15 C 209/2019

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kalnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalované, žalobkyně a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, žalobkyně a žalované 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, žalobkyně a žalované obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti zdržet se zásahů do vlastnického práva

I. Žaloba, aby byly žalované 1) a 2) povinny společně a nerozdílně zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně tak, aby ze stavby [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] nepadal sníh nebo led na pozemek parc. č. st. [číslo] a na stavbu [adresa] stojící na tomto pozemku v obci a k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 21 500 Kč a žalované 2) ve výši 21 500 Kč, vždy do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náhradu nákladů řízení ve výši 8 901 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovaným zajistit, aby na její pozemek a na stavbu na tomto pozemku stojící nepadal sníh nebo led. Současně žádala, aby za tímto účelem žalované upravili svou stavbu. K výzvě soudu pak žalobkyně upřesnila, že žádá, aby soud žalovaným uložil společně a nerozdílně zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] určená k rodinné rekreaci, to vše v k. ú. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi sousedního pozemku parc. č. st. 51, jehož součástí je budova s [adresa] – objekt určený k bydlení, to vše v obci a k. ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. Každá z žalovaných vlastní ideální ½ této nemovité věci. Žalované provedly rekonstrukci střechy a od té doby, od ledna 2017, začal ze střechy žalovaných sjíždět sníh na pozemek žalobkyně. To se opakovalo i v dalších zimních obdobích, proto se žalobkyně dopisem ze dne 27. 2. 2017 obrátila na stavební odbor Městského úřadu Nový Knín a požádala o prověření stavu věci. Po opakovaných urgencích bylo žalobkyni zasláno konečné stanovisko Městského úřadu Nový Knín ze dne 14. 11. 2019, kterým stavební úřad žalobkyni sdělil, že stávající protisněhové opatření na nemovitosti [adresa] v [obec] považuje za dostatečné, s ohledem na klimatické podmínky v dané lokalitě, a doporučil případně řešit záležitost formou soudního řízení. Mezi stranami probíhala čilá komunikace, kdy žalobkyně vyzývala žalované ke sjednání nápravy závadového stavu dopisy ze dne 27. 2. 2017 a 21. 4. 2017, odpovědí ze dne 3. 5. 2017 žalované tuto žádost odmítly, proto žalobkyně reagovala dalšími dopisy ze dne 15. 5. 2017, 12. 6. 2017, 23. 1. 2018, 14. 2. 2018 a 15. 5. 2018, kdy následně bylo sděleno e-mailem ze dne 3. 9. 2018, že bylo právní zastoupení žalovaných ukončeno a aby se žalobkyně obrátila přímo na žalované. Žalobkyně tak učinila dopisy ze dne 4. 9. 2018, 11. 10. 2018, 6. 5. 2019 a následně pak obdržela žalobkyně od nového právního zástupce žalovaných dopisy ze dne 3. 7. 2019 a 26. 8. 2019. Žalobkyně si nechala zpracovat znalecký posudek [číslo] [rok] od soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 23. 4. 2019, jehož úkolem bylo posoudit účinnost použitých sněhových zábran na střeše rodinného domu [adresa] v obci [obec]. Znalec dospěl k závěru, že realizované protisněhové řešení je zcela nedostatečné. Tyto protisněhové háky působí pouze jako rozrážeče sněhu, pohybující se sněhovou vrstvu však nezadrží, ale rozdělí ji na menší části. Použití glazovaných střešních tašek se v daném případě jeví jako zcela nevhodným řešením. Za zpracování znaleckého posudku znalec vyúčtoval znalečné ve výši 10 000 Kč, a to fakturou [číslo] [rok]. Byť žalobkyně poukazovala na ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), i na závěry znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], nedošlo ze strany žalovaných ke sjednání nápravy. Proto se žalobkyně obrátila se svou žalobou na soud.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že pokud padá sníh ze střechy žalovaných, je omezena v užívání svého pozemku tak, že není možné pohybovat se ve vzdálenosti 1 m od plotu, aby nebylo ohroženo zdraví kohokoli či způsobena škoda na věcech, které jsou tam umístěny, včetně zvířat. V tomto prostoru do 1 m od plotu jsou částečně umístěny voliéry s exotickým ptactvem, hrají si tam děti a pohybuje se pes. [adresa] užívají k trvalému bydlení. Spadem sněhu ze střechy žalovaných je ohroženo nádvoří domu, kde nelze parkovat ani auta. Pokud napadne několik centimetrů sněhu, padá dolů těžký, mokrý sníh, který ohrožuje vše, co stojí pod střechou. Tento sníh je třeba neustále odklízet. Poprvé bylo třeba problém řešit v lednu 2017 poté, co žalované vyměnily střešní krytinu. Spad sněhu vyžaduje okamžité odklizení v každém případě, neboť z plochy střechy je sněhu hodně.

