14 C 178/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 741 845,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 741 845,24 Kč s úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky 732 676,01 Kč od 28. 7. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 732 676,01 Kč od 28. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 27. 7. 2024 do 18. 7. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 584,92 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 27. 7. 2024 do 18. 7. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 584,92 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, vše v měsíčních splátkách po 9 000 Kč splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 30 574 Kč v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně podala dne 30. 10. 2025 ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v doplněném znění z 29. 1. 2026, mimo jiné s tím, že dne datum uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru č. hodnota za dohodnutých podmínek, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 800 000 Kč splatný v měsíčních splátkách po 9 796 Kč počínaje červnem 2022, přičemž žalovaný platil dohodnuté splátky od června 2022 do května 2024, celkem zaplatil 224 504,89 Kč, v důsledku nesplácení úvěru včas a řádně došlo k jeho splatnosti dne 27. 7. 2024, čemuž předcházely upomínky od 13. 3. 2025. Ze smluvních úroků uhradil žalovaný 131 378,90 Kč (7,99 % ročně od poskytnutí úvěru do 27. 7. 2024), dále uhradil poplatek za pojištění v částce 29 060 Kč a 1 800 Kč poplatek za upomínky (2 x 900 Kč) v měsících květnu a červnu 2024. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum i smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota za účelem poskytnutí úvěrového rámce do výše 50 000 Kč, a to za dohodnutých podmínek, přičemž žalovaným byla vyčerpána celková částka 65 415,10 Kč, od září 2022 do března 2024 zaplatil žalovaný do splatnosti celého úvěru 28 950,05 Kč, v důsledku jeho nesplácení řádně a včas došlo k jeho splatnosti dne 26. 7. 2024, přičemž žalovaný do splatnosti zaplatil 28 950,05 Kč a po splatnosti pak dalších 51 215,08 Kč, ke dni podání žaloby z tohoto úvěru nezaplatil 4 111,23 Kč (65 415,10 Kč jistina, 16 611,26 Kč smluvní úrok, 450 Kč náklady za využití úvěru, 1 800 Kč náklady spojené s vymáháním, když zaplaceno bylo kromě částky 28 950,05 Kč i po splatnosti 51 215,08 Kč). Žalovaný dosud žalobkyni dlužné částky ve výši 737 734,01 Kč ve výši 4 111,23 Kč nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut. V žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 27. 5. 2022 žalovaný mimo jiné uvedl svůj příjem ve výši 20 139 Kč měsíčně, výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 0 Kč, v době úvěrové žádosti měl úvěr u žalobkyně se splátkou 7 983 Kč měsíčně (v rámci žádosti byl konsolidován), úvěr mimo žalobce se splátkou 1 898 Kč (v rámci žádosti byl konsolidován), úvěr u žalobkyně se splátkou 1 499 Kč, přičemž náklady na bydlení stanovila žalobkyně částkou celkem 9 000 Kč měsíčně včetně záloh na energie a částkou 1 000 Kč na stravu a ošacení, žalobkyně aktivně prověřovala insolvenční rejstřík, bankovní registr i exekuční portál. Ke smlouvě o úvěru ze dne datum uvedl žalovaný ve své žádosti příjem ve výši 20 476 Kč, přičemž žalobkyně prováděla stejné šetření jako v prvním případě, když zjistila, že v té době měl úvěr pouze u žalobkyně s měsíční splátkou 9 796 Kč, přičemž orientační splátka nového úvěru činila 1 500 Kč měsíčně.

2. Dne 4. 11. 2025 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému si ve lhůtě podal žalovaný odpor mimo jiné s tím, že dle jeho názoru žalobkyně s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost dlužníka, proto se nejedná o nárok vyplývající ze závazků ze smluv o úvěru a revolvingovém úvěru, nýbrž o nárok na vypořádání z bezdůvodného obohacení, neboť při poskytování úvěru vycházela z ničím nepodložených prohlášení spotřebitele, takže uzavřené smlouvy jsou od samého počátku neplatné, v této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu Brno i Soudního dvora EU. Dále uvedl, že revolvingový úvěr s limitem čerpání 50 000 Kč mu byl nabídnut na základě obratů na účtu, poskytnutí bylo velmi rychlé, vyřízení trvalo několik minut, kdy v aplikaci vyplnil pouze výši příjmu, výše měsíčního paušálu za telefon a nákladů na bydlení a potraviny. Úvěrovou zátěž postupem času zvládal pouze pomocí dalších nebankovních úvěrů a postupně se dostal do dluhové pasti a splátky úvěrů již nebyl schopen hradit, resp. úvěry postupně hradil za pomoci čerpání dalších a dalších úvěrů. Následně pak přišly exekuce od nebankovních společností, u nichž rovněž nezvládal své závazky řádně splácet, obrátil se na pomoc rodiny, která mu pomohla s doplacením exekucí, bohužel prostředky na úhradu požadovaného vysokého dluhu mu již poskytnout nemůže. Pokud by žalobkyně jednala jako odborník a s řádnou péčí prověřila jeho finanční situaci a úvěruschopnost, nemohla by mu žádný z úvěrů poskytnout, mělo jí být zřejmé, že splátky budou nad jeho možnosti a že se svými financemi nedokáže vyjít a poskytnutí úvěru mu zamítnout, a ne mu dokonce aktivně v internetovém bankovnictví nabízet možnost čerpání dalšího úvěru a následně po jistém systémovém ověření mu jej opravdu poskytnout. Rovněž odkázal na rozsudek NS ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 ohledně zkoumání úvěruschopnosti, kdy soud dospěl k závěru, že k pozitivnímu závěru nepostačuje, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Z prvního úvěru tedy zbývá k doplacení částka 575 495,11 Kč a z druhého pak 36 465,05 Kč, které by byl schopen a ochoten splácet v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, v tomto směru by byl připraven uzavřít případný smír. Majetkové poměry prokazující, že není schopen hradit vyšší splátky, doloží soudu do 14 dnů.

3. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti nedostavších se účastníků, kteří byli včas a řádně předvoláni, u žalovaného nastala fikce doručení uložením, žalobkyně se omluvila, žalovaný nikoliv, ani jeden z nich o odročení jednání nepožádal, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu nepovažoval soud jejich osobní účast u jednání za nezbytnou.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným předmětnou smlouvu, na základě které, mu poskytla úvěr ve výši 800 000 Kč za dohodnutých podmínek vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu splatný nejpozději do 15. 4. 2032 v měsíčních splátkách po 9 796 Kč, úvěr byl poskytnut na splacení konsolidovaných dluhů u společnosti právnická osoba. v částce 8 787 Kč, u společnosti Jméno žalobkyně. v částce 638 684 Kč a u téže společnosti ve výši 92 453 Kč.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným předmětný úvěr, na základě kterého, mu poskytla úvěrový rámec do výše 50 000 Kč za dohodnutých podmínek splatný v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude smlouva uzavřena, úvěr bude hrazen inkasem z účtu žalovaného č. č. účtu.

6. Z výpisů z úvěrového účtu vedeného u žalobkyně pod č. č. účtu za období od 27. 5. 2022 do 31. 12. 2022 bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaný čerpal poskytnutý úvěr ve výši 800 000 Kč, přičemž splátky hradil ve výši 9 796 Kč měsíčně.

7. Z písemných výzev žalobkyně ze dne 8. 6. 2024 a 25. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalovaného dluh po splatnosti, a to ke dni 8. 6. 2024 ve výši 3 917 Kč u revolvingového úvěru a 31 290 Kč u úvěru ze dne 27. 5. 2022.

