13 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 71 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 71 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 000 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 38 650 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 17. 10. 2024 žalobu, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 71 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 10. 1. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena ústní kupní smlouva, jejíž předmětem byl pokladní systém – dotykačka, plynový sporák , Anonymizováno, , konvektomat , Anonymizováno, a balička za částku 121 000 Kč vč. DPH. Žalobce toto zboží žalované řádně předal dne 27. 12. 2023 a téhož dne vystavil žalované i fakturu s číslem , hodnota, se splatností dne 10. 1. 2024. Na opakované výzvy k úhradě ani na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor, ve kterém zejména uvedla, že nárok žalobce je neexistující a nedůvodný. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, nájemkyní nebytových prostor, kdy provozovala restauraci , Anonymizováno, a žalobce jí tvrdil, že je vlastníkem veškerého vybavení, zásob a jiného příslušenství restaurace a toto žalované prodává. Žalobce po žalované požadoval hotovostní platby na movitý majetek, který byl ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . či , právnická osoba, . Žalobce tak žalované uváděl lživé informace. Žalovaná mu na jeho žádost zaplatila částku převyšující 600 000 Kč v hotovosti v postupných menších platbách. Dále mu zaplatila částku ve výši 50 000 Kč bankovním převodem. Platby v hotovosti požadoval žalobce zřejmě ze zištných důvodů, možného krácení daní a úmyslu žalovanou uvést v omyl. Žalovaná uvedla soupis jednotlivých hotovostních výběrů v celkové částce 448 816 Kč. Na podporu svého tvrzení žalovaná navrhla svědecké výpovědi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, (obchodního zástupce společnosti , právnická osoba, .), pomocné kuchařky , jméno FO, , kuchaře , jméno FO, , zaměstnankyně restaurace , jméno FO, , Anonymizováno, , partnera žalované a , Anonymizováno, který jí zapůjčil částku 150 000 Kč na rozjezd podnikání. Žalovaná dále navrhla jako důkaz telefonické nahrávky, ve kterých se jí sám žalobce k hotovostním platbám přiznává.

3. K odporu žalované se vyjádřil žalobce tak, že dle jeho názoru se jedná o skutkově i právně lehkou věc. Sama žalovaná učinila nesporným, že účastníci jako podnikatelé uzavřeli kupní smlouvu o prodeji čtyř konkrétních movitých věcí za částku 121 000 Kč včetně DPH na základě vystavené faktury číslo , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti 10. 1. 2024. Dále žalovaná argumentuje tím, že žalobci kupní cenu zaplatila v plném rozsahu a dále namítla, že předmětná kupní smlouva byla neplatná, neboť jí žalobce prodával věci, jejichž nebyl vlastníkem. Žalobce nezpochybňoval, že žalovaná vybírala hotovostní částky ze svého účtu, avšak zpochybnil, že by jakákoliv z těchto částek byla platbou za prodej čtyř movitých věcí na základě vydané faktury. Žalobce dále poukázal na to, že fakticky předal žalované prostory restaurace , Anonymizováno, již ke dni 23. 12. 2023 a žalovaná v ní začala ihned podnikat. Žalobce měl uvedené prostory v užívání podle smlouvy až do 31. 3. 2024, a proto společnosti , právnická osoba, . i , právnická osoba, . v měsících leden až březen 2024 dodávaly nápoje do uvedené restaurace na jméno žalobce, a to v celkové výši 125 269,69 Kč. Bylo to běžnou praxí, že konkrétní závozník vydal dovezené zboží přímo žalované a ta jej zaplatila v hotovosti závozníkovi takzvanou účtenkou a následně fakturou. Žalobce následně zboží takzvaně přefakturoval. Žalovaná však žalobci na tyto faktury již ničeho nehradila. Stejné se týkalo i odběru elektrické energie a internetu, neboť služby byly sjednány dlouhodobě ve prospěch žalobce a ten hradil sjednané zálohy. U spotřebované elektřiny má žalovaná vůči žalobci stále dluh. Na předmětné čtyři movité věci žalovaná uhradila žalobci pouze částku 50 000 Kč převodem na jeho účet, zbývající částku 71 000 Kč mu dosud neuhradila. Žalobce dále poukázal na to, že v okamžiku prodeje čtyř předmětných movitých věcí byl samozřejmě jejich vlastníkem. Tyto věci zakoupil od konkrétních dodavatelů, a to plynový sporách s elektrickou troubou značky , Anonymizováno, dne , datum, od firmy , jméno FO, , Anonymizováno, za částku 68 959 Kč s DPH, vakuovačku zakoupil dne , datum, od společnosti , Anonymizováno, – , právnická osoba, . i s příslušenstvím za celkovou částku 21 876 Kč na základě faktury číslo , hodnota, , konvektomat dotykový značky , Anonymizováno, zakoupil žalobce i s příslušenstvím dne , datum, od společnosti , právnická osoba, za celkovou částku 104 636 Kč i s DPH dle faktury číslo , hodnota, a tzv. dotykačku, neboli elektronickou pokladnu s příslušenstvím zakoupil žalobce na základě faktury číslo , hodnota, dne , datum, od společnosti , právnická osoba, za celkovou částku 20 780,54 Kč. Žalobce dále poukázal na to, že samotný vlastník objektu rozhodně nikdy nebyl vlastníkem žalobcem prodávaných věcí žalované. Žalobce na podporu svého tvrzení označil především vystavené daňové doklady a faktury.