3. Žalované považovaly skutečnosti uvedené v žalobě za zcela účelové a irelevantní. Poukázaly na ustálenou soudní praxi Nejvyššího soudu ČR. V první řadě je třeba vyřešit otázku, zda dochází k vnikání tvrzení imise na pozemek žalobkyně, a pokud toto bude prokázáno, zda tato imise způsobuje rušení výkonu vlastnického práva žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a tak omezuje žalobkyni v obvyklém způsobu užívání jejích nemovitostí. Toto obtěžování je třeba chápat objektivně, tedy z hlediska obvyklých společenských názorů, neboť každý je povinen snášet imise z obyčejného, běžného způsobu užívání pozemku. Dům žalovaných byl postaven před cca 100 lety. Dnes není umístěn na hranici pozemků žalobkyně a žalovaných, proto jakýkoli spad sněhu se týká pozemku žalovaných. Navíc žalobkyně přímo na hranici pozemku ze své strany vybudovala klece a kóje pro zvířectvo. I v případě výjimečných povětrnostních vlivů by tak sníh nespadl na pozemek žalobkyně, ale na velice bytelné kóje a klece, na jejich střechu. Tedy by žádným způsobem neohrozil život či zdraví žalobkyně, jejích návštěvníků. Za posledních 10 let se nestalo, že by došlo k nějakému ohrožení žalobkyně nebo jejího majetku či jiné osoby, neboť v takovém případě by soud neustále projednával uplatněný nárok žalobkyně. Žalované dále připustily, že v roce 2016 byly provedeny udržovací práce, kdy došlo k výměně nevyhovující střešní krytiny, aniž by bylo zasaženo do nosných konstrukcí. Do té doby nebyly na střeše žádné sněhové zábrany a ani ze strany žalobkyně nebylo avizováno, že by k nějakému spadu sněhu ze střechy žalovaných došlo. Za účelem toho, aby žalované předešly případnému sporu s žalobkyní, požádaly stavební firmu, aby podle místních podmínek osadila na střeše sněhové zábrany. Ani po této rekonstrukci nedošlo za celou dobu k prokazatelné škodě na majetku žalobkyně. Byť se žalobkyně snaží prokázat, že glazovaná střešní krytina způsobuje nadměrný sesuv sněhu ze střechy, sněhové zábrany a nové okapy jsou schopné při tání sníh pohltit. Rozhodně obě žalované popřely, že by nad míru přiměřenou poměrům způsobil sníh rušení vlastnického práva na straně žalobkyně, či ji nějak omezoval v obvyklém způsobu užívání pozemku. Byť se žalobkyně se stížností se stejným obsahem, jak je uvedeno v žalobě, obrátila také na stavební úřad, bylo jí sděleno, že stávající protisněhová opatření nemovitosti [adresa] je možno považovat za dostatečné s ohledem na klimatické podmínky v dané lokalitě. Předložený znalecký posudek žalobkyní od znalce [příjmení] [příjmení] je zcela nepřípadný k místním poměrům. Jím navrhované protisněhové zábrany jsou zcela neadekvátní. Stačí porovnat úpravu protisněhových zábran na domech v [obec] či [obec]. Takové sněhové zábrany by byly vhodné spíše do horských oblastí. Podanou žalobu považují za jednoznačně šikanózní, která nemá reálný podklad. Poukázaly na to, že žalobkyně s žalovanými nestále vyvolává spory, které končí jejím neúspěchem. Proto navrhly, aby si soud připojil spisy vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 14 C 176/2006, 6 C 222/2013 a 13 C 33/2012, které byly vedeny z titulu různých imisí a všechny byly zamítnuty. Ve všech případech byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyně byla na oplátku upozorňována, aby umístila stejné protisněhové zábrany na střechu své stodoly, aby odstranila část střechy, která přesahuje na pozemek žalovaných. Žádné z požadovaných opatření však žalobkyně dosud neučinila. Pouze se účelově vymlouvá, že její stodola zde stojí 100 let a že s tím nebude nic dělat. Na základě této skutečnosti tak žalované považují postup žalobkyně za účelový a šikanózní. Rovněž poukázaly na to, že stavba žalobkyně [adresa] je vzdálená od hranice pozemků minimálně 7 m. [jméno] žádný sníh, ani za zcela mimořádných sněhových událostí, spadnout nemůže. Ze znění petitu žaloby je tak patrná jasná šikana. Také poukázaly na to, že domek slouží jen k rekreačním účelům a může být užíván jen krátkodobě, neboť takto byl také kolaudován. Také na střeše tohoto domku přímo u vchodu do nemovitosti žalobkyně není střecha osazena protisněhovými zábranami, byť by mohlo při vstupu dojít k utrhnutí sněhu a ke zranění osob, avšak toto žalobkyně nepovažuje za řešeníhodné.

4. Provedenými důkazy zjistil soud následující skutečnosti. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] je zapsáno vlastnické právo žalobkyně k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] určená pro rodinnou rekreaci. Na [list vlastnictví] je zapsáno vlastnického právo žalovaných 1) a 2) mj. ve vztahu k pozemku parc. č. st. 51, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt určený k bydlení.

