14 C 190/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl soudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 51 390 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od 10. 12. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od 10. 12. 2024 do zaplacení a na smluvní pokutě 9 390 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 28. 11. 2025 ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 2. 2026, č.j. 14 C 190/2025-12 byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota za dohodnutých podmínek, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. č. účtu, žalovaná se zavázala splácet úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti a to vždy ke dni splatnosti a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení této smlouvy, která byla uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru, žalovaná ničeho z poskytnutého úvěru neuhradila a to ani jistinu ve výši 30 000 Kč, přestože byla o zaplacení upomenuta (§ 2991 a násl., § 2993 věty první občanského zákoníku). V daném případě soud přiznal žalobkyni jí požadovanou nesplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč včetně úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. V rozdílu pak byla podaná žaloba zamítnuta do částek 12 000 Kč s příslušenstvím a na smluvní pokutě dalších 9 390 Kč, neboť žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované), tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku, s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni jeho uzavření, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019-75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019-86, nebo Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 4129/18), když žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 20 326 Kč z 10. 5. 2023, 23 762 Kč z 10. 7. 2023 a 24 879 Kč z 10. 1. 2024, ale zároveň z výpisu za květen 2023 vyplývá, že dne 5. 5. 2023 byla žalované vyplacena zápůjčka (úvěr) ve výši 60 000 Kč od společnosti právnická osoba, byť žalovaná současně v žádosti o úvěr prohlásila, že jí uvedené údaje jsou „pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě nelze postup žalobkyně považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů než pouze od dlužníka. Díky tomuto právnímu závěru soudu měla žalovaná vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím, ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta, s ohledem na soudem zjištěný skutkový stav a zaujatý právní názor.

3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, neboť poměr úspěchu a neúspěchu u žalobkyně byl obdobný a žalované náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu případně s vedením tohoto řízení vznikly, sám. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).