13 C 67/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 6 269 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 969 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení,b) částku ve výši 5 423 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 123 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení,c) částku ve výši 3 308 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 008 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaný coby vlastník/provozovatel osobního automobilu RZ , SPZ, (dále jen „vozidlo“) neměl k tomuto vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 22. 9. 2022 do 26. 1. 2023, tedy 127 dní (dále jen 1. „rozhodné období“) sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 5 969 Kč a dále neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ke stejnému vozidlu v období od 27. 1. 2023 do 15. 5. 2023, tedy 109 dní (dále jen „2. rozhodné období“), v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 5 123 Kč a dále neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ke stejnému vozidlu v období od 16. 5. 2023 do 18. 7. 2023 (dále jen „3. rozhodné období“) v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 3 008 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaný se nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle sdělení údajů o vozidle je žalovaný majitelem/provozovatelem vozidla. K tomuto vozidlu neměl ve výše uvedených rozhodných obdobích sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla mu povinnost uhradit příspěvky do garančního fondu. Splatnost jednotlivých částek byla vždy odvozena od 1. výzvy k zaplacení, kdy měl na zaplacení vždy 60 dní a nastala v případě 1. rozhodného období ze dne 6. 6. 2023 (jak vyplývá z výzvy ze dne 23. 3. 2023), v případě 2. rozhodného období nastala dne 20. 9. 2023 (jak vyplývá z výzvy ze dne 7. 7. 2023) a v případě 3. rozhodného období byla splatnost dne 2. 1. 2024 (jak vyplývá z výzvy ze dne 19. 10. 2023). Z upomínek vyplývá, že byl vyzván rovněž k úhradě nákladů spojených s uplatněním práva 2x300 Kč. Žalovanému byla dle sledování zásilek zaslána předžalobní výzva ze dne 2. 1. 2026, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je fyzickou osobou trvale žijící na území ČR se státním občanstvím , Anonymizováno, , jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při posouzení pravomoci vyšel soud z ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V dané věci je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR a z Úmluvy o právní pomoci v občanských věcech mezi ČR a , Anonymizováno, , konkrétně podle čl. 48 odst. 5 má zdejší soud pravomoc ve věci jednat vzhledem k bydlišti žalovaného zde a dle čl. 48 odst. 2 úmluvy je rozhodným právem české právo.

5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění do 31. 3. 2024, (dále jen „původní zákon“) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění do 31. 3. 2024 (dále jen „původní vyhláška“) a vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. (dále jen „nová vyhláška“).

6. Žalovaný tím, že neměl v rozhodných obdobích sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 původního zákona a v § 6 odst. 1 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 původního zákona a dle § 45 odst. 2 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Dle § 2 odst. 1 písm. f) původní vyhlášky činí výše denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 částku 47 Kč a podle nové vyhlášky je sazba stejná. Dle původní i nové vyhlášky Ministerstva financí výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalovaný se dostal s úhradou příspěvků do prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek (vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení), a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč, tj. 1 200 Kč, tří náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH počítané ze součtu částek a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).