14 C 81/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce adresa pro doručování: adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ pozemku parc. č. st. 28, jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec], část [územní celek], jakož i pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce podal dne 9. 4. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu mimo jiné s tím, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno v roce 2012, dne [datum] tito uzavřeli formou notářského zápisu smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM, která byla ve prospěch žalované, do jejího výlučného vlastnictví přešly kromě věcí movitých (vybavení domácnosti) i nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce], konkrétně budova [adresa] v obci [obec], část [územní celek], na parcele st. [anonymizováno], pozemky parc. č. st. [anonymizováno], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Do výlučného vlastnictví žalobce přešly zemědělské stroje ve smlouvě uvedené. V době uzavření smlouvy o zúžení SJM měli účastníci závazek v podobě úvěru poskytnutém [právnická osoba], a to dle smlouvy o úvěru z [datum] ve výši 3 130 000 Kč, k zajištění pohledávky bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem, zůstatek úvěru činil ke dni uzavření smlouvy 2 160 000 Kč, ve smlouvě bylo ujednáno, že za tento závazek bude nadále výlučně odpovídat žalobce, dle kterého ujednání ve smlouvě se příčí dobrým mravům, kdy žalovaná využila tehdejších dobrých vztahů s ním, aby se na jeho úkor obohatila uzavřenou smlouvou, žalobce z ní neměl prakticky žádný prospěch. Zemědělské stroje, které nabyl žalobce, byly oproti nemovitostem nabyté žalovanou, téměř bez hodnoty. Pokud by soud neshledal absolutní neplatnost smlouvy ve smyslu § 39 obč. zák., tak je třeba analogicky použít ustanovení o darovací smlouvě, neboť žalobce se vzdal ve prospěch žalobkyně nemovitostí značné hodnoty, zatímco do jeho vlastnictví připadly zemědělské stroje zanedbatelné hodnoty, navíc žalobce byl nadále odpovědný za poskytnutý úvěr. Jeho skutečná vůle tak směřovala k obdarování žalované, byť si je žalobce samozřejmě vědom, že darování mezi manželi ze SJM není možné formálně darovací smlouvou, nýbrž smlouvou o modifikaci SJM. Žalobce nakonec podle § 2072 o.z. odstoupil od smlouvy o zúžení SJM pro nevděk, který spatřoval v tom, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce o částku 1 562 511 Kč, resp. o 600 000 Kč za ušlý zisk za kukuřičnou siláž, kterou žalovaná dosud žalobci nevydala, jedná se o 500 tun kukuřičné siláže uskladněné na jejích pozemcích, v neposlední řadě má nárok na náhradu škody vzniklé v souvislosti s pronájmem secího stroje [anonymizována dvě slova] od společnosti [právnická osoba], jednalo se o společnost žalované, která neoprávněně vrátila secí stroj pronajímateli, přičemž v něm byly umístěny dvě tuny osiva ve vlastnictví žalobce a [právnická osoba] v hodnotě 16 500 Kč a příslušenství v hodnotě 1 000 eur. Žalobce rovněž poukázal na to, že žalovaná dosáhla vystěhování jeho matky z objektu [adresa] v obci [obec], jakož i účelově podané trestní oznámení žalovanou na žalobce u PČR [obec]. Žalovaná prodala mimo jiné zemědělskou techniku, zařízení a část nemovitostí v řádech za miliony korun, žalobci ani neumožnila vzít si osobní věci, za 30 let práce bez nároku na odměnu za práci, kdy ještě dával žalované důchod, který pobíral. O všechno přišel, nic nemá, soudními spory může jenom získat. Více jak 2 roky je v insolvenčním řízení, ručitelem je mu jeho sestra, úpadek je řešen oddlužením, dluhy má ve výši cca 6 000 000 Kč.

