13 C 26/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 51 763,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 763,06 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 48 660,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 51 763,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 199,69 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 746,62 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 15 247,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 763,06 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru číslo , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách po 1 283 Kč. Dodatkem k této smlouvy pak byly následně splátky v období od 14. 4. 2022 do 14. 7. 2022 odloženy, a tím se změnil počet splátek na 101. Žalovaný neplnil řádně podmínky uzavřené smlouvy, dostal se do prodlení, a žalobkyně proto poskytnutý úvěr zesplatnila. Žalovaný se zároveň zavázal hradit smluvní úrok ve výši 12,90 % ročně, respektive po 90. dni od počátku prodlení ve výši 8,05 % ročně. Dlužná jistina představuje částku 48 660,06 Kč, kapitalizovaný běžný úrok představuje částku 4 199,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení je ve výši 1 746,62 Kč a poplatky ve výši 3 103 Kč. Žalovaný celkem na pohledávku uhradil částku 63 928,48 Kč. Z celé zaplacené částky bylo 21 339,94 Kč započteno na jistinu, 31 715,06 Kč bylo započteno na smluvní úrok, 200,47 Kč bylo započteno na zákonný úrok z prodlení a 10 673 Kč bylo započteno na účtované poplatky. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Po poučení ze strany soud žalobkyně doplnila, že řádně přezkoumala úvěryschopnost žalovaného na základě dokladů a informací od žalovaného a na základě lustrace v příslušných registrech.

2. Jednání proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků, když žalobkyně byla řádně omluvena svým právním zástupcem, stejně tak její právní zástupce, a žalovaný, který měl vykázáno doručení řádně a včas, se bez jakékoli omluvy nedostavil.

3. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil.

4. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o úvěru číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do celkové výše 70 000 Kč, kdy se jednalo o bezúčelový úvěr, který byl úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 12,90 % ročně. Žalovaný se jej zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 179 Kč. Dle dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, byly žalovanému odloženy splátky v období od 14. 4. 2022 do 14. 7. 2022 s tím, že se změnil počet měsíčních splátek na 101. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný načerpal úvěr ve výši 70 000 Kč. Dle platební historie a přehledu splátek žalovaný uhradil celkovou částku 63 928,47 Kč, z čehož byla částka 21 339,94 Kč započtena na jistinu, částka 31 715,06 Kč započtena na smluvní úrok, částka 200,47 Kč započtena na zákonný úrok z prodlení a částka 10 673 Kč započtena na účtované poplatky. Dle zaslaných výzev a upomínek byl žalovaný opakovaně vyzýván k řádnému splácení úvěru. Dle oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 6. 2025 byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru a vyzván k úhradě celého dluhu. Dle předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2025 byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě celkové dlužné částky před podáním žaloby.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti).

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud vyhověl. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 70 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 283 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 12,90 % ročně, respektive 8,05 % ročně. Soud má rovněž za prokázané, že úvěr ve výši 70 000 Kč byl žalovanému řádně vyplacen a žalovaný na tento úvěr uhradil celkovou částku ve výši 63 928,47 Kč, z čehož byla částka 21 339,94 Kč započtena na jistinu, částka 31 715,06 Kč započtena na smluvní úrok, částka 200,47 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení a částka 10 673 Kč byla započtena na účtované poplatky. Soud se především zabýval otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy, a to stran povinnosti žalobkyně splnit před uzavřením smlouvy její zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěryschopnost žalovaného (tedy jeho schopnost úvěr řádně splácet). V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně přezkoumala řádně příjmy a výdaje žalovaného, kdy vycházela z jeho reálných příjmů a výdajů a nejednalo se pouze o formální posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Přestože žalovaný měl v době poskytnutí úvěru uzavřeny již čtyři smlouvy o úvěru, vzhledem k jeho příjmu ve výši průměrně 32 505 Kč čistého měsíčně a celkové výši splátek jeho dalších úvěrů ve výši 5 756 Kč bylo možno předpokládat, že žalovaný bude předmětný úvěr splácet řádně. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč, kdy žalovaný uhradil na pohledávku celkovou částkou 63 928,47 Kč, ze které byla započtena částka 21 339,94 Kč na jistinu, 31 715,06 Kč na smluvní úrok, 200,47 Kč na zákonný úrok z prodlení a 10 673 Kč na účtované poplatky. Na jistině tak žalovanému zbývá uhradit částku 48 660,06 Kč a na poplatcích částku 3 103 Kč, celkem částku 51 763,06 Kč. Žalobkyni dále náleží smluvní úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 660,06 Kč od 29. 10. 2020 (od data následujícího po splatnosti dle předžalobní výzvy do zaplacení), a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z celkové částky 51 763,06 Kč od 29. 10. 2025 (ode dne následujícího po splatnosti) do zaplacení, dále soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 4 199,69 Kč, kdy se jedná o dlužný smluvní úrok za období od 15. 11. 2024 do 28. 10. 2025. A dále soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 746,62 Kč, který představuje zákonný úrok z prodlení za období od 15. 8. 2024 do 28. 10. 2025. Veškeré přiznané částky je pak žalovaný povinen uhradit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř..

14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení nutných k hájení jejího práva v celkové výši 15 247,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 071 Kč, a dále odměny za právní zastupování žalobkyně ve výši 3 180 Kč za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. advokátního tarifu za celkem tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, zaslání předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) ve výši 3 x 3 180 Kč. Ke každému úkonu právní služby je třeba přiznat paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tedy 3 x 450 Kč). Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, je třeba připočítat k nákladům náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu odměny právního zástupce včetně režijního paušálu. Odměna za právní zastupování žalobkyně tak představuje částku 3 x 3 180 Kč, plus 3 x 450 Kč, plus částku 2 286,9 Kč jakožto náhradu DPH a částku 2 071 Kč za zaplacený soudní poplatek, celkem tedy částku 15 247,90 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalovaný povinen uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, a to v zákonné třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř..