13 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizována čtyři slova jméno anonymizována dvě slova číslo , příjmení jméno , země zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 6 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 815 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 815 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně z částky 815 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 815 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 815 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně z částky 815 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12.2017, ve výši 7,50 % ročně z částky 815 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně z částky 815 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12.2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 815 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 815 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 815 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 815 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 815 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně z částky 815 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, z částky 815 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 5 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 625 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12.2017, ve výši 7,50 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12.2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně z částky 5 625 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, z částky 5 625 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 440 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla žalovanému 10 000 Kč, přičemž nadále dluží částku 6 440 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

3. Za splnění zákonných podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 24. 7. 2008 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku 10 000 Kč a ten se zavázal uhradit částku 16 960 Kč (jistina 10 000 Kč, souhrnný poplatek 6 960 Kč) v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný podpisem na smlouvě. Žalovaný dle žaloby uhradil částku 10 520. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 15. 2. 2022, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Dle databáze časových řad [příjmení] činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy 13,35 % ročně.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území [anonymizováno] republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. V dané věci je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.

6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákon“) účinného do 31. 12. 2013, a dále dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, účinného do 31. 12. 2010 Smlouvu o postoupení pohledávek soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákona účinného do 31. 12. 2013. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. tohoto občanského zákona.

8. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

9. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud shledal ustanovení o souhrnném poplatku (smluvním úroku) za neplatné ujednání, když v předmětné smlouvě dohodnutý smluvní úrok 69,6 % považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy, kdy jako přiměřenou shledal úrokovou míru ve výši obvyklé úrokové míry úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, tedy 13,35 %. V tomto duchu soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu ČR i judikaturu Krajského soudu v Praze. Souhrnný poplatek v předmětné smlouvě není nijak definován, není zřejmé, z čeho se skládá, jak je určen a za co má být vyplacen. V této souvislosti soud odkazuje na směrnici Rady ES [číslo] EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a dále např. na nález ÚS ČR pod č. III. ÚS 77/97.

10. V dané věci to tedy znamená, že žalovaný byl povinen zaplatit jistinu 10 000 Kč a smluvní úrok 1 335 Kč (tj. 13,35 %), celkem 11 335 Kč. Žalovaný zaplatil částku 10 520 Kč, kterou je nutno započíst na soudem vypočtený úrok a na jistinu, a proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a ve zbytku žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla dle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.

11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.