13 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce fakticky bytem obec - obec , pošt. schránka 4, PSČ obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 1. - 3. žalovaní zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 5. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 6. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , anonymizováno , země doručovací adresa adresa žalovaného o zřízení věcného břemene chůze a jízdy

I. Žaloba ve znění:„ Zřizuje se věcné břemeno chůze a jízdy všemi motorovými vozidly přes poz. parc. [číslo] o výměře 67 m2 - ostatní plocha, kdy tato věc nemovitá je zapsaná v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro k. ú. a [územní celek], zapsaná na [list vlastnictví] podílových spoluvlastníků, a to podílového spoluvlastníka podílem 1/7 vzhledem k celku žalovaného č. 1 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného] 2 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] a [celé jméno žalované], [rodné číslo], oba trvale bytem [adresa žalovaného a žalované], podílových spoluvlastníků podílem 2/7 vzhledem k celku v SJM žalovaných č. 3 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] a [celé jméno žalované], [rodné číslo], oba trvale bytem [adresa žalované a žalovaného], r. [číslo] trvale bytem [adresa žalovaného], [země] ve prospěch poz. parc. [číslo] o výměře 4519 m2 - ostatní plocha, kdy tato věc nemovitá je ve výlučném vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví]“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1, 2, 3 náhradu nákladů řízení ve výši 39 308 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 1, 2, 3, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 4, 5 nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 6 náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 1. 2021 domáhal zřízení věcného břemene, chůze a jízdy všemi motorovými vozidly (správně služebnosti stezky a služebnosti cesty) přes pozemek parc. [číslo] o výměře 67 m2 – ostatní plocha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví], kdy tento pozemek je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, a to ve prospěch svého pozemku p. [číslo] o výměře 4 519 m2 – ostatní plocha, zapsaném v katastru nemovitostí rovněž v k. ú. a obci [obec] na [list vlastnictví]. K pozemku žalovaných (dále jen„ předmětný pozemek“) žalobce uvedl, že tato pozemková parcela vždy plnila funkci místní komunikace, kterou bez jakýchkoli problémů užíval žalobce pro spojení se svým pozemkem p. [číslo]. Problémy nastaly v okamžiku, kdy se žalovaní stali podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, když v současné době není umožněno žalobci předmětný pozemek, který vždy plnil funkci místní komunikace, užívat. Žalobce se snažil se žalovanými celou věc vyřešit smírnou cestou, avšak neúspěšně. Přitom historicky nazpět byl předmětný pozemek vždy užíván jako účelová cesta, tento účel nebyl nikdy zpochybněn a v katastru nemovitostí je předmětný pozemek veden jako ostatní plocha – ostatní komunikace.

2. Žalovaní 1, 2, 3 a 6 se k podané žalobě vyjádřili tak, že navrhli její zamítnutí, neboť podaná žaloba byla podána zcela nedůvodně. Žalovaní poukázali na to, že na předmětném pozemku se nachází soukromá cesta, která je využívána pouze vlastníky přilehlých nemovitostí a byla za nemalé finanční investice těchto spoluvlastníků i vybudována. Zároveň poukázali na to, že žalobce má přístup ke svému pozemku p. [číslo] přes pozemky ve svém vlastnictví, a to p. [číslo] dále přes pozemek p. [číslo] na kterém má zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy a dále přes pozemek ve vlastnictví [územní celek] [parcelní číslo]. Žalobce tak ke svému pozemku p. [číslo] má zajištěn přístup. Žalovaní dále poukázali na to, že žalobce žaluje nesprávně, a měl by žalovat o povolení služebnosti nezbytné cesty, k tomu však nejsou splněny zákonné podmínky. Žalovaní dále poukázali na komplikované vztahy se žalobcem.

3. Žalovaní 4 a 5 se zřízením věcného břemene dle podané žaloby souhlasili za podmínky, že věcné břemeno, které mají zřízeno na pozemku žalobce p. [číslo] by bylo za nově vzniklé situace rozšířené a rovnocenné svým rozsahem s věcným břemenem, které žádá žalobce.

4. K vyjádřením žalovaných se žalobce následně vyjádřil tak, že nesouhlasí s tím, že by podíloví spoluvlastníci předmětného pozemku byli nuceni vynaložit na vybudování cesty nemalé finanční prostředky. Žalobce stejně tak nesouhlasil s tím, že by měl žádat zřízení služebnosti nezbytné cesty, což je jiný případ. Pokud žalovaní 4 a 5 žádají o rozšíření jejich věcného břemene k pozemku žalobce, musí to řešit samostatným návrhem v samostatném řízení. Žalobce dále navrhl místní ohledání a eventuálně postup dle § 142 správního řádu.