4. V rámci provedeného přípravného jednání účastníci prohlásili za nesporné, že v rozhodném období vystupovali jako podnikající fyzické osoby, dne , datum, uzavřeli ústní formou kupní smlouvu, jejíž předmětem byl prodej čtyř kusů movitých věcí, a to pokladního systému tzv. dotykačka, plynového sporáku, konvektomatu a vakuovačky, respektive baličky, za celkovou částku 122 000 Kč včetně DPH, kdy žalovaná dodala, že předmět dohody byl širší a rozhodně i částka byla větší a bylo v ní zahrnuto více věcí. Stejně tak mezi účastníky bylo nesporné, že na tuto kupní smlouvu, respektive fakturu, zaslala žalovaná bezhotovostně žalobci částku 50 000 Kč. Zásadně spornou skutečností mezi účastníky byla otázka, zda žalovaná uhradila i zbytek kupní ceny, tj. částku 71 000 Kč žalobci či nikoliv.

5. Ze strany soudu byla žalovaná poučena ve smyslu § 118a odst. 1,3 o. s. ř. o tom, že její skutková tvrzení jsou zcela nedostatečná, nekonkrétní a neurčitá, tedy, aby popsala skutkový děj zcela konkrétně a zároveň byla poučena o tom, že ke každému svému tvrzení musí uvést zcela konkrétní důkaz, jinak se vystavuje riziku neúspěchu ve věci.

6. Po poučení ze strany soudu vzal žalobce podanou žalobu zpět co do zaplacení úroku z prodlení z žalované částky ve výši 12,75 % ročně za den 10. 1. 2024, neboť do prodlení se žalovaná dostala až následujícího dne.

