14 C 191/2010

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 432 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 432 000 Kč se 7,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení před soudy prvního stupně i odvolacím nepřiznává.

1. Žalobkyně podala dne 7. 10. 2010 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu s tím, že je výlučnou vlastnicí budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to na základě vydražení v rámci nedobrovolné dražby s účinností od 26. 3. 2002. Žalovaná (dříve společně s již zemřelým manželem [celé jméno žalovaného]) užívala nemovitosti pro svou potřebu bez toho, aby hradila jakékoliv nájemné, žádná nájemní smlouva s ní uzavřena nebyla, dispozičně byl dům řešen tak, že se jednalo o rodinný dům s garáží, podsklepený a se zahradou, se 7 místnostmi a kuchyní s příslušenstvím o užitné ploše cca 200 m² s minimálním měsíčním nájemným 18 000 Kč, za dva roky zpětně pak částka činila 432 000 Kč.

2. Dne 29. 11. 2010 vydal soud ve věci platební rozkaz, proti kterému si žalovaná i s bývalým manželem podali ve lhůtě odpor mimo jiné s tím, že dražba provedená dne 26. 3. 2002 byla protiústavní, neplatná, žalovaná pobírá částečný invalidní důchod, požádala o osvobození od placení soudních poplatků a zároveň navrhli přerušení řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 71/2006.

3. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 1. 2011, č.j. 14 C 191/2010-37 bylo zjištěno, že žalovaným bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a zároveň bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 71/2006.

4. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. 9. 2011, č.j. 14 C 191/2010-54, které nabylo právní moci dne 8. 12. 2011, bylo zjištěno, že soud pokračoval v přerušeném řízení, neboť věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 71/2006 byla pravomocně skončena ke dni 16. 2. 2011, ale řízení bylo přerušeno do doby pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 25 D 241/2011 (žalovaný [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřel). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 9. 2009, č.j. 30 C 71/2006-260, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2011 byla zamítnuta žaloba žalované a [celé jméno žalovaného] na neurčení, že nedobrovolná dražba budovy [adresa] na p.č.st. [číslo], pozemku p. č. st. [číslo] a pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], provedená dne [datum] v aukční síni v [obec], [ulice a číslo], je neplatná, dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

5. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 6. 2020, č.j. 14 C 191/2010-91 bylo zjištěno, že soud vyslovil pokračování v přerušeném řízení, neboť usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 5. 4. 2019, č.j. 25 D 241/2011-853, byla nařízena likvidaci dědictví po [celé jméno žalovaného] z důvodu předlužení dědictví a o nedohodě o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě zůstavitelových dluhů, usnesení nabylo právní moci až dne 6. 5. 2020, zároveň bylo rozhodnuto, že řízení ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] se zastavuje, neboť ten dne [datum] zemřel, nikdo po něm nenabyl majetek a díky nařízené likvidaci dědictví ani v budoucnu nabýt nemůže, tudíž zde není osoby za jeho dluhy odpovídající.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 10. 2020, č.j. 14 C 191/2010-107 byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 432 000 Kč se 7,75 % úrokem z prodlení ročně od 7. 10. 2010 do zaplacení, vše do 30ti dnů od právní moci rozsudku, žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, žalovaná si proti citovanému rozsudku podala odvolání.

7. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č.j. 28 Co 23/2021-161 byl k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení mimo jiné s tím, že soud prvního stupně neprovedl řádně dokazování k tvrzení žalobkyně, že v rozhodné době užívala nemovité věci žalobkyně, byť tato ke svému tvrzení důkazy navrhla, vůbec se nezabýval žalobkyní tvrzenou solidaritou obou původně žalovaných s odkazem na to, že jako manželé užívají nemovité věci, ač oba uvedli, že jsou rozvedení, žalobkyně k tvrzení, že v rozhodné době byli původně žalovaní manželé neoznačila žádný důkaz, přičemž žalovaná doložila v odvolacím řízení, že její manželství bylo s [celé jméno žalovaného] rozvedeno již v roce 2007. Dále bylo uvedeno, že prvostupňový soud provedl nedostatečné dokazování ke zjištění výše bezdůvodného obohacení a žádné dokazování k užívání nemovitých věcí žalovanou, takže v dalším řízení na něm bude provést důkaz znaleckým posudkem ke zjištění výše bezdůvodného obohacení, stejně tak provést důkazy uvedené v žalobě k prokázání tvrzení žalobkyně, že žalovaná v době od 7. 10. 2008 do 7. 10. 2010 nemovité věci užívala, a pokud neprokáží navržené důkazy tvrzení žalobkyně, poskytne jí soud poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., rovněž se bude muset vypořádat s námitkami žalované o stavu (nedostavěnost, nefunkční kotel) nemovitých věcí v rozhodné době a o rozsahu jejich užívání. Zároveň se soud prvního stupně vypořádá s žalobkyní tvrzenou solidaritou žalované a [celé jméno žalovaného] ohledně problematiky bezdůvodného obohacení více osob, spočívajícího v užívání cizí nemovité věci.

8. Právní zástupce žalobkyně ve svém písemně podaném vyjádření doručeném soudu 24. 3. 2021 mimo jiné uvedl, že žalovaná před rozvodem nevedla s [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] společnou domácnost, k čemuž byla předložena kopie jeho návrhu na úpravu práv a povinností rodičů k nezletilým dětem z [datum], k prokázání tvrzení, jaká byla dohoda mezi ním a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] ohledně užívání domu, výslech svědka [jméno] [příjmení]. Pro provedení dražby byl vypracován znalecký posudek Ing. [příjmení], podle něhož byla cena draženého majetku 1 700 000 Kč, na straně 4 tohoto posudku je mezi podklady uveden posudek znalce [jméno] [příjmení], podle kterého byla cena nemovitostí 3 263 370 Kč, z čehož vyplývá, že cena pro provedení dražby byla podhodnocena, minimální vyvolávací cena pro dražbu měla být stanovena na dvě třetiny ceny nemovitostí, tj. na částku 2 175 580 Kč, přičemž nemovitosti byly vydraženy za 950 000 Kč, rozdíl 1 225 580 Kč mezi správně stanovenou minimální vyvolávací cenou a v dražbě použitou byl bezdůvodným obohacením, které žalobkyně neoprávněně získala, a pokud by dospěl znalec k hodnotě užívání nemovitostí k částce vyšší, než 1 700 000 Kč, tak pro tento případ uplatnila žalovaná jako kompenzační námitku nárok odpovídají bezdůvodnému obohacení, které dražbou neoprávněně žalobkyně získala, a to až do až do výše oprávněného nároku žalobkyně podle případného znaleckého posudku. Dále bylo poukázáno na to, že dům nebyl ani v době jeho předání žalobkyni dokončen, k čemuž žalovaná předložila znalecký posudek Ing. [příjmení]. K návrhu žalobkyně na uzavření smíru na částku 240 000 Kč v měsíčních splátkách po 10 000 Kč pod ztrátou výhody splátek nemohla žalovaná přistoupit, protože by nebyla schopna závazek dodržet.

9. Právní zástupkyně žalované pak v písemně podaném vyjádření uvedla, že nesouhlasí se znaleckým posudkem vypracovaným Ing. [celé jméno znalkyně], Ph.D., neboť některé skutečnosti v něm uvedené nejsou pravdivé, např. stropy v přízemí nejsou keramické, ale panelové, plynový kotel v 1.PP je nefunkční od počátku, koupelna v 2.NP nemá vanu, ale jen sprchový kout, přičemž znalkyně zjednodušen konstatovala, že roční nájemné z nemovitostí velmi přibližně odpovídá částce 4 – 6 % z jejich obvyklé ceny, pokud by se vycházelo z 5 %, tak při znalkyní zjištěné výši nájemného 18 600 Kč by obvyklá cena nemovitostí činila 4 464 000 Kč. Soud by měl vzít v úvahu i znalecké posudky vypracované v době, kdy žalobkyně dům v nedobrovolné dražbě v roce 2002 vydražila za částku 950 000 Kč, podle posudku pro účely prodeje byla zjištěna obvyklá cena 1 700 000 Kč, ze kterého by výše nájemného činila 7 083 Kč a z posudku znalce [příjmení] pak obvyklá cena pak 3 263 370 Kč, dle kterého by nájemné činilo 13 597 Kč. Žalovaná po celou dobu probíhajícího řízení o určení neplatnosti nedobrovolné dražby žila v dobré víře, že tato je neplatná a dům zůstává v jejich vlastnictví, Nejvyšší soud v rozhodnutí 21 Cdo 126/2005 z 24. 1. 2006 vyslovil názor, že ust. § 36 odst. 2 zákona o veřejných dražbách bylo protiústavní již v době rozhodování věci soudem I. stupně i odvolacím, i když tato protiústavnost byla Ústavním soudem ČR deklarována až v průběhu dovolacího řízení (nález z 8. 3. 2005), i když následně byl tento názor dovolacího soudu překonán nálezem ÚS 1777/2007. Rovněž poukázala na to, že soud musí přihlédnout k tomu, že dům nebyl zcela dokončen a nebyl celý obyvatelný (nedokončené zábradlí, koupelna, chybějící okno, nefunkční kotel, chyběla i kuchyňská linka), žalovaná jej ani po celou dobu neužívala, s Ing. [celé jméno žalovaného] žili od roku 2000 odděleně, jak již bylo uvedeno v návrhu na rozvod manželství, většinou pobývala s dcerou v domě svého bratra nebo u kamarádek, navíc měli s bývalým manželem dohodu o užívání domu, kdy ona mohla používat pouze 1 místnost a WC, společně pak kuchyň a koupelnu, bývalý manžel v domě i podnikal, nakonec dosud má v domě uloženy i svoje věci. Dále uvedla, že do všech problémů se nedostala svojí vinou, byly kvůli dluhům manžela z podnikání, ona v té době byla na mateřské dovolené, neúspěšné podnikání bývalého manžela způsobilo vážné problémy nejen jí, ale i dceři, od té doby je v invalidním důchodu, má vážné zdravotní problémy, přišla o bydlení, rodinu, nemá nic, než závazky bývalého manžela, které musí splácet a kromě invalidního důchodu ve výši 7 724 Kč měsíčně nemá jiný příjem ani majetek.

