16 C 169/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, jež měli účastníci řízení ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví žalobkyně -) pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno] a pozemek p. [číslo] zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek], na [list vlastnictví], -) nesplacený zůstatek hypotečního úvěru sjednaného s [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo smlouvy [číslo], uzavřené dne [datum], ve výši 1 929 619,90 Kč.

II. Žalobkyně je povinna vyplatit žalovanému na vypořádání jeho podílu částku 3 410 190,10 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami znalečné ve výši 11 459 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami znalečné ve výši 1 459 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala ke zdejšímu soudu žalobu na vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 23. 3. 2021, který dne 8. 4. 2021 nabyl právní moci. Nezletilé děti účastníků byly rozhodnutím soudu svěřeny do její péče. Za trvání manželství nabyli manželé do společného jmění manželství pozemek parc. č. stavební [číslo], jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno] a pozemek p. [číslo] na [obec], přičemž za účelem výstavby předmětného domu jim byl, jehož nesplacený zůstatek je rovněž předmětem vypořádání. Žalobkyně za trvání manželství zastávala pozici statutární zástupkyně ředitele základní umělecké školy v [obec], kdežto žalovaný v roce 2007 odešel ze zaměstnání na volnou nohu a až do rozvodu byly jeho příjmy malými a nejistými, žalobkyni je nesděloval a ona o nich nemá přehled. Před uzavřením manželství si účastníci řízení pořídili byt [číslo] ve [část obce], přičemž kupní cenu ve výši 1 390 000 Kč uhradili z úvěru poskytnutého jim [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy z [datum] a kromě toho přispěla žalobkyně na pořízení bytu částkou 400 000 Kč, žalovaný pak částkou 100 000 Kč. Předmětný úvěr byl přitom splácen především z příjmů žalobkyně. Ta v roce 2008 nastoupila na mateřskou dovolenou a chod domácnosti financovala z finanční rezervy, přičemž po narození druhého dítěte v roce 2011 došlo k přestěhování rodiny na [obec] do většího bytu, který rovněž zajistila žalobkyně. Pražský byt byl účastníky řízení pronajímán. Žalobkyně díky mateřské dovolené žádala opakovaně žalovaného, aby si našel zaměstnání, neboť jeho příjmy z podnikání byly dlouhodobě nízké, což odmítal. Z tohoto důvodu nastoupila do práce před skončením rodičovské dovolené, a to do Základní umělecké školy na [obec], další příjmy měla z koncertní činnosti. Jelikož žalobkyně zejména s ohledem na zájmy dětí a vytvoření stabilního rodinného zázemí chtěla zůstat na [obec], došlo dne [datum] k prodeji pražského bytu za částku 2 860 000 Kč a ke koupi pozemku na [obec] na základě smlouvy uzavřené s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za částku 865 000 Kč, přičemž kupní cena byla sjednána v nižší výši, než byla cena obvyklá díky trvalému přátelství prodávajícího s rodinou žalobkyně. Finanční prostředky získané z prodeje pražského bytu byly částečně použity na koupi tohoto pozemku a stavbu základů domu, výstavba samotného domu pak byla financována z hypotečního úvěru pořízeného za trvání manželství. I ten byl splácen především z příjmů žalobkyně, žalovaný doplatil polovinu z uhrazených splátek až po rozchodu účastníků. O vypořádání nemovitých věcí se účastníci řízení dohodli tak, že budou prodány a výtěžek si rozdělí mezi sebe rovným dílem, nemovitosti nebyly ke dni rozvodu užívány ani jedním z účastníků řízení, stavba nebyla k tomuto datu ani kolaudována. Tuto dohodu žalovaný potvrzoval i v řízení o úpravu poměrů k nezletilým s tím, že dům chtěl prodat nejméně za částku 8 000 000 Kč, souhlasil s prodejem ještě před kolaudací domu a žalobkyni ujišťoval, že jejich dohoda platí ještě dne 5. 1. 2021. Nečekaně však svůj názor v průběhu tohoto měsíce změnil, žalobkyni nabídl částku 2 000 000 Kč s tím, že převezme hypoteční úvěr a nemovitosti si nechá, s čímž žalobkyně nesouhlasila, proto zvýšil vypořádací podíl na 2 500 000 Kč a dne 20. 6. 