16 C 118/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený ustanoveným zástupcem anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce a žalované o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, jež měli účastníci řízení ve společném jmění manželů, připadá do vlastnictví žalobce -) pozemek p. [číslo] – orná půda a p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví], -) nesplacený zůstatek hypotečního úvěru vedeného u [právnická osoba], pod [číslo] ve výši 2 710 851,74 Kč.

II. Z věcí, jež měli účastníci řízení ve společném jmění manželů, připadá do vlastnictví žalované -) bytová jednotka [číslo] postavená na pozemku p. č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem na budově [adresa] a pozemku p. č. stavební [anonymizováno] o velikosti [číslo], všech zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví], -) zůstatek na účtu vedeného u ČSOB pod číslem [bankovní účet] ve výši 32 291,95 Kč, -) nesplacený úvěr u UniCredit Bank pod [číslo] ve výši 198 881,88 Kč.

III. Žalobce je povinen vyplatit žalované na vypořádání jejího podílu částku 396 208 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami znalečné zálohované státem ve výši 8 563,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. České republice se náhrada nákladů řízení za zastoupení žalobce ustanoveným zástupcem a polovinu zálohového znalečného ve výši 8 563,50 Kč nepřiznává.

VI. Soudem ustanovenému zástupci žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se přiznává právo na náhradu nákladů řízení za zastupování žalobce ve výši 31 200 Kč.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 6. 8. 2020 ke zdejšímu soudu žalobu na vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z [datum], tento nabyl právní moci dne [datum]. Za dobu trvání manželství nabyli účastníci řízení do společného jmění manželů nemovitosti v [katastrální uzemí], konkrétně pozemek p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a pozemek p. [číslo] dále bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [obec] [obec] včetně spoluvlastnického podílu na budově [adresa] a pozemku p. č. stavební [anonymizováno] o velikosti [číslo] a zůstatek na účtu žalované vedeného u ČSOB. Pokud jde o pasiva, pak žalobce uplatnil nárok na vypořádání dosud neuhrazeného úvěru u České spořitelny s tím, že úvěrová smlouva byla uzavřena dne [datum] na částku 2 643 000 Kč, k 15. 8. 2017 činil zůstatek na nesplacené jistině 2 502 960,51 Kč s tím, že do konce splatnosti úvěru je třeba hradit i řádné úroky, takže se celkem jedná o částku 3 314 636,12 Kč. Dalším společným dluhem účastníků byl úvěr u UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia (dále jen UCB), kdy úvěrová smlouva byla uzavřena dne [datum], úvěr byl poskytnut ve výši 501 500 Kč a nesplacený zůstatek ke dni právní moci rozvodu činil 555 628 Kč. Žalobce současně uplatnil nárok na úhradu vnosu, který po rozvodu manželství do společného jmění učinil v podobě splátek obou uvedených dluhů s tím, že ve vztahu k úvěru u České spořitelny uhradil od 20. 8. 2017 do 15. 4. 2020 částku 436 521,02 Kč a u UCB za období od 15. 8. 2017 do 31. 5. 2020 částku 277 814 Kč. Současně navrhl, aby byly jako vnos soudem započítány i jeho další platby na uvedené dluhy učiněné od podání žaloby do vyhlášení rozsudku. V rámci vypořádání společného jmění se domáhal, aby do jeho výlučného vlastnictví byly přikázány nemovitosti v k. ú. [obec] a nesplacený úvěr u České spořitelny a do výlučného vlastnictví žalované byt v k. ú. [obec] [obec], úvěr u UCB a pohledávka na jejím účtu vedeného u ČSOB.

