14 C 266/2018

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozen datum bytem adresa b) celé jméno žalobce , narozen datum bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , narozen datum bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobce , narozena datum bytem adresa všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) Konfederace politických vězňů České republika, IČO ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO sídlem adresa o neplatnost darovací smlouvy ze dne datum , uzavřené mezi žalovanými

I. Žaloba na určení, že darovací smlouva GFŘ [číslo] uzavřená dne [datum] mezi první žalovanou [příjmení] politických vězňů ČR jako dárkyní a druhou žalovanou [příjmení] republikou – Generální finanční ředitelství jako obdarovanou, jejímž předmětem jsou nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, a to: - pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba: [obec], ev. [číslo] – stavba pro rodinnou rekreaci, - pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba: [obec], ev. [číslo] – stavba pro rodinnou rekreaci, - pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba: [obec], ev. [číslo] – stavba pro rodinnou rekreaci, - pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba: [obec] ev. [číslo] – stavba pro rodinnou rekreaci, - pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba: [obec], ev. [číslo] – stavba pro rodinnou rekreaci, - pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba: bez čp/če, objekt občanské vybavenosti, - pozemek p. [číslo] o výměře [číslo] m², ostatní plocha, způsob využiti jiná plocha, je neplatná, se zamítá.

