13 C 200/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně a žalované fakticky bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalobkyně a žalované fakticky bytem obec a číslo o určení výživného zletilému dítěti

I. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně splatnou vždy k 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 2. 2023.

II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem 6. 10. 2022 do 31. 1. 2023 a co do zaplacení částky 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 2. 2023 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 6. 10. 2022 k Okresnímu soudu v Kladně se žalobkyně domáhala po žalované, jakožto své matce, uložení povinnosti přispívat jí na výživu částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci počínaje dnem podání žaloby. Žalobu odůvodnila tím, že studuje druhým ročníkem střední odbornou školu a žalovaná, jakožto její matka, jí na výživu nijak nepřispívá.

2. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 27. 10. 2022 č. j. 22 C 46/2022-12 vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému vzhledem k bydlišti žalované.

3. Jednání proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, která byla o termínu jednání řádně a včas vyrozuměna na adresu svého trvalého bydliště a zároveň i telefonicky. Při jednání byla omluvena žalobkyní z důvodu péče o nezletilé dítě.

4. Žalovaná se k věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

5. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující. Dle potvrzení o studiu je žalobkyně ve školním roce 2022 [číslo] žákem [anonymizováno] ročníku denní formy vzdělávání na [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [obec]. Dle nájemní smlouvy ze dne 13. 6. 2022 uzavřené mezi pronajímateli manželi [příjmení] a žalobkyní, jakožto nájemcem, žalobkyně hradí za pronajatý pokoj měsíční částku 2 000 Kč. Dle výpisu z Centrální evidence osob nemá žalobkyně evidovaného otce, její matkou je žalovaná. Dle výpisu z Centrální evidence osob je žalovaná svobodná, má celkem [anonymizováno] děti – nejstarší žalobkyni, dále [jméno] [příjmení], ročník [rok], [jméno] [příjmení], ročník [rok] a [jméno] [příjmení], ročník [rok]. Dle zpráv OSPODu [obec] ze dne 7. 6. 2022 a 6. 12. 2022 vykonává OSPOD [obec] pravidelný dohled a kontrolu nad péčí o nezletilého [jméno], který je považován za ohrožené dítě. Aktuálně žije matka (žalovaná) s [anonymizováno] partnerem v obci [obec]. Domácnost byla shledána v pořádku. Žalovaná je s [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] v [anonymizováno], je nadále evidována jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce. Jejím jediným příjmem jsou dávky sociální podpory. Péče o [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] byla aktuálně shledána v pořádku. Žalobkyně ve své výpovědi zejména uvedla, že je stále [anonymizována dvě slova] ročníku [anonymizována tři slova] v [anonymizováno], obor [anonymizováno] a [anonymizováno]. Stále bydlí u [anonymizováno], kterým přispívá 2 000 Kč na nájemné. Žalobkyně je vedena na úřadu práce, kdy pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4 600 Kč měsíčně a další příspěvek ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně si hledá brigádu ve svém oboru, ale zatím ji nenašla. S žalovanou otázku výživného řešila, ta k tomu ale nemá pozitivní postoj. Žalobkyni by stačilo výživné alespoň v částce 1 000 Kč měsíčně. Její otec je neznámý. Žalobkyně se s žalovanou občas stýká, ještě loni u ní bydlela. Žalovaná má v péči nezletilého [jméno], na ostatní děti má vyměřenou vyživovací povinnost. Žalobkyně souhlasila s měsíční částkou ve výši 1 000 Kč na její výživu počínaje měsícem únor letošního roku.

6. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnosti.

7. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

8. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

10. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

11. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na určení vyživovací povinnosti žalované byl podán důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je stále studentkou středního odborného učiliště a jako taková zatím není schopna sama se živit. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výživu žalobkyně (své dcery) nijak nepřispívá, pobírá tato sociální dávky, ze kterých žije a ne zcela s nimi vychází, neboť se musí uskromňovat. Žalobkyně si hledá i brigádu. Žalovaná má sice vyživovací povinnost ještě na další [anonymizováno] děti, avšak na výživu žalobkyně, jakožto nejstarší dcery, nijak nepřispívá. Je zřejmé, že životní úroveň žalované není nijak vysoká, neboť i ona žije pouze ze sociálních dávek a finančně jí vypomáhá i její partner. Žalovaná má v péči nezletilého [jméno] a [anonymizována čtyři slova]. Za takové situace by dle názoru soudu nebylo možno ani žalované určit výši výživného dle původního žalobního požadavku žalobkyně. Žalobkyně závěrem souhlasila s částkou 1 000 Kč měsíčně, která je sice dle názoru soudu vzhledem k odůvodněným potřebám a věku žalobkyně velmi nízká a symbolická, avšak v možnostech a schopnostech žalované není zřejmě aktuálně platit žádnou vyšší částku. I přesto by žalovaná měla přispívat na výživu své nejstarší dcery alespoň touto částkou. Soud proto rozhodl tak, že určil, že žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně, splatnou vždy k 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 2. 2023, jak navrhla žalobkyně. Co do zbytku pak soud podanou žalobu zamítl, tedy co do zaplacení částky ve výši 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem 6. 10. 2022 do 31. 1. 2023 a co do zaplacení částky 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 2. 2023 (pozn. soudu: soud ve vyhlášeném rozsudku zcela nevyčerpal předmět žaloby, kdy žalobu zamítl co do zaplacení částky 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 6. 10. 2022, proto rozsudek ve výroku II. doplnil tak, jak je shora uvedeno).

12. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, práva na náhradu nákladů řízení se výslovně vzdala a zároveň žalované žádné náklady řízení nevznikly.