13 C 90/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2) jméno žalovaného , narozený datum narození bytem adresa zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem sídlo advokáta v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , obec , adresa, a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , druh pozemku zahrada, a pozemku p. č. , Anonymizováno, druh pozemku zahrada, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , se zrušuje.

II. Spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , obec , adresa, a pozemku p. č. , Anonymizováno, , druh pozemku zahrada a pozemku p. č. , Anonymizováno, , druh pozemku zahrada, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, se vypořádává tak, že se nařizuje soudní prodej předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů účastníků, tedy žalobci připadnou 2/6, žalované 1 ½ a žalovanému 2 1/6 z výtěžku.

III. Ohledně žaloby na širší vypořádání spoluvlastnictví účastníků je žalobce povinen uhradit žalované 1 k rukám právního zástupce žalované 1 náhradu nákladů řízení ve výši 56 083,50 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ohledně žaloby na širší vypořádání spoluvlastnictví účastníků je žalobce povinen uhradit žalovanému 2 k rukám právního zástupce žalovaného 2 náhradu nákladů řízení ve výši 56 083,50 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Ohledně žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů řízení státu ve výši 901 Kč tak, že žalobce uhradí částku ve výši 300,34 Kč, žalovaná 1 částku ve výši 450,50 Kč a žalovaný 2 částku ve výši 150,16 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k následujícím nemovitým věcem - pozemku p. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , obec , adresa, , pozemku p. č. , Anonymizováno, (zahrada), a pozemku p. č. , Anonymizováno, (zahrada), vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví číslo , hodnota, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobce zároveň navrhl vypořádání spoluvlastnictví tím způsobem, že předmětné nemovitosti budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví a žalobce vyplatí žalovaným vypořádací podíl. Žalobce žije v rodinném domě od narození, má zájem získat předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a disponuje dostatečnými finančními prostředky na vyplacení spoluvlastníků. Současně podal žalobce žalobu na širší vypořádání spoluvlastnictví, respektive na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaných, spočívající v tom, že žalobce, respektive jeho právní předchůdci, provedli řadu investic do předmětných nemovitostí, na kterých se ostatní spoluvlastníci nijak nepodíleli.

2. Žalovaná 1 se k podané žalobě vyjádřila tak, že souhlasí se zrušením jejich spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, a pokud má žalobce dostatečné prostředky, tak souhlasí i se svým vyplacením. Žalobu na širší vypořádání spoluvlastnictví, respektive na vydání bezdůvodného obohacení, považuje žalovaná 1 za zcela neprojednatelnou pro neurčitost.

3. Žalovaný 2 souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví spoluvlastníků i s přikázáním předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce za podmínky, že disponuje dostatečnými prostředky na vyplacení spoluvlastníků. Rovněž žalovaný 2 označil žalobu na širší vypořádání spoluvlastnictví, respektive na vydání bezdůvodného obohacení, za zcela neprojednatelnou a tvrzení žalobce za zcela absurdní.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 9. 2024 č. j. 13 C 90/2024-26 soud vyzval žalobce k doplnění a upřesnění jeho žaloby v části týkající se širšího vypořádání spoluvlastnictví, respektive vydání bezdůvodného obohacení, když v této části je podaná žaloba zcela neprojednatelná, neboť žalobce ani nespecifikoval konkrétní žalovanou částku, která by měla představovat bezdůvodné obohacení na straně žalovaných.

5. Přestože žalobce částečně doplnil podanou žalobu, nezbylo soudu než usnesením ze dne 3. 12. 2024 č. j. 13 C 90/2024-81 podanou žalobu v části týkající se širšího vypořádání spoluvlastnictví účastníků, respektive vydání bezdůvodného obohacení, bez dalšího odmítnout, když v této části i nadále žaloba zůstala zcela neprojednatelná, když žalobce ani v soudem poskytnuté lhůtě nevyčíslil konkrétní výši bezdůvodného obohacení, kterého se po žalovaných domáhá. Jím formulovaný žalobní petit tak zůstal nadále zcela neurčitý.

6. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2025 č. j. 28 Co 35/2025-116 tak, že napadené usnesení v odmítavém výroku potvrdil a pouze jej změnil v nákladových výrocích s tím, že i podle názoru odvolacího soudu je žaloba v části týkající se tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví zcela neprojednatelná, a to i přesto, že žalobce sice uvedl, že do nemovitých věcí byla investována částka ve výši 1 698 000 Kč. O náhradě nákladů řízení v této části rozhodl soud prvního stupně předčasně, neboť o nákladech řízení se rozhoduje až konečným rozhodnutím ve věci samé. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 3. 2025.