II. Žalovaným se právo na náhradu nákladů řízení před soudy prvního stupně i odvolacím nepřiznává.

1. Žalobci podali dne 20. 12. 2018 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, v upřesněném znění ze dne 21. 3. 2019 a doplnění ze dne 8. 4. 2021, mimo jiné s tím, že žalovaní uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu (první žalovaná jako dárkyně a druhá žalovaná jako obdarovaná) na převod nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, návrh na vklad byl podán 10. 9. 2018, zápis pak proveden 4. 10. 2018. Žalobci jako členové spolku s převodem nemovitostí nesouhlasí, první žalovaná uzavřela smlouvu v době, kdy sice skončila platnost předběžného opatření uloženého Městským soudem v Praze z 12. 1. 2018 pod sp. zn. 77 Cm 22/2016, ale žalobcům byla tato skutečnost známa až doručením tohoto rozhodnutí do datové schránky dne 3. 7. 2018. Zástupci první žalované nezastávali funkci statutárních orgánů, místopředsedů spolku, žádný orgán spolku nerozhodl a neschválil darovací smlouvu ve prospěch druhé žalované, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vystupují jako místropředsedové spolku naprosto neoprávněně, žalobci podali u Městského soudu v Praze žalobu na neplatnost rozhodnutí přijatých sněmem ze dne 2. 12. 2015, rozhodnutí spolku o volbě členů předsednictva, předsedy a místopředsedů bylo opakovaně Městským soudem v Praze prohlášeno za neplatné, naposledy rozhodnutím ze dne 16. 10. 2018. Místopředsedové jednají na vlastní pěst, proti vůli téměř všech členů spolku a majetek převedli se zlým úmyslem poškodit bývalé [anonymizována dvě slova] a zcizit jim jejich majetek. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] navíc zcela hrubě porušili stanovy, jejichž přijeti a schválení tzv. Shromážděním delegátů dne [datum] sami iniciovali, přičemž museli být srozuměni s tím, že jednají v rozporu se stanovami, které oni sami považují za platné a bezproblémové. Hodnota převáděných nemovitostí činila nejméně 6,6 milionu Kč, přičemž převod takto hodnotného majetku bez schválení dalšího orgánu je nemožný. Žádný orgán spolu nikdy řádně neprojednal a nerozhodl o darování, přičemž rozhodnutí, na základě kterých byli do funkcí místopředsedů zvoleni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je nulitní a není s ním možné spojovat žádné právní následky, a to ani vůči třetím osobám, ve věci darování jednali naprosto svévolně a protiprávně, nebyli statutárními zástupci první žalované, tudíž za ni navenek jednat nemohli. Žalobci dále poukázali na to, že bez ohledu na výsledek sporu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 22/2016, je zapotřebí pohlížet na členy předsednictva, zejména místopředsedy, po 3. 12. 2018 jako na osoby, které již nevykonávají funkci statutárního orgánu, takže i když byla učiněna výzva k vrácení daru, tak darované nemovitosti by v případě vrácení daru neměl na straně první žalované, kdo převzít a na neoprávněné udělení plné moci první žalované advokátovi Mgr. [jméno] [jméno] [příjmení]. Rovněž bylo poukázáno na to, že je naprosto nepravdivé tvrzení o tom, že by se v posuzovaném případě jednalo o zpětný převod majetku, neboť kupní smlouvou ze dne [datum] byla část darovaných nemovitostí zakoupena prvním žalovaným od fyzických osob ([obec] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]), takže se nemohlo jednat o zpětný převod majetku (parc. [číslo] o výměře [výměra] za kupní cenu 99 940 Kč). O darování předmětných nemovitostí vědělo 5 – 7 lidí, celé provedení darování bylo utajeno z důvodu existence žaloby u Městského soudu v Praze vedené pod sp. zn. 77 Cm 22/2016. Dále bylo odkázáno na zápisy [číslo] z [datum], [číslo] z [datum] a [číslo] z [datum] mimo jiné s tím, že není věrohodné, že by účastníci darovací smlouvy nevěděli o existenci předběžného opatření. Podle žalobců je jasné, že s podpisem smlouvy a jejím vkladem bylo záměrně vyčkáno až do skončení platnosti předběžného opatření Městského soudu v Praze. Dále žalobci poukázali na to, že první žalovaná nemůže být řádně zastoupena advokátkou JUDr. [příjmení], neboť plná moc jí nebyla udělena oprávněnými osobami, protože předsedkyní první žalované je stále Ing. [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] je členem předsednictva a [celé jméno žalobce] pak čestným předsedou. Žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobce] pak podala u Městského soudu v Praze žalobu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku ze dne [datum], věc je vedena pod sp. zn. 78 Cm 22/2020. Zároveň žalobci uvedli, že v případě nemovitého majetku, který je předmětem sporné darovací smlouvy, se jedná o majetek, který před rokem 1989 byl v majetku Komunistické strany Československa. Tento nemovitý majetek byl KSČ podle zákonů přijatých po lednu 1990 zkonfiskován a podle stále platných zákonů, s tímto majetkem má být nakládáno tak, že je určen k užívání veřejně prospěšných spolků a organizací, kterými jsou i organizace sdružující bývalé vězně komunistického režimu, tedy Konfederace politických vězňů České republiky. V žádném případě však nemá být s tímto bývalým nemovitým majetkem patřícím Komunistické straně Československa nakládáno tak, že by se bezplatně vrátil do rukou státu, Ministerstva financí, respektive jeho organizační složky Česká republika Generální finanční ředitelství, tedy druhého žalovaného. Za závažné považují žalobci fakt, že se tak stalo za zády a proti vůli více než 90 % členů KPV ČR, kteří se navíc o převodu dozvěděli až poté, co byl vložen do Katastru nemovitostí. Žalobci uvádějí, že se téměř všichni bývalí političtí vězni cítí být podvedeni tímto jednáním – uzavřením darovací smlouvy mezi žalovanou a druhým žalovaným. Tímto jednáním byla bývalým vězňům komunistického režimu způsobena velká finanční a mravní újma a žalobci vyjadřují přesvědčení, že i druhý žalovaný poté, co se seznámí s nezákonnostmi, které provázely uzavření darovací smlouvy, se k žalobě fakticky připojí a nebude nadále požadovat její zamítnutí. V rámci převodu nemovitostí se stát obohatil minimálně o hodnotu části převáděných nemovitostí, konkrétně pozemku nabytého spolkem za dary a výběry členských příspěvků.