5. Žalobkyně v zastoupení svého advokáta Mgr. [příjmení] oslovila Městský úřad Nový Knín, stavební odbor, dopisem ze dne 27. 2. 2017, kdy žádala o prověření stavu věci. Poukázala na ustanovení § 1013 o. z. a ustanovení § 1019 o. z. Také upozornila na normu ČSN [číslo] a na skutečnost, že na pozemek žalobkyně dopadá sníh ze střechy budovy postavené na sousedním pozemku, [adresa], jejímiž vlastnicemi jsou žalované 1) a 2) a přiložila k tomu příslušnou fotodokumentaci. Byť na tuto skutečnost žalobkyně žalované upozornila, nebyla sjednána náprava. Městský úřad Nový Knín, stavební úřad, pak sdělením ze dne 14. 11. 2019, č. j. MUNK/2368/2019 sdělil žalobkyni, že Městský úřad v Novém Kníně, stavební úřad, obdržel opakovaná podání žalobkyně ve věci padajícího sněhu ze střechy sousední nemovitosti v zimě na přelomu let 2018 a 2019, kdy dopadal sníh ze střechy budovy [adresa] [obec] na pozemek u domu [adresa] v [obec]. Stavební úřad poukázal na ustanovení § 154 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a sdělil, že stávající protisněhová opatření považuje s ohledem na klimatické podmínky v dané lokalitě za dostatečné. Pokud se žalobkyně nadále domnívá, že protisněhová opatření na nemovitosti [adresa] v [obec] jsou nedostatečná, doporučil řešit záležitost prostřednictvím soudu.

6. Obě žalované byly dopisem ze dne 27. 2. 2017 vyzvány ke sjednání nápravy a vyzvány k úpravě střešní krytiny z důvodu padajícího sněhu. Dále byly předloženy žalobkyní dopisy adresované žalovaným ze dne 21. 4. 2017, 15. 5. 2017, 12. 6. 2017, 23. 1. 2018, 14. 2. 2018 a 15. 5. 2018, kterými byl učiněn pokus o smír před podáním žaloby a odpověď žalovaných prostřednictvím zástupcem Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 5. 2017. Následně došlo ke sdělení ze strany zástupce žalovaných [příjmení] [příjmení], že došlo k ukončení zastoupení a je tedy třeba obracet se přímo na žalované, což žalobkyně učinila dopisy ze dne 4. 9. 2018 a 11. 10. 2018, kdy byl učiněn pokus o smír před podáním žaloby, a konečně 6. 4. 2019, kdy byl učiněn poslední pokus o smír před podáním žaloby. Další dopisy byly adresovány žalovaným k rukám jejich zástupce JUDr. [příjmení] dne 3. 7. 2019 a 26. 8. 2019.

7. Z potvrzení [právnická osoba] staveb [jméno] [příjmení] ze dne 28. 5. 2019 vyplývá, že tato firma se několik let zabývá pokládkou střešních krytin a umístění sněhových zábran, které slouží k zamezení padání sněhu ze střechy na pozemek. V případě žalovaných byly umístěny protisněhové háky ve druhé a třetí řadě počítáno od odkapu vždy ob jednu tašku a toto opatření mají s ohledem na klimatické podmínky rodinného domu stojícího v [obec] za dostatečné.

8. V řízení byli jako svědci slyšeni manželé žalobkyně a žalované 2). [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, ve své výpovědi sdělil, že do té doby, než žalované vyměnily střešní krytinu, nemusel otázku sněhu sjíždějícího ze střechy žalovaných na jejich pozemek vůbec řešit. K výměně střešní krytiny došlo asi před 3 lety (s ohledem na datum výpovědi svědka zhruba v roce 2017). O plánované výměně střešní krytiny žalované žalobkyni neinformovaly a při následné zimě, když napadl sníh, tak zjistil, co pro něj výměna střešní krytiny znamená. Žalované zvolily glazovanou úpravu střešní krytiny, která se fakticky rovná sklu, a jakékoli množství napadaného sněhu a typu okamžitě sjíždí, na střeše se neudrží a padá na pozemek žalobkyně. Na pozemku se pak vytváří pyramidy sněhu vysoké až půl metru, které mají značkou váhu. Tento sníh pak musí odklízet. Sníh ze střechy sjíždí, ať se jedná o jakýkoli typ, v podstatě okamžitě. Když se podívá na střechu žalovaných a porovná ji se střechami v okolí, je střecha sousedů pořád čistá, lesklá, oproti ostatním, které zůstávají zapadané sněhem. Navíc je problém také to, že nemají prostor, kam spadaný sníh uklízet. Sníh se dostane zhruba 2 m od obvodové zdi domu žalovaných. Na hranici s pozemkem žalovaných mají s žalobkyní přístřešky s ptactvem, které nemají takovou nosnost, jsou vyrobeny z lisovaných latí a vlnitých desek. Navíc tam je další zařízení a auta. Hrozí rovněž zranění manželky, která krmí zvířata. Zvolené protisněhové háky považuje za naprosto nedostatečné, neboť střecha má poměrně velký sklon, sníh nabere rychlost a háky, které jsou umístěny až ve spodní části střechy, přeletí. Sníh odklízí, pokud překročí pro něj únosnou mez, kterou je zhruba výška 40 cm. Pak začne sníh rozhrnovat a uklízet tak, aby na přístřešcích zůstalo max. 5 – 10 cm sněhu, které jsou pro něj únosné. Uvedl, že i v minulosti bylo na pozemku žalobkyně vždy hospodářství a v místě, kde jsou přístřešky, byly husí chovy, suchý záchod apod. Původně také ulička mezi domy patřila k zahradě žalobkyně. Teprve při vypořádání majetku se situace změnila.