7. Mezi účastníky byly nesporné následující skutečnosti - účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, kdy žalobci náleží podíl ve výši ideální 2/6, žalované 1 náleží podíl ve výši ideální 1/2 a žalovanému 2 náleží podíl ve výši ideální 1/6. Všichni účastníci souhlasí se zrušením jejich spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Účastníci rovněž shodně prohlásili, že předmětné nemovitosti nelze reálně dělit. V případě, že žalobce prokáže dostatečnou solventnost, spoluvlastníci souhlasí s tím, aby předmětné nemovitosti nabyl do svého výlučného vlastnictví s vyplacením vypořádacího podílu žalovaným. Mezi účastníky byla naopak sporná otázka výše vypořádacích podílů žalované 1 a žalovaného 2, a dále otázka dostatečné solventnosti a bonity žalobce, zda disponuje dostatečnými prostředky na vyplacení žalovaných.

8. Vzhledem k tomu, že se účastníci nebyli schopni dohodnout na aktuální hodnotě předmětných nemovitostí a rovněž ani na osobě znalce, přibral soud ve věci znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyni z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, a zároveň jí stanovil úkol v podobě určení aktuální obvyklé ceny předmětných nemovitostí. Dle znaleckého posudku ze dne , datum, s číslem , č. účtu, znalkyně ocenila předmětné nemovitosti aktuální obvyklou cenou v daném místě a čase na částku 5 340 000 Kč, z čehož spoluvlastnický podíl žalobce představuje částku 1 780 000 Kč, spoluvlastnický podíl žalované 1 představuje částku 2 670 000 Kč a spoluvlastnický podíl žalovaného 2 představuje částku 890 000 Kč. (Poznámka soudu: ve slovním popisu obvyklé ceny předmětných nemovitostí se znalkyně dopustila zjevné písařské chyby). Tento důkaz byl při jednání se souhlasem všech účastníků čten, neboť všichni účastníci s jeho závěry zcela souhlasili a vůči znaleckému posudku nevznesli žádnou námitku. Osobní výslech znalkyně pak soud za takové situace považoval za zcela nadbytečný.

9. Z dalších důkazů provedených při jednání bylo zjištěno následující. Dle písemného vyjádření žalované 1 prostřednictvím jejího právního zástupce adresovaného právní zástupkyni žalobce ze dne 4. 10. 2023 žalovaná 1 souhlasila se zrušením jejich podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, ale s vyplacením, které by vycházelo z tržní hodnoty předmětných nemovitostí. Žalovaná 1 zároveň zcela odmítla, že by vůči žalobci měla nějaké dluhy. Dle lístku vyvěšeného na okně předmětné nemovitosti žalobce prohlásil, že nesouhlasí s prodejem podílu na nemovitosti žalované 1 z důvodu jejích dluhů vůči jeho osobě ve výši 2 500 000 Kč s příslušenstvím. Dle konceptu kupní smlouvy mezi žalovaným 2 a žalobcem žalovaný 2 hodlal prodat žalobci svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech za kupní cenu ve výši 850 000 Kč. Dle tržního odhadu nemovitosti ze dne , datum, vypracovaného realitní kanceláří , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla stanovena tržní cena domu se zahradou k datu 30. 7. 2023 na částku 4 343 000 Kč a k datu 1. 1. 2021 pak byla stanovena tržní cena uvedených nemovitostí na částku 2 862 000 Kč.

10. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Podle § 1144 odst. 2 občanského zákoníku rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly, odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

15. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a výše citovaná zákonná ustanovení tak soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem byla podána důvodně, neboť žalobce ani ostatní spoluvlastníci nechtějí setrvávat ve svém spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že se spoluvlastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, je žaloba na zrušení a vypořádání důvodná. Soud je při své úvaze vázán zákonnými způsoby vypořádání spoluvlastnictví při jeho zrušení a rovněž pořadím, které stanoví zákon pro jednotlivé způsoby vypořádání. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, což ostatně účastníci prohlásili za nespornou skutečnost. Jako další způsob vypořádání spoluvlastnictví zákon stanoví přikázání společné věci jednomu či více spoluvlastníkům za náhradu. V daném případě žalobce od počátku deklaroval, že má zájem stát se výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a že disponuje dostatečnou finanční částkou na vyplacení spoluvlastníků, avšak poté, co byla na základě znaleckého posudku stanovena aktuální obvyklá cena předmětných nemovitostí ve výši 5 340 000 Kč, žalobce prohlásil, že z takové částky není schopen spoluvlastníky vyplatit. Zároveň žádný ze spoluvlastníků neprojevil vůli stát se výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí s vyplacením ostatních. Tento zákonný způsob vypořádání spoluvlastnictví tak v daném případě nebylo možno použít. Soudu tak nezbylo nic jiného, než přistoupit ke třetímu zákonnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, a tedy vypořádat spoluvlastnictví účastníků tak, že se nařizuje soudní prodej předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů účastníků, tedy žalobci připadnou 2/6, žalované jedna 1/2 a žalovanému dva 1/6 z výtěžku. Přestože si účastníci byli vědomi toho, že tento způsob vypořádání, pokud bude realizován přes soudní dražbu či exekuci, je pro všechny nejméně výhodný, tak na jiném způsobu vypořádání jejich spoluvlastnictví se nebyli schopni jakkoliv dohodnout. Pro úplnost je třeba uvést, že tento zákonný způsob vypořádání jejich spoluvlastnictví stále nevylučuje, že se v mezidobí mohou účastníci dohodnout a předmětné nemovitosti společně prodat. Pokud se tak nestane, bude tento rozsudek poté, co nabyde právní moci, exekučním titulem.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení týkající se žaloby na širší vypořádání spoluvlastnictví, respektive na vydání bezdůvodného obohacení, soud rozhodl tak, že uložil žalobci povinnost uhradit žalované 1 náhradu nákladů řízení v celkové částce 56 083,50 Kč a žalovanému 2 pak rovněž v částce 56 083,50 Kč. V rámci vypořádání náhrady nákladů řízení ohledně žaloby na širší vypořádání spoluvlastnictví, respektive na vydání bezdůvodného obohacení, je soud toho názoru, že žalovaným náleží náhrada nákladů řízení, neboť v této věci byl žalobce zcela neúspěšným a jeho žaloba pro naprostou neprojednatelnost musela být zdejším soudem odmítnuta. Ohledně této žaloby náleží dle názoru soudu žalovaným náhrada za právní zastoupení v podobě přípravy a převzetí právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, dále za písemné vyjádření žalované 1 ze dne 25. 7. 2024, žalovanému 2 pak za písemné vyjádření ze dne 26. 7. 2024, v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a dále za písemné vyjádření žalované 1 k odvolání žalobce ze dne 27. 1. 2025 a stejně tak za písemné vyjádření žalovaného 2 k tomuto odvolání žalobce v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Hodnotu právního úkonu právní služby dle advokátního tarifu je třeba počítat z punkta ve výši 1 698 000 Kč, což je i dle názoru soudu minimální částka, kterou žalobce vyčíslil jako požadovanou částku z titulu širšího vypořádání spoluvlastnictví, respektive vydání bezdůvodného obohacení. Z této částky pak hodnota jednoho úkonu právní služby činí 15 100 Kč v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu. Za úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 zároveň náleží právním zástupcům režijní paušál ve výši 300 Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za úkon právní služby učiněný po datu 1. 1. 2025 pak režijní paušál ve výši 450 Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalované 1 i právní zástupce žalovaného 2 jsou plátci DPH, náleží jim rovněž k těmto částkám náhrada DPH ve výši 21 %. Za první dva úkony právní služby pak náleží právním zástupcům žalované 1 a žalovaného 2 částka ve výši 2 x 18 634 Kč (15 100 Kč + 300 Kč + 3 234 Kč). A za právní úkon učiněný po 1. 1. 2025 pak ve výši 18 815,50 Kč (15 100 Kč + 450 Kč + 3 265,50 Kč). Celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 56 083,50 Kč je pak žalobce povinen nahradit k rukám právního zástupce žalované 1 a k rukám právního zástupce žalovaného 2 v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Ohledně náhrady nákladů řízení za žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud v tomto zcela respektoval nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22, dle kterého má řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání povahu tzv. iudicium duplex, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něho vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním ztěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí, anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle článku 11 odst. 1 ve spojení s článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soud v daném případě neshledal žádné mimořádné důvody, které by soud měly vést k závěru, že by se měl odchýlit od zásady, že si v tomto řízení každý z účastníků ponese náklady řízení sám ze svého. Ani skutečnost, že soud nerozhodl v souladu s žalobním návrhem žalobce na přikázání předmětných nemovitostí do jeho výučného vlastnictví, neodůvodňuje vyslovit závěr o případném neúspěchu žalobce, neboť výsledný způsob vypořádání spoluvlastnictví náleží výlučně do dispozice soudu. Toto potvrzuje i shora citovaný nález Ústavního soudu.

19. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů státu tak, že uložil účastníkům povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami náhradu nákladů řízení státu ve výši 901 Kč, a to tak, že žalobce uhradí částku ve výši 300,34 Kč, žalovaná 1 částku ve výši 450,50 Kč a žalovaný 2 částku ve výši 150,16 Kč (kdy se jedná o poměrné částky odpovídající výši spoluvlastnického podílu účastníků), a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. Znalečné v dané věci představovalo celkovou částku 30 901 Kč, kdy účastníci zaplatili na vybrané záloze dle výše svých spoluvlastnických podílů již částku celkem 30 000 Kč, a soud proto rozhodoval pouze o náhradě zbývající částky ve výši 901 Kč. Jiné náklady řízení státu nevznikly. Poměrnou náhradu nákladů řízení státu ve výši spoluvlastnických podílů účastníků považuje soud za rozhodnutí zcela spravedlivé, když znalecký posudek byl vypracován v zájmu všech spoluvlastníků.