13 C 59/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0, státní příslušník Slovenska bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 785 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 485 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 085 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 785 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 330 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 030 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 15 200 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaný coby vlastník/provozovatel osobního automobilu reg. zn. SPZ (dále jen „1. vozidlo“) neměl k tomuto vozidlu v období od 12. 11. 2022 do 19. 1. 2023, tedy 69 dní (dále jen 1. rozhodné období“) sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 4 485 Kč. Dále byl žalovaný vlastník/provozovatel osobního automobilu reg. zn. SPZ (dále jen „2. vozidlo“) a neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 14. 7. 2022 do 10. 10. 2022, tedy 89 dní (dále jen 2. rozhodné období), v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 5 785 Kč a dále neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu 2. vozidla v období od 13. 5. 2022 do 13. 7. 2022, tedy 62 dní (dále jen „3. rozhodné období“). Zároveň žalobkyně uplatnila nárok poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3x300 Kč a na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle sdělení údajů o vozidle je žalovaný majitelem/provozovatelem 1. vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. K tomuto vozidlu neměl v 1. rozhodném období sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 4 485 Kč. Dle sdělení údajů o vozidle je žalovaný majitelem/provozovatelem 2. vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. K tomuto vozidlu neměl v 2. a 3 rozhodném období sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 5 785 Kč a 4 030 Kč. Denní sazba příspěvku činila 65 Kč. Splatnost příspěvku nastala v 1. rozhodném období dne 25. 4. 2023 (určeno podle výzvy ze dne 9. 2. 2023 a informace o sledování zásilky), v 2. rozhodném období dne 23. 5. 2023 a ve 3. rozhodném období dne 23. 5. 2023 (určena dle výzev, obě ze dne 9. 3. 2023 a informací o sledování zásilek). Dle upomínek byl žalovaný vyzván dále k úhradě nákladů spojených s uplatněním práva ve všech 3 případech 300 Kč. Žalovanému byly dle informace sledování zásilek zaslány předžalobní upomínky, kterými byl vyzván k zaplacení jednotlivých dlužných částek.

4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 14 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaný měl poslední bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 7 odst. 3 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české.

5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.

6. Dle § 3 odst. 2 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

7. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

8. Dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

9. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč.

10. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 18 a násl. zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, když neměl sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení) k předmětným vozidlům, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvky do garančního fondu žalobkyně, přičemž výši denní sazby příspěvku stanoví vyhláška. Jelikož žalovaný neuhradil příspěvky do garančního fondu dle výzev, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním práva.

11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalovaný se dostal s úhradou příspěvků do prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek (vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení), a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH ze součtu odměny a paušálních náhrad tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).