14 C 50/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Pelcnerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa 2) celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného t.č. ulice a číslo , PSČ obec – obec o zaplacení 31 781,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 31 781,67 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 23. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem 18 746,36 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 30. 11. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu mimo jiné s tím, že druhý žalovaný způsobil dne [datum] s vozidlem Opel Vectra, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl první žalovaný, škodu ve výši 79 883 Kč na vozidle Škoda Octavia, [registrační značka], jehož vlastníkem byl [jméno] [příjmení], další náklady byly způsobeny za pronájem náhradního vozidla, a to ve výši 13 042 Kč. Škodu způsobil druhý žalovaný tím, že nedobrzdil jím řízené vozidlo, které narazilo do zadní části poškozeného. [ulice] kancelář pojistitelů vyplatila plnění z garančního fondu celkem 95 345 Kč, přičemž má nárok na plnění do výše jedné třetiny, tedy do částky 31 781,67 Kč, která byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z dne [datum], žalovaní dosud dlužnou částku neuhradili, přestože byli o zaplacení upomenuti.

2. Dne 8. 12. 2020 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo prvnímu žalovanému doručit do vlastních rukou, druhý žalovaný jej převzal společně se žalobou dne 2. 2. 2021 a podal proti němu ve lhůtě odpor mimo jiné s tím, že si dne [datum] zapůjčil předmětné vozidlo od prvního žalovaného, nehodu způsobil, ale nevěděl, že neuhradil pojistné, přestože k vozidlu byla zelená karta o jeho zákonném pojištění, podle jeho názoru by se měla uplatnit zásada DUBIO PRO REO. Druhým žalovaným byl tedy uveden v omyl, navrhl, aby byl zbaven jakékoliv náhrady škody.

3. Prvostupňový soud nařídil ve věci ústní jednání, ke kterému se ani jeden ze žalovaných nedostavil, přestože byli řádně a včas předvoláni, poučeni o tom, že soud může jednat v jejich nepřítomnosti, ani jeden z nich na osobní účasti u jednání či výslechu nepožádal, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu nepovažoval soud jejich osobní účast u jednání za nezbytnou, když první žalovaný se neomluvil, u druhého žalovaného soud vycházel z toho, že se omluvil, v současnosti je ve výkonu trestu, ani jeden z nich nepožádal o odročení jednání a vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobkyně navrhla, aby soud ve věci vydal rozsudek pro zmeškání, neboť žalovaní dosud dlužnou částku neuhradili, ani s ní nespolupracují, na nákladech řízení požadovala celkem 18 746,36 Kč.

4. Podle § 153 b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. S ohledem na shora citované zákonné ustanovení a tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu, s přihlédnutím k obsahu spisu vůbec, rozhodl soud tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalovaní dosud žalobkyni, které byla pohledávka ve výši 31 781,67 Kč s příslušenstvím postoupena, dosud neuhradili, přestože byli o zaplacení upomenuti (§ 2910, § 2927, § 1872 odst. 1 a § 1879 a následující občanského zákoníku, § 3 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že se žalovaní dostali s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jim zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. pak stanovil soud lhůtu k zaplacení dlužných částek v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť neshledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., nebo stanovit, že peněžité plnění může být ve splátkách, neboť žalovaní na svoji obranu nic netvrdili.

6. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšným žalovaným zaplatit společně a nerozdílně úspěšné žalobkyni k rukám její právní zástupkyně celkem 18 746,36 Kč (1 272 Kč soudní poplatek, pět úkonů právní služby po 2 380 Kč, pět režijních paušálů po 300 Kč, cestovné právní zástupkyně z [obec] do [obec] k soudnímu jednání a zpět motorovým vozidlem značky Hyundai [registrační značka], celkem ujeto 115,2 km ve výši 641,62 Kč, čtyři půl hodiny po 100 Kč náhrada za promeškaný čas a 3 032,74 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku).