Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

14 C 132/2022

č. j. 14 C 132/2022-74

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPB:2022:14.C.132.2022.3

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových, IČO Územní pracoviště ulice obec sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro [územní celek].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 18 794 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 8. 8. 2022 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, v upřesněném znění ze dne 17. 10. 2022, zejména s tím, že více jak 25 let užívá v dobré víře pozemek parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], který získala darem od rodičů na základě darovací smlouvy ze dne [datum], a to v rozsahu stávajícího zaplocení, vlastnické právo ke spornému pozemku vydržela, předtím jej užívali její právní předchůdci, a to od 70. let minulého století. Dále uvedla, že dobrou víru odvozuje od předmětné darovací smlouvy, jakož i od geometrického plánu pro identifikaci pozemku parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] ze dne [datum], č. [tel. číslo], datum zaměření bylo [datum]. Její rodiče užívali sporný pozemek od roku 1969 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum], v 70. letech 20. století pak došlo k zaplocení pozemku ve stávajícím rozsahu, přičemž v roce 1987 získal její otec spoluvlastnický podíl části pozemku darem od svého bratra [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Sporná část pozemku byla vždy užívána jako zahrada k chatě vystavěné jejími rodiči v chatové oblasti.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí zejména s tím, že sporný pozemek vznikl dle geometrického plánu ze dne [datum] rozdělením původní pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno], který byl utvořen z pozemku ve zjednodušené evidenci – původ Pozemkový katastr [číslo] zapsaného v knihovní vl. [anonymizováno] pro katastrální [územní celek] jako vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení] a do vlastnictví státu přešel dle kupní smlouvy z [datum]. Následně pak na základě dohody ze dne [datum] přešel do správy [anonymizováno] odboru ONV v [obec]. Žalovaná odkázala na ustanovení § 980 odst. 2 obč. zák., dle kterého platí, je-li právo k věci zapásáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Neprokázala, že by předmětný pozemek přešel do jejího vlastnictví vydržením, neprokázala oprávněnou držbu a není právní titul, který by ji k uchopení se držby opravňoval, když samotná skutečnost, že je pozemek připlocený k pozemku v jejím vlastnictví neprokazuje nabytí vlastnického práva ke spornému pozemku. Rovněž uvedla, že smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum] vylučuje dobrou víru žalobkyně.

3. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že na nemovitosti, které později získala darem, jezdila od narození a zafixovanou má pouze tu plochu, kterou užívá, jedná se o pozemky, které navazují na sousední, nic není„ vykousnuto“, nikdo nikdy s vybudovaným plotem nehýbal, ten má betonovou podezdívku, ve které jsou železné sloupky, se kterými nebylo hýbáno, pouze jsou udržovány. Plot pak lemují vzrostlé stromy, které podél něj byly vysázeny před cca 30 lety jejím otcem, před plotem mají ještě předzahrádku ve vzdálenosti do cca 2,5 metru a pak je zpevněná komunikace.

4. Z darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky vkladu vznikly dnem [datum], bylo zjištěno, že [jméno] a [jméno] [příjmení], rodiče žalobkyně, jako dárci, darovali žalobkyni do výlučného vlastnictví rekreační chatu ev. [číslo] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba: [anonymizováno] č. e. [anonymizováno], rod. rekr., stavba stojí na pozemku p. č.: st. [anonymizováno], dále pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram.

6. Z geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], odsouhlaseného Katastrálním pracovištěm Příbram dne [datum], [číslo] bylo mimo jiné zjištěno že z pozemku parc. [číslo] byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra]. Z geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] č. [tel. číslo] bylo zjištěno, že pro identifikaci pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] došlo k zaměření již [datum], přičemž hranice pozemků v přírodě byly označeny železnými trubkami a plotem.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo mimo jiné zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] prodala Československému státu, zastoupeným [anonymizováno 6 slov] v [obec] pro stavbu [anonymizována čtyři slova] u [anonymizováno] pozemek p. čk. [anonymizováno] – role v k. ú. [anonymizováno].

8. Z dohody o převodu správy národního majetku ze dne [datum] [číslo] bylo mimo jiné zjištěno, že pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [anonymizováno] byl převeden do správy [anonymizována dvě slova] ONV v [obec] z důvodu, že se nestal součástí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se stal přebytečným národním majetkem.

9. Z grafického znázornění parc. [číslo] snímku katastrální mapy bylo zejména zjištěno, že sporný pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem parc. [číslo] má trojúhelníkový tvar navazující na bezprostředně sousedící pozemek parc. [číslo].

10. Z geometrického plánu ze dne [datum] vypracovaného pro účely rozdělení pozemkových parcel mimo jiné [číslo] v k. ú. [anonymizováno] bylo zjištěno, že z uvedeného pozemku vznikla mimo jiné parcela [číslo] o výměře [výměra] a č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], pozemky byly v přírodě vyznačeny železnými sloupky plotu a železnými tyčemi.

11. Z dopisu žalované ze dne [datum] bylo mimo jiné zjištěno, že tato nabídla žalobkyni k odkoupení pozemek parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] za kupní cenu 72 280 Kč.

12. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo mimo jiné zjištěno, že žalobkyně nesouhlasila s nabídnutým odkupem nemovitosti, neboť pozemek užívá v dobré víře jako vlastník více jak 25 let, předtím jej užívali její právní předchůdci, žalobkyně nabídla kupní cenu ve výši 9 000 Kč včetně náhrady za jeho bezesmluvní užívání.