5. Mezi účastníky bylo nesporné vlastnické právo žalobce k pozemkům p. [číslo] vlastnické právo žalovaných k předmětnému pozemku. Nespornými mezi účastníky byly rovněž i nabývací tituly všech účastníků k citovaným nemovitostem. Za nesporné účastníci rovněž označili, že na předmětném pozemku vedla již od devatenáctého století přístupová cesta k dalším pozemkům. Spornou skutečností mezi účastníky bylo především to, zda žalovaní brání žalobci v užívání předmětného pozemku či nikoliv a dále, zda žalobce má zajištěnou jinou možnost přístupu k pozemku p. [číslo] či nikoliv.

6. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující. Dle předžalobní komunikace žalobce i prostřednictvím svého právního zástupce jednal s žalovanými o možnosti zřízení věcného břemene, avšak neúspěšně. Dle usnesení [číslo] ze dne 29. 9. 2020 zastupitelstvo [územní celek] zamítlo žádost žalobce o zřízení služebnosti cesty ve prospěch jeho pozemků p. [číslo] na pozemcích v majetku obce, a to p. [číslo]. Dle katastrální mapy má žalobce zajištěn přístup ke své stavbě na pozemku p. [číslo] přes pozemek [parcelní číslo] v majetku [územní celek], dále přes pozemek [parcelní číslo] v majetku [jméno] [příjmení], přes svůj pozemek p. [číslo] přes svůj pozemek p. [číslo]. Dle výpisu z katastru nemovitostí k pozemku [parcelní číslo] má na tomto pozemku žalobce zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch jeho pozemku p. [číslo] to na základě smlouvy o zřízení úplatného věcného břemene. Dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2021 č. j. 8 C 137/2009 – 200 soud zřídil věcné břemeno práva cesty, a to pěšího průchodu a průjezdu osobním automobilem ve prospěch vlastníka objektu č. ev. 017 [obec] na parcele [číslo] přes pozemek p. [číslo] za jednorázovou náhradu ve výši 14 875 Kč. Dle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2011 č. j. 27 Co 187/2011 – 245 odvolací soud změnil citovaný rozsudek tak, že se zřizuje rovněž věcné břemeno spočívající v právu cesty vykonávané průjezdem nákladním automobilem, a to jedenkrát pro dovoz dřeva, jedenkrát pro dovoz uhlí a průjezdem fekálním vozem k vyvážení fekální jímky v období měsíců července a srpna každého roku. Dle protokolu o místním ohledání ze dne 18. 10. 2021 byly ohledány všechny pozemky, přes které vede přístupová cesta k chatě [adresa] ve vlastnictví žalovaných 4 a 5 a dále pozemky, přes které vede přístupová cesta k rodinnému domu [adresa] ve vlastnictví žalobce. Bylo zjištěno, že k těmto pozemkům je příjezd po asfaltové cestě (široké pouze pro jedno vozidlo), kde na začátku je osazena dopravní značka B 13 (zákaz vjezdu vozidlům, jejichž hmotnost přesahuje 6 tun). Dále bylo zjištěno, že na předmětném pozemku se nenachází žádná překážka bránící volnému průchodu či průjezdu po předmětné cestě. Stejné platí i pro ostatní pozemky, přes které vede ohledávaná přístupová cesta, nebylo na ní zjištěno žádných překážek a bylo zjištěno, že je široká pouze pro jedno vozidlo. Předmětem ohledání byla i druhá přístupová cesta přes pozemek [parcelní číslo] (v majetku [územní celek]), pozemek [parcelní číslo] (v majetku [jméno] [příjmení], na kterém má žalobce zřízeno věcné břemeno cesty a stezky), dále přes pozemek žalobce p. [číslo] pozemek žalobce p. [číslo] kdy cesta přes tyto pozemky vede až na pozemek žalobce p. [číslo] k jeho rodinnému domu [adresa], kde cesta končí. Dům žalobce stojí na okraji horizontu, následuje prudký svah dolů, přístup přes něj není dobře možný. Ani na této druhé přístupové cestě nebyly shledány žádné překážky bránící přístupu či příjezdu. I tato druhá přístupová cesta je široká pouze pro jedno vozidlo. Dle územního plánu [územní celek] je pozemek žalobce p. [číslo] veden jako stavební. Dle fotografií předložených žalovanými 1 – 3 došlo k rekonstrukci cesty vedoucí i přes předmětný pozemek. Dle pasportu místních komunikací z února 2017 se na předmětném pozemku nachází místní komunikace třetí třídy, která vede až k pozemku žalovaného 6. K důkazům založeným do spisu žalobcem dne 28. 1. 2022 (tedy již po koncentraci řízení) soud již nepřihlížel a jako důkaz je neprováděl.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný 6 je státní příslušník Francie, je ve věci dán cizí prvek a soud musel nejprve řešit otázku své mezinárodní příslušnosti (resp. pravomoci) a otázku rozhodného práva. Dle nařízení EU č. 1215/2012 čl. 24 odst. 1 má zdejší soud výlučnou pravomoc ve věci rozhodnout vzhledem k tomu, že předmětná nemovitost se nachází na území ČR a v obvodu zdejšího soudu. Rozhodným právem ve věci je pak s odkazem na nařízení EU č. 593/2008 čl. 4 odst. 4 české právo.

8. Podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

9. Podle § 1274 odst. 1 občanského zákoníku služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

10. Podle § 1276 odst. 1 občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

11. Podle § 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, v platném znění, místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

12. Podle § 6 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, v platném znění, místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace.

13. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto je na místě ji zamítnout. Žaloba dle názoru soudu nebyla podána ani správně, neboť těžko by na předmětném pozemku mohlo být zřízeno věcné břemeno jízdy všemi motorovými vozidly, když i při místním ohledání bylo zjištěno, že na předmětný pozemek je zakázán příjezd vozidla, jehož hmotnost přesahuje 6 tun. Zároveň má soud za prokázané, že na předmětném pozemku není žádná překážka, která by bránila žalobci v jeho užívání ke spojení s pozemkem žalobce p. [číslo] (z jeho spodní strany do stráně nahoru). Rovněž má soud za prokázané, že žalobce má přístup ke svému rodinnému domu [adresa] na svém pozemku p. [číslo] to přes pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví [územní celek], dále přes pozemek [parcelní číslo] (v majetku [jméno] [příjmení]), na kterém má žalobce zřízeno věcné břemeno stezky a cesty), dále přes žalobcův pozemek p. [číslo] přes žalobcův pozemek p. [číslo]. Na těchto pozemcích vede přístupová cesta až na pozemek žalobce p. [číslo] resp. k jeho rodinnému domu na tomto pozemku se nacházejícím. To, že si žalobce zbudoval tuto přístupovou cestu na své náklady, nikdo z účastníků nezpochybňoval. Soud má tak za prokázané, že žalobce má pohodlný přístup ke svému pozemku p. [číslo] zejména ke svému rodinnému domu. Navíc z cesty vedoucí přes předmětný pozemek až k chatě žalovaných 4 až 5 není objektivně možný přístup k rodinnému domu žalobce na pozemku p. [číslo] neboť se cesta nachází pod prudkým svahem zarostlým bujnou vegetací. Soud tak má za prokázané tvrzení žalovaných, že žalobce má ke svému pozemku p. [číslo] na kterém se nachází jeho rodinný dům, dostatečný přístup zmiňovanou přístupovou cestou shora. Ke zřízení služebnosti nezbytné cesty by tak dle názoru soudu nebyly splněny zákonné podmínky a zároveň dle názoru soudu nebyly splněny ani podmínky pro zřízení věcného břemene na předmětném pozemku. Je třeba poukázat na to, že institut věcného břemene je mimořádný právní institut, který má soud aplikovat pouze v případě, že situaci nelze vyřešit jiným způsobem. Zřízení věcného břemene, kterého se domáhal žalobce, by bylo výrazným zásahem do vlastnického práva žalovaných k předmětnému pozemku, který však v dané věci dle názoru soudu není vůbec nezbytný. Jak bylo již uvedeno, soud má za prokázané, že žalobce má dostatečný přístup ke svému rodinnému domu [adresa] na pozemku p. [číslo] stejně tak mu nikdo nebrání ani v přístupu přes předmětný pozemek, na kterém se nachází místní komunikace III. třídy, která vede až k pozemku žalovaného 6 a dále pokračuje jako účelová komunikace až k pozemku žalovaných 4 a 5. Dle zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupnou pozemní komunikací, a tedy každý k ní má přístup včetně žalobce. Žalovaní tak nemohou bránit žalobci v užívání této místní komunikace, která vede i přes předmětný pozemek. Za takové situace požadavek žalobce, aby soud zřídil na předmětném pozemku k tíži žalovaných věcné břemeno stezky a cesty, je zcela nedůvodný. Zároveň je třeba poukázat na to, že pokud by snad měl soud zřídit věcné břemeno k tíži předmětného pozemku, muselo by se tak stát za náhradu, kterou žalobce po celou dobu řízení nijak nespecifikoval. K omezení vlastnického práva žalovaných k předmětnému pozemku formou věcného břemene zřízeného ve prospěch žalobce tak soud neshledal žádný zákonný důvod a podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobce tak přístup ke svému pozemku p. [číslo] na kterém se nachází lesní porost, má zajištěn i k jeho spodní části přes místní a následně účelovou komunikaci a v hospodaření na tomto lesním pozemku mu nikdo a nic nebrání. Samozřejmě použití například těžké techniky k těžbě dřeva by žalobce musel řešit povolením výjimky k vjezdu takových vozidel (vzhledem k dopravnímu omezení vjezdu všech motorových vozidel s hmotností nad 6 tun) u příslušného správního úřadu.

14. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že přiznal úspěšným žalovaným (vyjma žalovaných 4 a 5, kteří se práva na náhradu nákladů řízení vzdali) plnou náhradu nákladů řízení nutných k hájení jejich práva. Žalovaným 1 až 3 tak náleží právo na náhradu nákladů souvisejících s jejich právním zastoupením, kdy žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1, 2 a 3 náhradu nákladů ve výši celkem 39 308 Kč. Tato částka se stává z celkem pěti úkonů právní služby po částce 6 000 Kč (počítáno z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu, když předmětem žaloby bylo zřízení věcného břemene, ve spojení s ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu, kdy při zastupování více osob náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížena o 20 %, hodnota jednoho úkonu v této věci by tak jinak činila 2 500 Kč a při snížení o 20 % pak činí 2 000 Kč za každého ze zastupovaných účastníků). Právní úkony advokáta žalovaných 1 až 3 spočívají v převzetí a přípravy zastoupení, v účasti na jednání soudu dne 16. 9. 2021, v účasti na místním šetření dne 18. 10. 2021, v písemném podání ve věci samé ze dne 26. 10. 2021 a v účasti na jednání soudu dne 10. 2. 2022. Dále právnímu zástupci žalovaných náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon, dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu za cestu ze sídla advokáta v Nymburce do sídla soudu v Příbrami ve dvou případech a v jednom případě na adresu místního šetření v [obec] ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, celkem 800 Kč za každý úkon, dále náhradu jízdného za cestu osobním motorovým vozidlem ze sídla kanceláře advokáta na adresu soudu, resp. na adresu místního šetření, v částkách 1 439 Kč, 1 557 Kč a 1 512 Kč – při dvou cestách krát 244 km s průměrnou spotřebou vozu 5,5 l /100 km, a při místním šetření v rozsahu 264 km s průměrnou spotřebou vozu 5,5 l /100 km, a to včetně sazby náhrady za opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč, resp. 4, 70 Kč/km, vše v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb., resp. 511/2021 Sb. Za písemné vyjádření žalovaných ze dne 3. 3. 2021 k podané žalobě (tedy v době, kdy žalovaní ještě nebyli právně zastoupeni) pak náleží žalovaným paušální náhrada ve výši 300 Kč za každého, celkem 900 Kč v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb.

15. Žalovaný 6 vyúčtoval náhradu nákladů řízení pouze v podobě náhrady jízdních výdajů v souvislosti s jeho účastí na soudním jednání za cestu z jeho bydliště ve Francii do [obec] a zpět, kdy jedna cesta tam a zpět vychází na 1 240 km a průměrná spotřeba vozidla vychází 2,50 Kč/km, kdy ujetých 2 480 km pak vychází na 6 200 Kč. Žalovaný 6 rovněž poukázal na to, že cena nafty ve Francii je o 20 % vyšší než v ČR. K vyúčtování připojil i kopii velkého technického průkazu vozidla [anonymizována tři slova] kW. Vzhledem k tomu, že žalovaný 6 nepožadoval náhradu za opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč/km, resp. 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., přiznal mu soud plnou požadovanou částku ve výši 6 200 Kč, neboť pokud by žalovaný 6 žádal i náhradu za opotřebení vozidla, byla by výše náhrady daleko vyšší.

16. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalovaným 1 až 3 dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. pak k rukám jejich právního zástupce. Žalovanému 6 je pak žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení rovněž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.