13 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 58 772,02 Kč s příslušenstvím 1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 289,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 289,34 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 17 333 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 625,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá.

3. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 167,14 Kč zamítá.

4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 551,72 Kč zamítá.

5. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 17 915,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá.

1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 593,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 593,36 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 12 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 801,28 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá.

3. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 293,29 Kč zamítá.

4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 083,64 Kč zamítá.

5. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 394,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá.

1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 319,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 319,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 8 917 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 238,15 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá.

3. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 673,98 Kč zamítá.

4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 896,77 Kč zamítá.

5. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 557,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 58 772,02 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla dne 28. 3. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit nad rámec jistiny částku 17 333 Kč představující úrok 3 577 Kč při úrokové sazbě 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 860 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 896 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 22. 5. 2019. Právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 7. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit nad rámec jistiny částku 12 320 Kč představující úrok 3 676 Kč při úrokové sazbě 29,00 % ročně, odměnu za zpracování a doručení 4 130 Kč a odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 4 514 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 7. 6. 2019. Právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 6. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit nad rámec jistiny částku 8 917 Kč představující úrok 1 789 Kč při úrokové sazbě 29,00 % ročně, odměnu za zpracování a doručení 2 920 Kč a odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 4 208 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 30. 11. 2018.

2. Žalovanou částku představuje dluh ze smlouvy ze dne 28. 3. 2018 ve výši 30 622,34 Kč (tj. dlužná jistina 17 915,19 Kč, dlužný poplatek 12 707,15 Kč), kdy žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 167,14 Kč (počítaný z dlužné jistiny od 2. 10. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný úrok 3 551,72 Kč (úrok 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 23. 5. 2019 do 20. 1. 2020), zákonný úrok z prodlení a úrok 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovanou částku dále představuje dluh ze smlouvy ze dne 7. 12. 2017 ve výši 18 913,36 Kč (tj. dlužná jistina 11 394,64 Kč, poplatek 7 518,72 Kč), kdy žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 293,29 Kč (počítaný z dlužné jistiny od 24. 10. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný úrok 2 083,64 Kč (tj. úrok 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 8. 6. 2019 do 20. 1. 2020), zákonný úrok z prodlení a úrok 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovanou částku dále představuje dluh ze smlouvy ze dne 6. 10. 2017 ve výši 9 236,32 Kč (tj. dlužná jistina 5 557,47 Kč, dlužný poplatek 3 678,85 Kč), kdy žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 673,98 Kč (počítaný z dlužné jistiny od 2. 10. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný úrok 1 896,77 Kč (tj. úrok 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 1. 12. 2018 do 20. 1. 2020), zákonný úrok z prodlení a úrok 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou dne 28. 3. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 37 333 Kč (jistina 20 000 Kč, poplatek 17 333 Kč představující úrok 3 577 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 860 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 896 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Převzetí hotovosti potvrdila žalovaná podpisem na smlouvě. Žalovaná uhradila dle žaloby a tabulky umoření částku 6 710,66 Kč. Dle zákaznické karty ze dne 28. 3. 2018 žalovaná v době uzavření smlouvy bydlela v pronajatém domě, pracovala jako dělnice s příjmem 12 548 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činily 20 500 Kč, celkem měla příjmy 33 048 Kč. Výdaje žalované představovaly interní splátky 2 941 Kč a další odhadované výdaje činily 10 000 Kč, měla anonymizováno vyživovacích povinností. Dle smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 7. 12. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 27 320 Kč (jistina 15 000 Kč, poplatek 12 320 Kč představující úrok 3 676 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 130 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 4 514 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč. Převzetí hotovosti potvrdila žalovaná podpisem na smlouvě. Žalovaná uhradila dle žaloby a tabulky umoření částku 8 406,64 Kč. Dle zákaznické karty ze dne 7. 12. 2017 žalovaná v té době bydlela v pronajatém bytě, měla 5 vyživovacích povinností, pracovala jako dělnice s příjmem 11 367 Kč, další příjmy domácnosti činily 8 000 Kč, celkové příjmy činily 19 367 Kč. Její měsíční výdaje představovaly interní splátky 1 422 Kč a odhadované měsíční výdaje měla 12 000 Kč. Dle smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 6. 10. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 18 917 Kč (jistina 10 000 Kč, poplatek 8 917 Kč představující úrok 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 4 208 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Převzetí hotovosti potvrdila žalovaná podpisem na smlouvě. Žalovaná uhradila dle žaloby a tabulky umoření částku 9 680,68 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a příloh ke smlouvě došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl žalované zaslán dle poštovního podacího lístku dne 14. 2. 2020. Žalované byla dle poštovního podacího lístku zaslána dne 29. 1. 2021 předžalobní výzva ze dne 28. 1. 2021, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku.

6. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel.

10. Při svém rozhodnutí vyšel soud ze zjištění shora uvedeného o uzavření smlouvy za podmínek v ní sjednaných, o poskytnutí dohodnutých zápůjček způsobem shora uvedeným, o částečné úhradě ze strany žalované, z údajů o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy, jakož i z údajů zjištěných ze smluv samotných, ze zákaznických karet a smlouvy o postoupení pohledávek.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Ohledně shodné povinnosti upravené v předchozí právní úpravě § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 právní praxe byla jednotná v tom, že se jedná o absolutní neplatnost smlouvy při nedodržení podmínek tohoto ustanovení, a to i když tento zákon takový důsledek výslovně nestanovil. Na tom se sjednotila i judikatura. I při výkladů po 1. 12. 2016 platné právní úpravy obsažené v citovaných ustanoveních zákona č. 257/2016 Sb. je třeba postupovat podle zásady rovnosti a zásady ochrany slabší strany upravené právě v právních předpisech na ochranu spotřebitele. Touto slabší stranou je bezesporu spotřebitel, který na rozdíl od poskytovatele úvěru není vybaven odborným personálem, znalostmi ekonomickými ani právními a v podstatě nemá možnost dosáhnout změny podmínek smluv poskytovatelem předem naformulovaných i z pohledu výhodnosti pro poskytovatele. Pokud finanční prostředky skutečně potřebuje, neboť se mu nedostávají, je ekonomicky slabý a nemá jinou možnost si je akutně obstarat, nezbývá mu, než na podmínky předem poskytovatelem stanovené přistoupit. To vše bylo zákonodárci zohledňováno a právě proto byla zákonem stanovena povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ne spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele by zákonem nastavené účinné vyvažování znemožnila, naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková, pokud by soud sám nemohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky porušení povinnost poskytovatele v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 81/2019 ze dne 31. 5. 2019). Zákonná úprava realizovaná zákonem č. 257/2016 Sb. necílí pouze na ochranu spotřebitelů, ale i poskytovatelů úvěrů samotných, které vede k profesionálnímu přístupu a omezení vzniku rizika nesplácených závazků a vynakládání dalších finančních prostředků na následné uplatňování nároků, nemluvě o ochraně dalších osob a jejich nároků při případném předlužení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

15. Soud se zabýval otázkou platnosti uzavřených smluv o zápůjčkách, a to z pohledu toho, zda ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, byla před vlastním uzavřením všech smluv splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. Soud má s ohledem na shora popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany žalobkyně za splněnou. Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že žalobkyně postupovala před sjednáváním smluv a jejich uzavíráním z pohledu zjištění úvěruschopnosti žalované zcela formalisticky. Žalobkyně pouze doložila zákaznické karty ze dne 28. 3. 2018 a ze dne 7. 12. 2017, jinak však žádnými listinnými důkazy nedoložila, že byla dostatečně zjišťována úvěruschopnost žalované dle zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná tvrzení obsažená v zákaznických kartách, nemohou obstát. Přitom nelze z předložených zákaznických karet zjistit, jakým způsobem žalobkyně došla k závěru o dostatečné disponibilitě žalované, a jakým způsobem konkrétně ověřovala úvěruschopnost žalované, tedy její příjmy, ale i výdaje.