2. První žalovaná primárně s podanou žalobou nesouhlasila mimo jiné s tím, že argumentaci žalobců lze považovat za naprosto lichou, neboť bezúplatnost převodu je odůvodněna v Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, úplatný převod byl prakticky vyloučen. Dále bylo poukázáno na to, že provoz zařízení (převáděných nemovitostí) stál ročně několik set tisíc Kč, 23 000 Kč ročně činila odměna správci a zbytek tvořily režijní náklady na energie, vodu, praní lůžkovin a podobně. Pokud by nedošlo k převodu nemovitostí, spolek by byl zbytečně zatížen náklady na péči a údržbu o předmětné nemovitosti (33 let staré chatky s již nevyhovující elektroinstalací a podobně) a jejich zařízení a provoz, předmětnou smlouvou nikdo nikoho nepoškodil, nikomu nevznikla nemajetková újma. K řádnému zastoupení pak mimo jiné uvedla, že stávající statutární orgán byl zvolen na náhradní členské schůzi [datum] a následně zapsán ve spolkovém rejstříku, tudíž do doby, dokud nebude neplatnost usnesení nejvyššího orgánu (např. valné hromady, členské schůze) vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. Žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobce] byla do funkce předsedkyně zvolena na náhradním sněmu [datum], přestože stanovy takovou funkci na úrovni orgánu spolku neupravují, neplatnost rozhodnutí náhradního sněmu z [datum] je předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 253/2019. Přezkoumávat rozhodnutí nejvyššího orgánu o platnosti volby statutárního orgánu lze pouze v řízení podle § 258 občanského zákoníku, ke kterému je v prvním stupni příslušný krajský soud, nelze to řešit jako předběžnou otázku. Po změně právního zastoupení pak uvedla, aby soud nepřihlížel k vyjádření k žalobě sepsaném advokátem Bc. et. Mgr. [jméno] [jméno] [příjmení] dne [datum] na základě plné moci ze dne [datum], neboť zmocnění měl od osob, které neměly oprávnění jménem první žalované právně jednat, jejich funkční období uplynulo 2. 12. 2018.

3. Druhá žalovaná navrhla, aby s ohledem na provedené dokazování byla podaná žaloba zamítnuta, neboť z její strany nedošlo k žádnému pochybení při uzavírání předmětné darovací smlouvy, bylo postupováno v dobré víře, vlastníkem nemovitostí je Česká republika s právem hospodaření právě pro druhou žalovanou. Darovací smlouva ze [datum] nebyla uzavřena v době trvání účinků předběžného opatření, které bylo dodatečně odvolacím soudem odmítnuto s odůvodněním, že nemělo být vůbec vydáno, proto nemůže mít žádné právní účinky a pohlíží se na něj, jakoby neexistovalo. Dle čl. 4 odst. 1 Stanov Konfederace politických vězňů České republiky, přístupných v době uzavření Darovací smlouvy ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin, jedná jménem KPV ČR Předsednictvo KPV, a to vždy společně dvěma členy, z nichž jeden je předsedou nebo místopředsedou KPV. Žalovaný č. 1 byl při podpisu Darovací smlouvy zastoupen dvěma místopředsedy. ČR - GFŘ tedy vycházela z dobré víry, že skutečně jedná se zástupci k tomuto jednání oprávněnými, jelikož výše specifikované Stanovy jsou rovněž těmito zástupci podepsány. Tato skutečnost byla pro ČR - GFŘ rozhodná. V souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejných rejstřících“), platí, že„ proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti“. ČR-GFŘ tak ani nemusela lépe prověřovat listinu obsahující seznam členů předsednictva KPV ČR či ji ověřovat se zápisem z členské schůze, jak uvádí žalobci v žalobě. Uvedené ostatně potvrzuje i dosud nepravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č. j.: 77 Cm 22/2016-171, na které žalobci v žalobě odkazují, když se v jeho bodě 31 uvádí, že:„ Jednak určením neplatnosti napadených usnesení nedojde ani k zásahu do práv třetích osob (tj. osob stojících vně účastníka) do jejich práv nabytých v dobré víře. Tento důvod připadá v úvahu pouze u usnesení o volbě členů předsednictva, revizní komise a smírčí komise účastníka, neboť k nabytí práv třetí osobou by mohlo dojít v důsledku jednání takto zvolených osob za účastníka navenek. Tato jednání učiněná za účastníka těmito osobami navenek totiž zůstávají platná, neboť byla učiněna v době, kdy se považovaly za platně zvolené a kdy byly jako osoby oprávněné jednat za účastníka zapsány ve spolkovém rejstříku.“ Žalobci dále upozornili na skutečnost, že dle čl. XI. odst. 9 písm. e) Stanov KPV ČR přijatých dne 15. 11. 2017, bylo k nakládání s majetkem KPV ČR vyžadováno souhlasu dalšího orgánu spolku - Shromáždění delegátů. K tomuto ČR - GFŘ uvádí, že tato skutečnost mu nebyla a ani nemohla být jakkoli známa, jelikož Stanovy KPV ČR ze dne 15. 11. 2017 byly ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin uveřejněny až dne 16. 10. 2018, tedy téměř 2 měsíce po podpisu Darovací smlouvy, a proto v souladu se zněním § 166 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a § 8 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících, nemohla tato skutečnost zakládat jakékoli účinky vůči ČR - GFŘ. Pro kompletnost informací ČR – GFŘ doplňuje, že žalobě vůči ní ve věci výše uvedené předcházela Výzva k vrácení daru ze dne 23. 10. 2018, kterou ČR – GFŘ obdržela od právního zástupce žalobců. Na Výzvu k vrácení daru ČR – GFŘ reagovala svým Sdělením k výzvě k vrácení daru ze dne 19. 12. 2018, č. j. 111365/18/7500-40176-050509, na základě kterého právnímu zástupci žalobců sdělila, že prozatím k vrácení daru nepřistoupí, a to mimo jiné i z důvodu sporů mezi jednotlivými členy KPV ČR ohledně oprávnění jednat za KPV ČR.

