Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

13 C 2/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPB:2021:13.C.2.2021.1

  1. OS Příbram 13 C 2/2021
  2. ÚS IV.ÚS 3068/21
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Příbrami vyhověl žalobě o zaplacení přirážky ve výši 400 Kč, která byla uložena za porušení smluvních podmínek při přepravní kontrole. Soud se opřel o články 8 odst. 2 a 7 smluvních přepravních podmínek a § 37 odst. 5 zákona o drahách, podle nichž cestující je povinen setrvat na místě kontroly a zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. Výpovědi svědků – revizorů byly soudem považovány za věrohodné, zatímco výpověď žalované byla považována za nevěrohodnou kvůli rozporům a neschopnosti vysvětlit, jak její občanský průkaz přešel do rukou kontrolora. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 400 Kč s úrokem, náhradu nákladů řízení ve výši 906 Kč a náhradu právní pomoci ve výši 7 018 Kč.

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa číslo, PSČ obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení, datum narození bytem adresa o zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů řízení ve výši 906 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně částku 7 018 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádku (dále jen „o.s.ř.“) tento rozsudek obsahuje pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 9. 12. 2020 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) s odůvodněním, že žalovaná dne 3. 9. 2020 cestovala dopravním prostředkem dopravní prostředek anonymizována dvě slova provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole porušila smluvní přepsaní podmínky tím, že agresivně napadla kontrolora. Za to jí byla uložena přirážka k jízdnému (smluvní pokuta) ve výši 400 Kč.

3. Ve věci byl vydání elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včas odpor, v němž uvedla, že se jedná o zneužití práva ze strany zástupce žalobkyně, návrh obsahuje lživé a nepravdivé údaje, založené na prázdných tvrzeních agresivních zaměstnanců žalobkyně, což bez pochyb prokáží kamerové záznamy, které žalovaná navrhuje k důkazu.

4. Žalobkyně se k podanému odporu vyjádřila tak, že ukázala na platné znění smluvních přepravních podmínek, zejména článek 8.2., rovněž na povinnost žalované jako cestující setrvat po celou dobu přepravní kontroly na místě. Za nedodržování přepravního řádu je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku ve výši 400 Kč. Žalobkyně navrhla na podporu svých tvrzení o agresivním chování žalované svědecké výslechy revizorů provádějících přepravní kontrolu žalované – svědka jméno příjmení a svědka jméno příjmení. Ke kamerovým záznamům žalobkyně uvedla, že nejsou uchovány trvale, předmětné záznamy již nejsou k dispozici. Žalobkyně kromě jiného dále poukázala na to, že žalovaná byla podrobena přepravní kontrole i dne datum, kdy cestovala bez jízdního dokladu.

5. Žalovaná s písemným vyjádřením žalobkyně nesouhlasila, poukázala na písemné prohlášení svědka incidentu jméno příjmení, jejího přítele. Dle jejího tvrzení incident proběhl zcela jinak, neboť revizoři se jí odmítli prokázat, zatlačovali jí do rohu, kde byl tzv. kamerový stín a při přetahování jí jeden z revizorů vytáhl z pouzdra telefonu její občanský průkaz. Žalovaná poukázala na to, že agresivity se dopustili pouze revizoři vůči ní a navíc jí nezákonně zadrželi občanský průkaz v rozporu se zákonem o občanských průkazech.

6. Jednání proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, k čemuž byly splněny všechny zákonné podmínky.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětného dne 3. 9. 2020 došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě, kdy žalovaná cestovala na trese dopravní prostředek anonymizováno ve stanici ulice a ve vestibulu anonymizováno došlo k přepravní kontrole. Ze strany žalované došlo k řádnému uhrazení jízdného, žalovaná nebyla tzv. černý pasažér. Nesporné mezi účastníky bylo i to, že žalované byla vyměřena přirážka ve výši 400 Kč. Dále i to, že v rukou revizorů zůstal občanský průkaz žalované, kteří jej následně odevzdali na Policii ČR. Nesporné je i to, že žalovaná opustila místo přepravní kontroly a nesetrvala na místě do vyřízení věci. Sporným mezi účastníky zůstal především samotný průběh přepravní kontroly a skutečnost, kdo ze zúčastněných se případně dopustil protiprávního jednání.

8. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil především následující. Dle zápisu o provedené přepravní kontrole číslo byla žalovaná dne 3. 9. 2020 v čase údaj o čase hodin kontrolována na lince anonymizována dvě slova na stanice anonymizováno. Její osobní údaje byly zjištěny z jejího občanského průkazu. Žalovaná jinak porušila smluvní přepravní podmínky, a to tím, že se dopustila agresivního jednání, opakovaně opouštěla místo přepravní kontroly, napadla přepravního kontrolora, neuposlechla výzvu přepravního kontrolora, poškrábala přepravního kontrolora, mařila výkon přepravní kontroly a zanechala na místě osobní doklad. Stejnopis tohoto zápisu žalovaná nepřevzala, odmítla podepsat a svědka události neuvedla. Za toto jednání jí byla uložena přirážka ve výši 400 Kč. Dle potvrzení o převzetí dokladu ze dne 3. 9. 2020 předal revizor jméno příjmení občanský průkaz žalované na Policii ČR, anonymizována dvě slova část obce. Na fotografiích předložených žalovanou je zachyceno místo, kde došlo k přepravní kontrole, jedná se o mezipatro mezi eskalátory. Dle předžalobní výzvy ze dne 24. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k uhrazení dlužné přirážky ve lhůtě 7 dnů, v opačném případě dojde k jejímu soudnímu vymáhání. Žalovaná do spisu založila i články o podvodech anonymizováno revizorů. Dle zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum byla žalovaná kontrolována pracovníky žalobkyně a na výzvu se neprokázala jízdním dokladem, byla jí uložena přirážka ve výši částka. Dle dokladu o odchozí platbě ze dne datum žalovaná odeslala na účet žalobkyně částku částka.

9. Svědek jméno příjmení ve své výpovědi zejména uvedl, že nebyl přítomen začátku předmětného incidentu, každopádně viděl, jak žalovaná byla držena jedním chlapem za rukáv, došlo tam k přetlačování tří osob, zároveň žalovaná držela v ruce telefon a volala svědkovi. Řekla mu, že jí sebrali občanský průkaz a že jí napadají s tím, že se jí ani nepředstavili. Zdůraznil, že žalovaná je nekonfliktní člověk. Byla napadena dvěma hromotluky, kteří se jí ani neprokázali, že byli revizoři a ona je jako revizory nebrala. Ani svědkovi se nikdo jako revizor nepředstavil. Revizor, co držel za rukáv žalovanou, na sobě služební oděv neměl. Revizor na ní útočil fyzicky tak, že jí zatlačoval do rohu, lepil se na ní a ona se snažila uniknout. Viděl, že jí držel za rukáv. Žádné škrábance na nikom neviděl, ani neviděl, že by žalovaná někoho napadla. Jak se občanský průkaz žalované dostal k revizorovi, svědek neviděl. Svědek neví, jestli si ten den v jeho přítomnosti žalovaná kupovala elektronickou jízdenku.

