14 C 173/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zrušení výživného

I. Soud zrušuje od 11. 11. 2025 vyživovací povinnost žalobce vůči žalované stanovenou rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 11. 2020, č.j. 9 P 2/2014-45.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 11. 11. 2025 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu mimo jiné s tím, že žalovaná ke dni 11. 11. 2025 ukončila studium na střední škole.

2. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobce.

3. Žalovaná s podanou žalobu souhlasila s tím, že od její zletilosti posílá výživné žalobce na její účet, ona předává peníze své matce, která s nimi hospodaří, protože u ní bydlí, živí ji, za prosinec 2025 žalobce výživné ve výši 4 500 Kč rovněž poslal, rozhodnutí ponechala na úvaze soudu. Dále uvedla, že v červnu ukončila studium na střední škole, i když ne maturitou, neodmaturovala z jednoho předmětu, v září 2025 opravnou zkoušku nezvládla, takže náhradní maturitní termín je první týden v květnu 2026, jedná se o poslední pokus, od září 2025 je vedena jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že naposledy bylo o výživném pro žalovanou rozhodováno v roce 2020, kterým byla schválena dohoda rodičů, dle které se otec zavázal přispívat od 1. 9. 2020 na výživu nezletilé (nyní žalované) částkou 4 500 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, zároveň bylo rozhodnuto o dlužném výživném. Od září 2025 je žalovaná vedena jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce, studium na střední škole ukončila (vyjádření žalované, rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 11. 2020, č.j. 9 P 2/2014-45, který nabyl právní moci dne 4. 1. 2021).

5. Podle § 909 občanského zákoníku, změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu.

6. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť bylo prokázáno, že žalovaná ukončila studium na střední škole, od září 2025 je vedena jako uchazečka o zaměstnání. Na tomto závěru soudu pak nemohla nic změnit ani ta skutečnost, že žalovaná nepobírá podporu v nezaměstnanosti, resp., že neodmaturovala a ani v náhradním termínu, když poslední náhradní termín má určen na první týden v květnu 2026. V souhrnu výše uvedeného pak nemohl soud postupovat jinak, než od podání žaloby výživné zrušit.

8. Ve smyslu § 23 věty první z.ř.s. rozhodl soud o nákladech řízení.