14 C 52/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 91 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 91 525 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 19. 11. 2019 do zaplacení, 5 % úrokem ročně od 19. 11. 2019 do zaplacení z částky 91 525 Kč, vše do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 49 944,50 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří měsíců od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne 26. 2. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, doplněnou podáním ze dne 3. 7. 2020 s tím, že dne [datum] uzavřeli se žalovanou smlouvu o půjčce na částku 91 525 Kč se splatností v měsíčních splátkách po 3 500 Kč nejpozději do 31. 12. 2021, a to pod ztrátou výhody splátek s dohodnutým smluvním úrokem 5 % ročně. Žalovaná uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno], zastoupenou jednatelem [celé jméno žalobce], několik dohod o provedení práce na dobu od 17. 4. 2019 do 16. 4. 2020 a od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020, přičemž podepsala i dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty ze dne 17. 4. 2019 a 1. 9. 2019. Žalovaná způsobila zaměstnavateli dluh, který chtěla uhradit z předmětné půjčky, přičemž žalobce si z důvodu případných pochyb nahrál rozhovor ze dne 11. 9. 2019 se žalovanou, který k důkazu navrhl ve formě CD disku s odkazem na judikát 30 Cdo 64/2004, když v rozhovoru mimo jiné zaznělo, že sama žalovaná nerozporuje, že žalobci dluží, ale že si to chce u něj odpracovat, aby jí dal ještě šanci, neboť udělala chybu. Protože žalované hrozil postih v podobě možného trestního stíhání, tak jí žalobce vyšel vstříc, věc přestal řešit na úrovni„ zaměstnavatel – zaměstnanec“, kdy by celou věc oznámil na policii, ale uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce, jejímu zaměstnavateli za ni dluh uhradil, proto ten od té doby od ní nic nenárokuje. Žalovaná dosud žalobci dlužnou částku neuhradila, i když byla o zaplacení upomenuta předžalobní výzvou z 13. 11. 2019. Závěrem pak uvedl, že věrohodnost svědkyně [příjmení] je zcela nedostačující, chce se mu mstít mj. kvůli tomu, že proti ní vedl soudní řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem.

2. Dne 9. 3. 2020 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaná ve lhůtě podala odpor mimo jiné s tím, že nárok žalobce neuznává, a to ani částečně, ze strany žalobce jí nikdy poskytnuta žádná půjčka nebyla, u společnosti žalobce„ [právnická osoba]“ byla zaměstnána jako servírka v pivnici, ve které měl žalobce zjistit schodek na finančních prostředcích a alkoholu, proto ji kontaktoval s tím, nechť manko vyrovná a zaplatí mu částku 91 525 Kč, měla snahu vše žalobci vysvětlit, tedy že žádné manko nezpůsobila, avšak žalobce vůči ní postupoval značně nevybíravým způsobem, kdy trval na tom, že do doby vyjasnění věci chce mít od žalované podepsaný„ papír“, na místě jí předložil listinu označenou jako„ smlouva o půjčce“, kdy v této souvislosti došlo k podpisu listiny, aniž by jí byla jakákoliv půjčka poskytnuta, listinu podepsala pod nátlakem ze strany žalobce a pí. [příjmení], vůči žalobci byla v podřízeném postavení zaměstnankyně, bylo jí 19 let. Následně došlo k faktickému ukončení pracovní spolupráce mezi účastníky, kdy žalobce nezaplatil žalované ani odměnu. Dále uvedla, že dle jejího názoru má projednávaná věc charakter pracovní, pohledávka nepředstavuje závazek z titulu půjčky, fakticky se jedná o závazek z titulu tvrzené povinnosti k náhradě škody pracovně-právního charakteru, v této souvislosti odkázala na ustanovení § 263 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel žalované (potažmo žalobce, který je osobou zastupující zaměstnavatele) nedostál žádné ze svých zákonných povinností při řešení pracovní škodní události, kdy zejména písemně neoznámil žalované výši požadované náhrady škody, ani s ní v písemné formě neuzavřel dohodu o způsobu její náhrady, postup žalobce považuje za nepřípustné obcházení zákona, kdy žalobce se pokouší jako jakýsi mezičlánek do vztahu mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem s cílem vyhnout se zákonným povinnostem zaměstnavatele a„ zjednodušit“ a neoprávněně zvýhodnit své postavení v rámci vymáhání tvrzené pohledávky. Žalovaná namítá neexistenci jakéhokoli jejího závazku (povinnosti k náhradě škody) vůči [právnická osoba] [anonymizováno], neboť žádnou škodu nezpůsobila, z důvodu neexistence takovéhoto závazku pak nemohl žalobce uhradit čehokoli jmenované společnosti za žalovanou a pokud tak plnil, jedná se o plnění bez právního důvodu, tvrdí-li žalobce, že zmíněné společnosti plnil za žalovanou, pak je jeho povinností tvrdit a prokázat existenci pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] za žalovanou, v této souvislosti pak odkázala na ustanovení § 260 zákoníku práce (33 Cdo 3912/10). Rovněž poukázala na to, že nedošlo ke smluvnímu ujednání mezi účastníky k tomu, aby žalobce předmět zápůjčky uhradil formou převodu na účet dlužníkova věřitele, kdy vlastně žalobce předával předmětnou částku [právnická osoba] [anonymizováno], tedy fakticky sám sobě, kdy na jedné straně vystupoval jako fyzická osoba (předávající) a na straně druhé pak za společnost (přijímající), proto lze mít vážné pochybnosti o vypovídací hodnotě příjmového pokladního dokladu z 11. 9. 2019, autentičnost dokladu nelze nijak ověřit, neobsahuje ani žádné číslo. Rovněž namítla, že právní jednání žalobce spočívající v (tvrzeném) plnění za žalovanou, je neplatné z důvodu nedodržení zákonné formy, v této souvislosti odkázala na judikát 29 Co 3664/2011 s tím, že mezi žalobcem a žalovanou nebylo sjednáno, že žalobce předá předmět zápůjčky třetí osobě.

3. Žalobce ve své účastnické výpovědi mimo jiné uvedl, že než se se žalovanou [datum] sešel, tak tomu předcházely telefonické kontakty, žalovaná se však buď neozývala, nebo nedostavovala, přičemž nakonec požádala, aby to nehlásili na policii, aby neměla problémy, že došlo ke zpronevěře, že peníze použila na úhradu dluhu za byt v [obec] nebo pro svého [anonymizována dvě slova] [země] či za exekuce. Schůzka [datum] probíhala nejprve v restauraci [anonymizována dvě slova] v [obec] [spisová značka], pak v kanceláři uvedeného objektu, přítomny byly [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], žalovaná přijela vyrovnaná, věděla, co chce, dluh jí spočítali, ona listinu podepsala, z jeho strany se jednalo o primární pomoc, dluh si chtěla odpracovat, bylo předjednáno, že polovina z příjmu by šla na splátky a druhá polovina na bydlení, které měla od společnosti zajištěné, rozhovor nahrával, aby měl případně podklad pro to, že jednání neprobíhalo pod nějakým nátlakem, na co žalovaná peníze použila, však nevěděl. Žalovaná byla naposledy v zaměstnání někdy v polovině července nebo srpna 2019, pak se začala schovávat, od té doby byla restaurace zavřená, neboť [jméno] [příjmení] odmítala sama do práce chodit, resp. asi 2-3 týdny chodila sama na 4-5 hodin. Dlužná částka se skládala částečně z manka (neodevzdaných finančních prostředků za tržby), částečně z pronájmu za ubytování žalované a částečně za neodevzdané peníze za pronájmy ubytovacího zařízení (ubytování hostů). Žalovaná vykonávala pouze práci servírky a jako taková pracující na baru vybírala i peníze za ubytování. Mezi ním a společností [právnická osoba] nebyla uzavřena žádná dohoda ohledně předání finančních prostředků od žalované, považoval to za technickou záležitost a nepředpokládal, že by se se žalovanou setkal vůbec někdy u soudu, protože jí vyšel vstříc, její žádosti bylo vyhověno. Dluh žalované vznikl za období, kdy tam pracovala nebo bydlela, žalovaná se střídala pouze s paní [příjmení], obě měly rovné postavení, pracovně byly zařazeny jako servírky, o dluzích žalované byl průběžně informován. Žalovaná vždy vystupovala slušně, do práce chodila, jinak o sepsání dohody požádala sama kvůli tomu, aby nebyla popotahována pro zpronevěru, ocitla se v nouzi, prý ji rodiče i babička vyhodili.

