14 C 144/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Pelcnerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození evidenčně bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození evidenčně bytem adresa žalovaného oba toho času ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 22 956 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 22 956 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 16. 6. 2020 do 15. 7. 2020 z částky 7 652 Kč, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 16. 7. 2020 do 15. 8. 2020 z částky 15 304 Kč a s 8,25 % úrokem z prodlení od 16. 8. 2020 do zaplacení z částky 22 956 Kč, vše v měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce k rukám žalobce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení 4 785 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne 3. 9. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, v pozměněném znění ze dne 23. 9. 2020, mimo jiné s tím, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa], kterou pronajal dne [datum] žalovaným za dohodnutých podmínek s měsíčním nájemným 6 000 Kč a zálohou na služby 1 652 Kč měsíčně, splatných do 15. dne kalendářního měsíce, přičemž žalovaní neuhradili nájemné a zálohy na služby za měsíce červen, červenec a srpen 2020, žalobci dosud dlužnou částku ve výši 22 956 Kč nezaplatili.

2. Dne 23. 9. 2020 vydal soud ve věci platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaných, proto byl usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 12. 2020, č.j. 14 C 14/2020-52, zrušen. Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 12. 2020, č.j. 14 C 14/2020-53 byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednávání věci bez nařízení jednání), žalovaní na výzvu nereagovali, žalobce prostřednictvím právního zástupce nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání z důvodu, že má za dobu minulou velmi negativní zkušenosti se žalovanými a v případě potřeby je připraven se k předmětu sporu vyjádřit, případně odpovědět na otázky kladené mu soudem k vysvětlení celé situace.

3. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobce, který se k jednání nedostavil, ačkoliv byl včas a řádně předvolán, byl omluven prostřednictvím přítomné právní zástupkyně, o odročení jednání nepožádal, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu nepovažoval soud jeho osobní účast u jednání za nezbytnou.

4. Z vyjádření právní zástupkyně bylo zjištěno, že žalovaní od června 2020 dosud nehradí náklady spojené s bydlením, dluh narůstá, odmítla se žalovanými uzavřít jakýkoliv smír.

5. Z vyjádření žalovaného bylo zjištěno, že náklady na bydlení od června 2020 nehradí, neboť jejich situace není příznivá, za únor 2021 má však připravenou finanční částku k úhradě nájemného, pracuje v podobě brigád, protože má dluhy v částce cca 200 000 Kč, je nemajetný, měsíčně je schopen si vydělat cca 15 000 Kč, zpravidla na dohodu o provedení práce, v bytě s nimi bydlí ještě jejich 11 letá dcera, žalovaná začala pracovat od 22. 3. 2021, takže by měla mít také příjem.

6. Žalovaná se připojila k vyjádření žalovaného s tím, že je zaměstnána jako dělnice v kovovýrobě s předpokládaným příjmem kolem 19 000 Kč měsíčně hrubého, je nemajetná, dluhy má ve výši cca 100 000 Kč, vyživovací povinnost má pouze již k zmíněné 11 leté dceři.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem bytu [číslo] v ulici [adresa] v [obec], který pronajal dne [datum] nájemní smlouvou žalovaným jako nájemcům od [datum] na dobu neurčitou za dohodnuté nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a záloh na služby ve výši 1 652 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce, žalovaní sporný byt převzali téhož dne (informace o stavbě, informace o jednotce, nájemní smlouva ze dne [datum], evidenční list pro výpočet nájemného, protokol o předání bytu). Za období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 žalovaní neuhradili žalobci nájemné a zálohy na služby ve výši celkem 22 956 Kč, přestože byli o zaplacení upomenuti (shodná vyjádření účastníků, výzvy k plnění s doručenkami).

8. Podle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku, zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

9. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává na jeden měsíc.

10. Podle § 2270 odst. 1 věta před středníkem, odst. 2 občanského zákoníku, uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu. Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.

11. Podle § 2271 věta první občanského zákoníku, společní nájemci mají stejná práva a povinnosti.

12. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalobce jako výlučný vlastník sporného bytu a zároveň pronajímatel je ve sporu aktivně věcně legitimován a žalovaní jako nájemci, kteří neuhradili nájemné a zálohy na služby za období od června do srpna 2020 včetně, jsou pasivně věcně legitimováni, dosud dlužnou částku ve výši celkem 22 956 Kč s příslušenstvím neuhradili, přestože byli o zaplacení upomenuti. Vzhledem k tomu, že se žalovaní dostali s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jim zároveň uložena povinnost zaplatit žalobci i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůtu k peněžitému plnění pak soud určil ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., a to v přiměřených splátkách po 4 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce k rukám žalobce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplacením jedné ze splátek včas a řádně se stane splatný celý dluh najednou, neboť v tomto konkrétním případě soud zohlednil nejenom svízelnou osobní situaci žalovaných, ale i jejich majetkové poměry a skutečnost, že v péči mají nezletilou dceru, když žalovaná začala pracovat, takže lze předpokládat, že v souhrnu s příjmem žalovaného budou schopni uvedené splátky žalobci hradit, přičemž uložení povinnosti uhradit dlužnou částku ve smyslu § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., tedy ve lhůtě tří dnů, považoval prvostupňový soud za lhůtu velmi krátkou, byť zákonem vymezenou. V souladu s ustanovením § 1872 odst. 1občanského zákoníku zavázal soud žalované plnit společně a nerozdílně, kdy věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících.

13. Ve smyslu § 150 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, a tyto plně procesně úspěšné straně žalující přiznal do výše jedné poloviny činící 4 785 Kč (tři úkony právní služby po 2 020 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč a 1 461,60 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek a 1 148 Kč soudní poplatek, celkem 9 570 Kč), když úkon právní služby za účast právní zástupkyně u ústního jednání včetně režijního paušálu a DPH nebyl straně žalující přiznán, neboť soud mohl rozhodnout bez nařízeného jednání a v daném případě nepovažoval tyto náklady za účelně vynaložené za situace, kdy žalovaní byli ochotni uzavřít před soudem smír ohledně úhrady dlužné částky, dluh jako takový nepopírali, na což ale strana žalující nepřistoupila. Důvody zvláštního zřetele hodné pak shledal soud kromě již výše uvedeného v osobních a majetkových poměrech žalovaných, přičemž toto rozhodnutí by se v žádném případě nemělo podstatnějším negativním způsobem odrazit v majetkové sféře žalobce, kterému byly v přiměřené výši náklady přiznány. Na druhou stranu pak ale lhůta k plnění byla určena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť se jedná o podstatně nižší částku, než jistina pohledávky a žalovaní by měli být schopni ji zaplatit v rámci jednorázové úhrady.