10. Právní zástupce žalobkyně ve svém písemně podaném vyjádření došlém soudu dne 26. 3. 2021 uvedl, že žalovaná předmětné nemovitosti užívala po žalovanou dobu (od 7. 10. 2008 do 7. 10. 2010) celé, což vyplývá z řízení o vyklizení nemovitostí žalovanou a [celé jméno žalovaného], kdy žalobu podala žalobkyně již 2. 8. 2002 u Okresního soudu v Příbrami, věc byla vedena pod sp. zn. 14 C 126/2002, vlastní řízení bylo opakovaně přerušeno z důvodů několika incidenčních řízení probíhajících především u Obvodního soudu pro Prahu 1, a když bylo postaveno na jisto, že veřejná dražba, na jejímž základě žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti, je platná, tak žalovaná nemovitosti dobrovolně vyklidila a vyklizené žalobkyni předala proti podpisu dne 12. 4. 2011, na základě tohoto jednání pak žalobkyně vzala, se souhlasem žalované, žalobu na vyklizení dne 19. 4. 2011 zpět a soud usnesením ze dne 27. 4. 2011, č.j. 14 C 126/2002-118, řízení zastavil. V tomto řízení žalovaná po celou dobu (od 2. 8. 2002 do 19. 4. 2011) ani jednou nenamítala, že by předmětné nemovitosti neužívala, případně je vyklidila, eventuálně je užívala v minimálním rozsahu, kromě toho dodal, že žalovaná byla v tomto řízení aktivní a podala s Ing. [celé jméno žalovaného] několik návrhů na přerušení řízení z důvodů několika incidenčních řízení probíhajících u Obvodního soudu pro Prahu 1, odvolání proti usnesení o přerušení řízení apod. Uvedené skutečnosti potvrzuje i to, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vydala klíče od předmětných nemovitostí až 12. 4. 2011, k čemuž by nemohlo dojít, pokud by je neužívala, nikdy netvrdila, že by nemovitosti (spolu) užívala třetí osoba, případně že by tato měla klíče umožňující jí vstup do nemovitosti.

11. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2011, č.j. 14 C 126/2002-118 bylo mimo jiné zjištěno, že řízení o vyklizení předmětných nemovitostí bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní s tím, že žalovaná dne 12. 4. 2011 sporné nemovitosti dobrovolně vyklidila a žalobkyni odevzdala.

12. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] vypracovaného na objednávku [příjmení] [příjmení] a partner, [ulice] ul., [obec a číslo], bylo zjištěno, že znalec na základě prohlídky a zaměření řadového domu [adresa] ve středu města Dobříš s pozemky a příslušenstvím dne [datum] určil cenu nemovitostí částkou 3 263 370 Kč mimo jiné s tím, že okna jsou zdvojená, dveře plné a prosklené, objekt napojen na kanalizaci, elektrickou energii, vodovod a plyn, dům je udržovaný v dobrém stavebně-technickém stavu, jedná se o dům patrový s podsklepením a podkrovím a je užíván od roku 1988, znalec vycházel z vlastního měření a zjištění.

13. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 13. 12. 2001, [číslo jednací] vypracovaného pro účely ocenění k prodeji nedobrovolnou dražbou pro realitní a projekční kancelář [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], bylo zjištěno, že prohlídka nemovitostí byla provedena dne [datum], znalec měl k podkladu znalecký posudek znalce [příjmení] z [datum], na základě prohlídky nemovitosti dne [datum] pak znalec určil cenu posuzovaných nemovitostí (řadový rodinný dům s pozemky a příslušenstvím), kombinací metod nákladové a srovnávací, tato činila 1 700 000 Kč mimo jiné s tím, že nemovitosti jsou před zamýšleným prodejem nedobrovolnou dražbou, běžně užívané, tudíž ohledně jejich uvolnění je nejistota dražitelů, v případě vydražení, což negativně ovlivňuje výši obvyklé ceny. Dispoziční řešení bylo v 1.PP – kotelna, uhelna, chodba, komora, sušárna, dva sklady, garáž a schodiště, 1. NP – zádveří, hala, WC, kuchyň, spíž, zimní zahrada, pokoj, terasa a schodiště, 2.NP – 5 pokojů. koupelna, WC a schodiště, podkroví – pokoj, WC a sklad.

14. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] [rok] vypracovaného na objednávku Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo zjištěno, že dne [datum] provedla místní šetření pro účely určení, zda a oč se investicemi žalobců (žalované a bývalého manžela [příjmení] [celé jméno žalovaného]) od roku 2003 do roku 2004 zvýšila (zhodnotila) hodnota předmětných nemovitostí ve srovnání s jejím stavem před dražbou v roce 2002, a to v cenách roku 2011, kdy byly nemovitosti předány žalobkyni, znalkyně dospěla k závěru, že došlo ke zvýšení hodnoty o 4 010 Kč, přičemž se jednalo o užívaný řadový, nekrajový, plně podsklepený dům s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, který byl kolaudován v únoru 1991 s drobnými nedostatky (nedokončené zábradlí na balkoně v 1.NP a 2.NP s termínem dokončení do 30. 6. 1991, neprovedení venkovních obkladů soklu se stejným termínem dokončení a dokončení venkovních úprav včetně oplocení do 28. 2. 1992), k dispozici měla znalkyně i posudky p. [příjmení] a Ing. [příjmení], k němuž mimo jiné uvedla, že tuto hodnotu měl rodinný dům i v roce 2015, kdy bylo provedeno místní šetření, stejně tak v letech 2002 až 2011, kdy byl k rodinnému bydlení bez závad užíván žalobci (žalovaná a bývalý manžel [příjmení] [celé jméno žalovaného]).

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], ze dne [datum], [číslo] bylo mimo jiné zjištěno, že obvyklé nájemné z domu [číslo] včetně pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] příslušenství v k.ú. [obec] činilo ke dni [datum] částku 18 600 Kč měsíčně při nájemném vypočítaném porovnávacím způsobem pro předmětné nemovitosti v částce 97 Kč / m² / měsíc, v určeném nájemném nebyly promítnuty poplatky za služby, znalkyně měla k dispozici znalecké posudky z [datum], [datum] a [datum].

16. Na základě původního a doplněného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav věci: Žalobkyně je na základě příklepu licitátora v nedobrovolné veřejné dražbě ze dne 26. 3. 2002 výlučnou vlastnicí budovy (objekt bydlení) [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, který užívala bez jakékoliv smlouvy nejméně ke dni podání žaloby ([datum]) žalovaná (společně s původně žalovaným bývalým manželem), řadový rodinný dům byl s garáží o třech podlažích (1.PP a 2. NP) s podkrovím, měl celkem 7 obytných místností a kuchyni s příslušenstvím (vyjádření žalobkyně, výpis z obchodního rejstříku, informace o budově, informace o stavbě, dražební vyhláška, znalecký posudek [celé jméno znalkyně] ze dne [datum]). V období od 7. 10. 2008 do 7. 10. 2010 žalovaná za užívání nemovitostí žalobkyni nic nezaplatila, obvyklé nájemné činilo 18 600 Kč měsíčně (97 Kč / m² / měsíc), žalobkyně požadovala měsíční nájemné 18 000 Kč, za 24 měsíců pak celkem 432 000 Kč (vyjádření žalobkyně, znalecký posudek [celé jméno znalkyně] ze dne [datum]). Žalovaná dosud žalobkyni částku 432 000 Kč neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta, nemovitosti vyklidila a žalobkyni odevzdala 12. 4. 2011 (vyjádření žalobkyně, usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2011, č.j. 14 C 126/2002-118).

17. Podle § 451 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, které odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Podle § 3028 odst. 3 věty první občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

19. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala vlastnické právo k předmětným nemovitostem, tudíž je ve sporu aktivně věcně legitimována, žalovaná je užívala bez právního důvodu nejméně od 26. 3. 2002, tudíž je ve sporu pasivně věcně legitimována a žalobkyně má právo za užívání předmětných prostor žalovanou bez právního důvodu nejméně za období od 7. 10. 2008 do 7. 10. 2010 (24 měsíců před podáním žaloby) na vydání bezdůvodného obohacení, které činilo celkem 432 000 Kč (18 000 Kč měsíčně), tuto částku považoval prvostupňový soud za odpovídající, víceméně za minimální, s ohledem na zjištěný skutkový stav. V daném případě posoudil soud věc podle dosavadních právních předpisů, a to v souladu s ustanovením § 3028 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř. pak určil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, když důvody zvláštního zřetele hodné shledal zejména v osobních poměrech žalované (invalidní důchodkyně, nemajetná), přičemž nelze pominout, že žaloba byla podána před více než 10 roky, plnění ve splátkách pak nepovažoval, vzhledem k tomu, že žaloba byla podána před více, než 10 lety, za mravné, na druhou stranu pak lhůtu ve smyslu § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. považoval soud za krátkou.

20. Pokud se jednalo o námitky žalované ohledně stropů v přízemí budovy, nefunkčnosti plynového kotle či neexistence vany, ale sprchového koutu, tak tyto námitky nepovažoval prvostupňový soud za relevantní, s ohledem na obsah znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně], Ph.D. jako celku, nakonec žalobkyně požadovala částku na obvyklém nájemném nižší, než byla určena znalkyní. Stejné závěry byly učiněny i ohledně případného neužívání nemovitostí žalovanou v době rozhodné, neboť ty byly schopné užívání a také užívány byly (viz obsahy znaleckých posudků, jakož i to, že žalovaná v řízení o vyklizení předmětných nemovitostí, které bylo započato v roce 2002 a skončeno až v roce 2011, netvrdila nic ve smyslu, že by je neužívala), nakonec je vyklidila a odevzdala žalobkyni až 12. 4. 2011, přičemž ta požaduje vydání bezdůvodného obohacení„ pouze“ za období říjen 2008 až říjen 2010. Kompenzační námitka žalované odpovídající bezdůvodnému obohacení, které měla žalobkyně dražbou neoprávněně získat, není případná, protože v tomto konkrétním řízení není soud vůbec oprávněn zabývat se případným průběhem nedobrovolné veřejné dražby včetně výše částky přiznané příklepem. Jednání žalobkyně pak nemůže být posuzováno ani jako jednání v rozporu s dobrými mravy, právě v souhrnu výše uvedeného. Proto soud neprováděl ani důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], otce žalované, který považoval za nadbytečný, s ohledem na zjištěný skutkový stav a právní názor prvostupňového soudu.

21. Závěrem považuje prvostupňový soud za nezbytné uvést, že díky předmětu sporu byla posuzována žalobkyní tvrzená pasivní solidarita žalované a Ing. [celé jméno žalovaného] podle § 511 obč. zák., ve znění do [datum], s přihlédnutím k judikatuře (srovnej 22 Cdo 651/2017), dle které bezdůvodné obohacení více osob užívajících cizí nemovitou věc bez jejího reálného rozdělení či vzájemné dohody uživatelů o způsobu jejího užívání zakládá solidární odpovědnost obohacených poskytnout za užívání peněžitou náhradu, věřitele tak opravňuje požadovat splnění uvedené povinnosti po kterémkoliv z nich.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla osvobozená od placení soudních poplatků a na zcela úspěšnou žalobkyni nemohla přejít povinnost hradit náklady státu za vypracovaný znalecký posudek, event. náklady ustanovené zástupkyně z řad advokátů, rozhodl soud, že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

23. Ve smyslu § 150 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky před soudy prvního stupně i odvolacím a tyto úspěšné straně žalující nepřiznal, když důvody zvláštního zřetele hodné shledal prvostupňový soud především na straně žalované z důvodu nejenom její nemajetnosti, ale i invalidity, při neopomenutí toho, že byla osvobozena od placení soudních poplatků, nelze rovněž pominout, že byla původní spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, k nimž vlastnické právo pozbyla v nedobrovolné dražbě, přičemž toto rozhodnutí by se podstatnějším negativním způsobem v majetkové sféře žalobkyně nemělo odrazit.