4. S ohledem na změnu právního názoru prvostupňového soudu u jednání dne 23. 3. 2022 navrhl právní zástupce žalobců, aby prvostupňový soud řešil zdánlivost uzavření předmětné darovací smlouvy statutárními zástupci, pokud by neřešil její případnou neplatnost. Ing. [celé jméno žalobce] byla již v době podání žaloby statutárním zástupcem první žalované, pan [celé jméno žalobce] pak jako čestný předseda spolku. Rovněž navrhl doplnit dokazování vyžádáním zprávy od Vlády ČR a Ministerstva financí ČR s odpovědí na otázku, zda je vůbec přípustné a možné nakládat s darovaným majetkem v rámci zpětného daru u majetku pocházejícího z vlastnictví bývalé KSČ, neboť tím byla nepochybně porušena příslušná směrnice, jejíž přesné označení neuvedl, dále dal ke zvážení, zda by nemělo do řízení vstoupit státní zastupitelství, právě s ohledem na porušení pravidel.

5. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č.j. 24 Co 134/2021-233 byl zrušen rozsudek Okresního sodu v Příbrami ze dne 15. 4. 2021, č.j. 14 C 266/2018-199, kterým bylo podané žalobě vyhověno, věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení zejména s tím, že byla shledána existence vady řízení spočívající v tom, že dva z účastníků na straně žalobců v průběhu řízení ztratili v souvislosti se svým úmrtím způsobilost být účastníky tohoto řízení ([celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce]), přičemž Okresní soud v Příbrami z této skutečnosti nevyvodil důsledky uvedené v § 107 odst. 1 o.s.ř. Za situace, kdy posouzení překážky postupu v řízení z hlediska § 107 o.s.ř. je ve své podstatě spjato i s posouzením otázky existence naléhavého právního zájmu žalobců na jimi požadovaném určení v tomto sporném řízení, připomněl odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí pro účely dalšího postupu soudu prvního stupně řízení potřebu v prvé řadě posoudit naplnění požadavku existence naléhavého právního zájmu každého z žalobců na jimi požadovaném určení neplatnosti konkrétní darovací smlouvy, uzavřené mezi od nich odlišnými subjekty (žalovanými). Existenci naléhavého právního zájmu zkoumá soud z úřední povinnosti, důvody, které k této otázce soud prvního stupně ve svém rozhodnutí dosud uvedl, byly shledány odvolacím soudem jako nedostatečné.

6. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. 12. 2021, č.j. 14 C 266/2018-243 bylo mimo jiné zjištěno, že ve vztahu mezi žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] a žalovanými 1) a 2) bylo řízení zastaveno s tím, že žádný z těchto účastníků nemá právo na náklady řízení. Zároveň bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 104/2021.

7. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2022, č.j. 24 Co 34/2022-257 bylo mimo jiné zjištěno, že k odvolání první žalované bylo rozhodnuto tak, že se řízení nepřerušuje.

8. Na základě původního a doplněného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci: První žalovaná se stala na základě darovací smlouvy, s právními účinky vkladu ke dni 24. 6. 1993, výlučnou vlastnicí rekreačních objektů [číslo] – [číslo] na parc. č. st. [anonymizováno] – [anonymizováno] a stavby bez čp/če, objekt obč. vyb. na parc. č. st. [anonymizováno] (dárce stát) a kupní smlouvy, s právními účinky vkladu ke dni [datum], výlučnou vlastnicí parc. [číslo] o výměře [výměra] (prodávající [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]), které darovací smlouvou ze dne [datum] (první žalovaná jako dárkyně podepsala již [datum]) darovala druhé žalované, přičemž za první žalovanou smlouvu podepsali Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vystupující jako místopředsedové spolku (darovací smlouva ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí, shodná vyjádření účastníků). Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum] bylo zastaveno řízení o určení neplatnosti svolání XII. sněmu spolku konaného 2. 12. 2015, dále bylo určeno, že rozhodnutí přijatá na XII. sněmu spolku konaného 2. 12. 2015, a to rozhodnutí pod bodem 2 až 5: volba předsedy sněmu, schválení jednacího a hlasovacího řádu, schválení předsednictví sněmu, volba a schválení volených a jmenovaných orgánů sněmu, dále přijetí nových stanov, udělení absolutoria ústřední revizní komisi, schválení hromadné kandidátky a náhradníků – delegátů do shromáždění delegátů jsou neplatná, rozhodnutí schválení zprávy o činnosti rady a předsednictva, zprávy o hospodaření a zprávy smírčí komise jsou zdánlivá, přičemž usnesením Vrchního soudu v Praze z 31. 3. 2020 bylo zrušeno usnesení Městského soudu v Praze z 16. 10. 2018 ve vztahu [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] ČR [anonymizováno] v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, ve vztahu ostatních navrhovatelů a spolku bylo odvolací řízení zastaveno (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č.j. 77 Cm 22/2016 – 171 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 2020, č.j. 6 Cmo 19/2019 – 260). Dopisem právního zástupce žalobců z 23. 10. 2018 byla druhá žalovaná vyzvána k vrácení daru (předmětných nemovitostí) mimo jiné z důvodu, že předsednictvo první žalované nikdy neprojednalo záměr darovat rekreační středisko [obec] druhé žalované (výzva právního zástupce žalobců z 13. 10. 2018). Druhá žalovaná je stále v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice nemovitostí popsaných pod ad I. rozsudku (shodná vyjádření účastníků, návrh na vklad z [datum]).

