Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

13 C 70/2026

č. j. 13 C 70/2026-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPB:2026:13.C.70.2026.1

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: jméno žalovaného, narozený datum narození bytem adresa o zaplacení 24 136 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 136 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 136 Kč od 17. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 466 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 136 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl splatit nejpozději do 16. 4. 2025 Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se však dostal do prodlení. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupeních pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovaná částka tvoří nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč a úrok ve výši 4 136 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 17. 4. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl zdejší soud bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným prostředky na dálku přes webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně. Totožnost byla ověřena přes vyplnění osobních údajů včetně čísla OP. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které měl vrátit do 16. 4. 2025. Podle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit kromě jistiny ve výši 20 000 Kč také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 136 Kč. Právní předchůdkyně převedla prostředky dne 11. 2. 2025 na bankovní účet žalovaného (jak vyplývá z výpisu plateb). Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla touto smlouvou platně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Z podacího lístku a dopisu označeného jako výzva k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalovanému byla dne 10. 10. 2025 zaslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřely žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).

6. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prostředky na dálku. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil řádně a včas půjčené finanční prostředky společně s úrokem. Soud dospěl k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvený smluvní úrok je přiměřený a v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož již úroky, které nepřesahují 60 %, byly sjednány v souladu s dobrými mravy.

8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně nároku na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 466 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud oproti návrhu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč, tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, a zaplaceného soudního poplatku 966 Kč. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.