2021 se do nezkolaudované stavby domu nastěhoval, což žalobkyni oznámil e-mailem. Podle žalobkyně tak učinil proto, že se zvýšila splátka hypotečního úvěru a žalovaný chtěl ušetřit náklady na bydlení, neboť si hradil i pronájem bytu. Poté, co zjistila, že dohoda uzavřená mezi účastníky řízení o společném prodeji neplatí, navrhla, že si nemovitosti nechá ve svém výlučném vlastnictví a žalovanému vyplatí částku 3 000 000 Kč, s čímž nesouhlasil. K tomuto kroku přistoupila zejména s ohledem na zájmy nezletilých dětí, které jí byly pro dobu po rozvodu svěřeny do péče a i s ohledem na dosavadní přístup žalovaného, kdy není přesvědčena, že by byl schopen hradit splátky úvěru, když je otázka, zda disponuje potřebnými peněžními prostředky k jeho vyplacení v rámci vypořádání SJM. Naproti tomu žalobkyně je schopna dostát finančním závazkům splácet jak hypotéku, tak vyplatit žalovaného, kdy dne [datum] uzavřela s [anonymizováno] bankou smlouvu o úvěru, jíž by mohla refinancovat stávající úvěr a navíc získat finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu. Ohledně ceny sporných nemovitostí vycházela z ceny určené realitní společností [právnická osoba], ve výši 8 100 000 Kč s tím, že ke dni 15. 11. 2021 činila výše nesplaceného zůstatku hypotečního úvěru 1 980 080,10 Kč, kdy navrhla, aby jí nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví stejně jako nesplacený zůstatek hypotečního úvěru s tím, že žalovanému vyplatí částku 3 000 000 Kč. Poukazovala rovněž na své vnosy a investice z výlučného majetku do SJM s tím, že tyto celkem činily 832 000 Kč, vnosy žalovaného 829 691,10 Kč.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že podniká od roku 2004, nesouhlasí s tím, že by do domácího rozpočtu nepřinášel žádné finanční prostředky a žalobkyně byla odkázána na svoji finanční rezervu. Pokud nastoupila do zaměstnání v průběhu druhé mateřské dovolené ne proto, že musela, ale proto, že chtěla. Potvrdil, že v dubnu 2007 zakoupili účastníci byt ve [část obce] do svého spoluvlastnictví, a to každý v rozsahu 1/2 a podle obsahu kupní smlouvy byla také kupní cena v tomto poměru každým z nich zaplacena, když část kupní ceny byla hrazena z úvěru čerpaného u [obec] [anonymizováno], v němž byli zavázáni oba rovným dílem. Podle jeho názoru se na nabytí této nemovitosti podíleli oba stejně a poukazy žalobkyně v tomto směru nemají žádné opodstatnění s tím, že žalovaný kromě toho danou bytovou jednotku obhospodařoval a zajišťoval různé platby, jako byla například koupě rolet, záloha na topení, doplatek na rozvody topení, kotel a rozvody vody. Výnosy z pronájmu pražského bytu plynuly skutečně na účet žalovaného, který z něj hradil nájemné bytu na [obec], úvěr a další rodinné výdaje. Popřel, že by na koupi pozemku na [obec] měla větší podíl žalobkyně s tím, že předmětný pozemek měli od roku 2015 pronajatý a využívali ho jako zahrádku až do roku 2017, kdy si ho koupili. Pan [anonymizováno] je jejich společný známý, ohledně pronájmu i následného prodeje jeho pozemku ho oslovili společně. Pokud jde o vypořádání jejich společného jmění ve vztahu k nemovitým věcem, pak zvažovali o jejich prodeji, nicméně šlo pouze o rovinu úvah a s realizací prodeje nebylo ani započato, žalobkyně se od počátku vyjadřovala tak, že o nemovitosti nemá zájem a trvá na jejich prodeji, o nemovitosti projevil zájem žalovaný, který žalobkyni oslovil s nabídkou odkupu za 2 000 000 Kč a převzetí úvěru, což žalobkyně odmítla, a to i poté, co jí nabídl 2 500 000 Kč Poslední nabídka žalovaného činila 2 900 000 Kč v červnu 2021, kdy také došlo k jeho nastěhování do sporných nemovitostí, neboť tyto byly nedokončené a hrozilo, že začnou chátrat. Na tuto nabídku žalobkyně reagovala tak, že navrhla žalovanému, že mu vyplatí stejnou částku a nemovitosti připadnou do jejího vlastnictví, s čímž nesouhlasil, a proto byla podána předmětná žaloba. Žalovaný nemovitosti dokončil, zajistil jejich kolaudaci a stará se o ně, hodlá v nich do budoucna žít, zatímco žalobkyně žije údajně s novým partnerem, o nemovitosti se nezajímá a rozhodl se o ně usilovat jen proto, že je chce žalovaný. Ten je dostatečně disponibilní k tomu, aby vyplatil žalobkyni vypořádací podíl, což hodlal prokazovat i potvrzením banky. Pokud jde o tvrzené vnosy žalobkyně, pak ty, které učinila před uzavřením manželství, nelze vypořádávat jako vnos, pokud ví, žalobkyně získala částku 200 000 Kč darem od své tety a tato byla použita na výstavbu a zřejmě částku 150 000 Kč získala od svého otce. O 30 000 Kč nic neví. Jeho vnosy jsou 829 691,10 Kč, které získal od rodičů. Podle žalovaného není žalobkyně ta, kdo by se více zasloužil o nabytí věcí do společného jmění manželů, navíc žalovaný má k nemovitostem citovou vazbu, neboť se do nich nastěhoval, zajišťoval jejich výstavbu, kontroloval práce a připravil nemovitosti ke kolaudaci, kdy šlo celkem o náklady ve výši 156 747,38 Kč, z nichž 113 189 Kč zaplatil z tehdy nevyčerpaného zůstatku hypotečního úvěru a zbytek z vlastních prostředků. Kromě toho hradil od srpna 2020 do srpna 2021 náklady na elektřinu, a proto by měly být tyto přikázány do jeho výlučného vlastnictví.

3. Z rozsudku zdejšího soudu z 23. 3. 2021, č. j. 7 C 19/2021-14, soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 8. 4. 2021. Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že nezletilé děti účastníků [jméno] a [jméno] byly pro dobu po rozvodu rozsudkem soudu z 23. 2. 2021, č. j. 0 Nc 6013/2021-28, který dne 8. 3. 2021 nabyl právní moci, do péče matky (žalobkyně). V rámci úpravy poměrů se žalovaný k předmětnému návrhu písemně vyjádřil dne 10. 2. 2021, kdy m. j. potvrdil, že on i žalobkyně bydlí v pronajatých bytech a do budoucna plánují společně postavený rodinný dům prodat a výtěžek z prodeje si rozdělit s tím, že obě děti žijí s matkou.

4. Z e-mailové korespondence mezi účastníky řízení z 5. 1. 2021 vyplynulo, že žalobkyně činila dotaz na žalovaného ohledně informací týkajících se dostavby domu a krocích vedoucích ke kolaudaci, na něž žalovaný reagoval tak, že by bylo fajn dát dům do prodeje co nejdříve, a to i před kolaudací, a proto je potřeba, aby ho uklidila.

5. Pokud jde o koupi bytu ve [část obce] včetně získání finančních prostředků na zaplacení kupní ceny a jeho následný prodej, vyšel soud jednak z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi panem [jméno] [příjmení] coby prodávajícím a oběma účastníky tohoto řízení, tehdy ještě svobodnými, coby kupujícími s tím, že předmětem koupě byla bytová jednotka [číslo] v [obec a číslo] – [část obce] včetně podílů na společných částech domu a pozemku, kupní cena byla sjednána částkou 1 890 000 Kč, přičemž částka 1 390 000 Kč byla uhrazena z hypotečního úvěru poskytnutého účastníkům řízení [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy uzavřené dne [datum], která byla k důkazu předložena, částku 400 000 Kč uhradila žalobkyně, což prokázala výpisem z účtu zobrazujícím platbu z 12. 4. 2007 a částka 100 000 Kč byla uhrazena žalovaným dne 11. 4. 2007, což bylo rovněž prokázáno výpisem z účtu znějícího na jméno žalobkyně. Pro splacení předmětného úvěru pak každý z účastníků řízení čerpal meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření na základě smluv uzavřených s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za trvání manželství. Tyto závazky nebyly předmětem žaloby, neboť ke dni rozvodu manželství byly uhrazeny, přičemž smlouvou ze [datum] prokázali, že tento byt prodali manželům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] do jejich společného jmění.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil a vzal za prokázané, že účastníci řízení nabyli sporné nemovitosti na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum], a to do společného jmění manželů. Na nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch [anonymizována dvě slova], s níž uzavřeli dne [datum] smlouvu o hypotečním úvěru na částku 2 000 000 Kč, což bylo prokázáno touto smlouvou a potvrzením [anonymizována dvě slova] z [datum] žalobkyně prokázala, že ke dni právní moci rozvodu manželství činil dluh na nesplacené jistině 1 886 811 Kč a nevyčerpaná výše úvěru činila 113 189 Kč, přičemž nesplacený zůstatek úvěru činil k 15. 11. 2021 částku 1 980 080,10 Kč a k datu 18. 9. 2022 částku 1 929 619,90 Kč, což vyplynulo z informací o úvěru poskytnutých [anonymizována dvě slova]. Ta dne 22. 6. 2021 oznámila žalobkyni, že došlo k dočerpání úvěru, což vedlo ke zvýšení úvěrové splátky od 15. 8. 2021 z částky 3 755,81 Kč na 8 732,60 Kč měsíčně.