7. Na základě poučení soudu žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že odcitovala výňatky podaných vysvětlení na úřední záznamy jí navrhovaných svědků, kdy k těmto podaným vysvětlením uvedla svůj komentář a vyslovila názor, že jí navrhovaní svědci potvrzují jí uváděné skutečnosti. Žalovaná dále poukázala na to, že na Štědrý den roku 2023 obdržel žalobce od žalované v hotovosti částku ve výši 125 000 Kč, která byla platbou za fakturované movité věci, a tím došlo k uhrazení celé pohledávky žalobce. Je přitom vyloučeno, aby se jednalo o platbu na nějaké jiné plnění ze strany žalobce, když žádné jiné plnění ze strany žalobce žalované nebylo. Žalovaná znovu poukázala na to, že žalobce neoprávněně prodával žalované cizí věci a že jí opakovaně nepravdivě tvrdil, že jí prodává veškeré movité věci, které měl ale ve výpůjčce. Na jeho straně tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Žalovaná rovněž uvedla, že na svém bankovním účtu disponovala částkou převyšující 800 000 Kč a z tohoto účtu žalovaná prováděla hotovostní výběry a částky předávala žalobci. Žalovaná dále vznesla námitku započtení ve smyslu § 98 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pohledávky žalobce ve výši 71 000 Kč vůči hotovostní platbě žalované žalobci ve výši 125 000 Kč, tedy v částečné výši 71 000 Kč, která je splatným bezdůvodným obohacením na straně žalobce vůči žalované. Žalovaná zároveň zaslala žalobci výzvu k zaplacení tohoto bezdůvodného obohacení. Žalovaná rovněž navrhla jako důkaz na podporu svých tvrzení pořízený zvukový záznam, na kterém se žalobce sám (dle tvrzení žalované) doznává, co mu žalovaná vše zaplatila.

8. Ze strany soudu byl naopak žalobce poučen, aby ke svému tvrzení, že žalované prodal předmětné čtyři movité věci, označil důkazy, kterými prokáže, že movité věci na předmětné faktuře jsou identické s movitými věcmi dle žalobcem předložených faktur, neboť na předmětné faktuře nebyly věci blíže specifikovány.

9. Na toto poučení ze strany soudu žalobce reagoval tak, že předložil potvrzení prodejců o zakoupení předmětných movitých věcí a zároveň navrhl i svůj účastnický výslech.

10. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující. Dle faktury daňového dokladu číslo , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne 10. 1. 2024 fakturoval žalobce žalované za pokladní systém Dotykačka, plynový sporák , Anonymizováno, , konvektomat , Anonymizováno, a baličku částku 121 000 Kč. Dle předžalobní výzvy vyzval žalobce žalovanou k úhradě nedoplatku ve výši 71 000 Kč na základě faktury číslo , hodnota, , jinak dojde k soudnímu vymáhání. Dle doručenky do datové schránky byla žalované tato předžalobní výzva doručena uplynutím 10 dnů od dodání do datové zprávy dne 25. 9. 2024. Dle výpisu z živnostenského rejstříku oba účastníci podnikají mimo jiné v hostinské činnosti. Dle dokladů o výběru hotovosti žalovaná vybírala různé částky v období prosince 2023 až červen 2024. Dle dokladu z internetového bankovnictví žalovaná zaslala na bankovní účet žalobce částku 50 000 Kč dne 30. 1. 2024. Dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne , datum, uzavřené mezi pronajímateli manželi , Anonymizováno, a žalovanou došlo k pronájmu nebytových prostor restaurace , Anonymizováno, . Přílohou této smlouvy byl seznam movitých věcí ve vlastnictví nájemce, seznam movitých věcí ve výpůjčce (vlastník společnost , Anonymizováno, .) a seznam movitých věcí ve vlastnictví pronajímatele.

11. Dle faktury daňového dokladu číslo , hodnota, vystaveného společností , právnická osoba, žalobci dne , datum, žalobce zakoupil dotykačku včetně příslušenství za částku 20 780,54 Kč. Dle potvrzení této společnosti ze dne 17. 6. 2025 tato společnost potvrdila, že prvotní běžná instalace byla provedena dne 28. 10. 2021 na adrese , adresa, (poznámka soudu - tedy na adrese restaurace , Anonymizováno, ). Dle faktury číslo , hodnota, vystavené dodavatelem , právnická osoba, žalobci dne , datum, žalobce zakoupil dotykový konvektomat , Anonymizováno, za částku 104 636 Kč. Dle potvrzení společnosti , právnická osoba, ze dne 16. 7. 2025 tato společnost potvrdila, že předmětem financování na základě faktury číslo , hodnota, byl konvektomat , Anonymizováno, umístěný v objektu restaurace , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Dle faktury číslo , hodnota, vystavené dodavatelem , jméno FO, , Anonymizováno, žalobci dne , datum, žalobce zakoupil plynový sporák s elektrickou troubou , Anonymizováno, za celkovou částku 68 959 Kč. Dle emailové odpovědi , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 12. 6. 2025 byl předmětný plynový sporák s elektrickou troubou dle faktury číslo , hodnota, dodán do restaurace , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Dle faktury číslo , hodnota, ze dne , datum, prodala společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . žalobci zatavovací stroj včetně příslušenství za celkovou částku 21 876 Kč. Dle potvrzení společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . ze dne , datum, zakoupil žalobce na základě faktury číslo , hodnota, zatavovací stroj spolu s obalovým materiálem, kdy zatavovací misky průběžně odebíral do listopadu 2023.

12. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 21. 2. 2025 žalovaná zejména uvedla, že žalobce ji uvedl v omyl, neboť po ni požadoval hradit věci v restauraci, které nebyly jeho, ale byly pouze ve výpůjčce. Žalobce po ní požadoval celkově 250 000 Kč za předání restaurace a následně 121 000 Kč na té faktuře. Dohromady mu ale zaplatila částku 713 816 Kč. Žalobce za ní neustále chodil a žádal od ní finanční prostředky. Žalovaná ani sama neví, za co vše žalobci hradila. Žalovaná měla smlouvu o nájmu nebytových prostor až ke dni 31. 3. 2024, přesto v restauraci , Anonymizováno, působila již od 1. 1. 2024. Dle předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2025 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobce k zaplacení dlužné částky ve výši 556 500 Kč a rovněž náhradu nákladů právního zastoupení, kdy dlužnou částku považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalobce. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 14. 3. 2025, které učinil pan , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tento zejména uvedl, že jej žalovaná jakožto jeho známá požádala o půjčku ve výši 150 000 Kč za účelem podnikání, s čímž jí svědek vyhověl. Jak ale žalovaná naložila s penězi, není svědku známo. Osobu žalobce svědek nezná, žádnému jednání mezi žalobcem a žalovanou osobně přítomen nebyl. O odkoupení movitého vybavení restaurace , Anonymizováno, žalovanou od žalobce mu rovněž není nic známo. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 19. 3. 2025 podaného svědkyní , jméno FO, tato zejména uvedla, že po dobu jednoho měsíce v roce 2024 pomáhala žalované sestavovat menu v restauraci , Anonymizováno, . Svědkyně byla osobně přítomna předání částky 40 000 Kč od žalované žalobci, což mělo být za vybavení restaurace a při tom mu žalovaná říkala, že mu předtím dala již částku 150 000 Kč. Poté žalovaná žalobci dávala ještě další částky, ale svědkyně to přesně neví. Svědkyně neví, jakou částku mezi sebou měli účastníci domluvenu. Žalovaná sama říkala, že si to přesně nepamatuje. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 25. 2. 2025, které učinil svědek , jméno FO, , tento zejména uvedl, že v restauraci , Anonymizováno, pracoval jako kuchař od roku 2015 do roku 2024, kdy jim žalobce oznámil, že restauraci pouští. Restauraci převzala následně žalovaná. Svědek nebyl přítomen žádnému jednání ohledně odkoupení movitých věcí v restauraci mezi účastníky. Pouze z doslechu od žalované ví, že s žalobcem byli domluveni na odkoupení celé restaurace těch movitých věcí za částku 250 000 Kč. Žalovaná svědkovi sdělila, že na Štědrý den roku 2023 vyplatila žalobci částku 125 000 Kč v hotovosti. Žádnému předávání jakékoliv finanční hotovosti ze strany žalované žalobci svědek přítomen nebyl. Svědek potvrdil, že na požádání žalované sepsal seznam movitých věcí z kuchyně.

13. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu především uvedl, že v žádném případě netvrdil žalované, že vybavení, které patří , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , je jeho. Žalobci patřilo pouze drobné vybavení kuchyně, zařízení, které řešili. Žalobce má pro celou věc vysvětlení takové, že žalované podnikání moc nešlo a došly jí peníze, a tak zvolila takovýto postoj, že na něho podala i trestní oznámení. Žalobce označil za úplný nesmysl, že by mu žalovaná vyplatila dohromady minimální částku 600 000 Kč. Od zástupce , Anonymizováno, pana , jméno FO, žalovaná věděla, co patří , Anonymizováno, a co nikoliv, a co patří žalobci. Peníze, které žalobci předávala byly proti zboží, proti faktuře. Žalobce potvrdil, že na Štědrý den roku 2023 se s žalovanou v restauraci sešel a že mu dávala peníze, ale domnívá se, že to nemohla být přesně částka 125 000 Kč, neboť jí předával i dvě kasírky s drobnými penězi. Každopádně se domluvili na prodeji těch čtyř předmětných věcí za částku 121 000 Kč. Ta částka kolem 125 000 Kč byla za drobné zařízení v kuchyni, za suroviny do kuchyně a za alkohol. Myčku žalované neprodával, ta tam zůstala, ta patřila žalobci. Samotným pronajímatelům, manželům , Anonymizováno, v objektu nic nepatřilo. Žalobce dále uvedl, že restauraci již více provozovat nechtěl, neboť jednak měl velkou cenu elektřiny, provoz restaurace už byl nerentabilní a navíc měl starosti v rodině. Žalobce potvrdil, že za žalovanou několikrát byl a peníze po ní vymáhal, neboť mu zaplatila na tu vystavenou fakturu jenom 50 000 Kč jako zálohu. Žalobce dále uvedl, že výčepní zařízení v restauraci vždycky bylo pivovaru a restaurace byla plně vybavena od společnosti , Anonymizováno, co se týkalo přední části a zadní část restaurace musel vybavit žalobce. Žalobce se dále vyjádřil k tomu, že vůbec nevěděl, že je ze strany žalované nahráván na mobilní telefon. Žalobce dále uvedl, že mu žalovaná stále neuhradila spotřebovanou elektřinu.

14. Žalovaná trvala na svém účastnickém výslechu, dále na výslechu navržených svědků a dále na provedení důkazů zvukovou nahrávkou, kterou předložila. Soud však tyto důkazní návrhy jako nadbytečné zamítl, a to nejenom z toho důvodu, že se žalovaná ani svědci k jednání nedostavili, ale především z toho důvodu, že účastnický výslech žalované soud považoval již za nadbytečný, neboť žalovaná měla dostatečný prostor uvést veškerá svá tvrzení, čehož rovněž dostatečně využila, a navíc nelze přehlédnout, že se její skutková tvrzení postupně měnila, kdy ani soudu není jasné, jakou částku vlastně měla žalovaná žalobci předat, neboť výše této částky byla žalovanou opakovaně měněna a je třeba říci, že její skutková tvrzení tak zůstala pro soud nejasná a nejednoznačná. Pokud žalovaná navrhovala výslechy svědků, je možno dle názoru soudu vyjít i z učiněných podaných vysvětlení na Policii ČR těmito svědky, neboť soud je toho názoru, že jen velmi stěží, by tito svědci u soudu uvedli něco jiného, respektive něco více, než uvedli před policejním orgánem. Především je ale třeba zdůraznit, že tito svědci ničeho konkrétního, co se týkalo předávání peněz mezi účastníky, přítomni nebyli a nic konkrétního o tom nevěděli. Jediný svědek, který se k tomuto vyjadřoval, byla svědkyně , jméno FO, , u které ale nelze rovněž přehlédnout, že v restauraci byla jen jeden měsíc a uváděla rovněž své domněnky. Navržení svědci tak ani před policejním orgánem nepotvrdili skutečnosti, které uvádí ve svých tvrzeních žalovaná, kdy se dle názoru soudu jedná spíše o její domněnky a spekulace. Pokud jde o svědka , jméno FO, , sám žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že tento svědek u ničeho přítomen nebyl a dokonce rovněž uvedl, že naopak tento svědek seznámil žalovanou s tím, co je v majetku společnosti , Anonymizováno, . Navíc soudu není ani znám kontakt na tohoto svědka. Pokud jde o důkaz v podobě zvukové nahrávky rozhovoru mezi žalobcem a žalovanou, kterému byl přítomen manžel žalované, soud tento důkaz jako nezákonný nepřipustil, neboť žalobce nebyl žalovanou informován ani nijak vyrozuměn o tom, že je nahráván. Soudu je známa judikatura vyšších soudů o tom, že ve výjimečných případech je možno jako důkaz připustit i zvukovou nahrávku pořízenou bez souhlasu nahrávané osoby, avšak takový případ dle názoru soudu nedopadá na projednávanou věc. Navíc je soud toho názoru, že je třeba mít na zřeteli to, co je předmětem podané žaloby, a to jest zaplacení dlužné části kupní ceny, kdy uzavření předmětné kupní smlouvy za sjednanou kupní cenu prohlásila sama žalovaná za nespornou skutečnost. Ve věci tak dle názoru soudu bylo možno rozhodnout na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní občankou , Anonymizováno, , je ve věci dán cizí prvek, a soud nejprve řešil otázku své pravomoci (mezinárodní příslušnosti) a otázku rozhodného práva. Mezi ČR a , Anonymizováno, platí sjednaná Úmluva o právní pomoci v občanských věcech publikovaná pod číslem 123/2002 Sb. m. s., kdy dle článku 48 odst. 5 této úmluvy má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt či sídlo, v daném případě tak zdejší soud má pravomoc ve věci rozhodnout, neboť žalovaná pobývá na území ČR. Rozhodným právem je pak ve smyslu článku 48 odst. 2 této úmluvy české právo, neboť na území ČR uzavřeli účastníci předmětnou kupní smlouvu.

16. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

20. Podle § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

21. Podle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

22. Podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

23. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Mezi účastníky bylo nesporné, že vystupovali ve smluvním vztahu jako podnikatelé, uzavřeli ústní formou kupní smlouvu na předmětné čtyři movité věci, stejně tak byla nesporná sjednaná kupní cena ve výši 121 000 Kč, a to, že žalovaná na tuto kupní cenu plnila zčásti bezhotovostně částkou 50 000 Kč. Žalovaná však rozporovala, že by žalobci cokoliv z titulu uzavřené kupní smlouvy více dlužila, naopak tvrdila, že tuto kupní cenu žalobci přeplatila xkrát. Skutková verze žalované však dle názoru soudu nebyla provedenými důkazy dostatečně prokázána, kdy naopak soud je toho názoru, že nelze přehlédnout, že sama žalovaná v průběhu řízení měnila svá základní skutková tvrzení, kdy především měnila výši konkrétní částky, kterou měla žalobci uhradit, a to i dost podstatně. Žalovaná byla ze strany soudu opakovaně poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, aby svá tvrzení dostatečně konkretizovala a ke každému svému tvrzení označila jednoznačný důkaz, této povinnosti však dle názoru soudu žalovaná nedostála. Dle názoru soudu důkazy, které byly v řízení provedeny, neprokazují skutkovou verzi žalované o tom, že žalovaná uhradila žalobci celkovou částku někde mezi 600 000 Kč až 700 000 Kč a že byla žalovaná ze strany žalobce uvedena v omyl, když jí měl tvrdit, že veškeré vybavení restaurace je jeho majetkem, a proto žádá jeho uhrazení. Aby mohl soud uzavřít, že skutková tvrzení žalované jsou věrohodná, musela by zde být od samého počátku jednotná a především zcela určitá tvrzení žalované o tom, jak se měl skutkový děj udát. Toto zde však soud jednoznačně postrádá. Žalovaná například tvrdila, že svědci byli přítomni předávání peněz v hotovosti ze strany žalované žalobci, avšak svědci nic takového nepotvrdili, pouze částečně to potvrzuje svědkyně , jméno FO, . Žalovaná dle názoru soudu ve svých tvrzeních uvádí spíše své domněnky až spekulace. Oproti tomu žalobce veškerá svá žalobní tvrzení řádně dokládá provedenými důkazy. Žalobce i hodnověrně prokázal, že předmětné čtyři movité věci byly skutečně v jeho vlastnictví, a stejně tak i to, že byly nainstalovány v předmětné provozovně, tedy v restauraci , Anonymizováno, , neboť žalovaná i toto namítala, že není pravdou. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaná předala žalobci další platbu kolem částky 125 000 Kč, avšak ta byla za vybavení, které patřilo žalobci, za suroviny v kuchyni a za alkoholické nápoje. Základní tvrzení žalované, že jí žalobce uvedl v omyl, když jí tvrdil, že veškeré vybavení restaurace je jeho a nikoliv společnosti , Anonymizováno, či , Anonymizováno, pak dle názoru soudu žádný provedený důkaz neprokázal. Pokud žalovaná tvrdí, že se na její úkor žalobce bezdůvodně obohatil, nic jí nebrání podat si případně samostatnou žalobu a svého nároku se domáhat soudně. Přestože žalovaná vznesla proti nároku žalobce i námitku započtení právě z titulu vzniku údajného bezdůvodného obohacení na straně žalobce, soud tuto námitku musel odmítnout, neboť v řízení nebylo nijak prokázáno, že skutečně existuje nějaká pohledávka žalované vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení, a pokud snad existuje, rozhodně nebyla prokázána její konkrétní výše a tedy tato údajná pohledávka je dle názoru soudu tak naprosto neurčitá a nejistá a jako taková je rozhodně nezpůsobilá k jakémukoliv započtení. Soud tak na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce podal žalobu důvodně a žalovaná neprokázala, že by zbytek sjednané kupní ceny ve výši 71 000 Kč žalobci uhradila. Rovněž je třeba poukázat na to, že žalovanou předložené doklady o výběru hotovosti z jejího bankovního účtu samy o sobě ničeho nedokládají. Skutková verze žalované tak dle názoru soudu zůstala takzvaně „na vodě“ a provedené důkazy ji rozhodně neprokazují. Soud se tak ztotožnil s právní argumentací žalobce a rozhodl tak, že podané žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 71 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 000 Kč od 11. 1. 2024 (kdy se žalovaná dostala s plněním do prodlení) do zaplacení, a to v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 38 650 Kč. Náklady řízení na straně žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 550 Kč, dále z částky ve výši 300 Kč představující paušální náhradu žalobci za podanou žalobu v době, kdy nebyl ještě právně zastoupen, a to v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti číslo 254/2015 Sb. (§ 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3) a dále z odměny za právní zastoupení ve výši celkem 34 800 Kč. Právnímu zástupci žalobce náleží odměna za poskytnuté právní služby v souladu s ustanovením § 8 odst. 1, 7 bod 5 ve výši à 3 940 Kč za jeden úkon právní služby, kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci celkem 6,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepsání repliky ze dne 8. 4. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast na přípravném jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu v rozsahu jedné poloviny, účast na jednání soudu dne 10. 4. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast na jednání soudu dne 11. 6. 2025 v rozsahu 2 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, písemné vyjádření ze dne 26. 8. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast na jednání soudu dne 27. 8. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Ke každému úkonu právní služby náleží právnímu zástupci žalobce náhrada za režijní paušál ve výši à 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, náleží žalobci dále náhrada DPH ve výši 21 % ze součtu odměny za právní zastoupení a režijního paušálu (tedy z částky 28 760 Kč) ve výši 6 040 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 38 650 Kč (25 610 Kč [6,5 úkonu x 3 940 Kč] + 3 150 Kč [450 Kč x 7] + 6 040 Kč náhrada DPH + 3 550 Kč uhrazený soudní poplatek žalobcem + paušální náhrada žalobci za podanou žalobu ve výši 300 Kč). Náhradu nákladů řízení je pak neúspěšná žalovaná povinna uhradit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.