2. Žalovaná se způsobem vypořádání společného jmění manželů nesouhlasila, poukazovala na to, že do společného jmění vložila peníze získané z dědictví po svých rodičích, což bylo přes 1 200 000 Kč, a i když tento vnos s ohledem na uplynutí zákonné tříleté lhůty od právní moci rozvodu manželství nemohla uplatnit, navrhla nejprve vypořádání společného jmění tak, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány nemovitosti jak v k. ú. [obec], tak v k. ú. [obec] [obec] a žalobci do jeho vlastnictví nesplacené úvěry u České spořitelny a UniCredit Bank, později navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány nemovitosti v k. ú. [obec] a nesplacený úvěr u UniCredit Bank a žalobci byl přikázán byt na [anonymizováno] [obec] a nesplacený úvěr u České spořitelny s tím, že by k jejímu vnosu mělo být přihlédnuto.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí, kupní smlouvy z [datum] a výslechu obou účastníků řízení soud zjistil a vzal za prokázané, že účastníci řízení nabyli za trvání manželství do společného jmění bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [část obce], postavené na pozemku p. č. stavební [anonymizováno] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Tato bytová jednotka je zapsána u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro k. ú. [obec] [obec], [územní celek], na [list vlastnictví]. Další kupní smlouvou z [datum] nabyli do společného jmění manželů v obci [obec] pozemky p. [číslo] na němž vystavěli rodinný dům [adresa] Tyto nemovitosti jsou zapsány u katastrálního úřadu na [list vlastnictví]. Podle žalované byla část kupní ceny na předmětný dům uhrazena z finančních prostředků, které získala po svých rodičích, což mělo být prokázáno obsahem kupní smlouvy s tím, že kupní cena byla uhrazena z jejího účtu. Z obsahu této smlouvy vyplynulo, že kupující složili do advokátní úschovy částku 583 500 Kč s tím, že zbývající část kupní ceny ve výši 20 000 Kč měli splácet od 28.2.2014 po 1 600 Kč měsíčně tak, aby byl dluh uhrazen do 31. 1. 2015.

4. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů z [datum], na níž je ověřen podpis pouze žalobce, soud zjistil a vzal za prokázané, že před podáním žaloby navrhl žalobce žalované způsob vypořádání jejich společného jmění, k uzavření dohody nedošlo, neboť žalovaná ji nepodepsala.

5. Ze smlouvy o hypotečním úvěru včetně potvrzení údajů o jeho zůstatku, výslechu účastníků řízení, výpisu zaúčtovaných plateb a potvrzení České spořitelny soud zjistil a vzal za prokázané, že dne [datum] byla mezi účastníky řízení na straně jedné coby dlužníků a Českou spořitelnou, a. s., coby věřitelem uzavřena smlouva o hypotečním úvěru na částku 2 643 000 Kč, jehož účelem bylo financování pozemku p. [číslo]. Ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků ([datum]) činil zůstatek nesplacené jistiny 2 502 960,51 Kč a řádný úrok 7 846,16 Kč s tím, že do 20. 10. 2037, tedy do konce splatnosti úvěru, by měla být zaplacena celková částka 3 314 636,12 Kč, z toho 2 502 960,51 Kč na jistině, 799 375,61 Kč na úrocích a 12 300 Kč na poskytnutých službách. Ke dni 13. 9. 2021 činil nesplacený zůstatek jistiny 2 138 038,31 Kč, řádného úroku 14 065,25 Kč a úroku z prodlení smluvního 138 076 Kč. Za předpokladu řádného splácení by mělo být do konce splatnosti uhrazeno na řádných úrocích od 14. 9. 2021 do 20. 10. 2037 562 411,70 Kč. Na předmětný dluh od právní moci rozvodu do 23. 8. 2021 uhradil žalobce částky 571 832,42 Kč a 47 643,06 Kč, žalovaná 19 990 Kč a 2 349,81 Kč. Z výpisu zaúčtovaných plateb pak vyplynulo, že od 24. 8. 2021 do 30. 9. 2021 bylo žalobcem zaplaceno ještě dalších 3 802,28 Kč. Součtem uvedených plateb na straně žalobce pak bylo zjištěno, že jeho vnos od rozvodu manželství do 30. 9. 2021 na předmětný dluh činil 631 782,32 Kč. Účastníci řízení pak shodně vypověděli a učinili nesporným, že částka 19 990 Kč, kterou žalovaná na tento dluh zaplatila, jí byla bankou vrácena, takže na předmětný úvěr od rozvodu manželství do rozhodování soudu zaplatila toliko 2 349,81 Kč.