13. Na základě podrobně provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí mimo jiné stavby č. e. [anonymizováno], rod. rekreace na pozemku p. č. st. [anonymizováno], jakož i pozemků parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno] a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky vkladu vznikly dnem [datum]. Bezprostředně s pozemkem parc. [číslo] sousedí pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], který byl odměřen z původní pozemkové parcely [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] a jehož vlastníkem je Česká republika, s právem hospodaření pro žalovanou. Žalobkyně užívá sporný pozemek v dobré víře s tím, že je jeho vlastnicí, nejméně od [datum], kdy jej získala i s oplocením darem od svých rodičů společně s rekreační chatou č. e. [anonymizováno] na stavební parcele a pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Oplocení, které má betonovou podezdívku, bylo vybudováno právními předchůdci žalobkyně, s vybudovaným plotem nikdo nehýbal, nakonec před ním je ještě předzahrádka do vzdálenosti cca 2,5 metru a až pak je zpevněná komunikace.

14. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 134 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

16. Podle § 3028 odst. 3 věty první občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož práva i povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností porušením smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

17. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku vedeno, neboť žalobkyně nejméně od 18. 8. 1994 užívá sporný pozemek v dobré víře s tím, že je jeho vlastnicí. Pro vydržení je třeba především, aby po zákonem určitou dobu a v dobré víře probíhala samotná držba, když ustálená praxe vyžaduje jak úmysl věc držet (animus possidendi), tak faktické ovládání věci (corporalis possesio) a konečně i základ pro dobrou víru, který je označován jako kvazi titul, dle názoru prvostupňového soudu žalobkyně všechny podmínky prokázala, když darovací smlouvu z [datum] lze nepochybně považovat za domnělý právní titul, dobrá víra žalobkyně se k tomuto titulu vztahovala (srovnej 22 Cdo 4174/2017). V této souvislosti nelze pominout, že žalobkyně užívala sporný pozemek od prvopočátku již v hranicích, které jsou vymezeny oplocením, vybudovaným jejími právními předchůdci, přičemž žalovaná žádným tvrzením a tím méně důkazem nezpochybnila její dobrou víru, takže žalobkyně ke dni 18. 8. 2004 vydržela vlastnické právo ke spornému pozemku uplynutím potřebné doby deseti let (srovnej 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 11/2006). Nakonec i poměr plochy získaného pozemku ([výměra] a zastavěných [výměra]) a skutečně držených a užívaných ([výměra]) vyjma dalších bezprostředně nesouvisejících pozemků ve vlastnictví žalobkyně, není takový, aby to žalobkyně zjistila při jejich převzetí i při uplatnění náležité opatrnosti (srovnej 22 Cdo 1096/2010). Dobrá víra žalobkyně nebyla žádným způsobem přetržena a trvala po dobu více než deset let, fakticky více jak 25 roků, když vybudování oplocení právními předchůdci žalobkyně a provádění jeho údržby žalobkyní nepovažoval soud za nestandardní, neboť to bylo vybudováno v „ linii“ oplocení bezprostředně sousedících pozemků (kromě již uvedeného také bylo nezbytné zohlednit i období, kdy bylo oplocení vybudováno, jakož i„ kvalitu“ nejen tehdejších katastrálních map a evidenci vůbec, ale i stávajících digitalizovaných, nikoliv digitálních map, když žalovanou předložený geometrický plán z roku 1968 nemůže jít k tíži dobré víry žalobkyně). Žalobkyně nabyla nemovitosti, včetně sporného pozemku, od blízkých příbuzných a poměry na předmětných pozemcích jí byly od dětství známé, neboť je předtím užívali její rodiče a později i ona s nimi, na pozemky vstupovala v přesvědčení, že jsou jejím vlastnictvím. V minulosti žalovaná nenamítala případné neoprávněné užívání sporného pozemku žalobkyní. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě byl dán, neboť bez soudem vysloveného určení by bylo právo žalobkyně, nebo její postavení nejisté, s ohledem na zápis vlastnického práva v katastru ve prospěch žalované, která vznik vlastnického práva žalobkyně vydržením popírá (srovnej 3 Cdon 1338/96), respektive v případě úspěchu žalobkyně by bylo soudní rozhodnutí podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí ohledně jejího vlastnického práva vydržením. Za tohoto skutkového stavu a právního názoru zaujatého prvostupňovým soudem pak tento neprováděl důkaz k návrhu strany žalující výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří se měli vyjádřit zejména k rozsahu užívání sporného pozemku žalobkyní, když ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako povinnou z věcného břemene a jejími rodiči jako oprávněnými z věcného břemene nebylo ke skutkovému stavu zjištěno nic podstatného, když žalobkyně rodičům zřídila věcné břemeno k uložení, údržbě a opravám přípojky vody, elektrické energie a kanalizace na parc. [číslo] nic podstatného nebylo zjištěno ani z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [příjmení] a jeho bratrem [jméno] [příjmení], ani z dopisu žalované ze dne [datum] s výzvou k zaplacení náhrady za bezesmluvní užívání sporného pozemku od [datum] do [datum]. Geometrický plán z roku 1968 vypracovaný pro účely zaměření stavby na p. č. st. [anonymizováno] a rozdělení pozemkových parcel [číslo] není pro přerušení dobré víry žalobkyně relevantní, neboť ta se v uvedeném roce teprve narodila.

18. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost procesně neúspěšné žalované zaplatit procesně úspěšné žalobkyni k rukám jejího právního zástupce celkem 18 794 Kč (5 000 Kč soudní poplatek, 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, cestovné právního zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem značky Ford Mondeo, [registrační značka] k jednání dne 9. 11. 2022 ve výši 800 Kč, 4 půlhodiny po 100 Kč náhrady za promeškaný čas a 2 394 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku), když právní zástupce žalobkyně se práva na další náklady výslovným prohlášením před soudem vzdal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.