16 C 173/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: název osoby . IČO IČO sídlem adresa zastoupený jméno zástupce , advokátem sídlem adresa proti žalované: jméno FO , narozená datum narození trvale bytem adresa o zaplacení částky 10 362 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 4 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 5 852 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 763,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 704,64 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 643,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21 % ročně z částky 5 643,79 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 10 362 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce ve výši 7 000 Kč, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka za ní smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.

2. V daném případě soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115 a) o.s.ř., proti němuž neměli žádných námitek, veřejně vyhlásil tolik rozsudek.

3. Ze smlouvy o půjčce včetně smluvních podmínek, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce na částku 7 000 Kč, kdy se žalovaná zavázala uhradit kromě jistiny i poplatek v celkové výši 5 852 Kč, který sestával ze smluveného úroku ve výši 894 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 330 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 628 Kč. Úhrnem měla zaplatit 12 852 Kč v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, poslední splátka činila 167 Kč. Poměry žalované byly zaznamenány do zákaznické karty, z níž plyne, že v době uzavření smlouvy bydlela s rodiči, byla na mateřské dovolené, měla jednu vyživovací povinnost, pobírala státní podporu ve výši 8 100 Kč, další příjmy v domácnosti činily 12 000 Kč, nájemné s inkasem hradila ve výši 8 000 Kč, za telefon 200 Kč a výdaje na domácnost měla ve výši 10 500 Kč, tedy celkem 18 700 Kč, měla zřízenu kreditní kartu a neměla půjčky u jiné společnosti. Žalovaná požadovala půjčku ve výši 10 000 Kč. Na předmětný dluh doposud uhradila 2 490 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna a před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě dluhu.

4. Podle § 3028 odst. 3 věty první nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, která byla v době uzavření předmětné smlouvy na mateřské dovolené, pobírala sociální dávky ve výši 8 100 Kč měsíčně, žila s rodiči a měla jednu vyživovací povinnost. Její měsíční výdaje ve výši 18 700 Kč převyšovaly její příjem, z čehož je patrné, že nebyla schopna dostát povinnost půjčku řádně splácet. Pokud byl do příjmu žalované započten i příjem dalších členů domácnosti, nelze k němu přihlížet, neboť nikdo další nebyl zavázán povinností dluh splácet ani ručitelstvím. Věřitel se měl řádně zabývat tím, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalované, tyto si nechat doložit a posoudit, zda z nich může půjčku splácet. Pokud tak neučinil, vystavoval se riziku neplatnosti uzavřené smlouvy, kterou soud spatřuje i v tom, že ji považuje za smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy, neboť poplatky, které měla žalovaná spolu s jistinou uhradit, byly sjednány ve výši 83,6 % jistiny, takže převyšují úrokovou mez přípustnou i podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (60 % jistiny), když soud vychází z toho, že hotovostní inkaso splátek žalobce neprokázal. Za zmínku stojí i fakt, že sám věřitel měl zřejmě pochybnosti o schopnosti žalované dluh splácet, když jí poskytl půjčku v nižší výši, než kterou požadovala.

7. V důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy o půjčce jsou strany sporu povinny vrátit si poskytnuté plnění, žalovaná tedy část dosud neuhrazené jistiny ve výši , částka, . Ve všech ostatních nárocích byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

8. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení, když toto právo by příslušelo úspěšnější žalované, která však vznik ani výši nákladů řízení neprokázala a ve věci zůstala zcela nečinná.