9. Výpovědí svědka [příjmení] bylo rovněž potvrzeno, že v roce 2017 došlo k výměně střešní krytiny. Původně byly na střeše staré bobrovky, které pak byly vyměněny za glazované tašky zn. Tondach. Střešní krytinu vyměnily z toho důvodu, že ta původní už byla stará. Firma, která dělá výměny střešní krytiny, přivezla katalog, ze kterého si vybrali druh krytiny. Byla pro ně rozhodující barva, pevnost a jak dlouho střecha vydrží. To, aby si na střeše udělali protisněhové zábrany jim poradila firma, která střechy dělá. Na jiných střechách to vůbec neviděl, nebo naopak viděl tu úpravu, kterou mají sami na střeše. Uvedl, že žádné sjíždění sněhu ze střechy neviděl. Jediné, kde viděl spadlý sníh, bylo v uličce, která je široká asi 1 m od obvodové zdi domu k plotu. Přesah střechy pak má zhruba 30 cm. Sníh ze střechy postupně odtává a teče do okapu, případně přepadá přes okap. Jednou viděl souseda odklízet sníh z voliér, když házel sníh na jejich dům. To bylo na voliérách stejné množství sněhu jako na střeše, asi 10 nebo 15 cm. Přesvědčoval ho, že se jedná o sníh, který spadl z nebe, nikoli z jejich střechy.

10. Každá ze stran předložila soudu znalecký posudek. Žalobkyně předložila znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne 23. 4. 2019 Ing. [jméno] [příjmení], jehož úkolem bylo posoudit vhodnost sněhových zábran na střeše rodinného domu [adresa] v obci [obec], okres [okres]. Znalec stvrdil závěry svého znaleckého posudku také svou výpovědí při jednání, kdy sdělil, že zvolené řešení protisněhových zábran nezabrání pádu sněhu, pouze padající sníh rozřízne, neboť sněhové zábrany mají šířku 2 až 3 cm. V této části na zábranách zůstane minimálně množství sněhu. Sníh se na střeše chová jako kvádr. Působí na něj zemská přitažlivost a současně, díky sklonu střechy, také kinetická energie, takže působí posun sněhu až k hraně okapu, odkud padá dolů, ale nedopadá bezprostředně za hranu okapu, ale do vzdálenosti 20 až 50 cm za hranici okapu. Znalec také popsal význam povrchové úpravy střešní krytiny. Pokud jde o starou bobrovku, má drsný povrch, kvůli kterému se sníh posouvá pomalu a může se tak stát, že takový sníh spadne přímo za okap, protože se pohybuje nízkou kinetickou rychlostí. V případě glazované tašky, která je hladká, je tření minimální a sníh se proto pohybuje větší rychlostí, která pak ovlivní také trajektorii pádu sněhu. Měl možnost zhlédnout videa pořízená žalobkyní, ze kterých je patrné, že sníh sjíždí ze střechy a dopadá na voliéry. Navrhl případné varianty, jak pádu sněhu zamezit, ať už mřížkou či kulatinou a další způsoby, jak situaci řešit. Poukázal na to, že m3 prašanu váží od 100 kg a m3 mokrého sněhu až 500 kg. Sám na místě samém v době, kdy byl napadaný sníh, nebyl, byla pouze námraza. Při zpracování znaleckého posudku vycházel z předložených videí ze strany žalobkyně, o jejichž pravdivosti a pravosti nepochyboval.