16. Soud tak uzavřel otázku platnosti zkoumaných smluv tak, že tyto považuje za absolutně neplatné pro porušení povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, když v žalobě chybí dostatečné skutkové tvrzení o získání zákonem požadovaných informací k prověření schopnosti dlužníka, tedy žalované, splácet poskytnuté zápůjčky a tyto skutečnosti nevyplývají ani z předložených a soudem provedených listinných důkazů, když žalobkyně doložila soudu pouze dvě zákaznické karty. Zákaznické karty navíc obsahují informace sdělené žalovanou žalobkyni, avšak žalobkyně tvrzení uvedená v těchto kartách nikterak nepodložila, resp. nedoložila důkazy prokazující tato tvrzení. Z předložených listinných důkazů také nevyplývá, zda a jakým způsobem byla prověřována ekonomická stránka žadatele z pohledu veřejně dostupných rejstříků dlužníků, vedených exekucí, insolvence atd. Žalobkyně pak jako právní předchůdkyně jiného věřitele u zdejšího soudu podávala na žalovanou již žalobu, kdy se jednalo o dluh z titulu smluv o zápůjčkách (věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka), kdy žalobkyně zápůjčky nesplácela řádně a včas. Dále pak je proti žalované u zdejšího soudu vedena řada exekučních řízení, a to již od roku 2017, dále exekuční řízení pro neplnění vyživovací povinnosti či žaloba na vyklizení nemovitostí. Žalobkyně navíc dle zákaznických karet měla nízké měsíční příjmy ze zaměstnání, další příjmy domácnosti uvedené v zákaznických kartách zřejmě právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřovala. Žalovaná nejen u právní předchůdkyně žalobkyně měla řadu zápůjček. Navíc právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou tyto tři smlouvy o zápůjčce v relativně krátkém časovém horizontu, i přes nízké příjmy žalované ze zaměstnání. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované, když všechny výše uvedené skutečnosti nikterak nezohlednila a nevyvodila z toho relevantní závěr o neschopnosti žalované splácet další zápůjčky, když z uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalovaná je evidentně předlužena. Kromě tohoto pak výše sjednaných poplatků ve smlouvách (nákladů za poskytnutí zápůjček) byly nepřiměřeně vysoké a v rozporu s dobrými mravy.

17. S ohledem na učiněný závěr soud přiznal žalobkyni nárok na vrácení nesplacených částí jistin, neboť převzetím zápůjček bez platně uzavřeného smluvního vztahu vzniklo žalované na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), a to v rozsahu, ve kterém nebyly převzaté částky dosud uhrazeny, a to včetně zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek od 21. 1. 2020, tj. od data postoupení pohledávky, do zaplacení přiznaných dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná se dostal s úhradou dlužných částek do prodlení.

18. Takto převzala žalovaná na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 3. 2018 částku 20 000 Kč a vrátila pouze částku 6 710,66 Kč, dluží tak žalobkyni stále částku 13 289,34 Kč, a proto jí soud uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku 13 289,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně z této částky od 21. 1. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy ze dne 7. 12. 2017 žalovaná převzala částku 15 000 Kč a vrátila pouze částku 8 406,64 Kč, dluží tak žalobkyni stále částku 6 593,36 Kč, a proto jí soud uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku 6 593,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně z této částky od 21. 1. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy ze dne 6. 10. 2017 žalovaná převzala částku 10 000 Kč a vrátila částku 9 680,68 Kč, dluží tak žalobkyni stále částku 319,32 Kč, a proto jí soud uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku 319,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně z této částky od 21. 1. 2020 do zaplacení.

19. V ostatních nárocích soud žalobu zamítl jako nedůvodnou s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy jako celku, aniž by se zabýval otázkou platnosti jednotlivých smluvních podmínek, o něž žalobkyně opírala nároky na poplatky a smluvený úrok.

20. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).