7. Ohledně koupě sporných pozemků, na nichž posléze došlo k výstavbě domu, předložila žalobkyně čestné prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze [datum], podle něhož prodal jmenovaný účastníkům řízení nemovitosti na [obec] za zvýhodněných podmínek pod odhadní cenou z důvodu dlouhodobého osobního přátelství mezi žalobkyní a jím, navazující na přátelství mezi předchozími generacemi jejich rodin.

8. Z protokolů o kontrolní prohlídce dokončené stavby z 11. 3. 2021 a 15. 10. 2021 vystavených [stát. instituce], soud zjistil a vzal za prokázané, že po prohlídce stavby domu na sporných pozemcích dne 11. 3. 2021 nebylo vystaveno kolaudační rozhodnutí pro zjištěné nedodělky, které byly následně odstraněny a dne 15. 10. 2021 bylo konstatováno, že stavba je dokončena a je schopna užívání.

9. Z e-mailu žalovaného adresovaného žalobkyni z 20. 6. 2021 soud zjistil, že tento žalobkyni sdělil, že se nastěhoval do domu s tím, že klíče zůstávají, zámky neměnil. Podle vyjádření účastníků řízení žalovaný od té doby předmětný dům užívá, zajistil odstranění zjištěných závad, kdy fakturami, výpisy z účtů, případně potvrzením dodavatele prokázal, že cena těchto prací činila celkem 156 747,38 Kč, z toho částku 113 189 Kč uhradil z nevyčerpaného zůstatku hypotečního úvěru, zbývající část zaplatil ze svých finančních prostředků.

10. Z e-mailové korespondence mezi účastníky řízení bylo zjištěno, že poté, co se žalovaný nastěhoval do předmětného domu, začali řešit otázku vypořádání společného jmění manželů, oba projevili zájem o nabytí nemovitostí do svých výlučných vlastnictví s tím, že toho druhého vyplatí, vycházeli přitom z ceny 8 100 000 Kč stanovené realitní kanceláří [právnická osoba] k datu 25. 11. 2021 s tím, že se v rámci licitace o výši vypořádacího podílu ustálili na částce 3 000 000 Kč. K dohodě mezi nimi nedošlo, proto žalovaný navrhl vypracování znaleckého posudku. Ten byl zadán [celé jméno znalkyně], znalkyni z oboru ekonomiky, odvětví ceny oceňování nemovitých věcí a tato určila cenu sporných nemovitostí k 22. 7. 2022 na částku 8 750 000 Kč. Podle vyjádření účastníků řízení má přitom dům stojící na pozemku parc. č. stavební [číslo] přiděleno číslo evidenční nikoli popisné díky malé výměře daného pozemku, který nebyl evidován jako stavební a dům je určen jako dům k rekreaci.

11. Schopnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl prokazovala žalobkyně smlouvou o hypotečním úvěru uzavřenou mezi ní a [právnická osoba], dne [datum], jíž získala žalobkyně úvěr ve výši 5 500 000 Kč, který refinancoval i stávající úvěru váznoucí na vypořádávaných nemovitostech se sjednanou anuitní splátkou ve výši 26 058 Kč.