4. Žalovaná jako účastnice řízení mimo jiné uvedla, že když došlo k jednání dne [datum], tak tehdy již nějakou dobu u [právnická osoba] [anonymizováno] nepracovala, žalobce jí řekl, že buď ten papír (smlouvu o půjčce) podepíše, nebo že půjdou na policii, která to bude řešit jako zpronevěru. Nic jiného jí nezbývalo, než smlouvu podepsat, přičemž se žalobcem jako šéfem nejednala, vždy s ním jednala paní [příjmení]. Žalobce jí ukazoval nějaké papíry, tabulky a zrcadlo, ona udělal, co chtěl, protože tehdy potřebovala hlavně práci a bydlení. Potom tam odpracovala asi jenom jednu směnu, nesedla jí spolupráce s paní [příjmení], která před ní vystupovala jako provozní, takže dělala zrcadla a inventurní soupisy. Šéfa jako takového se bála, nevěděla, co by jí mohl provést, takže na schůzku jela již s tím, že udělá to, co jí řekne, a když přišel s tím, že se podepíše ta smlouva o půjčce, která byla již předtištěná, pouze se tam dopsaly iniciály, tak ji podepsala. Po dobu zaměstnání u zmíněné společnosti viděla žalobce sporadicky, pouze když něco přivezl a zase odjel. Jinak se ho bála proto, protože když s ním hovořila po telefonu, tak byl nepříjemný, působil„ vytočeně“ nevěděla přesně, co chce, myslela si, že jí chce dát třeba výpověď nebo ukončit nájem. Poprvé jí žalobce telefonoval již někdy v květnu nebo červnu 2019 kvůli předávání tržeb, ona předala tržbu kolegyni pí. [příjmení], která se zavázala, že ji žalobci odevzdá, což ale neučinila, o čemž se dozvěděla až dodatečně, jinak předávání směn si s [příjmení] vyřešily, pokud se jednalo o odevzdání tržby, tak [příjmení] vystupovala jako nadřízená, tržbu od ní převzala a měla ji předat žalobci, někdy odevzdávala peníze pí. [příjmení] nebo synovi žalobce. Na předání peněz měla podepsané potvrzení od pí. [příjmení], která je ale vzala i se sešitem na přehled tržeb, takže je k dispozici již nemá. Když nastupovala poprvé do zaměstnání, tak ji víceméně přijímala pí. [příjmení], dala jí podepsat dohody, šéfa viděla až po delší době, řídila se tím, co jí řekla kolegyně, směny měly tak po 2-3 dnech, po jejich skončení se vždy zpracovávalo zrcadlo, jedno období tam byla sama cca 1,5 měsíce, protože pí. [příjmení] tvrdila, že je nemocná, nejprve, že má [anonymizováno], poté že je [anonymizováno] a [anonymizováno]. Asi od poloviny srpna již neměla v držení telefon, na konci srpna si půjčila jiný od kamaráda, do [země] tehdy nakonec neodjela, nezdržovala se ani v [obec], ze zaměstnání odešla z minuty na minutu, tržbu u sebe žádnou neměla, ukončení činnosti nahlásila pí. [příjmení].

5. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalovaná pracovala u [právnická osoba] s.r.o. na dohodu o provedení práce, přičemž když byly podepisovány smlouvy o půjčce, tak žalovaná přišla i s pí. [příjmení] za žalobcem do kanceláře, ona tam byla také přítomna, žalobce oběma ukázal zrcadla, přičemž žalovaná uvedla, že by to splácela, pak jim vytiskla smlouvy, aby každá z nich měla stejnopis, podepsaly je, ke konci jednání tam přišel i syn žalobce [jméno]. Atmosféra byla normální, žalovaná seděla vedle pí. [příjmení], byla tam i sranda, žádné vyostření situace, obě dívky říkaly, že žalobce nezklamou a že si to odpracují, a když se ptal u koho, tak odpověděly, že přece u něho, dále ještě říkaly, že nalákají lidi do hospody, že budou grilovat a že žalobce je nejlepší šéf. Když žalovaná nastoupila v dubnu 2019, tak bylo vše v pořádku, ale po určité době došlo ke změně, například žalobce ji vyslal za žalovanou do [obec] pro zrcadla a tržby, přičemž žalovaná jí řekla, že buď má peníze u babičky nebo v trezoru v zamčeném pokoji, prostě jí je nevydala, takže jí řekla, že druhý den tam přijede syn žalobce [jméno] a aby mu to připravila, ale zase tak neučinila, pak jí psala a žalovaná odpověděla, že jela do Německa za otcem. Dále uvedla, že žalované řekla, že může předávat peníze i pí. [příjmení], ale že si to navzájem podepíší, fungovalo to i v jejím případě, protože když si brala od žalované peníze, tak jí to podepsala buď na účtenku nebo přímo do zrcadla, které bylo vytištěné z počítače na samostatném listu. Připustila, že žalované předávala provozovnu pí. [příjmení], určitě byla prováděna inventura při nástupu pí. [příjmení], protože provozovna se otvírala po určité době, kdy nemohli sehnat personál, podle jejího názoru vznikla škoda v průběhu léta a její výši zjistili až provedením inventury, podle jejího názoru nepředaly žalovaná ani pí. [příjmení] řádně klíče, ona se žalobcem provedli inventuru, o čemž byl sepsán zápis.

6. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že schůzka na [anonymizováno] začala tím, že žalobce řekl, že jim nesedí zrcadla, bylo jim to divné, protože zrcadla se vypracovávala v [anonymizováno], což by se prý nemělo, předtím dělala barmanku v [obec] a také v [příjmení] [příjmení] v [obec], domluva byla se žalobcem taková, že za každý den si nechávala výplatu ve výši 800 Kč z tržby, pro kterou jezdil převážně jeho syn či pí. [příjmení], málo pak sám žalobce. Při jednání na [anonymizováno] se hovořilo o tom, že půjdou na policii, nevzpomněla si na to, že by tam bylo sděleno něco o zpronevěře, žalovaná skončila v práci z minuty na minutu, nechala provozovnu otevřenou, za barem byl nějaký kluk, který za ní přišel do patra do bytu s tím, že žalovaná odešla, tak šla za bar, byla tam kasírtaška, ve které nebyla ani koruna, tržby od žalované nepřebírala, nechávaly se běžně v obálce, která byla přelepená izolepou v šuplíku, ty pak předávaly synovi žalobce nebo pí. [příjmení]. Někdy jí volala pí. [příjmení] nebo žalobce, aby tržbu přivezla do [obec], takže když tam měla cestu, tak ji odvezla, není pravdou, že by nebyla v práci cca 1,5 měsíce, jinak se jí telefon ztratil někdy v březnu 2019, možná i dříve, měla ho za barem. Podle jejího názoru nebyla při jednání na Fialce atmosféra srandovní a nevzpomněla si na to, že by měly říkat (se žalovanou), že nalákají lidi do hospody a že budou grilovat, na výši škody, kterou měla způsobit ona osobně, si již nepamatovala. Než podepsaly ty listiny (smlouvy o půjčce), tak žalobce zavolal syna [jméno], aby tam přišel, a když se dostavil, tak byl u podepsání těch smluv a žalobce se ho ještě na něco zeptal, nevěděla již přesně na co, a když listiny podepsaly, tak [příjmení] odešel a pak odešly i ona se žalovanou, schůzka trvala cca 30 minut, přičemž asi 5 minut probíhala v napjaté atmosféře a vyhrotilo se to poté, když se začalo hovořit o těch zrcadlech. Ten den jedna z nich nastoupila do práce, a to proto, že žalobce říkal, že kdyby tak neučinily, že by to řešila policie, se kterou ani jedna z nich ale nechtěla mít nic společného, samy nic nehlásily, protože s tím neměly žádné zkušenosti. Když se žalovaná přišla zeptat na místo, tak jí řekla, že volné místo mají, ale že musí zavolat šéfovi, což učinila, žalobce přijel, pak dodatečně podepsala žalovaná dohodu, kterou přivezla pí. [příjmení] nebo žalobce. Po jednání na [anonymizováno] se asi po roce se žalobcem setkali, protože ona neměla s manželem kde bydlet, proto navštívili žalobce s tím, zda by neměl nějaký byt k pronájmu, na což jim odpověděl, že ano, že po složení kauce jim pronajme garsonku v [obec], potvrzení na složení kauce neobdrželi, stejně tak ani nájemní smlouvu, v současnosti tam již nebydlí, problém byl ve vyúčtování za elektřinu, za kterou byla vysoká částka, kterou si žalobce vypočetl sám, manžel s kamarádem to propočetli a nemohli to spotřebovat, potom jim žalobce odpojil vodu i elektřinu, takže se odstěhovali, pak šla ještě žalobci vypomoci na jeho žádost do restaurace na [anonymizováno] na dohodu, byla tam asi 3-4 dny a zase začal problém, že dluží peníze, zrcadlo neviděla, byli tam i její rodiče, viděli zrcadlo, ve kterém bylo dost škrtáno, nic neplatila.

7. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] mimo jiné uvedl, že neví, jakým způsobem schůzka probíhala a ani jak dlouho ještě po jeho odchodu, nevěděl ani to, že by se na ní něco podepisovalo, osobně nic podepisovat neviděl, nebylo mu nic známo ani o tom, že by z jednání byl pořizován zvukový záznam, atmosféra tam byla normální, rozhodně ne negativní, slečny ([celé jméno žalované] a [ulice]) se usmívaly, zdržel se tam asi tak 5 minut, přičemž k předávání tržeb docházelo vždy v hospodě, ve které si měl peníze vyzvednout, někdy si je převzal, někdy nikoliv, byla tam jedna nebo druhá a ta vždy odkazovala na to, že peníze má ta druhá.

8. Ze smlouvy o půjčce (správně zápůjčce) ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelkou bylo zjištěno, že žalobce zapůjčil žalované 91 525 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 3 500 Kč se splatností nejpozději do [datum] s dohodnutou úrokovou sazbou 5 % ročně pod ztrátou výhody splátek, jako svědci zápůjčky tuto spolu podepsali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 11. 2019 s podacím archem ze dne 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzval doporučeným dopisem žalovanou k úhradě splátky ve výši 3 000 Kč do 18. 11. 2019 a ke splácení částky v minimální výši 2 500 Kč měsíčně od prosince 2019 splatné vždy k 15. dni v měsíci na účet ve výzvě uvedený s tím, že pokud nebude 1. splátka uhrazena, či nebude-li jakákoliv následující rovněž uhrazena, budou finanční prostředky vymáhány soudní cestou.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobce je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa žalobce].