11. Žalovaná strana předložila znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 2. 2020, který rovněž své závěry stvrdil při jednání soudu ve své výpovědi. Uvedl, že fasáda domu žalovaných je do výše 3,7 m, plot mezi pozemky je o výšce 1,4 až 1,8 m a přesah střechy 40 cm. Na hranici pozemku na straně žalobkyně jsou pak voliéry o šířce 2 až 2,5 m. Znalec vyloučil, že by mohl sníh dopadnout ještě za tyto voliéry, pokud by sjížděl ze střechy žalovaných. Střecha je nakloněná rovina, takže k jeho posunu však musí docházet. Provedené protisněhové zábrany pak nikterak nevybočují z obvyklého způsobu zajištění. Svou funkci, jak je patrné z připojené fotodokumentace, naopak plní. Ztotožnil se se vzdáleností, kterou uváděl [anonymizováno] [příjmení], pokud jde o to, kam sníh spadne ze střechy. Sníh sklouzává z jakékoli střechy, nicméně glazovaná střešní taška umožňuje, že sníh co nejdříve sklouzne a pak je na střeše vidět buď prázdné místo, nebo max. dvoucentimetrová vrstva sněhu, pokud se tento sníh nehromadí okolo zábran. Vyjádřil přesvědčení, že smyslem sněhových háků není zadržovat sníh, ale zpomalit pohyb sněhu. V bezprostředním okolí domu je převážná většina střešních krytin bez glazury. Největší koeficient tření, tedy nejpomaleji bude sjíždět sníh ze střechy, která bude mít nejdrsnější úpravu. Sněhové zábrany, které byly v tomto případě použity, fungují tak, že když sníh roztává, dává se do pohybu, část se zarazí a část přes zábrany projde. Další sníh se pak hromadí. To dokládají i videa a fotografie, které byly předloženy. V případě tzv. bobrovky se častěji stane, že sníh jen odtaje a nebude sjíždět. Pokud bude stejná střecha plochou i sklonem a jednou s glazovanými taškami a podruhé s režnými, sjede sníh dříve z té glazované. Také znalec [příjmení] [jméno] nepochyboval o pravosti předložených fotografií a videí.

12. Provedeným místním šetřením bylo zjištěno, že dům [adresa] v [obec] není rovnoběžný s plotem se sousedním pozemkem. V užší části mezi domem a hranicí pozemku, resp. plotem, je 50 cm, na druhé straně, v té širší části, 160 cm. Mezi stranami zůstalo sporné, kde je hranice mezi pozemky, zda je jím betonová podezdívka a v které její části, nicméně pro posouzení věci nebylo třeba doplnit dokazování o přesnou hranici. Nad betonovou podezdívkou je drátěný plot. Na pozemku žalobkyně jsou pak u plotu voliéry, v té širší části jsou široké až 2 m, v té užší 1,10 m. Zpravidla je na střeše voliér polykarbonát a voliéry jsou vytvořeny z OSB desek o šířce 0,8 cm, případně jsou konstrukce postaveny ze střešních latí. V posledních 4,1 m u domu nepřiléhají voliéry přímo k plotu, je tam část plotu o délce 80 cm, který je ze strany žalobkyně zcela nezastavěný voliérami, kde se podle žalobkyně pohybuje pes - německý ovčák, pak následuje voliéra svařená z "jeklů" s polykarbonátem na střeše, vrba a pak voliéra s fretkami, rovněž svařená z "jeklů" a cetrisu, která je vzdálená od drátěné části plotu 46 cm. Při místním šetření napadlo zhruba 2 až 3 cm sněhu, venkovní teplota byla – 1° C. V té době byla sněhem pokrytá celá střecha žalovaných. Se stranami domluveno, že dne 4. 12. 2020 bude provedeno ještě další místní šetření bez účasti účastníků. Bylo zjištěno, že sníh zůstal na střeše žalovaných.

13. Dále byla předložena rozsáhlá fotodokumentace dokládající chování sněhu na střeše žalovaných, kdy v některých případech sníh na střeše zůstával, což dokládaly také žalované, případně se hromadil u sněhových háků. V některých případech sjížděl v plátech o různé šířce ze střechy dolů a bylo znát, že v některých případech dopadal sníh na pozemek žalobkyně a vytvořil pak menší kopečky sněhu. Vyjádření žalovaných k fotodokumentaci pak soud považoval za účelová zkreslení toho, co bylo z přiložené fotodokumentace a natočených videí předloženo.

14. Konečně bylo ze strany žalobkyně předloženo sdělení Českého hydrometeorologického ústavu, které dokládalo sezónní maxima výšky sněhové pokrývky v centimetrech za zimní sezóny roku 2015 - 2016, 2016 – 2017 (15 cm), 2017 – 2018 (7 cm), 2018 – 2019 (18 cm) a 2019 – 2020 (3 cm) s rozpisem množství spadlého sněhu v tom kterém roce a měsíci.

15. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Výslech žalobkyně prováděn nebyl a to z toho důvodu, že již byl vyslechnut manžel žalobkyně, žalobkyně měla možnost vyjádřit se ke všem provedeným důkazům a její výpověď byla soudu známa, aniž by bylo třeba ji vyslýchat. Proto tento důkaz považoval soud za nadbytečný a jako takový jej zamítl. Je třeba vidět, že účastnická výpověď slouží jako důkaz v těch případech, kdy prokazovanou skutečnost nelze objasnit jinými dostupnými důkazy, což v tomto případě splněno nebylo.

