14 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa , část obce adresa pro doručování: adresa žalobkyně zastoupena obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení existence nájemního vztahu

I. Žaloba na určení neplatnosti oznámení žalované ze dne 6. 9. 2021 o vystěhování žalobkyně ke dni 30. 9. 2021, se zamítá.

II. Žaloba na určení neplatnosti oznámení žalované ze dne 7. 9. 2021 o vystěhování žalobkyně ke dni 30. 9. 2021, se zamítá.

III. Žaloba na určení neplatnosti oznámení žalované ze dne 13. 12. 2021 o neprodloužení nájemní smlouvy žalobkyni a jejím vyklizení ke dni 31. 12. 2021 z důvodu údajného porušení smluvního vztahu, se zamítá.

IV. Žaloba na určení existence nájemního vztahu k bytu [číslo] ve 3. patře domu [adresa] v [část obce] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní na dobu neurčitou, se zamítá.

V. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně podala dne 31. 1. 2022 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů s tím, že uzavřela dne [datum] smlouvu o ubytování se žalovanou na dobu určitou od 11. 9. 2018 do 31. 12. 2018, součástí byla i dohoda o platbě za ubytování. Dne 1. 1. 2019 byla mezi účastníky podepsána dohoda k nájemní smlouvě na období od 1. 1. do 30. 6. 2019 s tím, že tato dohoda je součástí řádné nájemní smlouvy, která byla údajně mezi účastníky podepsána a uzavřena, ve skutečnosti však žádná smlouva nájemní nebyla nikdy mezi účastníky uzavřena. Taková situace se ještě několikrát opakovala v průběhu let 2019 až 2021, kdy žalovaná vždy předložila žalobkyni dohodu k nájemní smlouvě. Dne 6. 9. 2021 vznikl mezi žalobkyní a žalovanou v místě ubytování konflikt blíže popsaný v dopise, který obdržel jednatel společnosti [příjmení] [příjmení], kdy žalovaná tvrdila, že žalobkyně údajně porušila platnou smlouvu, resp. domovní řád a vyhotovila o tom písemný záznam, který byl žalobkyni vzápětí vylepen na vchodové dveře bytu. Žalovaná tuto písemnost nazvala oznámení o vystěhování z důvodu údajného hrubého porušení smlouvy a žalobkyni bylo oznámeno, že se má do 30. 9. 2021 vystěhovat z bytu, žalovaná nikde žalobkyni neupozornila na to, že by jí byla dána výpověď, z jakého právního důvodu a titulu, mělo dojít k porušení nočního klidu atd., další dopis k okamžitému vystěhování byl ze dne 7. 9. 2021 s tím, že žalobkyně porušuje ubytovací řád (ruší noční klid, slovně napadá a uráží správcovou ubytovny, neuklízí sekrety po psovi, který stále kálí na společných prostorách, lití polévky z balkónu). Žalovaná nedala žalobkyni žádnou výpověď ze smlouvy, ani jinou výpověď, žalobkyně oznámila žalované, že se do 30. 9. 2021 stěhovat nebude a byt nevyklidí, neboť žalovaná jednala v rozporu se zákonem. Protože k vyklizení bytu k 30. 9. 2021 nedošlo a žalovaná dále nic nepožadovala, žalobkyně předpokládala, že uznala své pochybení a věc dále neřešila. Dnem 13. 12. 2021 pak bylo datováno oznámení, že žalobkyni nebude na rok 2022 prodloužena nájemní smlouva z důvodu porušení smluvních ujednání smlouvy o nájmu bytu, předmětem oznámení bylo také vyrozumění o tom, že má dne 31. 12. 2021 odevzdat správci žalované vyklizený byt. Oznámení o neprodloužení smlouvy obdržela žalobkyně 17 dní před koncem roku a jedná se o zcela neplatný právní úkon žalované, žalobkyně měla být vyzvána, aby odstranila závadný stav, na který byla upozorněna. Dne 31. 12. 2021 v 9:00 hod. dopoledne nějaký údržbář vzkázal žalobkyni, že měla byt vyklidit a vyklizený jej předat správci žalované, tohoto člověka žalobkyně neznala, prý to byl vzkaz od paní [příjmení], vedoucí ubytovacích zařízení, ta však do dnešního dne neprokázala, že je oprávněna za žalovanou jednat, pokud by mělo dojít k násilnému otevření bytu bez řádného soudního rozhodnutí, tak bude přivolána Policie ČR, což se také v týdnu od 3. 1. 2022 stalo. Podle § 2238 občanského zákoníku platí, užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Z jednotlivých dohod uzavřených mezi účastníky od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 je zřejmé, že žalobkyně po dobu minimálně tří let užívala byt po právu i přes to, že žalovaná s ní neuzavřela řádnou písemnou smlouvu a v takovém případě platí, že od 1. 1. 2022 je nájemní smlouva k bytu platná, jako by byla řádně uzavřena podle výše citovaného ustanovení. Na tyto skutečnosti byl upozorněn jednatel žalované dopisem ze dne 21. 12. 2021, na což nereagoval, za žalovanou komunikuje pouze paní [příjmení], která obdržela rovněž od obecného zmocněnce žalobkyně dvě SMS zprávy, na které také nereagovala.