6. Ze smlouvy o zřízení a vedení [anonymizována dvě slova], informací o spotřebitelském úvěru, tabulky umoření, splátkového kalendáře, sdělení UniCredit Bank, výpisu z účtů a výslechu obou účastníků řízení soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce měl na základě smlouvy ze [datum] zřízen u UniCredit Bank účet, přičemž dne [datum] uzavřeli účastníci řízení s bankou smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 501 500 Kč, z nichž 500 000 Kč nebylo účelově vázáno, případně mohlo být použito na úhradu stávajících úvěrů klienta a 1 500 Kč byl poplatek za poskytnutí úvěru. Ke dni právní moci rozvodu manželství činil nesplacený zůstatek na tomto úvěru 555 628 Kč a podle sdělení banky činil nesplacený zůstatek k 11. 8. 2021 207 332,95 Kč. Žalobce výpisy z účtu prokázal, že 20. 8. 2021 na dluh zaplatil 1 615,25 Kč a 6 555,75 Kč a k 30. 9. 2021 dalších 82,07 Kč a 198 Kč, takže nesplacený zůstatek dluhu k 30. 9. 2021 činí 198 881,88 Kč. Z přehledu plateb zaslaných bankou pak bylo zjištěno, že od 21. srpna 2017 do 20. srpna 2021 uhradil žalobce na splátkách 347 339,27 Kč, žalovaná ničeho. Celkový vnos žalobce za období od právní moci rozvodu manželství do 30. 9. 2021 tak činí po zaokrouhlení 347 619 Kč Smlouva o spotřebitelském úvěru byla podepsána za dlužníka oběma účastníky řízení. Z účastnické výpovědi žalované vyplynulo, že předmětný úvěr byl brán pro obnovu vozového parku pro [právnická osoba] [anonymizováno], kterou s žalobcem provozovala, kdy se jednalo o taxislužbu pro handicapované a starší osoby, jejím cílem nebyla rekonstrukce bytu, který kupovali proto, aby jej opravili a pronajímali a z pronájmu spláceli dluh na hypotéce. Žalovaná potvrdila, že úvěrová smlouva byla uzavřena za trvání manželství a týkala se jejich společného jmění. Předmětný úvěr nepoužili na splátku jiných svých dluhů. Naopak žalobce vypověděl, že předmětný úvěr byl použit na rekonstrukci bytové jednotky, nikoliv na obnovu vozového parku.

7. Ze zprávy ČSOB z 9. 11. 2020 bylo zjištěno, že ke dni 15. 8.2017 činil zůstatek na účtu žalované vedeného u této banky částku 32 291,95 Kč.

8. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] činí 5 400 960 Kč a bytu včetně spoluvlastnického podílu v k. ú. [obec] [obec] 1 087 229 Kč.

