13 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeněk Klouzek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 879 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 879 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 879 Kč od 3. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 879 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s lékařským ošetřením žalovaného provedeným dne 21. 1. 2020, kterým bylo prokázáno užití přítomnosti návykových látek. Žalovanou částku představují náklady za vyšetření 723 Kč a 2 979,24 Kč a náklady na dopravu žalovaného 176,74 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 3. 5. 2020 do zaplacení.

3. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej proto usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný se dne 21. 1. 2020 ve 23:30 hodin coby řidič osobního automobilu na výzvu hlídky OOP obec podrobil mimo jiné orientačnímu testu na přítomnost jiných návykových látek, který byl pozitivní na látku Canabis. Následně se žalovaný na výzvu podrobil lékařskému vyšetření v Oblastní nemocnici obec, kdy odmítl odběr krve a podrobil se pouze vyšetření lékařem a odběru moči. Lékařské vyšetření proběhlo dne 22. 1. 2020 v 0:15 hodin. Výsledky toxikologického vyšetření prokázaly přítomnost kanabinoidů v moči. Lékařské vyšetření bylo žalobkyni vyčísleno fakturou č. číslo číslo ve výši 723 Kč, toxikologické vyšetření bylo žalobkyni vyčísleno fakturou číslo ve výši 2 979,24 Kč. Doprava žalovaného z obec do Oblastní nemocnice obec byla provedena služebním vozidlem PČR, kdy bylo najeto 28 km, což představuje náklady 176,74 Kč. Žalobkyni tak vznikly náklady ve výši 3 879 Kč. Žalobkyně nárok u žalovaného uplatnila výzvou ze dne 1. 4. 2020 s tím, nechť žalovaný uhradí náklady do 2. 5. 2020, a to v souladu s § 142a o. s. ř.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 3 věta prvá citovaného zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovanému v souladu se zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vznikla povinnost uhradit náklady na lékařské vyšetření, toxikologické vyšetření a na dopravu žalovaného k těmto vyšetřením, které za žalovaného uhradila žalobkyně. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 879 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 5. 2020 (tj. den následující po splatnosti dle výzvy ze dne 1. 4. 2020) do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Soud dále uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami částku 1 000 Kč představující soudní poplatek za podanou žalobu, neboť žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“). Dle § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel (žalobce) v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek, nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Citované ustanovení upravuje tzv.„ přechod poplatkové povinnosti“. Žalobkyně byla v řízení ze zákona osvobozena, soud jejímu návrhu vyhověl, žalovaný nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a sám není od soudních poplatků osvobozen. S ohledem na uvedené proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet podepsaného soudu soudní poplatek, který dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, činí částku 1 000 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů (výzva k plnění, žaloba) po 100 Kč, tj. 200 Kč.

9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).