13 C 185/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 873,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 873,65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 37,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 591,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019, 9,00 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9,00 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, 14,00 % ročně z částky 12 873,65 Kč od 1. 7. 2022 do 16. 8. 2022 a za dobu od 17. 8. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, s úrokem ve výši 30,00 % ročně z částky 12 053,65 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 12 873,65 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 5. 12. 2003 s žalovanou Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si sjednali vedení běžného účtu a poskytování kontokorentního úvěru. Žalovaná se zavázala vykazovat kreditní zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání s tím, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Povolený limit byl sjednán až do výše 20 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána na 30 %. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Pohledávka byla na základě smlouvy postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná jistina ve výši 12 053,65 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 820 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na úrok z úvěru 30 % ročně a na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle Smlouvy o bankovních produktech a službách, kterou právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne 5. 12. 2003, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr, který bylo možno čerpat až do výše úvěrového limitu a žalovaná se zavázala splácet v pravidelných anuitních splátkách, tak aby délka splácení nepřesáhla 24 měsíců, přičemž minimální částka byla stanovena na 500 Kč. Zároveň se žalovaná zavázala vykazovat kreditní zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání s tím, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se dále zavázala platit vedle jistiny a úroků další poplatky. Dle dispozice ke smlouvě, která je nedílnou součástí smlouvy, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 30 %. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že překročila úvěrový limit a právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila žalované poskytnutí kontokorentního úvěru a umožnila žalované dluh splácet v pravidelných splátkách, včetně poplatků a úroku. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, kdy žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 20. 6. 2005, přičemž úvěr se stal splatný dne 20. 6. 2005. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 došlo s účinností ke dni 21. 6. 2019 k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 17. 7. 2019. Žalovaná ani přes výzvu dluh neuhradila.

4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru a zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, účinného do 12. 1. 2018 Smlouvu o postoupení pohledávek soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

5. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 a násl. obchodního zákoníku a dále smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. občanského zákoníku.

6. Ohledně příslušenství pohledávky (zákonného úroku z prodlení) soud aplikoval § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. o. z. platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o bankovních službách a produktech dlužnou částku včetně úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítaných z 1 200 Kč, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.