14 C 130/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného t.č. anonymizována tři slova, obec u obec o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispívat od 1. 2. 2021 do 13. 6. 2022 na výživu žalobkyně částkou 1 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši celkem 6 000 Kč je žalovaný povinen splácet v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, že žalovaný je povinen přispívat od 1. 2. 2021 do 13. 6. 2022 na výživu žalobkyně částkou 2 500 Kč měsíčně, se zamítá.

IV. Žaloba, že žalovaný je povinen přispívat od 14. 6. 2022 do 30. 6. 2022 na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatelka podala dne 20. 4. 2021 u Okresního soudu Plzeň – jih shora uvedený návrh, který byl postoupen zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021, mimo jiné s tím, že se jim ze společného soužití dne datum narodil syn jméno, k němuž bylo otcovství uznáno souhlasným prohlášením rodičů, od konce ledna 2021 nevedou rodinné společenství, nezletilý byl svěřen do její péče a žalovanému vyměřeno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Navrhla vyměřit žalovanému výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně od 1. 2. 2021 do 30. 6. 2022.

2. Žalovaný mimo jiné uvedl, že primárně s návrhem souhlasí, nikoliv však s výší požadovaného výživného, byl by ochoten přispívat na výživu neprovdané matky maximálně 1 000 Kč měsíčně, protože má další dvě vyživovací povinnosti, je nemajetný, počátkem února 2021 mu žalobkyně řekla, aby odešel, což učinil a odstěhoval se do původního bydliště, na její výživu ničím dosud nepřispěl.

3. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, omluvila se, o odročení jednání nepožádala, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět věci nepovažoval soud její osobní účast u jednání za nezbytnou.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že ze společného soužití účastníků se jim dne datum narodil syn jméno, k němuž péče byla upravena pravomocně ke dni 9. 4. 2021 rozsudkem Okresního soudu Plzeň – jih, kterým byla schválena dohoda rodičů, dle které byl nezletilý svěřen do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu od 1. 4. 2021 částkou 3 000 Kč měsíčně, zároveň bylo rozhodnuto o úpravě styku otce s nezletilým, přičemž opatrovnický soud uzavřel, že od ledna 2021 nevedou rodiče rodinné společenství, péči o nezletilého zajišťuje matka, která je na rodičovské dovolené s příjmem 9 000 Kč měsíčně, bydlí v pronajatém bytě s náklady 9 200 Kč měsíčně, 600 Kč měsíčně hradí elektřinu, 300 Kč telefon, 350 Kč internet a 130 Kč koncesionářské poplatky, 500 Kč čtvrtletně pak hradí za plyn, dalších 300 Kč důchodové připojištění a 505 Kč měsíčně úrazové pojištění za sebe i nezletilého a stavební spoření, je nemajetná. Otec bydlí v pronajatém bytě 1+kk s příslušenstvím s náklady na bydlení celkem 10 500 Kč měsíčně, zaměstnán je jako dělník s příjmem kolem 24 000 Kč měsíčně čistého, za dojíždění do zaměstnání zaplatí kolem 1 500 Kč měsíčně, splácí úvěr v částce 583 Kč měsíčně, který bude splácet ještě necelý rok a úrazové pojištění 750 Kč měsíčně, s nezletilým se stýká, je nemajetný, má další dvě vyživovací povinnosti, a to k dceři jméno příjmení, datum narození ve výši 3 000 Kč měsíčně a k nezletilému (rozsudek Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 15. 3. 2021, č.j. 3 Nc 9/2021-64, který nabyl právní moci dne 9. 4. 2021, vyjádření žalovaného).

5. Podle § 920 odst. 1 věta první občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, byť z části, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalovaný na výživu žalobkyně nejméně od 1. 2. 2021 ničím nepřispěl, přičemž za přiměřenou považoval prvostupňový soud částku 1 000 Kč měsíčně, protože nelze přehlédnout, že kromě žalobkyně má žalovaný další dvě vyživovací povinnosti, a to ve výši celkem 6 000 Kč měsíčně, na druhou stranu žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek 9 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že bylo o výživném rozhodováno zpětně, vznikl žalovanému za dobu od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021 dluh ve výši celkem 6 000 Kč, který je povinen splácet v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplacením jedné ze splátek včas a řádně se stane splatným celý dluh najednou. V rozdílu pak byla podaná žaloba zamítnuta, a to včetně nároku uplatněného do 30. 6. 2022, neboť žalovaný je ze zákona povinen přispívat na výživu žalobkyně jako matky jeho nezletilého dítěte, pouze do dvou roků věku dítěte.

7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přešla tato povinnost v rozsahu vyhovění žalobě na žalovaného podle § 2 odst. 3 věta první citovaného zákona, který byl zavázán zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to s přihlédnutím k položce 7 písm. a) Sazebníku poplatků.

8. Ve smyslu § 23 věta první z.ř.s. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že každý z účastníků si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).