13 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa zástupce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 16 660,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 660,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 660,56 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, na základě které poskytla žalovanému úvěr 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 660,56 Kč, a to ve lhůtě 7 měsíců. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně převodem na účet. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 15 000 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí úvěru 1 660,56 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč od 7. 6. 2019.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum] prostředky komunikace na dálku (distančním způsobem), žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr 15 000 Kč převodem na bankovní účet, který žalovaný sdělil, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 16 660,56 Kč představující jistinu 15 000 Kč, úrok za dobu trvání úvěru 103,56 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 1 557 Kč, a to do 7 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na účet, tj. do 6. 6. 2019. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně. Dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který je nedílnou součástí úvěrové smlouvy, a dále dle smlouvy doba trvání spotřebitelského úvěru závisí na době splnění veškerých dluhů ze smlouvy, kdy doba splatnosti je 7 dnů ode dne odeslání finanční prostředků na účet žalovaného. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno], reg. [číslo]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dle úvěruschopnosti úvěru [číslo] činila čistá měsíční mzda žalovaného [částka] a výše měsíčních závazků činila částku [částka], životní minimum [částka].

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel.

6. Dle § 1820 a násl. občanského zákoníku lze úvěrovou smlouvu uzavřít i prostředky komunikace na dálku.

7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla úvěr a žalovaný se zavázal úvěr jednorázově uhradit právní předchůdkyni žalobkyně, avšak ve stanovené lhůtě tak neučinil. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu jistiny úvěru 15 000 Kč a pevného úroku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 660,56 Kč, které soud považuje za přiměřené a souladné s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednané.

9. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považuje tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru celkem částku 16 660,56 Kč (představující dlužnou jistinu a pevný úrok s poplatkem za poskytnutí úvěru) včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč (tj. z dlužné jistiny) od 7. 6. 2019 do zaplacení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.

11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.