12. Žalovaný svoji solventnost prokazoval jednak potvrzením [příjmení] [příjmení] z 20. 12. 2021, podle něhož by mohl získat úvěr v rámci standardního procesu, pokud prokáže dostatečný příjem na pokrytí celé aktuální dlužné částky, bude vyhovovat předpisu ČNB ohledně poměru dluhů a příjmů a má negativní záznam v registru dlužníků. K tomu žalovaný předložil i žádost o poskytnutí hypotečního úvěru s tím, že jej požaduje ve výši 4 885 332 Kč, z čehož by bylo účelově vázáno 2 932 000 Kč a na refinanci předchozího úvěru by byla použita částka 1 953 332 Kč. V žádosti uvedl, že má příjem 40 000 Kč čistého měsíčně, splátka současného úvěru činí 8 716 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení jsou 800 Kč, na domácnost 500 Kč a na ostatní věci 200 Kč, tedy celkem 1 500 Kč. Z žádosti nevyplývala jeho vyživovací povinnost vůči nezletilým dětem. Žalovaný pak soudu předložil ještě druhé prohlášení [příjmení] [příjmení] ze 7. 9. 2022, z něhož vyplynulo, že by mu mohl být poskytnut úvěr ve výši 2 500 000 Kč s měsíční splátkou 15 064 Kč a současně doložil prohlášení svých rodičů, [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří jsou vlastníci nemovitostí v [část obce], okres [okres], a to pozemku spolu s rodinným domem a zahrady, jejichž odhadní cena by měla činit 5 900 000 Kč s tím, že pokud to bude potřeba, tyto nemovitosti jsou ochotni prodat a darovat synovi potřebnou finanční částku na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně. K majetkovým poměrům žalovaného byl soudu k důkazu předložen i protokol o jednání ve věci zvýšení výživného na nezletilé děti z 30. 8. 2022 (sp. zn. 0 P 87/2022), v němž uváděl, že náklady na bydlení činí měsíčně 4 000 Kč elektřina, 1 000 Kč vodné a stočné, 1 000 Kč internet a televize, 1 000 Kč mobilní telefon, 2 000 Kč pohonné hmoty, 4 367 Kč hypoteční splátka, 1 000 Kč penzijní připojištění a 2 000 Kč ročně pojištění nemovitosti. Matka ke svým majetkovým poměrům uvedla, že splácí měsíčně hypotéku ve stejné výši jako otec, náklady za nájemné činí 16 800 Kč, 1 100 Kč hradí penzijní připojištění, 1 000 Kč mobilní telefon, 550 Kč televizi s internetem, obědy každému z dětí 600 Kč, 1 500 Kč pololetně stojí pro nezletilého kroužek sebeobrany, 3 000 Kč pololetně florbal a 1 600 Kč pro dceru jízda na koni, obě děti chodí do hudebních kroužků, které jsou zdarma a každému z nich hradí mobilní telefon částkou 200 Kč za měsíc. Matka při daném jednání uvedla, že se otcovy příjmy zvýšily, neboť v žádosti o získání úvěru tvrdil příjem 40 000 Kč čistého měsíčně, zatímco při předchozím rozhodování o výživném měl 30 000 Kč měsíčně. Rodiče v průběhu řízení uzavřeli dohodu na zvýšení výživného od 1. 9. 2022 na částku 4 900 Kč pro [jméno] a 4 100 Kč pro [jméno].

13. Žalobkyně dohodou o provedení práce, pracovní smlouvou, výpisy ze mzdových listů, potvrzením o výši svého příjmu a opisy údajů z daňových přiznání za rok 2019 a 2020 prokázala, že ještě v průběhu trvání rodičovské dovolené, a to v lednu 2013 nastoupila do pracovního poměru do základní umělecké školy, nejprve v [obec] a později na [obec], od té doby byla pracovně činná a měla pravidelný měsíční příjem.

14. Z živnostenského rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že tento vlastní živnostenské oprávnění od 16. 4. 2004 doposud. Ke svým majetkovým poměrům v rámci opatrovnického řízení o zvýšení výživného, které je shora citováno, žalovaný dne 30. 8. 2022 uvedl, že v květnu 2021 žádal o poskytnutí úvěru pro případné vyplacení matky v rámci vypořádání společného jmění a tehdy uváděl čistý příjem 40 000 Kč, protože mu to tak vyšlo z daňového přiznání.

