16 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci pozemek parc. č. stavební anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro katastrální uzemí, územní celek, na LV číslo to 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 5 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na vyklizení žalovaného z nemovitosti, kterou získal na základě usnesení o udělení příklepu v exekučním řízení vedeném proti žalovanému. Konkrétně se jedná o pozemek parc. č. stavební anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa ve anonymizováno s tím, že před podáním žaloby žalovaného opakovaně vyzýval, aby předmětné nemovitosti vyklidil, což odmítl.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že s touto nesouhlasí. Navrhl, aby soudní prodej nemovitostí byl zrušen a věc byla uvedena do původního stavu s tím, že v předmětné nemovitosti má sídlo svého podnikání, takže by nemovitost měla být vyňata z exekučního řízení, které bylo vedeno v rozporu s ustanovením § 321 a 322 o. s. ř., kdy zákon omezuje možnost postihnout věci ve vlastnictví povinného exekučně, pokud jde o věci, jež potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů, případně k výkonu podnikatelské činnosti.

3. K jednání nařízenému soudem na 17. 2. 2022 se žalovaný nedostavil, z tohoto se omluvil, o odročení jednání nepožádal. Lhůty na přípravu jednání byly zachovány, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti 4. Z obsahu spisu zdejšího soudu, sp. zn. 23 Nc 5563/2003 soud zjistil, že na základě návrhu na zahájení exekučního řízení podaného dne 15. 12. 2003 nařídil soud usnesením dne 8. 1. 2004 pod č. j. 23 Nc 5563/2003-8 exekuci k vymožení pohledávky za povinným ve výši 11 322 Kč s 3 % úroky od 23. 7. 2003 do zaplacení, jakož i k vymožení nákladů předcházejícího řízení ve výši 6 950 Kč a nákladů exekuce a oprávněného a současně provedením exekuce pověřil anonymizováno jméno příjmení, exekutorku, Exekutorský úřad Příbram. Toto usnesení nabylo dne 19. 10. 2006 právní moci. V rámci realizace nařízené exekuce žalovaný (povinný v exekučním řízení) opakovaně poukazoval na to, že exekuce nemůže být vedena na věci, které slouží k uspokojování hmotných potřeb jeho nebo jeho rodiny, případně na podnikatelskou činnost žalovaného a navrhoval, aby byly předmětné nemovitosti vyloučeny z výkonu rozhodnutí, nicméně podání zasílal soudu, případně exekutorce, pouze e-mailem bez ověřeného elektronického podpisu a nikdy je nedoplnil zasláním originálu, proto k nim soud podle § 42 odst. 3 tehdy platného o. s. ř. nepřihlížel. K červnu 2021 bylo proti žalovanému vedeno 17 pravomocně nařízených exekučních řízení. Dne 26. 8. 2021 udělila v rámci dražby předmětných nemovitostí exekutorka příklep vydražiteli anonymizováno celé jméno žalobce (žalobce), který nemovitosti vydražil za nejvyšší podání ve výši 1 210 000 Kč, usnesení o příklepu nabylo dne 10. 11. 2021 právní moci a tentýž den byl žalobce vyzván k doplacení nejvyššího podání ve lhůtě 30 dnů, což učinil dne 15. 10. 2021. Exekutorka potvrdila doplacení nejvyššího podání e-mailem dne 18. 10. 2021.

5. Z korespondence mezi účastníky řízení bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k vystěhování a předání předmětných nemovitostí, a to dne 11. 10. 2021, kdy stanovil lhůtu k vyklizení na dobu 1 měsíce, další výzvou z 18. 10. 2021 současně žalovanému sděloval, že užíváním nemovitostí se bezdůvodně obohacuje, kdy výši běžného nájemného a náklady za opotřebení nemovitostí vyčíslil na 12 500 Kč měsíčně a konečně poslední výzva před podáním žaloby byla učiněna dne 5. 11. 2021, k vyklizení nemovitostí nedošlo. Žalovaný na výzvy žalobce odpověděl s tím, že daný stav považuje za bezprávní, k exekutorce podal protinávrh a informoval o situaci i Krajský soud v Praze. Na výzvu z 18. 10. 2021 reagoval dne 21. 10. 2021 tak, že akceptuje návrh protistrany ohledně výše platby za užívání nemovitostí (12 500 Kč měsíčně) a na poslední výzvu odpovídal e-mailem z 31. 10. 2021 tak, že soudní exekutorka ví, že v předmětné nemovitosti podniká a její jednání naplnilo trestný čin vydírání a úmyslné likvidace jeho podnikání, jakož i trestný čin podvodu vůči žalobci. Dražbu nemovitostí napadl jako neplatnou již v minulosti, nicméně soudní exekutorka na jeho podání nereagovala.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že v současné době je jako výlučný vlastník sporných nemovitostí veden žalobce.

7. Ze spisu zdejšího soudu, sp. zn. 18 C 123/2021, soud zjistil, že se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení částky 63 374 Kč za užívání nemovitostí, jež nabyl v dražbě. Řízení není prozatím pravomocně skončeno.

8. Podle § 1012 věty první občanského zákoníku, vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

9. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce listinnými důkazy prokázal, že vlastnické právo ke sporným nemovitostem nabyl na základě dražby provedené soudní exekutorkou anonymizováno jméno příjmení, která mu usnesením z 26. 8. 2021 udělila příklep a poté, co zaplatil nejvyšší podání, se stal vlastníkem těchto nemovitostí, což vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí. V průběhu exekučního řízení žalovaný nepodal řádnou žalobu na vyloučení nemovitostí z exekuce, k jeho podáním se pro nedostatek náležitostí stanovených zákonem nepřihlíželo, a exekutorka tak mohla nemovitosti vydražit. Žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem v souladu se zákonem a prokázal, že žalovaný i nadále bez právního důvodu tyto nemovitosti užívá i přes to, že byl opakovaně vyzýván, aby je vyklidil. Žalobce coby vlastník nemovitostí má právo na ochranu svého vlastnického práva proti každému, kdo ho narušuje, žalobu tak podal po právu, a proto jí bylo v plném rozsahu vyhověno.

10. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, tento požadoval toliko zaplacení soudního poplatku, který uhradil ve výši 5 000 Kč, a proto mu byla přisouzena náhrada nákladů řízení v této výši. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).