13 C 48/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: jméno FO, narozený datum narození, státní příslušnice Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno bytem adresa o zaplacení 15 438 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 3 308 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 008 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení, b) částku ve výši 12 130 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 830 Kč od 13. 10. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 15 438 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná coby vlastník/provozovatel osobního automobilu RZ SPZ se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dále nejen „předmětné vozidlo č. 1“) neměla v období od 4. 3. 2024 do 6. 5. 2024, tedy 64 dní (dále jen „1. rozhodné období“) sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 3 008 Kč. Dále byla žalovaná vlastník/provozovatel osobního automobilu RZ SPZ se zdvihovým objemem válců 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen „2. vozidlo“) a neměla sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 10. 10. 2023 do 8. 4. 2024, tedy 182 dní (dále jen „2. rozhodné období“), v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 11 830 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x300 Kč a na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná je vlastníkem/provozovatelem (zjištěno z výpisu údajů o vozidlech), přičemž v 1. a 2. rozhodném období neměla k předmětným vozidlům 1 a 2 sjednáno povinné ručení. Denní sazba příspěvku činila 47 Kč za 1. vozidlo a za 2. vozidlo 65 Kč (zjištěno z Výzev k úhradě příspěvků). Splatnost v případě 1. rozhodného období byla určena podle výzvy k úhradě příspěvku odeslané dne 27. 6. 2024 (dle podacího poštovního archu), přičemž žalovaná měla zaplatit do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost v případě 1. vozidla nastala dne 10. 9. 2024. V případě 2. vozidla byla splatnost určena podle výzvy k úhradě příspěvku doručené dne 13. 8. 2024, kdy měla zaplatit do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost v případě 2. vozidla nastala dne 12. 10. 2024. (zjištěno z upomínek a z výpisu ze sledování poštovních zásilek). Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.

4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaná je státním příslušníkem Anonymizováno, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo české, neboť jde o závazek přispívat do Garančního fondu právnická osoba, tedy tento závazek nejúžeji souvisí s Českou republikou.

5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění do 31. 3. 2024, (dále jen „původní zákon“) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění do 31. 3. 2024 a vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.

6. Žalovaná tím, že neměl v rozhodném období sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 původního zákona a v § 6 odst. 1 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla jí tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 původního zákona a dle § 45 odst. 2 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. V rozhodném období příspěvek pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činil 65 Kč denně, celkem tedy za 67 dní bez pojištění částku 4 355 Kč. Podmínkou nároku je podle § 4 odst. 6 původního zákona a § 47 daného zákona. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 původního zákona a podle § 45 odst. 2 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaná však zůstala ve sporu pasivní a k žalobě se nevyjádřila. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalovaná se dostala s úhradou příspěvku do prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek (ode dne následujícího po splatnosti příspěvku), a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b advokátního tarifu ve znění ke dni provedení jednotlivých úkonů. Náklady řízení sestávají ze 2 úkonů právní služby (převzetí a výzva) po 200 Kč, tj. 400 Kč, 1 úkonu právní služby po 400 Kč (žaloba), tří paušálních náhrad po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH počítané z částky 1 300 Kč, tj. 273 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).