15 C 147/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kalnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , anonymizována dvě slova sídlem adresa , země ; zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 14. 1. 2015 do 27. 3. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 551 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odstavec 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení, z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel žalovaný dne [datum] se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova] číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě které mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bankovním převodem zápůjčku ve výši 7 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístněného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, resp. formou textové zprávy SMS. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 13. 1. 2015, avšak svou povinnost nesplnil a dostal se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

3. Po provedeném dokazování předloženými listinnými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum], bankovním převodem na účet č. [bankovní účet], který byl uveden v žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky, částku 7 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Následně byl vyzván zástupkyní žalobkyně k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. Tuto upomínku soud posoudil jako výzvu dle § 142a o. s. ř., která byla žalovanému odeslána dne [datum].

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [země], jedná se o věc s mezinárodním prvkem (dle § 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Při určení mezinárodní příslušnosti soudu je třeba postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (článek 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka tohoto nařízení). Předmětem řízení je služba ve smyslu citovaného nařízení, kterou poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému. Rozhodným kritériem je místo poskytnutí služby. Takové místo bylo v daném případě na území ČR, proto je mezinárodní příslušnost českého soudu dána. Vzhledem k tomu, že si smluvní strany nezvolily právo, kterým se jejich smlouva bude řídit, a žalovaný má bydliště na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah právním řádem České republiky (článek 6 bod 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena platně a že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 7 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne [datum]. S ohledem na výši poskytnuté zápůjčky a datum prodlení žalovaného se na smlouvu o zápůjčce vztahuje nejen občanský zákoník, ale také zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném do 1. 12. 2016, neboť zápůjčka splnila všechna kritéria tohoto zákona pro to, aby se při posuzování věci tento zákon rovněž uplatnil. Podmínkou pro platné uzavření smlouvy o zápůjčce proto je, aby žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet, jak vyplývá z citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona. Přes písemnou výzvu žalobkyně nedoplnila skutková tvrzení ke splnění této povinnosti, ani její splnění neprokázala označenými důkazy, což má za následek, že soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto soud uložil žalovanému, který dosud z poskytnutých peněžních prostředků ničeho nevrátil (dle tvrzení žalobkyně, které nikdo nesporoval), zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne [datum] (tzv. předžalobní výzva). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z. a bral dopis za doručený dne [datum] Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 27. 3. 2020 a počínaje dnem 28. 3. 2020 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 %, neboť žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 512,55 Kč a neúspěšná co do částky 3 445,84 Kč. Míra jejího úspěchu tedy odpovídala částce 4 066,71 Kč z uplatněných 10 958,39 Kč. Při rozhodování o výši nákladů zastoupení advokátkou postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ AT“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny advokátky za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení, podání návrhu, výzva k plnění), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, náhradě 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. V případě plného úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, v tomto případě soud žalovanému uložil, aby žalobkyni uhradil částku 551 Kč (po zaokrouhlení) dle míry úspěchu ve věci. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.