9. Podle § 80 o.s.ř., učení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Podle § 258 občanského zákoníku, každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a zaujatý právní názor dospěl prvostupňový soud k závěru, že žaloba není po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť v tomto konkrétním případě není dán naléhavý právní zájem ani jednoho ze žalobců na jimi požadovaném určení neplatnosti konkrétní darovací smlouvy, nota bene uzavřené mezi od nich odlišnými subjekty (žalovanými), pokud by soud žalobě vyhověl, tak případné pravomocné rozhodnutí by nebylo způsobilé k zápisu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch první žalované. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, ve kterém je ten který žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kdy by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej 30 Cdo 437/2003). Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné (srovnej 3 Cdon 1338/96). Na tomto závěru soudu pak nemohla nic změnit ani ta skutečnost, že darovací smlouva byla uzavřena z iniciativy první žalované a jí podepsána již 13. 6. 2018, druhou žalovanou pak až 17. 7. 2018 po provedení příslušného schvalovacího řízení. Aktivní věcná legitimace žalobců pak byla dána podle § 258 občanského zákoníku, na druhou stranu ale nebyly naplněny důvody naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o.s.ř., když v době uzavření darovací smlouvy měla první žalovaná zapsán ve spolkovém rejstříku statuární orgán – představenstvo, funkční období naposledy zvolenému vedení první žalované uplynulo dnem 2. 12. 2018 (Ing. [anonymizováno] a p. [příjmení]). Jednání učiněná za účastníka těmito osobami navenek totiž zůstávají platná, neboť byla učiněna v době, kdy se považovaly za platně zvolené a kdy byly jako osoby oprávněné jednat za účastníka zapsány ve spolkovém rejstříku. Na tyto závěry nemohl mít vliv ani obsah usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č.j. 77 Cm 22/2016-171, kterým bylo mimo jiné určeno, že rozhodnutí přijatá na XII. sněmu první žalované konaného dne 2. 12. 2015, konkrétně volba předsedy sněmu, schválení jednacího a hlasovacího řádu, schválení předsednictví sněmu, volba a schválení volených a jmenovaných orgánů sněmu, přijetí nových stanov, udělení absolutoria ústřední revizní komisy, schválení hromadné kandidátky a náhradníků – delegátů do shromáždění delegátů jsou neplatná, resp. určení, že rozhodnutí schválení zprávy o činnosti rady a předsednictva, zprávy o hospodaření a zprávy smírčí komise, jsou zdánlivá, neboť k vydání rozhodnutí došlo až po uzavření předmětné darovací smlouvy. Proto se soud I. stupně nezabýval ani námitkou právního zástupce žalobců o zdánlivosti jednání statutárních zástupců první žalované.

12. S ohledem na právní názor zaujatý prvostupňovým soudem a předmět sporu vůbec pak soud neprováděl důkazy k návrhu žalobců výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i nabývacími tituly ke kupní smlouvě z [datum] či zápisy z jednání žalovaných předcházejících vkladu darovací smlouvy do katastru nemovitostí nebo vyžádáním zprávy od Vlády ČR a Ministerstva financí ČR s odpovědí na otázku, zda je vůbec přípustné a možné nakládat s darovaným majetkem v rámci zpětného daru u majetku pocházejícího z vlastnictví bývalé KSČ, neboť provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu s citovanou judikaturou. Z dalších provedených důkazů, zejména kopie katastrální mapy, výpisu z katastru nemovitostí, návrhu na vklad, dopisu původního právního zástupce první žalované, sdělení Policie ČR či druhé žalované z [datum], čestná prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nebylo zjištěno nic podstatného.

13. Ve smyslu § 150 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, a to jak před prvostupňovým soudem, tak i odvolacím a tyto procesně úspěšným žalovaným nepřiznal, když důvody zvláštního zřetele hodné shledal soud nejenom v předmětu sporu a všem jeho okolnostem, ale i postavení žalobců jako členů spolku (první žalované), s přihlédnutím k jejich vysokému věku. Tento postup považuje prvostupňový soud za spravedlivé řešení, které by se v majetkové sféře žalovaných podstatnějším negativním způsobem nemělo odrazit, přičemž nakonec žalobci mohli mít oprávněná legitimní očekávání v tom směru, že pokud by byly v řízení úspěšní, tak oni budou mít právo na náklady řízení, resp. že pokud budou v řízení neúspěšní, že nebudou muset zaplatit úspěšným účastníkům náhradu nákladů řízení.