2. Žalovaná v písemně podaném vyjádření k žalobě s touto nesouhlasila a navrhla její zamítnutí zejména s tím, že dne [datum] uzavřeli se žalobcem smlouvu o zúžení SJM ve formě notářského zápisu, na základě které se stala mimo jiné výlučnou vlastnicí nemovitostí uvedených v žalobě, v rámci rozvodu manželství pak účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, ve které mimo jiné prohlásili, že předmětem SJM je pouze obvyklé vybavení společné domácnosti, neboť smlouvou ze dne [datum] si zúžili a vypořádali majetek, který tvořil jejich SJM, zároveň se dohodli změnit rozsah majetku a závazků nabytých v budoucnosti, počínaje dnem [datum]. Žalobcem deklarovaná údajná absolutní neplatnost je naprosto neodůvodněným popřením základního právního principu pacta sunt servanda, v neposlední řadě nelze pominout ustanovení § 980 o.z. potvrzující materiální publicitu, tj. veřejnou víru v zápis v katastru nemovitostí, kdy případný nesoulad mezi faktickým stavem a zápisem bylo možné uplatnit do jednoho roka od účinnosti nové právní úpravy, tj. nejpozději do [datum] dle ustanovení § 3064 o.z., takový nárok ale žalobce neuplatnil.

3. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli uvedeného dne smlouvu o zúžení společného jmění manželů, dle které připadly do výlučného vlastnictví žalobce zemědělské stroje ve smlouvě uvedené, jakož i závazky, konkrétně úvěr poskytnutý [právnická osoba] ze dne [datum] ve výši 3 130 000 Kč s aktuálním zůstatkem 2 160 000 Kč, do výlučného vlastnictví žalované pak objekt k bydlení [adresa] v obci [obec], část [územní celek], se stodolou, kůlnou, stájemi, sklepem, chlévem, stájí a chlévem vedle vrat, které jsou příslušenstvím objektu, venkovními úpravami, tj. přípojkou vody, žumpou, zpevněnými plochami s betonovým povrchem, zpevněnými plochami z penetrovaného makadamu, oplocením předzahrádky z dřevěných latěk, venkovním záchodem bez žumpy a pozemky č. parc. st. [anonymizováno], na kterém je objekt postaven a dále pozemky parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, jakož i věci movité, a to prosklená skříňka na růžový porcelán včetně soupravy růžového porcelánu, nástěnných hodin z tmavě hnědého dřeva, videorekordéru zn. Panasonic, mikrovlnné trouby zn. Whirlpool, zásuvkového mrazáku zn. Whirlpool a pultového mrazáku o obsahu 250l.

4. Ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu ze dne [datum] s ověřenými podpisy bylo zjištěno, že účastníci shodně prohlásili, že předmětem jejich společného jmění je pouze obvyklé vybavení společné domácnosti, neboť smlouvou o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů uzavřenou dne [datum] si zúžili a vypořádali majetek, který již tvořil jejich společné jmění, zároveň se dohodli změnit rozsah majetku a závazků nabytých v budoucnosti, počínaje dnem [datum] takto: a) Majetek movitý i nemovitý nabytý některým z manželů za trvání manželství takovým způsobem, jímž by jinak byl předmětem společného jmění, bude ve výlučném vlastnictví toho kterého manžela s tím, že i výnosy a užitky z tohoto majetku budou patřit výlučně tomuto manželovi, investice do tohoto majetku budou výlučně investicemi tohoto manžela, za závazky týkající se tohoto majetku bude odpovídat výlučně ten který manžel, b) majetek movitý i nemovitý nabytý za trvání manželství panem [celé jméno žalobce] pro účely jeho podnikatelské činnosti (samostatně hospodařící rolník) takovým způsobem, jímž by jinak byl předmětem společného jmění, bude ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalobce], c) za závazky, které vzniknou [celé jméno žalobce] v souvislosti s jeho podnikatelskou činností za trvání manželství takovým způsobem, jímž by jinak patřily do společného jmění, bude odpovídat výlučně on. Obvyklé vybavení společné domácnosti na adrese [adresa žalobce], [jméno] [příjmení] pak na adrese [adresa žalobce].

5. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 31. 1. 2012, č.j. 12 C 234/2011-18, který nabyl právní moci dne 16. 3. 2012, bylo zjištěno, že manželství účastníků, uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno mimo jiné s tím, že účastníci spolu nežijí již od 2003 a ani jeden z nich nechtěl obnovit společné soužití. Soud postupoval ve smyslu § 24a zákona o rodině, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je výlučnou vlastnictví mimo jiné pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, stavba stojí na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jakož i mimo jiné pozemků parc. [číslo] – vodní plocha, zamokřená plocha, [anonymizováno] – ostatní plocha, neplodná půda, [anonymizováno] – ostatní plocha, neplodná půda, [číslo] – ostatní plocha, neplodná půda a [číslo] – zahrada zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram.

7. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 1. 7. 2021, č.j. 14 C 81/2021-227 bylo zjištěno, že žalobci bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro řízení o jeho návrhu na vydání předběžného opatření a zároveň byl zamítnut jeho návrh na vydání předběžného opatření, kterým se žalované zakazuje nakládat s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, jakož i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, a to formou jejich převodu na jinou osobu či zatížení jakýmkoliv věcným právem či vkladem do majetku jiného subjektu.

8. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2021, č.j. 27 Co 200/2021-252 bylo zjištěno, že k odvolání žalobce bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 1. 7. 2021, č.j. 14 C 81/2021-227.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav věci: Manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o zúžení společného jmění manželství sepsanou ve formě notářského zápisu Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], dle kterého se žalobce stal výlučným vlastníkem zemědělských strojů (brány slušovické, deskový podmítač BDT7,5, přívěsy rok výroby 1978, [registrační značka], rok výroby 1992, [registrační značka] a rok výroby 1986, [registrační značka], postřikovač [anonymizováno]), dále převzal závazky z úvěru od [právnická osoba] z [datum] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 2 160 000 Kč, žalovaná pak výlučnou vlastnicí objektu k bydlení [adresa] v obci [obec], část obce Slovanská Lhota, k.ú. [část obce] se stodolou, kůlnou, stájemi, sklepem, chlévem, stájí a chlévem vedle vrat, které jsou příslušenstvím objektu, venkovními úpravami, tj. přípojkou vody, žumpou, zpevněnými plochami s betonovým povrchem, zpevněnými plochami z penetrovaného makadamu, oplocením předzahrádky z dřevěných latěk, venkovním záchodem bez žumpy a pozemky č. parc. st. 28, na kterém je objekt postaven a dále pozemky parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram a dále prosklené skříňky na růžový porcelán včetně soupravy růžového porcelánu, nástěnných hodin z tmavě hnědého dřeva, videorekordéru zn. Panasonic, mikrovlnné trouby zn. Whirlpool, zásuvkového mrazáku zn. Whirlpool a pultového mrazáku o obsahu 250l. Nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované jsou zapsány pro [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu s ověřenými podpisy, v rámci které mimo jiné prohlásili, že předmětem jejich společného jmění je pouze obvyklé vybavení společné domácnosti, neboť smlouvou o zúžení rozsahu SJM ze dne [datum] si zúžili a vypořádali majetek, který již tvořil jejich společné jmění a zároveň se dohodli změnit rozsah majetku a závazků nabytých v budoucnosti, počínaje dnem [datum] tak, že movitý i nemovitý majetek nabytý tím kterým z manželů za trvání manželství, jenž by jinak byl předmětem společného jmění, bude ve výlučném vlastnictví toho kterého z manželů. Ohledně bydlení pak prohlásili, že žalobce bude bydlet na adrese [adresa žalobce] adrese [adresa žalobce].

10. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 143a odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku i závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

12. Podle § 126 odst. 1 věta před středníkem obč. zák., vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.

13. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé předem dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že v daném případě není žaloba po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť v tomto konkrétním případě se prvostupňový soud nemohl ztotožnit s právním názorem zaujatým žalobcem, přestože byl shledán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, protože bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce nebo by se bez tohoto určení jeho právní postavení mohlo stát nejistým, neboť není, jako bývalý manžel žalované, zapsán jako vlastník sporných nemovitostí v katastru nemovitostí. V tomto konkrétním případě nelze totiž pominout, že účastníci uzavřeli ještě za trvání manželství smlouvu u zúžení SJM, a to ve formě notářského zápisu, což nakonec písemně potvrdili i před rozvodem manželství uzavřením smlouvy o vypořádání majetkových poměrů, práva a povinnosti bydlení pro případ rozvodu z [datum], přičemž změny smlouvy uzavřené ve formě notářského zápisu se nelze domáhat, či se od ní odchýlit, formou soudního rozhodnutí (srovnej 22 Cdo 3541/2009). V této souvislosti je pak třeba také podotknout, že vlastnické právo je otázkou právního posouzení, nikoliv skutkovým tvrzením, v daném případě došlo k vypořádání SJM po jeho zúžení (srovnej 22 Cdo 1476/2000). Společné jmění manželů zúžené dle § 143a obč. zák. pak nemůže být rozšířeno do předchozího rozsahu rozhodnutím soudu (srovnej 22 Cdo 3942/2008 při zohlednění 30 Cdo 681/2004). Žalobcem tvrzená absolutní neplatnost smlouvy o zúžení SJM pro údajný rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. pak nemůže obstát, stejně tak ani tvrzení, že je případně třeba na ni hledět jako na darovací smlouvu, kdy darování mezi manželi není možné (srovnej R 42/1972) a ani pak odstoupení od smlouvy pro nevděk ve smyslu § 2072 o.z., neboť nelze přehlédnout projev vůle účastníků nejenom při uzavírání smlouvy o zúžení SJM, ale i při uzavírání smlouvy o vypořádání majetkových vztahů, práva a povinnosti bydlení pro případ rozvodu (částečné vypořádání zúženého SJM dohodou nelze považovat za absolutně neplatné podle § 39 obč. zák., viz 22 Cdo 141/2009, nelze jej považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy při zachování zásady smluvní volnosti, nakonec tento postup není ani v rozporu s ustanovením § 115 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, které nevylučovalo převody mezi manželi), když v rámci rozvodového řízení postupoval nalézací soud v souladu s ustanovením § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině. S ohledem na zjištěný skutkový stav a právní názor zaujatý prvostupňovým soudem pak tento neprováděl k návrhu žalobce důkazy jím předloženými fakturami, pokladními doklady (k prokázání tvrzených pohledávek za žalovanou), výpisy z obchodního rejstříku na společnosti účastníků či vyjádřením společnosti [právnická osoba], neboť je ve vztahu k předmětnému sporu nepovažoval za právně relevantní. Z dalších listinných důkazů provedených soudem (usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021, č.j. 14 To 155/2021-40, usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 15. 2. 2021, č.j. 2 Nt 1201/2021-4, usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 1. 6. 2021, č.j. 14 C 81/2021-140, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 10. 6. 2021, č.j. 14 C 81/2021-179 a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2021, č.j. 27 Co 198/2021-249) nebyly ke skutkovému stavu zjištěny relevantní skutečnosti. S ohledem na výše uvedené pak soud ani neprováděl k návrhu právního zástupce žalobce důkaz výslechem notářky Mgr. [jméno] [příjmení] k tomu, jaká byla vůle účastníků při uzavírání notářského zápisu dne [datum] ani důkaz účastnickou výpovědí žalobce (srovnej III. ÚS 150/93 nebo III. ÚS 182/2002).

15. Ve smyslu § 150 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky (ať už se jednalo o řízení nalézací či spojené s rozhodnutími ohledně vydání předběžných opatření) a tyto úspěšné žalované nepřiznal, když důvody zvláštního zřetele hodné shledal soud především na straně žalobce, který se v rámci majetkového vypořádání vzdal vlastnického práv a k nemovitostem ve prospěch žalované, je víceméně nemajetný, resp. má pouze 3/4 podíl na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti 108 m² a podíl [číslo] na pozemku [parcelní číslo], je invalidní v prvním stupni, pobírá důchod ve výši 8 310 Kč, ze kterého je mu strhávána částka 1 228 Kč na základě oznámení ČSSZ ze dne [datum], je účastníkem insolvenčního řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], ve kterém bylo dne [datum] schváleno oddlužení, přičemž toto rozhodnutí by se nepochybně nemělo výraznějším negativním způsobem odrazit v majetkové sféře žalované.