14 C 149/2024
č. j. 14 C 149/2024-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami rozhodl o určení výživného neprovdané matce a úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Soud uznal otcovství žalovaného jako pravděpodobné a uložil mu povinnost přispívat na výživu žalobkyně po dobu dvou let od porodu částkou 2 500 Kč měsíčně. Výživné bylo určeno až od dne porodu, protože matka byla v době podání žaloby v těhotenství a otcovství nebylo dosud právně určeno. Soud rozhodl o úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 1 100 Kč, kterou žalovaný musí zaplatit do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: jméno FO datum narození, adresa, toho času adresa, proti žalovanému: jméno FO datum narození, adresa, zastoupený advokátem jméno zástupce sídlem adresa, o určení výživného neprovdané matce o úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem
I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně ode dne porodu částkou 2 500 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně ode dne porodu částkou 1 500 Kč měsíčně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 100 Kč na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Státu se náhrada nákladů nepřiznává.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 3. 7. 2024 u Okresního soudu ve Znojmě shora uvedený návrh, který byl postoupen zdejšímu soudu dne 19. 8. 2024, mimo jiné s tím, že je v 7. měsíci těhotenství, termín porodu má stanoven na datum, otcovství k nenarozenému dítěti nebylo dosud určeno, v rozhodné době však měla intimní styky pouze se žalovaným, jehož otcovství je nanejvýš pravděpodobné, má s ním již dceru jméno FO, narozenou datum, žalovaný přispívá pouze na dosud narozenou dceru, k níž návrh na úpravu poměrů u soudu podala 5. 6. 2024. Aktuálně je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek 716 Kč, kvůli pokročilému těhotenství pozastavila živnost, podala si žádost o dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), žalovaný přispívá na výživu nezletilé jméno FO částkou 2 000 Kč měsíčně, náklady s těhotenstvím jí prozatím vznikly za vyšetření ve výši 1 500 Kč a foto nenarozeného dítěte ve výši 200 Kč, pojišťovna by jí měla přispět částkou 600 Kč. Navrhla určit výživné částkou 4 000 Kč měsíčně a přispět na náklady spojené s těhotenstvím v částce 1 100 Kč. Žalovaný v písemně podaném vyjádření mimo jiné uvedl, že je otcem dosud nenarozeného dítěte, se žalobkyní vedli rodinnou domácnost do jara 2024, na výživu nezletilé jméno FO přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně, druhé dítě nebylo plánované, podniká jako OSVČ – masér s průměrnou měsíční odměnou z podnikání kolem 20 000 Kč, dále pobírá invalidní důchod v částce 9 386 Kč měsíčně, v podílovém spoluvlastnictví má rodinný dům v k. ú. adresa (ideální jednu polovinu), ve kterém bydlí, náklady na bydlení má kolem 4 500 Kč měsíčně, dále splácí 2 100 Kč měsíčně půjčku na automobil, snažil se se žalobkyní dohodnout, k dohodě ale nedošlo, byl by ochoten přispívat dobrovolně na výživu žalobkyně částkou 2 000 Kč měsíčně, výživné lze žalobkyni přiznat až ode dne porodu, náklady spojené s těhotenstvím je připraven žalobkyni uhradit.
2. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, omluvila se s tím, že pokud může soud rozhodnout v její nepřítomnosti, tak nechť tak učiní, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět věci nepovažoval soud její osobní účast u jednání za nezbytnou.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně otěhotněla v průběhu společného soužití se žalovaným, se kterým má již dceru jméno FO, narozenou datum, na kterou žalovaný dobrovolně přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně, žalobkyně má stanoven termín porodu na datum, pobírá rodičovský příspěvek 717 Kč, příspěvek na živobytí 5 049 Kč a doplatek na bydlení 10 778 Kč měsíčně, je nemajetná, na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem prozatím uhradila 1 500 Kč za vyšetření a 200 Kč za foto nenarozeného dítěte, pojišťovna by měla přispět částkou 600 Kč. Žalovaný bydlí v rodinném domě, který má v podílovém spoluvlastnictví (ideální jedna polovina), s náklady na bydlení kolem 4 500 Kč měsíčně, podniká v předmětu činnosti masérské práce s odměnou z podnikání kolem 20 000 Kč měsíčně čistého, dále pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 9 386 Kč měsíčně, splácí po 2 100 Kč měsíčně zápůjčku na automobil (shodná vyjádření účastníků, těhotenský průkaz žalobkyně, potvrzení o platbách 1 500 Kč a 200 Kč).
4. Podle § 920 odst. 1 věta první občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, byť zčásti, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, a to v souladu s ustanovením § 911, § 922 odst. 1 věty před středníkem, odst. 2 občanského zákoníku, neboť vyživovací povinnost lze uložit i tomu, jehož otcovství k dítěti sice nebylo dosud určeno, je však pravděpodobné, a to ode dne porodu, a to po dobu dvou roků. Výše výživného pak odpovídá nejen potřebám neprovdané matky, ale i možnostem a schopnostem žalovaného, jakožto domnělého otce, s přihlédnutím k tomu, že má další vyživovací povinnost k nezletilé jméno FO a bude mít i vyživovací povinnost k dosud nenarozenému dítěti. V rozdílu pak byla podaná žaloba zamítnuta a žalobkyni zároveň přiznána částka 1 100 Kč na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem.
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž její úspěch byl pouze částečný, takže soud nezavázal částečně procesně neúspěšného žalovaného k úhradě soudního poplatku státu a rozhodl, že tomuto se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
7. Ve smyslu § 23 věta první z. ř. s. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že každý z účastníků si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.