8. Z předžalobní výzvy s dodejkou ze dne 13. 3. 2025, kterou žalovaný převzal dne 26. 3. 2025, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 828 811,11 Kč na dluh splatný ke dni 27. 7. 2024, a to nejpozději do 28. 3. 2025.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota za dohodnutých podmínek, na základě které, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 800 000 Kč splatných v měsíčních splátkách po 9 796 Kč počínaje červnem 2022, přičemž žalovaný platil dohodnuté splátky od června 2022 do května 2024, celkem zaplatil 224 504,89 Kč, v důsledku nesplácení úvěru včas a řádně došlo k jeho splatnosti dne 27. 7. 2024. Ze smluvních úroků uhradil žalovaný 131 378,90 Kč (7,99 % ročně od poskytnutí úvěru do 27. 7. 2024), dále uhradil poplatek za pojištění v částce 29 060 Kč a 1 800 Kč poplatek za upomínky (2 x 900 Kč) v měsících květnu a červnu 2024. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum i smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota za účelem poskytnutí úvěrového rámce do výše 50 000 Kč, a to za dohodnutých podmínek, přičemž žalovaným byla vyčerpána celková částka 65 415,10 Kč, od září 2022 do března 2024 zaplatil žalovaný do splatnosti celého úvěru částku 28 950,05 Kč, v důsledku jeho nesplácení řádně a včas došlo k jeho splatnosti dne 26. 7. 2024 a po splatnosti úvěru zaplatil dalších 51 215,08 Kč, ke dni podání žaloby z tohoto úvěru nezaplatil 4 111,23 Kč (65 415,10 Kč jistina, 16 611,26 Kč smluvní úrok, 450 Kč náklady za využití úvěru, 1 800 Kč náklady spojené s vymáháním, když zaplaceno bylo kromě částky 28 950,05 Kč do splatnosti úvěru i dalších 51 215,08 Kč po jeho splatnosti). Žalovaný dosud žalobkyni dlužné částky ve výši 737 734,01 Kč a ve výši 4 111,23 Kč nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut. V žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 27. 5. 2022 žalovaný mimo jiné uvedl svůj příjem ve výši 20 139 Kč měsíčně, výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 0 Kč, v době úvěrové žádosti měl úvěr u žalobkyně se splátkou 7 983 Kč měsíčně (v rámci žádosti byl konsolidován), úvěr mimo žalobce se splátkou 1 898 Kč (v rámci žádosti byl konsolidován), úvěr u žalobkyně se splátkou 1 499 Kč, přičemž náklady na bydlení stanovila žalobkyně částkou celkem 9 000 Kč měsíčně včetně záloh na energie a částkou 1 000 Kč na stravu a ošacení, žalobkyně aktivně prověřovala insolvenční rejstřík, bankovní registr i exekuční portál. Ke smlouvě o úvěru ze dne datum uvedl žalovaný ve své žádosti příjem ve výši 20 476 Kč, přičemž žalobkyně prováděla stejné šetření jako v prvním případě, když zjistila, že v té době měl úvěr pouze u žalobkyně s měsíční splátkou 9 796 Kč, přičemž orientační splátka nového úvěru činila 1 500 Kč měsíčně.

10. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, a to v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, neboť žalovaný dosud žalobkyni dlužnou částku ve výši celkem 741 845,24 Kč neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 věty první a § 1970 věty první občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušnému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení), jakož i smluvní úroky. Lhůta k plnění ve splátkách pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., zejména s přihlédnutím k výši dlužné částky, když žalovaný nedoložil ke dni rozhodování soudu přehled majetkových poměrů, jak přislíbil v písemném odůvodnění odporu došlém soudu dne 18. 12. 2025 (ve lhůtě 14 dnů), neboť určení plnění ve lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. považoval prvostupňový soud za lhůtu velmi krátkou. Nakonec plnění bylo vysloveno pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplacením jedné ze splátek včas a řádně se stane splatným celý dluh najednou.

14. V daném případě soud uzavřel, že žalobkyně s náležitou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného, takže její postup nebyl v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, předchozí úvěry žalovaného žalobkyně konsolidovala, přičemž jí provedený výpočet nákladů na bydlení 9 000 Kč měsíčně včetně záloh na energie v místě bydliště žalovaného lze považovat za přiměřené, byť výdaje na stravu a ošacení v částce 1 000 Kč měsíčně za, do určité míry podhodnocené, což ale bez dalšího, kdy prověřovala osobu žalovaného jak v insolvenčním rejstříku, tak bankovním registru či exekučním portálu, nemohlo činit smlouvy uzavřené v roce 2022 za neplatné.

15. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem 30 574 Kč (29 674 Kč soudní poplatek, 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč za výzvu k plnění a písemné podání ve věci samé – podání žaloby), vše v měsíčních splátkách splatných rovněž pod ztrátou výhody splátek, a to ze stejných důvodů, které jsou uvedeny již shora. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).