16. Podle § 1013 odst. 1 o. z., vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

17. Podle § 1019 odst. 1 o. z., vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

18. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaný na [list vlastnictví]. Tento pozemek sousedí s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], který je zapsaný v podílovém spoluvlastnictví obou žalovaných. Provedeným místním šetřením bylo zjištěno uspořádání obou pozemků a budov na nich postavených. Bylo zjištěno, že dům [adresa] užívaný žalovanými je postaven při hranici s pozemkem žalobkyně, nikoli však souběžně, ale tak, že v užší části je vzdálenost mezi domem a hranou betonové zídky 50 cm a v té nejširší části 160 cm. Rovněž bylo provedeným dokazováním zjištěno, že dům [adresa] prošel výměnou střešní krytiny v roce 2016 nebo 2017, kdy došlo ke změně původní střešní krytiny, tzv. bobrovek, na glazované pálené tašky s tím, že na straně přiléhající k pozemku žalobkyně byla tato střecha osazena v její spodní části, ve druhé a třetí řadě, sněhovými háky, vždy umístěnými ob jednu tašku. Tyto skutečnosti vyplývají z výpovědí obou svědků, tedy svědka [příjmení] i svědka [příjmení]. Výpověď svědka [příjmení] však soud považoval za mírně účelovou, vedenou snahou zmírnit případné dopady pro stranu žalovanou (sníh byl napadaný jen v uličce apod.). Ze znaleckých výpovědí a z vypracovaných znaleckých posudků vyplývá, že glazovaná taška, resp. pálená taška s glazurovanou úpravou je hladší než původní střešní krytina, která byla drsnější. To se promítá do koeficientu tření a v důsledku toho po této galzované tašce snáze sjíždí sníh dolů. Sjíždějící sníh ze střechy dopadá zpravidla za okap, do vzdálenosti zhruba 20 až 50 cm, což shodně označili oba dva znalci. Oba znalci se pak vyjádřili k tomu, jaký je účel použitých sněhových zábran, tedy sněhových háků, a míra jejich účinnosti a také k tomu, jak se může sníh na střeše žalovaných pohybovat. Nicméně z předložené fotodokumentace a videí, včetně zjištění na místě samém, je patrné, že chování sněhu na střeše žalovaných je nepředvídatelné a je odvislé od řady dalších vlivů, ať se jedná o teplotu, sluneční svit, charakter a množství sněhu, barvy střešní krytiny, orientace střechy apod. a nelze tedy přesně předvídat, jak se bude sníh chovat. Z provedené fotodokumentace a z pozorování na místě samém vyplývá, že sníh sjíždí dolů, někdy je částečně zadržen sněhovými háky, někdy tyto sněhové háky„ pouze“ rozbijí množství sněhu na menší části a sníh dopadá buď na pozemek žalovaných, v širší části uličky, anebo na pozemek žalobkyně, resp. na střechu voliér, které jsou umístěny přímo u plotu. Obrana žalovaných v rámci vyjádření k provedeným důkazům působila v některých případech až absurdně, soud ji hodnotil jako účelovou, vedenou jediným cílem zpochybnit tvrzení žalobkyně o tom, že sníh dopadá na její pozemek. Čistě z logiky věci, pokud bude soud brát v úvahu, že v nejužší části uličky mezi domem žalovaných a plotem mezi pozemky byla při místním šetření naměřena vzdálenost 50 cm a přesah střechy žalovaných je 40 cm, je třeba vidět, že okraj střechy je téměř na hranici nad drátěným plotem mezi pozemky, jak bylo vyzkoušeno také pomocí násady od koštěte a nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že případný sníh, který sjíždí ze střechy v některých částech střechy, musí dopadnout na pozemek žalobkyně. Na druhou stranu se žalobkyni nepodařilo prokázat, že veškerý sníh, který sjíždí ze střechy žalovaných, spadá na její pozemek. A to právě proto, že jak znalci, tak i šetřením na místě samém, tak i z přiložené fotodokumentace vyplývá, že sníh se na střeše žalovaných chová nepředvídatelně a stává se, že částečně roztaje a odteče okapem připojeným ke střeše žalovaných, někdy zůstane u sněhových zábran a někdy sjíždí dolů.

19. Podstatné proto, aby bylo možné žalobě vyhovět však bylo, aby žalobkyně prokázala, že na její pozemek vnikají tzv. imise, že to je v míře nepřiměřené místním poměrům a že tyto imise podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. V této souvislosti je třeba vidět, že pro posouzení věci by přicházely v úvahu dvě ustanovení občanského zákoníku, která byla citována shora, tedy jak ustanovení § 1013 odst. 1 o. z., tak ustanovení § 1019 odst. 1 o. z., který je speciální úpravou právě pro vodu, sníh nebo led. Dle žalobního petitu, který žalobkyně upřesnila k výzvě soudu, je však třeba posoudit věc dle § 1013 odst. 1 o. z., neboť žalobní petit byl formulován tak, že žalovaným má být uložena povinnost, aby se zdržely všeho, co působí na pozemek žalobkyně. Nepožadovala naopak to, co vyžaduje § 1019 odst. 1 o. z., aby žalované upravily svou stavbu tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led. V takovém případě by současně bylo třeba navrhnout soudu konkrétní úpravu, která je po žalovaných vyžadována tak, aby bylo možné vydat rozsudek, který bude vykonatelný, a aby tedy žaloba splnila všechny náležitosti pro to, aby byla tzv. projednatelná.

