14 C 143/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 995 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 600 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně od 17. 3. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 095 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně od 17. 3. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a na smluvní pokutě 7 300 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne datum ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 16. 10. 2025, č.j. 14 C 143/2025-11, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce za dohodnutých podmínek, na základě které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne 15. 2. 2024 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o navýšení zápůjčky o 4 600 Kč, peněžní prostředky byly žalovanému zaslány dne 20. 2. 2024 na stejný účet, za poskytnutí zápůjčky se zavázal žalovaný uhradit poplatek ve výši 4 095 Kč splatný 16. 3. 2024. Žalovaný smluvní závazky neuhradil řádně a včas, na svůj dluh nic neuhradil, žalovaný dosud žalobkyni neuhradil částku 14 600 Kč na jistině, přestože byl o zaplacení upomenut (§ 2390 a následující občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalovaného, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného), kterým nepochybně zápůjčka je, tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku, s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019-75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019-86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu ÚS z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), neboť žalobkyně nepředložila relevantní listiny k prokázání úvěruschopnosti. Za této skutkové situace nemohl prvostupňový soud postupovat jinak, než zavázat žalovaného vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku.

3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, neboť žalobkyně měla neúspěch téměř ve stejné výši jako úspěch a žalovanému náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).