9. Podle § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

10. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci považoval soud předmětnou žalobu za důvodnou, neboť bylo prokázáno, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno pravomocně k 15. 8. 2017 a žaloba na vypořádání společného jmění manželů byla k soudu podána dne 6. 8. 2020, tedy v zákonné tříleté lhůtě (§ 741 občanského zákoníku), a tedy včas. Předmětem vypořádání byla jednak aktiva, kdy účastníci řízení za trvání manželství nabyli nemovitosti v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a [obec] [obec], dále jejich nesplacené dluhy u České spořitelny a UniCredit Bank, zůstatek na účtu žalované vedený u ČSOB a vnosy každého z účastníků řízení, neboť tito po rozvodu manželství spláceli závazky vzniklé za trvání manželství. Pokud jde o cenu aktiv, pak ta byla stanovena znaleckým posudkem, kdy dům s příslušnými pozemky v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] byl oceněn na 5 400 960 Kč a bytová jednotka včetně podílu na společných částech domu a pozemku na 1 087 229 Kč. Žádný z účastníků řízení neměl k vypracovanému znaleckému posudku námitky, nevyžadoval ani výslech znalce, a proto soud při vypořádání vyšel z uvedených částek, když spoluvlastnictví účastníků bylo prokázáno jak výpisy z katastru nemovitostí, tak jejich účastnickými výpověďmi a kupní smlouvou z [datum], která se vázala ke koupi pozemku na [obec]. Ohledně těchto aktiv v podstatě nebyl mezi účastníky řízení spor, spor byl zpočátku o to, kdo z nich kterou nemovitost nabyde, nicméně při posledním jednání ve věci samé pak oba účastníci souhlasili s tím, že dům s pozemky nabyde žalobce a žalovaná předmětnou bytovou jednotku včetně podílu na společných částech domu a pozemku. Pokud jde o úvěr u České spořitelny, pak listinnými důkazy bylo prokázáno, že za trvání manželství uzavřeli účastníci řízení smlouvu o hypotečním úvěru na částku 2 643 000 Kč a rovněž bylo prokázáno, že k 15. 8. 2017, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu jejich manželství, činil nesplacený zůstatek 2 502 960,51 Kč. Výpisy z účtů a potvrzením banky bylo rovněž prokázáno, že od 15. 8. 2017 do 30. 9. 2021 uhradil žalobce na předmětný dluh 631 782,32 Kč, neboť z potvrzení banky z 23. 8. 2021 vyplynulo, že do tohoto data bylo žalobcem zaplaceno 571 832,42 Kč a 47 643,06 Kč, výpisy z účtů za srpen a září 2021 pak žalobce prokázal další platby ve výši 3 802,28 Kč od 24. 8. 2021 do 30. 9. 2021. Součtem uvedených částek pak jde o 631 782,32 Kč, což je vnos žalobce z výlučného jmění do společného jmění manželů s tím, že podle zprávy banky z 15. 9. 2021 činil nesplacený zůstatek na jistině 2 138 038,31 Kč, na řádných úrocích 14 065,25 Kč, na smluveném úroku z prodlení 138 076 Kč a na řádných úrocích do splatnosti, tedy do 20. 10. 2037, 562 411,70 Kč Celkem nesplacený úvěr představoval částku 2 714 654,02 Kč, od nichž soud odečetl 3 802,28 Kč, tedy částku, kterou žalovaný uhradil od 14. 9. do 30. 9. 2021 (vyplývá z předložených výpisů zaúčtovaných plateb), takže nesplacený zůstatek k 30. 9. 2021 činí 2 710 851,74 Kč. Zprávou banky a nakonec i výslechem účastníků řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaná od právní moci rozvodu do 30. 9. 2021 uhradila na splátkách na předmětný dluh 2 349,81 Kč, což je její vnos z výlučného majetku do společného jmění. Jde-li o úvěr u UniCredit Bank, pak zprávou banky bylo zjištěno, že k 10. 8. 2021 činil nesplacený zůstatek 207 332,95 Kč, přičemž dne 20. 8. 2021 uhradil žalobce 8 171 Kč a do 30. 9. 2021 pak ještě dalších 280,07 Kč, takže k 30. 9. 2021 činí nesplacený zůstatek 198 881,88 Kč. Z přehledu plateb pak vyplynulo, že od 21. srpna 2017 do 20. srpna 2021 bylo žalobcem na tento dluh zaplaceno 347 339,27 Kč, k čemuž soud připočetl ještě uvedených 280,07 Kč, takže žalobcův vnos na předmětný dluh činil 347 619,34 Kč, žalovaná na tento dluh od právní moci rozvodu do 30. 9. 2021 ničeho nezaplatila. Úhrnem tak vnosy žalobce z výlučného do společného majetku činily 979 401,66 Kč, vnosy žalované 2 349,81 Kč. Pokud jde o zůstatek finančních prostředků na účtu žalované vedeného u ČSOB, byla jeho výše ke dni právní moci rozvodu prokázána zprávou banky a činila 32 291,95 Kč.