20. Pokud je zjištěný skutkový stav posuzován dle citovaného ustanovení § 1013 odst. 1 o. z., imisí se zpravidla rozumí pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, Rc 37/1985). Takovými imisemi může být vypouštění vody nebo splašků, prach nebo popel zviřovaný na pozemku, prudké osvětlení nebo naopak stínění, teplo z teplovodního vedení, zápach ze žumpy, ze záchodu, znečišťování půdy, psí štěkot, hluk, zápach, přelétání míčů, obtěžování včelami, holuby, hlodavci, hmyzem, a to jak v důsledku užívání pozemku, tak i zanedbávání jeho údržby. Je ale třeba vidět, že pouhé přirozené stékání dešťové vody na sousední pozemek není imisí. O imisi může v takovém případě jít jen tehdy, pokud vlastník pozemku změnil přirozené odtokové poměry. Je tak třeba zabývat se otázkou, zda spad sněhu ze střechy žalovaných je vůbec takovou imisí, na kterou pamatuje § 1013 odst. 1 o. z. V této souvislosti je třeba přihlédnout k argumentaci žalobkyně, že sjíždějící sníh se stal problémem až po výměně střešní krytiny, kdy byla zaměněna drsnější střešní krytina za hladší, která umožňuje snadnější sjíždění sněhu ze střechy. Žalované nijak nezměnily cestu, kudy sníh sjíždí dolů, jen umožnily snadnější sjíždění sněhu za působení dalších podmínek. Byť to nelze říci obecně, v tomto konkrétním případě soud sníh sjíždějící ze střechy žalovaných považoval.

21. Pro úspěch žaloby je pak dále třeba, aby byly splněny další podmínky, tzn., že toto sjíždění sněhu je nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemků žalobkyní. V okolí domu žalobkyně a žalovaných se sníh na střechách okolních domů choval různě, bez ohledu na to, jaká byla zvolena střešní krytina. Oběma znalci bylo nicméně konstatováno, že glazovanou střešní krytinu na okolních domech nezaznamenali. Obecně se však nelze ztotožnit s výpovědí svědka [příjmení], že všechny okolní střechy, vyjma střechy žalovaných, jsou zasněžené a právě jediná střecha žalovaných je hladká, čistá. Současně na střechách okolních domů nebyly zpravidla protisněhové zábrany namontovány. To, jakou měrou omezuje sjíždění sněhu obvyklé užívání pozemku a zda je již naplněna podmínka podstatného omezení, k tomu je třeba říci, že tato otázka je odvislá od toho, jak často a kolik sněhu nasněží. To však není v moci žalovaných ovlivnit. Množství sněhu, které vyplývá z přiložené fotodokumentace a videí, neumožňuje dle soudu přijmout jednoznačný závěr, že se jedná o takové množství sněhu, u kterého by bylo možné dospět k závěru, že jeho odklízení podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobkyní či omezuje žalobkyni či členy její domácnosti v pohybu po jejím pozemku. Pokud žalobkyně současně předložila fotodokumentaci týkající se následků odtání sněhu v podobě vody na dvorku, je třeba říci, že pozemek žalobkyně je pod úrovní silnice, kam je odklízen rovněž sníh z této komunikace a zároveň na tento dvorek spadá také sníh ze střechy domu žalobkyně a z celého pozemku. Nelze tedy dospět k jednoznačnému závěru, že příčinou vzniku tohoto "jezírka" je právě sjíždění sněhu ze střechy žalovaných. Místo, kam případně sníh ze střechy žalovaných dopadá, je pak místem, kde jsou na pozemku žalobkyně umístěny voliéry se zvířectvem. Žalobkyně i přesto, že dochází v různé míře ke sjíždění sněhu ze střechy žalovaných, tuto část pozemku užívá tím, že je zde stále umístěno zvířectvo, sama jej pak chodí krmit. Rovněž při provedeném místním šetření a z fotografií předložených žalobkyní i žalovanými vyplývá, že na dvorku, kde parkuje žalobkyně vozidlo, vozidlo parkuje i nadále. V tomto rovněž nebylo zjištěno žádné omezení. Omezením obvyklého užívání pozemku je v tomto případě v podstatě tom, že v některých případech je manžel žalobkyně tak, jak vypověděl ve své výpovědi, nucen odklízet sníh spadlý ze střechy žalovaných na střechy voliér, aby nedošlo ke vzniku škody, a že toto činí, pokud sníh sjede ze střechy žalovaných a způsobí kopičku přesahující zhruba 40 cm.

22. Lze tedy shrnout, že v případě podané žaloby se nejedná o typickou imisi, na kterou pamatuje právě ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, jak se choval sníh na okolních střechách v blízkosti domu žalovaných a vzhledem k tomu, jak se choval sníh na střeše žalovaných, dospěl soud k závěru, že míra případného zatížení pozemku žalobkyně je mírou přiměřenou poměrům. Tato odpovídá tomu, co je v místě obvyklé, neboť jak již bylo řečeno, soud nezjistil, že by se jednalo o zcela ojedinělý stav. Navíc to, jakou měrou dopadá sníh na střechu žalovaných a to jakou měrou sjíždí sníh ze střechy žalovaných případně dolů ať už na jejich pozemek nebo na pozemek žalobkyně, není v moci žalovaných řádně ovlivnit. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že by instalované sněhové zábrany neměli účinek. Navíc sami znalci uvedli, že nelze zajistit, že ze střech žalovaných nebude sníh sjíždět a případná jiná protisněhová opatření by bylo třeba vyzkoušet, aby bylo zřejmá jejich účinnost. Samotné prokázání toho, že sníha za určitých okolností sjíždí ze střechy žalovaných a dopadá na pozemek žalobkyně, však není dostatečné pro to, aby bylo možné žalobě tak, jak byla podána, vyhovět. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že působení sněhu je nad míru přiměřenou poměrům a že ji podstatně omezuje v užívání pozemku, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi účastníky, bylo třeba rozhodovat podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), tedy podle míry úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, je proto třeba, aby žalovaným nahradila náklady řízení, které jim vznikly v souvislosti s jejich právním zastoupením. Obě žalované byly zastoupeny týmž advokátem. Při stanovení výše mimosmluvní odměny vycházel soud z ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), a považoval za tarifní hodnotu částku 10 000 Kč. Ve spojení s ustanovením § 7 bodu 4 AT pak za 1 úkon právní služby náležela právnímu zástupci částka 1 500 Kč, nicméně bylo třeba zohlednit ještě ustanovení § 12 odst. 4 AT a snížit výši odměny za jeden úkon právní služby o 20 %. V tomto případě tedy zástupci žalovaných za 1 úkon náležela odměna ve výši 1 200 Kč. Soud pak přiznal odměnu za převzetí právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, vyjádření ve věci ze dne 18. 2. 2020, účast na přípravném jednání dne 24. 6. 2020 od 9.00 hod. do 10.45 hod. dle § 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky, účast na přípravném jednání dne 3. 8. 2020 od 9.00 hod. do 10.05 hod. dle téhož ustanovení a dále účast na jednání soudu dne 3. 8. 2020 od 10.14 hod. do 12.00 hod., dne 1. 10. 2020 od 9.05 hod. do 15.00 hod. za celkem 3 úkony právní služby, účast na místním šetření dne 3. 12. 2020 od 14.15 hod. do 15.00 hod., dále účast na jednání dne 26. 4. 2021 od 9.10 hod. do 11.30 hod., celkem za 2 úkony právní služby a dne 31. 5. 2021 za celkem 3 úkony právní služby od 9.05 hod. do 15.10 hod. s přestávkou od 11.45 hod. do 12.35 hod., za kterou pak přiznal soud žalovaným náhradu promeškaného času dle § 14 odst. 1 písm. b) vyhlášky. Dále podal zástupce závěrečný návrh, za který soud přiznal odměnu za 1 úkon právní služby. Za celkem 15 úkonů právní služby s tím, že ve dvou případech bylo třeba úkony honorovat odměnou v poloviční výši, celkem 15 náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky po 300 Kč, náleží každé z žalovaných náhrada nákladů řízení ve výši 21 500 Kč. Zástupce pak soudu nepředložil vyúčtování náhrady nákladů řízení, ze kterého by bylo možné zjistit, zda je plátcem DPH ani výši cestovních výdajů, proto každé z žalovaných přiznal výše uvedenou částku s tím, že žalobkyni uložil, aby ji dle § 160 odst. 1 o. s. ř. uhradila ve lhůtě 3 dnů s tím, že platebním místem je v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalovaných.

24. Postupem dle § 166 odst. 1 o. s. ř. pak bylo třeba doplnit ještě výrok o nákladech řízení státu, neboť byť bylo v průběhu řízení vyplaceno znalečné v celkové výši 8 901 Kč, a to [anonymizováno] [jméno] celkem 4 800 Kč a [anonymizováno] [příjmení] celkem 4 101 Kč, soud opomněl o nákladech státu rozhodnout. O těchto nákladech proto rozhodl tak, že doplnil chybějící výrok do písemného vyhotovení rozsudku, neboť toto opomenutí zjistil před písemným vyhotovením rozsudku a k chybějícímu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není třeba nařizovat jednání. Soud o nákladech státu rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a podle míry úspěchu ve věci uložil žalobkyni uhradit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami jejich náhradu.