13 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 245 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 780 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se návrhem doručeným ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 9 245 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná coby majitelka vozidla registrační značka neměla k tomuto vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy vozidlo nebylo pojištěno 121 dní, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu. Dále žalovaná coby majitelka vozidla registrační značka neměla k tomuto vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy vozidlo nebylo pojištěno 12 dní, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvky do garančního fondu. Žalovanou částku představuje dlužná částka 8 165 Kč tvořená zákonným příspěvkem ve výši 7 865 Kč, náklady spojenými s uplatněním práva 300 Kč, dlužná částka 1 080 Kč tvořená zákonným příspěvkem ve výši 780 Kč a náklady spojenými s uplatněním práva 300 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek.

3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej proto usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, přičemž v období ode dne 4. 1. 2020 do 3. 5. 2020, tj. 121 dní, neměla sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované a vznikla jí povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu 8 165 Kč představující zákonný příspěvek 7 865 Kč tvořený příslušnou denní sazbou 65 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Žalovaná je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, přičemž v období ode dne 13. 5. 2021 do 24. 5. 2021, tj. 12 dní, neměla sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované a vznikla jí povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ve výši 1 080 Kč představující zákonný příspěvek 780 Kč tvořený příslušnou denní sazbou 65 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Žalované byly zaslány předžalobní upomínky, kterými byla vyzvána k zaplacení dlužných částek.

5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.

6. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti (§ 18 a násl. zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost, když neměla sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k předmětnému vozidlu (§ 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu (§ 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Jelikož žalovaná neuhradila příspěvek do garančního fondu, vznikla jí povinnost uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč. Dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč.

7. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 15. 9. 2020 (tj. den následující po splatnosti) do zaplacení a dále částku 1 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,50 % ročně z této částky od 15. 9. 2021 tj. den následující po splatnosti) do zaplacení, když žalovaná se dostala s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 600 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.

9. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).