15. Pokud jde o vnosy každého z účastníků řízení do společného jmění manželů, pak žalobkyně předložila potvrzení ze dne 12. 2. 2021 vystavené paní [jméno] [příjmení] s tím, že své neteři darovala v roce 2019 částku 200 000 Kč na výstavbu nemovitosti a dále potvrzení vystavené panem [jméno] [jméno], otcem žalobkyně, s tím, že jí daroval částku 180 000 Kč. Výpisem z účtu žalobkyně dále prokázala, že dne 12. 4. 2007 použila svých 400 000 Kč na zaplacení části kupní ceny na koupi bytu ve [část obce] a dále uvedla, že dne 17. 4. 2007 dostala 22 000 Kč jako dar od pana [jméno] [jméno] a dne 13. 3. 2008 dar od paní [příjmení] [příjmení] ve výši 30 000 Kč, což prokazovala výpisy ze svého účtu. Pokud jde o vnosy žalovaného, pak ty byly mezi účastníky řízení fakticky nespornými s tím, že činily 829 691,10 Kč Ani jeden z vnosů nebyl předmětem vypořádání společného jmění manželů.

16. Podle § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud.

17. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba na vypořádání společného jmění byla podána důvodně, neboť provedenými důkazy bylo prokázáno, že k rozvodu manželství účastníků řízení, které bylo uzavřeno dne [datum], došlo pravomocně dne 8. 4. 2021, tito se na vypořádání společného jmění nedohodli, za trvání manželství nabyli do společného jmění nemovitosti specifikované ve výroku I daného rozsudku a hypoteční úvěr na základě smlouvy uzavřené s [právnická osoba], dne [datum]. Soud při vypořádání společného jmění vycházel ze zásad stanovených v § 742 odst. 1 občanského zákoníku, kdy oba manželé měli zájem o nabytí nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí podíl tomu druhému a prokazovali, že se každý určitým způsobem podílel na nabytí předmětných nemovitostí, kdy žalobkyně poukazovala na to, že za trvání manželství byla i při mateřské dovolené zaměstnána a do rodinného rozpočtu přispívala pravidelným příjmem oproti žalovanému, který podnikal a dosahoval příjmů nižších, žalovaný pak poukazoval na to, že zajišťoval určité činnosti spojené s výstavbou domu včetně dodělávek, které byly nezbytné pro jeho kolaudaci. Pokud jde o finanční zajištění rodiny, má soud za to, že to byla otázka dohody účastníků řízení za doby, kdy jejich manželství trvalo a fungovalo, kdy bylo třeba přihlédnout také k prohlášení žalobkyně, že žalovaný po rozchodu manželů doplatil polovinu hypotečních splátek a i v současné době každý z manželů splácí hypotéku do výše jedné poloviny. Z vyjádření účastníků rovněž vyplynulo, že každý z nich vnesl do manželství určité finanční prostředky a i když žalobkyně část z nich vynaložila na majetek získaný ještě před uzavřením manželství, je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně se větší měrou podílela na získání pražského bytu, který byl sice účastníky řízení zakoupen před uzavřením manželství, nicméně až za trvání manželství byl prodán a finanční prostředky byly následně použity na koupi sporných nemovitostí a na úhradu stavebních prací. Je třeba přisvědčit žalobkyni také v tom, že to byla ona, kdo vyjednal výhodnější kupní cenu ohledně nabytí pozemku na [obec], na němž byl později vystavěn dům, který je rovněž předmětem sporu. Tvrzení žalovaného, že se na tom minimálně podílel stejnou měrou jako žalobkyně, bylo vyvráceno čestným prohlášením [anonymizováno] [příjmení], který potvrdil, že pozemky prodal pod obvyklou cenu právě pro přátelství s žalobkyní a její rodinou. Jde-li o tvrzení žalovaného, že díky tomu, že se v červnu 2021 do domu nastěhoval a zajistil jeho kolaudaci a udržuje ho proti chátrání, čímž se i on zapříčinil o udržení společného majetku, má soud za to, že šlo ze strany žalovaného o jednání účelové, k němuž soud v jeho prospěch nepřihlížel, neboť z vyjádření žalovaného v řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem jednoznačně vyplývalo, že se účastníci řízení dohodli na prodeji nemovitostí ještě před jejich kolaudací, žalovaný nepředjednal změnu svého stanoviska s žalobkyní, rozhodl se zcela jednostranně za jejími zády a pouze velmi strohým e-mailovým oznámením jí sdělil, že se do nemovitostí stěhuje. Byl to tedy žalovaný, kdo porušil původní dohodu účastníků řízení a není