13 C 40/2023

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 490 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 490 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 190 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 312 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhá po žalovaném zaplacení částku 21 490 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl evidován jako vlastník/provozovatel vozidla registrační značka, které nemělo v období ode dne datum do datum sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za nepojištěné dny a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou upomínku. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný je provozovatelem osobního automobilu registrační značka číslo (zjištěno z údajů o vozidle), přičemž v období ode dne datum do datum (tj. 326 dní) k němu neměl sjednáno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 21 190 Kč (denní sazba 65 Kč) a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky do 60 dní od doručení (zjištěno z výzvy ze dne datum). Splatnost nastala dne datum. Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.

4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.

5. Dle § 3 odst. 2 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

6. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

7. Dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

8. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč.

9. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 18a násl. zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, když neměl sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení) k předmětnému vozidlu, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, přičemž výši denní sazby příspěvku stanoví vyhláška. Jelikož žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu dle výzvy, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním práva.

10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 490 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 190 Kč od datum (tj. následující den po splatnosti) do zaplacení. Žalovaný se dostal s úhradou příspěvku do prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 312 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 860 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon číslo Sb.).