10. Svědek jméno příjmení zejména vypověděl, že jako kontrolor žalobkyně pracuje již 7 let. Na tento konkrétní případ si nepamatuje, neboť denně kontroluje tak 600 – 700 lidí a z toho řeší tak 20-30 lidí. Ani podle podoby si žalovanou nevybavil. Potvrdil, že předmětný zápis o přepravní kontrole sepisoval on a podepsal jej. Poukázal na to, že cestující má povinnost setrvat na místě přepravní kontroly, dokud kontrola neskončí. Rovněž uvedl, že v anonymizováno nosí vždy stejnokroj s logem dopravního podniku. V ruce mají vždy kontrolní odznak, který ukáží, zkontrolují jízdní doklad, pokud není v pořádku, cestující zaplatí přirážku, pokud to odmítne, tak ho vyzvou k předložení občanského průkazu. V tomto případě asi žalovaná jízdní doklad nepředložila, svědek nepozná ze zápisu, zda žalovaná měla či neměla platný jízdní doklad, pokud by neměla platný jízdní doklad, tak by tam musel být ještě jeden zápis s přirážkou kategorie A na částku částka. Svědek dále uvedl, že se domnívá, že v tomto případě mu žalovaná nakonec občanský průkaz předložila. Považuje za nesmysl, že by jí nepředložili odznak nebo že by jí fyzicky napadli, pak by si na ně lidé hned stěžovali. Svědek uvedl, že v souvislosti s kontrolami a stížnostmi na jeho osobu, nebyla žádná oprávněná. Protože mu cestující nechala občanský průkaz v ruce, tak jej jel odevzdat na policii. Pokud by jej žalovaná vyzvala k předložení služebního průkazu, tak by jej okamžitě předložil, je to jeho povinnost. K zápisu o přepravní kontrole uvedl, že ten nemusí být sepsán za přítomnosti cestujícího. Pokud cestujícímu ukládá přirážku, tak mu to vždy oznámí, dále poukázal na to, že občanský průkaz mohou žádat i v případě jiného porušení přepravního řádu. Běžné škrábance utrpí tak 2x do měsíce, k lékaři s tím nechodí. Svědek zopakoval, že trvá na tom, co je uvedeno v zápisu.

11. Svědek jméno příjmení především vypověděl, že jako zaměstnanec žalobkyně jako kontrolor pracuje již 3 roky. Na tuto konkrétní přepravní kontrolu si již nevzpomene. Potvrdil svůj podpis na předmětném zápise o provedení přepravní kontroly a zároveň souhlas s tím, co v něm bylo uvedeno. Rovněž potvrdil, že v metru musí mít vždy uniformu, pokud jsou požádáni, předloží i služební průkaz. Doklad totožnosti vyžadují vždy, když není platný jízdní doklad či dojde k porušení přepravních smluvních podmínek. Dle drážního zákona jsou oprávněni i cestujícího zadržet do příjezdu policie. Vyloučil, že by nepředložili při přepravní kontrole odznak nebo průkaz. Rovněž uvedl, že pokud kontrolují ženy, tak si dávají pozor, aby se jich nějak nedotkli. V průběhu svého výslechu si svědek na událost vzpomněl a uvedl, že se domnívá, že ta slečna měla SMS jízdenku, která už v době kontroly byla neplatná. Ta slečna volala i pánovi, který tam poté přišel a byl agresivnější. Svědek stoprocentně vyloučil, že by se nepředstavili žalované a že by jí fyzicky napadli a následně jí odebrali občanský průkaz. Svědek si již nevybaví, zda žalovaná revizora příjmení poškrábala na ruce, avšak pokud je to uvedeno v zápise, tak s tím zápisem souhlasí. Kdyby se událost nestala tak, jak je v zápise popsána, tak by zápis nepodepsal.

12. Žalovaná ve své účastnické výpovědi zejména uvedla, že ji za rukáv chytil nějaký vysoký člověk a chtěl vidět jízdenku, ona po něm chtěla vidět průkaz, místo toho na ní začal být agresivní, začal ji tlačit do rohu. Žalovaná v ruce držela telefon, ten člověk jí nějak vzal občanský průkaz a odmítl jí ho vrátit. Žalovaná volala panu příjmení, který se následně dostavil. Žalovaná trvala na tom, že jí revizor neukázal ani služební odznak, ani průkaz. Zároveň připustila, že byla ve stresu. Netuší, z jakého důvodu by si svědkové vymýšleli či lhali. Potvrdila, že dne datum byla černým pasažérem, ale to byl úplně jiný případ. Jak se její občanský průkaz dostal do ruky kontrolora, si již opravdu nevzpomíná. S největší pravděpodobností jí ho z přihrádky pouzdra mobilního telefonu vytáhl.