možné, aby takové porušení bylo přičítáno k jeho prospěchu, i když jím hájí udržování nemovitosti proti chátrání. Pokud by naplnil původní dohodu účastníků řízení, nemovitosti by nemusely chátrat, neboť by s ohledem na tehdy vysokou poptávku po nemovitostech na trhu, byly tyto nepochybně prodány. Jak soud již shora uvedl, má za to, že každý z účastníků řízení se svou měrou podílel na nabytí nemovitostí, a proto při posouzení toho, kterému z nich je má přikázat do výlučného vlastnictví, vyšel z dalšího kritéria stanoveného § 742 občanského zákoníku, a to k potřebám nezletilých dětí a také k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména pečoval o děti a rodinnou domácnost. Rozhodnutím opatrovnického soudu bylo prokázáno, že nezletilé děti zůstaly po rozchodu účastníků řízení ve výlučné péči matky, v její péči jsou doposud a soud má tak za to, že je v souladu s jejich potřebami, aby nemovitosti byly přikázány pečujícímu rodiči, tedy v daném případě žalobkyni, neboť v nich mají vytvořeno zázemí, což je pro ně nepochybně žádoucí. Kromě toho soud přihlédl také k tomu, jak je každý z účastníků řízení schopen vyplatit vypořádací podíl druhé straně. I ohledně tohoto hlediska vyšla výhodněji žalobkyně, která prokázala, že má s bankou uzavřenu smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru na částku 5 500 000 Kč, jímž dojde k refinancování nejen stávajícího úvěru, ale i k získání dalších finančních prostředků, které pokryjí vypořádací podíl, zatímco žalovaný předložil pouze sdělení banky, že by mu mohl být poskytnut úvěr, pokud splní určité podmínky. V žádosti o poskytnutí úvěru neuvedl veškeré údaje, minimalizoval svá vydání, nezmínil se o výši výživného, které aktuálně činí 9 000 Kč měsíčně, čímž podstatně zlepšil svoji bonitu. Navíc ze sdělení banky vyplynulo, že by mohl získat úvěr maximálně do částky 2 500 000 Kč s tím, že rozdíl by doplatil z finančních prostředků získaných darem od svých rodičů, kteří by však museli nejprve prodat nemovitosti na [anonymizováno] a teprve takto získané finanční prostředky by mohli synovi darovat. Je tedy evidentní, že žalovaný aktuálně finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně nemá, zatímco žalobkyně ohledně nich uzavřela řádnou smlouvu o hypotečním úvěru. Tvrzení protistrany, že žalobkyně bude muset projít znovu schvalovacím procesem nebylo prokázáno, žalobkyně předložila řádně uzavřenou smlouvu s bankou, proto soud návrh na doplnění dokazování dalším potvrzením banky ohledně poskytnutí úvěru, zamítl, neboť jej považoval za obstrukční. Ze všech uvedených důvodů přikázal soud sporné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, kterou také zavázal k doplacení nesplaceného hypotečního úvěru ve výši 1 929 619,90 Kč, což je výše stanovená k 22. 10. 2019. Ohledně ceny nemovitostí vyšel soud ze znaleckého rozsudku [celé jméno znalkyně] s tím, že tato činí 8 750 000 Kč, takže žalobkyni je povinna vyplatit žalovanému na vypořádací podíl částku 3 410 190 Kč. K této částce soud dospěl tak, že od ceny nemovitostí odečetl nesplacený zůstatek hypotečního úvěru, čímž získal částku 6 820 380,10 Kč, kterou vydělil dvěma a takto určil vypořádací podíl žalovaného, který vyšel stejně i při jiném způsobu výpočtu, kdy polovina ceny vypořádávaných nemovitostí činí 4 375 000 Kč a polovina dluhů 964 809,95 Kč. Pokud by byl tedy žalovaný zavázán uhradit tuto polovinu ze společného dluhu, i tak by mu na jeho podíl zůstala částka 3 410 190,10 Kč. Šestiměsíční lhůtu k plnění soud stanovil s ohledem na to, že před čerpáním úvěru na vyplacení žalovaného, musí nejprve ke změně zápisu v katastru nemovitostí, pro nějž je stanovena lhůta cca 2 měsíce a teprve poté může banka vyplatit žalobkyni potřebný úvěr.

18. Ve smyslu § 148 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud každého z účastníků řízení povinností zaplatit polovinu znalečného, u každého jde o částku 11 459 Kč, nicméně žalovaný zaplatil zálohu na provedení tohoto důkazu ve výši 10 000 Kč, a proto je povinen doplatit toliko 1 459 Kč.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto s ohledem na předmět sporu tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.