i dohodu o splátkách, když nehradila sjednané splátky. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna.

10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 10 741,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od 29. 5. 2020 do zaplacení, když žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 800 Kč.

12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).