11. Jde-li o tvrzení žalované, že úvěr u UCB byl použit na obnovu vozového parku v rámci provozování neziskové organizace, což žalobce popíral, pak z předložené úvěrové smlouvy vyplynulo, že získané finanční prostředky nebyly vázány účelově, účastníci řízení s nimi mohli volně nakládat a pro rozhodnutí ve věci s ohledem na jejich shodné výpovědi, že peníze získali za trvání manželství a použili je na společné jmění, nemělo žádný vliv. Stejně tak soud nemohl přihlédnout k námitce žalované, že na koupi nemovitostí na [obec] a stavbu rodinného domu vložila z dědictví po rodičích 1 200 000 Kč, neboť tuto skutečnost žalovaná neuplatnila řádným návrhem, jímž by masu vypořádávaného majetku rozšířila, navíc se o ní prvně zmínila až při jednání dne 25.11.2020, tedy po zákonné tříleté lhůtě. Tento případný vnos žalované se tak předmětem řízení nestal. Soud samostatně do svého rozhodnutí neuvedl zjištění plynoucí z fotografií domácností účastníků ani listiny týkající se pracovního poměru žalované v neziskové organizaci [anonymizována dvě slova], protože pro věc samu neměly tyto důkazy žádnou vypovídací hodnotu. Pokud jde o výslech svědka [jméno] [jméno], bratra žalované, tento důkaz soud zamítl, neboť svědek měl podat svědectví o skutečnostech, jež s předmětem sporu nesouvisely (pracovní náplň žalované v neziskové organizaci a stav domácnosti v domě na [obec]).

12. Pro výpočet podílu každého z účastníků řízení na vypořádávaném majetku vyšel soud z toho, že nemovitosti v k. ú. [obec] byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce a bytová jednotka v k. ú. [obec] [obec] a zůstatek na účtu vedeného u ČSOB do výlučného vlastnictví žalované. Z pasiv pak žalobci připadl nesplacený zůstatek hypotečního úvěru u České spořitelny, který byl vázán na koupi nemovitostí, jež nabyl do vlastnictví žalobce, žalované nesplacený zůstatek úvěru u UniCredit Bank. Při samotném výpočtu postupoval soud v souladu s postupem stanoveným v rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, kdy součet všech aktiv (nemovitosti v k. ú. [obec] a [obec] [obec] a zůstatek na účtu žalované u ČSOB) činil 6 520 480,95 Kč, tuto částku soud zaokrouhlil na 6 520 481 Kč a vydělil dvěma, čímž získal tzv. základní podíl každého účastníka ve výši 3 260 240 Kč. Pokud jde o žalobce, pak k tomuto základnímu podílu byla připočtena polovina jeho vnosu, tedy částka 489 701 Kč, takže jeho podíl na společném jmění měl představovat 3 749 941 Kč. Od této částky byla odečtena polovina dluhu, která byla přikázána k zaplacení žalované, tedy polovina nesplaceného zůstatku úvěru u UniCredit Bank, a to částka 99 441 Kč a polovina vnosu žalované ve výši 1 175 Kč. Tak byla získána částka 3 649 325 Kč, k níž soud připočetl ještě polovinu dluhu, již má uhradit žalobce, tedy částku 1 355 426 Kč a získal tak 5 004 751 Kč. Jelikož však žalobce získal majetek v celkové výši 5 400 955 Kč, je povinen rozdíl mezi jeho podílem a nabytým majetkem ve výši 396 208 Kč vyplatit žalované. Stejně tak soud postupoval při výpočtu podílu žalované, u níž činil základní podíl stejně jako u žalobce 3 260 240 Kč, k nimž soud připočetl polovina jejího vnosu ve výši 1 175 Kč, takže její podíl na SJM měl činit 3 261 415 Kč. Od této částky však bylo třeba odečíst polovinu dluhu, který byl přikázán k úhradě žalobci, tedy částka 1 355 426 Kč a polovinu vnosu žalobce ve výši 489 701 Kč, čímž soudu vyšla částka 1 416 288 Kč. K ní připočetl ještě polovinu dluhu, který má uhradit žalovaná u UniCredit Bank, tedy částku 99 441 Kč a dospěl k částce 1 515 729 Kč, což je podíl žalované, který by měla získat buď v nabytém majetku, nebo ve finančních prostředcích vyplacených od žalobce. Žalovaná přitom nabývá majetek v celkové výši 1 119 521 Kč, neboť do jejího výlučného vlastnictví byl přikázán byt s podílem na společných částech domu a pozemku a zůstatek na účtu, takže jí má být doplacen rozdíl ve výši 396 208 Kč. Pokud jde o vnosy každého z účastníků a výši nesplacených dluhů, vyšel soud z částek zjištěných k 30.9.2021 s tím, že do rozhodnut soudu (7.10.2021) se na nich nic nezměnilo.