13. Žalovaná trvala na vyžádání si kamerových záznamů z předmětného incidentu. Soud tento důkaz jako nadbytečný zamítl, navíc dle sdělení žalobkyně jsou kamerové záznamy uchovávány jen určitou dobu, nyní již k dispozici nejsou.

14. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

15. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

16. Podle § 37 odst. 4 zákona o drahách je pověřená osoba oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy, pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby; uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.

17. Podle § 37 odst. 5 zákona o drahách cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu; na výzvu pověřené osoby jí následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, a nebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písm. b).

18. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká kromě jiného závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu.

19. Podle článku 8 odst. 1 smluvních přepravních podmínek anonymizována tři slova platných od 1. 8. 2018 ve znění dodatku č. 6 platného od 22. 8. 2020 se přepravní kontrolor při kontrole prokazuje kontrolním odznakem se čtyřmístným identifikačním číslem, na vyžádání je povinen předložit kontrolovanému cestujícímu služební průkaz s podobenkou a číslem shodným s číslem kontrolního odznaku.

20. Podle článku 8 odst. 2 citovaných přepravních podmínek je cestující povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo během pobytu ve vyznačeném přepravním prostoru, neprodleně předložit jízdní doklad. Předložením se rozumí předat jízdní doklad pověřené osobě dopravce do ruky. V případě jízdy bez platného jízdního dokladu nebo jiného porušení smluvních přepravních podmínek, je přepravní kontrolor oprávněn ukládat a vybírat stanovenou přirážku a odebrat neplatnou jízdenku. Při přepravní kontrole je také oprávněn dávat cestujícímu závazné pokyny a zjišťovat osobní údaje potřebné k vymáhání uložené přirážky. Cestující je povinen po dobu nezbytně nutnou pro provedení kontroly platnosti jízdného dokladu setrvat na místě kontroly.

21. Podle článku 8 odst. 7 citovaných smluvních přepravních podmínek cestující, který jinak porušuje ustanovení drážního zákona, či prováděcí vyhlášky či smluvních přepravních podmínek, zaplatí přirážku ve výši 400 Kč.

22. Podle článku 8 odst. 8 citovaných smluvních přepravních podmínek o zaplacení přirážky vydá pověřený zaměstnanec dopravce cestujícímu potvrzení.

23. Podle článku 10 odst. 7 citovaných smluvních přepravních podmínek pokud cestující v rozporu se zákonnými ustanoveními odmítne zaplatit přirážku k jízdnému a odmítne se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje, je pověřená osoba oprávněna jednat v souladu se zněním obecně závazného právního předpisu, aby byla zajištěna práva dopravce. Cestující je v takovém případě povinen na výzvu přepravního kontrolora následovat jej na pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti nebo setrvat na místě do příchodu osoby oprávněné zjistit jeho totožnost.

24. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci tak soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně, a proto jí soud vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 400 Kč spolu s příslušenstvím. Soud hodnotil všechny důkazy jednotlivě i ve svém souhrnu a dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prokázala svá žalobní tvrzení o tom, že to byla žalovaná, kdo porušil smluvní přepravní podmínky žalobkyně jiným způsobem, když mařila výkon přepravní kontroly, napadla přepravního kontrolora tím, že ho poškrábala, nesetrvala na místě přepravní kontroly a toto bezdůvodně opustila. Již pouze za opuštění místa přepravní kontroly jí mohla být uložena přirážka ve výši 400 Kč. Soud neshledal jediný důvod, proč by slyšení svědci – revizoři – uváděli nepravdu či chtěli žalovanou křivě obvinit. Ani žalovaná soudu nesdělila, jaký by k tomuto revizoři měli důvod či motiv. Dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by svou křivou výpovědí před soudem riskovali jednak ztrátu svého zaměstnání, které svědek příjmení vykonává již 7 let a svědek příjmení již 3 roky a navíc, že by riskovali i své možné trestní stíhání s trestem odnětí svobody až na 3 roky. Soud skutečně hodnotí výpovědi těchto svědků jako věrohodné, jejich výpovědi se vzájemně doplňovaly a byly v souladu. Soud rovněž poukazuje na výpověď svědka příjmení, který si během svého výslechu vzpomněl na žalovanou i na svědka příjmení a dokonce uvedl, že si myslí, že žalovaná měla v době kontroly již SMS jízdenku neplatnou. Přestože účastníci učinili za nesporné, že žalovaná měla řádně uhrazeno jízdné, tak nelze dle názoru soudu vyloučit, že žalovaná i v tomto případě byla černým pasažérem, což by mohlo být i vysvětlení pro to, jak se následně chovala. Dokonce svědek příjmení sám ve své výpovědi uvedl, že si již nepamatuje, zda žalovaná ten den si v jeho přítomnosti pořizovala SMS jízdenku, přitom ve svém písemném vyjádření to uvedl jako jednoznačný fakt. Výpověď žalované soud nehodnotí jako věrohodnou i vzhledem k tomu, že žalovaná přestože opakovaně uvedla, že si na případ velmi dobře pamatuje, tak nebyla schopna vysvětlit, jakým způsobem se její občanský průkaz dostal do rukou revizora příjmení O nevěrohodnosti výpovědi žalované svědčí dle názoru soudu i to, že vyloučila, že by revizoři na sobě měli stejnokroj, což vyloučil i svědek příjmení, avšak oba revizoři shodně uvedli, že v anonymizováno jsou povinni nosit služební stejnokroj. Ve výpovědích žalované a svědka příjmení tak jsou rozpory, navíc svědek příjmení sám uvedl, že u začátku celého incidentu nebyl přítomen. Pokud se žalovaná domnívala, že došlo k porušení jejích práv, měla setrvat na místě přepravní kontroly a vyčkat příjezdu státní či městské policie, což však neučinila a svévolně místo přepravní kontroly opustila. Dle názoru soudu revizor rozhodně občanský průkaz žalované nezákonně nezadržoval, když po sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole jej krátce poté odevzdal na nejbližší služebnu Policie ČR. Žalovaná tak porušila smluvní přepravní podmínky žalobkyně a právem jí byla uložena přirážka ve výši 400 Kč, kdy zároveň žalobkyně má nárok i na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 4. 9. 2020 do zaplacení, a to podle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve věci neúspěšná a České republice – Okresnímu soudu v Příbrami vznikly náklady řízení ve výši 906 Kč představující vyplacené svědečné svědka jméno příjmení, uložil soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. povinnost žalované zaplatit České republice tuto částku, a to rovněž ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. od právní moci rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 018 Kč představující účelně vynaložené náklady na hájení práva žalobkyně v tomto řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla právně zastoupena advokátem, má v souladu s advokátním tarifem (dále jen„ AT“) nárok na uhrazení odměny advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 a § 14b odst. 4 AT, dále ve výši 1 500 Kč za celkem pět úkonů právní pomoci (písemné vyjádření k odporu žalované ze dne datum, písemné vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum v rozsahu dvou úkonů a účast na jednání dne datum v rozsahu jednoho úkonu) po á 300 Kč za jeden úkon dle § 7 bod 1 AT, dále náhradu režijních paušálů ve výši 300 Kč (3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT) a náhradu čtyř režijních paušálů ve výši 1 200 Kč (4x 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT), dále náhradu cestovních výdajů za použití osobního vozidla za cestu ze sídla advokáta do obec a zpět ve výši 1 229 Kč (průměrná spotřeba vozidla 7,3 litru na 100 km při ceně benzínu 95 - 27,80 Kč a základní náhradě 4,40 Kč za 1km a celkem 2x 96 km), dále náhradu za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu při cestě na dvě jednání v rozsahu osmi půlhodin, celkem 800 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, dále za parkovné ve výši 40 Kč dle § 14 odst. 1 AT, celkem se tak jedná o částku 5 469 Kč, ke které je nutno připočítat DPH ve výši 21 % ve výši 1 149 Kč a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Celkově se tak jedná o částku 7 018 Kč (400 + 1 500 + 300 + 1 200 + 1 229 + 800 + 40 + 1 149 + 400), kterou je žalovaná povinna uhradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.