11. Z dohod o provedení práce ze dne [datum] a [datum] bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná se zavázala pracovat u [právnická osoba] [anonymizováno] jako servírka v rozsahu 300 hodin v období od [datum] do [datum] a následně od [datum] do [datum] za dohodnutou odměnu ve výši 90 Kč/hod splatnou vždy k 15. dni kalendářního měsíce.

12. Z příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že dne [datum] přijala [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [obec a číslo], od žalobce částku 91 525 Kč na uhrazení dluhu žalované.

13. Z přehledu tržeb (zrcadla z předávek – dále jen„ zrcadla“) za období od 17. 4. do 15. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná dlužila na tržbách v restauraci SRP celkem 81 990 Kč a dalších 9 535 Kč pak na dlužném nájemném za období od 17. 4. do 31. 8. 2019.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 4. 6. 2020, č.j. 5 C 70/2020-30, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2020, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], nar. [rok], byla uložena povinnost zaplatit žalobci 76 378 Kč s příslušenstvím z titulu uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum].

15. Na základě podrobně provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce (nesprávně uvedeno o půjčce), na základě které žalobce jako zapůjčitel půjčil žalované jako vydlužitelce 91 525 Kč za dohodnutých podmínek splatných ve splátkách 3 500 Kč nejpozději do 31. 12. 2021 pod ztrátou výhody splátek, žalovaná na dluh nic neuhradila, když finanční prostředky byly použity na úhradu dluhu žalované u jejího zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa žalobce], k čemuž došlo [datum] prostřednictvím žalobce, přičemž žalovaná mu dosud částku 91 525 Kč s příslušenstvím nevrátila, přestože byla o zaplacení upomenuta.

16. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno a zavázal žalovanou k úhradě částky 91 525 Kč s příslušenstvím žalobci, neboť mu zápůjčku dosud nevrátila, když žalobce při jejím uzavření vystupoval jako fyzická osoba a nikoliv jako zaměstnavatel žalované (zápůjčka tedy byla od žalobce jako fyzické osoby a nikoliv jako majitele či jednatele společnosti zaměstnávající žalovanou). Strana žalující prokázala, dle názoru prvostupňového soudu, tvrzení o tom, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve formě písemné dne [datum], žalobce uhradil za žalovanou dluh u jejího bývalého zaměstnavatele, tedy finanční prostředky byly použity ve prospěch žalované (dlužnice), která mu dlužnou částku dosud nevrátila. Na tomto závěru soudu pak nemohla mít vliv ani žalovanou tvrzená svízelná osobní situace, ani nestandardní předávání tržeb či finančních prostředků za pronájmy od hostů či jí samotné, když v postupu žalobce nespatřoval jakékoliv obcházení zákona, jak tvrdil právní zástupce žalované, nýbrž pouze občanskou výpomoc ze strany žalobce, kdy schodek způsobený žalovanou nepochybně vznikl a ta nakonec požádala o jeho úhradu odpracováním si jej, projev vůle žalobce vyjádřený ve smlouvě o zápůjčce nelze zaměňovat s projevem vůle společnosti zaměstnávající žalovanou ([právnická osoba]). V tomto konkrétním případě neměl soud o věrohodnosti žalobce pochybnosti, neboť ten svá tvrzení prokázal i listinnými důkazy, naopak pochybnosti měl nejenom o věrohodnosti samotné žalované (zejména rozpory s výpovědí svědkyně [příjmení], např. ohledně vyhotovení zrcadel a inventur, jednání či nejednání se šéfem, že se ho bála a že s ním jednala svědkyně [příjmení], že v květnu až v červnu 2019 měla předat tržbu svědkyni [příjmení], která ji měla odevzdat žalobci, měla sice podepsané potvrzení, které si však ponechala svědkyně [příjmení], která to ale popřela, jakož i případné nahlášení ukončení její činnosti, nakonec o nátlaku ze strany žalobce ve své účastnické výpovědi nic konkrétního nezmínila, pouze že měl říci, že buď podepíšou nebo půjdou na polici, takže udělala, co chtěl, nakonec neuváděla ani nic o tom, že by se při jednání na [anonymizováno] se svědkyní [příjmení] klepaly), ale i svědkyně [příjmení], jejíž výpověď byla v rozporu především s výpovědí žalované a i svědkyně [příjmení] (obě, tedy se žalovanou, se měly klepat, tržby od žalované nepřebírala, ta si je odevzdávala sama, na vlastní výši škody si již nepamatovala, nevzpomněla si ani na to, že by měly říkat se žalovanou, že nalákají lidi do hospody a že budou grilovat, na druhou stranu si pamatovala, že v březnu 2019 měla ztratit telefon či že syn žalobce přišel v době, když podepisovaly listiny o půjčce nebo že žalobce vyhrožoval, že je vystěhuje). Na základě zjištěného skutkového stavu pak nepovažoval soud za nezbytné nejenom provádět důkazy k návrhu žalobce [příjmení] diskem, stavem elektroměru s podpisem svědkyně [příjmení], protokolem PČR o vydání věci z [datum] či čestným prohlášením [jméno] [příjmení] z [datum], jakož ani k návrhu žalované přehledem zaměstnanců [právnická osoba] s.r.o. či přehledem mezd a jiných odměn vyplácených zaměstnavatelem žalované, neboť ani jeden z důkazů se bezprostředně nevztahoval k okolnostem uzavření smlouvy o zápůjčce a nebylo jeho úkolem zabývat se v tomto řízení případně důvody, pro které byly žalované finanční prostředky žalobcem poskytovány. Z listin k důkazu provedených, konkrétně dohod o hmotné odpovědnosti z [datum] a [datum], přepisu nahrávky CD disku či facebookové konverzace mezi žalobcem a pí. [příjmení] nebylo ke skutkovému stavu zjištěno nic podstatného. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobci i požadované úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení), jakož i úroky smluvní. Podle § 160 odst. 1 za středníkem o. s. ř. pak určil soud lhůtu k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím v trvání tří měsíců od právní moci rozsudku, s přihlédnutím nejenom k výši dlužné částky, ale i neutěšeným osobním a majetkovým poměrům žalované.

18. Závěrem pak považuje soud za nezbytné uvést, že pokud strana žalovaná argumentovala mimo jiné tím, že se jednalo o vztah mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem ve smyslu zákoníku práce, tak s tímto právním názorem se prvostupňový soud neztotožnil, neboť se jednalo pouze a jenom o vztah mezi fyzickými osobami, kdy žalobce v rámci občanské výpomoci zapůjčil žalované (která shodou okolností byla zaměstnána u obchodní firmy, jejímž jediným společníkem a jednatelem byl právě on) spornou částku, kterou zároveň věřiteli ([právnická osoba]), čímž dlužnice (žalovaná) svůj závazek vyrovnala (srovnej 33 Cdo 3912/2010), když judikát zmiňovaný právním zástupcem žalované 29 Cdo 3664/2011 nepovažoval soud za přiléhavý se závěrem, že je zcela zřejmé, že částka 91 525 Kč byla použita na úhradu dluhu žalované.

19. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšné žalované zaplatit úspěšnému žalobci k rukám jeho právního zástupce celkem 49 944,50 Kč (3 662 Kč soudní poplatek, sedm a půl úkonů právní služby po 4 780 Kč, osm režijních paušálů po 300 Kč a 8 032,50 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku), když právní zástupce žalobce se práva na další náklady výslovným prohlášením před soudem vzdal. V daném případě soud opravil částku 46 282,50 Kč uvedenou při vyhlášení rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 164 o. s. ř., neboť se jednalo o zřejmou nesprávnost v početní chybě. Lhůta k plnění pak byla určena rovněž v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., a to ze stejných důvodů, jako je uvedeno shora.