13. Soud zavázal žalobce povinností uhradit žalované předmětnou částku do tří měsíců od právní moci daného rozsudku, kdy prodloužil lhůtu k plnění stanovenou § 160 odst. 1 o. s. ř., když přihlédl k majetkovým poměrům na straně žalobce, jakož i k výši sumy, kterou má žalované vyplatit. Žalobce požadoval, aby mu bylo umožněno uhradit uvedenou sumu žalované ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku, čemuž soud nevyhověl, neboť vzal v potaz to, že žaloba byla podána již v srpnu 2020, žalobce v ní požadoval do svého vlastnictví dům s pozemky, takže si byl vědom toho, že bude povinen vyplatit žalované finanční prostředky na vypořádání jeho podílu. Vzhledem k tomu, že od podané žaloby do vyhlášení soudního rozhodnutí uplynulo dalších 13 měsíců, je soud přesvědčen, že žalobce měl dostatek času na to, aby zajistil finanční prostředky pro žalovanou, sám žalobce vypovídal, že finanční prostředky získá půjčkou od své matky, a i když žalovaná při posledním jednání ve věci samé byla ochotna uzavřít s žalobcem soudní smír v duchu vyhlášeného soudního rozhodnutí, žalobce to odmítl. Soud má tak za to, že tříměsíční lhůta k zajištění finančních prostředků na vyplacení žalované je lhůtou dostatečnou.

14. V dané věci byl žalobce osvobozen od placení soudních poplatků a k ochraně jeho zájmů mu byl ustanoven advokát. S ohledem na rozhodnutí ve věci samé, kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný co do poloviny, nepřiznal soud České republice právo na náhradu nákladů za zastoupení žalobce ustanoveným advokátem (§149 odst.2 o.s.ř.) a nákladů za znalečné v rozsahu jedné poloviny s tím, že druhou polovinu znalečného ve výši 8 563,50 Kč uhradí žalovaná (§148 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud uvádí, že po vyhlášení soudního rozhodnutí žalovaná již zálohované znalečné uhradila a povinnost, která jí byla stanovena výrokem IV soudního rozhodnutí, tak již splnila.

15. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jak je již shora uvedeno, každý z účastníků řízení byl úspěšný co do jedné poloviny a neúspěšný ve stejném rozsahu, takže si náklady řízení každý ponese samostatně.

16. Pokud jde o náhradu nákladů ustanovenému zástupci, pak podle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 2886/07, je třeba pro určení výše odměny vyjít z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které se staly předmětem vypořádání. Tarifní hodnotu představuje celková suma aktiv a pasiv vydělená dvěma (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018), což v daném případě představuje 6 520 480,95 + 2 909 733,62: 2, tedy částku 4 715 107,29 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon by tak byla stanovena podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., je však limitována částkou 5 000 Kč za úkon dle § 12a) odst. 2 advokátního tarifu a s ohledem na složitost věci byla dle § 12 odst.1 téže vyhlášky zvýšena o 50%, tedy na částku 7 500 Kč za úkon. Ustanovenému zástupci byly přiznány 4 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, studium spisu a účast na jednání soudu ve dnech 8. 9. a 7. 10. 2021, k tomu 4 režijní paušály po 300 Kč, celkem 31 200 Kč.