2. Obecný zmocněnec při jednání uvedl, že vidí hned několik naléhavých právních zájmů na určovací žalobě, protože smlouva u bytování byla pouze na dobu určitou a pak vznikl nájem, oznámení učinily osoby, které nejsou ztotožněny, někde je i nečitelný podpis, přičemž pokud se jedná o listiny označené„ okamžité vystěhování“ z 6. a 7. 9. 2021, tak každá byla vydána a podepsána jinou osobou jsou v ní uvedeny i jiné důvody, jedná se o nesmysly a lživá nařčení. Žalobkyni nebyla dána žádná výpověď, žalovaná nejedná podle zákona, žalobkyně bez řádného objasnění pak nemá možnost podat žalobu např. na náhradu škody či ochranu osobnosti, proto má právní zájem na zjištění, kdo, proč a za koho činil právní úkony, v daném případě se jedná o právní úkony týkající se přímo ke smlouvě. Vznik práva nájmu odvozuje z toho, že dodatky ke smlouvě o ubytování nejsou neplatné, žalobkyně nájem platila, žalovaná jej přijímala, přestože nebyla smlouva, i když žalobkyně stále nájem platila, tak měla být uzavřena řádná nájemní smlouva, dle zákona nelze pořád smlouvu prodlužovat, lze to považovat za obcházení zákona. Rovněž poukázal na to, že žalovaná na inzerátech nabízí nájem bytu, takže v tomto konkrétním případě je třeba použít zákonná ustanovení nejbližší tomuto případu, což jsou ustanovení o nájmu bytu. Žalobkyně tedy má nárok na uzavření písemné nájemní smlouvy a vzhledem k tomu, že ze strany žalované k tomu nedošlo, domáhá se prostřednictvím soudu.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí zejména s tím, že není dán naléhavý právní zájem na určení, když ze strany žalující došlo k určitému nepochopení předmětu sporu a uplatněných nároků a vůbec i civilního procesu jako takového. Určovací žaloba má být podávána pouze výjimečně, přičemž oznámení je pouze určitá komunikace mezi subjekty, pokud se jedná o určení existence nájemního vztahu, tak tato otázka, pokud jde o platnost či neplatnost smlouvy o ubytování, byla již vyřešena v souběžně vedeném sporu u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 16/2022. Žalobkyně nemá nárok na uzavření nájemní smlouvy, nakonec všichni ubytovaní na ubytovně mají uzavřenu smlouvu o ubytování, i když v dodatcích je uveden pojem„ nájem“, který neodpovídá realitě.

4. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, omluvila se prostřednictvím obecného zmocněnce, o odročení jednání nepožádala, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu nepovažoval soud její účast u jednání za nezbytnou.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná je výlučnou vlastnicí mimo jiné domu [adresa] v [část obce], ve kterém se nachází pokoj [číslo] ve 3. patře, který přenechala k užívání na základě smlouvy o ubytování ze dne [datum] žalobkyni, spolubydlící osobou byl [jméno] [příjmení], smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018 a prodlužována pak dodatky s posledním dodatkem č. 2 ze dne 1. 7. 2021 na dobu do 31. 12. 2021, žalobkyně dosud sporný pokoj nevyklidila a žalované neodevzdala, přestože byla k tomuto kroku vyzvána (vyjádření účastníků, smlouva o ubytování ze dne 11. 9. 2018 včetně dodatků č. 1 a č. 2 z 1. 1. 2019, 1. 7. 2019, 1. 1. 2020, 1. 7. 2020, 1. 1. 2021, 1. 7. 2021). Dne 1. 11. 2021 byl účastníky uzavřen dodatek č. 3 týkající se ceny za ubytovací služby v částce 6 750 Kč měsíčně (dodatek č. 3 z 1. 11. 2021).

6. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Podle § 2326 občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

8. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť v tomto konkrétním případě neshledal soud existenci naléhavého právního zájmu na určovací žalobě, když mezi účastníky došlo jednoznačně v roce 2018 k uzavření smlouvy o ubytování ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení, které bylo prodlužováno vždy o půl roku, byť dodatky č. 1 a č. 2, až v roce 2021 i č. 3, který se však týkal pouze vyšších nákladů za ubytování a služby, nikoliv že by od 1. 11. 2021 byl prodloužen nájem o 6 měsíců, jak tvrdil obecný zmocněnec. V daném případě smluvní vztah skončil uplynutím doby, tedy dnem 31. 12. 2021, kdy měla žalobkyně sporný pokoj vyklidit a vyklizený odevzdat žalované, na tomto závěru soudu pak nemohla nic změnit ani ta skutečnost, že žalovaná sdělovala žalobkyni prostřednictvím dopisů z 6. 9. a 7. 9. 2021, aby se okamžitě vystěhovala ke dni 30. 9. 2021, samozřejmě se nejednalo ze strany žalované o jednání, které by mělo oporu v zákonné úpravě, proto žalobkyně tento postup nerespektovala. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o nájemní smlouvu (mezi účastníky nebyl sjednán nájemní vztah) a klasický nájemní vztah k bytu, byť tak bylo ze strany žalované v dodatcích ke smlouvě uváděno, tak nemohlo v žádném případě dojít k obnovení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku. Nelze se totiž dovolávat existence nájemního vztahu, jestliže žádná nájemní smlouva mezi účastníky nebyla uzavřena, jednalo se o smlouvu o ubytování uzavřenou na dobu určitou, právní vztah zanikl uplynutím doby dnem 31. 12. 2021 (srovnej 26 Cdo 2152/2000 a 26 Cdo 4354/2016).

9. S ohledem na zaujatý právní názor pak soud neprováděl důkaz k návrhu obecného zmocněnce žalobkyně výslechy svědků pí [příjmení], pí [příjmení], Ing. [příjmení], ani vyžádáním oprávnění k jednání pí [příjmení] za ubytovatele, neboť v případě, kdy nebyl ze strany soudu shledán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, tak tento se věcně žalobou nezabýval a jednalo by se pouze o neodůvodnění prodlužování tohoto řízení. Z dalších listinných důkazů (SMS zpráva obecného zmocněnce, dopisy žalované z 6. 9., 7. 9. a 13. 12. 2021, dopisy obecného zmocněnce z 20. 9. a 21. 12. 2021) nebyly k věci zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

10. Ve smyslu § 150 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a tyto procesně úspěšné žalované nepřiznal, když důvody zvláštního zřetele hodné shledal zejména na straně žalobkyně, které bylo přiznáno pro toto řízení osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, tato je invalidní ve druhém stupni, pobírá invalidní důchod a příspěvek na živobytí, je nemajetná, její sociální situace je svízelná. Toto rozhodnutí by se pak žádným podstatnějším negativním způsobem nemělo odrazit v majetkové sféře žalované.