16 C 173/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: název osoby. IČO IČO sídlem adresa zastoupený jméno zástupce, advokátem sídlem adresa proti žalované: jméno FO, narozená datum narození trvale bytem adresa o zaplacení částky 10 362 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 4 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 5 852 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 763,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 704,64 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 643,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21 % ročně z částky 5 643,79 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 10 362 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce ve výši 7 000 Kč, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka za ní smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.

2. V daném případě soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115 a) o.s.ř., proti němuž neměli žádných námitek, veřejně vyhlásil tolik rozsudek.

3. Ze smlouvy o půjčce včetně smluvních podmínek, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce na částku 7 000 Kč, kdy se žalovaná zavázala uhradit kromě jistiny i poplatek v celkové výši 5 852 Kč, který sestával ze smluveného úroku ve výši 894 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 330 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 628 Kč. Úhrnem měla zaplatit 12 852 Kč v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, poslední splátka činila 167 Kč. Poměry žalované byly zaznamenány do zákaznické karty, z níž plyne, že v době uzavření smlouvy bydlela s rodiči, byla na mateřské dovolené, měla jednu vyživovací povinnost, pobírala státní podporu ve výši 8 100 Kč, další příjmy v domácnosti činily 12 000 Kč, nájemné s inkasem hradila ve výši 8 000 Kč, za telefon 200 Kč a výdaje na domácnost měla ve výši 10 500 Kč, tedy celkem 18 700 Kč, měla zřízenu kreditní kartu a neměla půjčky u jiné společnosti. Žalovaná požadovala půjčku ve výši 10 000 Kč. Na předmětný dluh doposud uhradila 2 490 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna a před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě dluhu.

4. Podle § 3028 odst. 3 věty první nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, která byla v době uzavření předmětné smlouvy na mateřské dovolené, pobírala sociální dávky ve výši 8 100 Kč měsíčně, žila s rodiči a měla jednu vyživovací povinnost. Její měsíční výdaje ve výši 18 700 Kč převyšovaly její příjem, z čehož je patrné, že nebyla schopna dostát povinnost půjčku řádně splácet. Pokud byl do příjmu žalované započten i příjem dalších členů domácnosti, nelze k němu přihlížet, neboť nikdo další nebyl zavázán povinností dluh splácet ani ručitelstvím. Věřitel se měl řádně zabývat tím, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalované, tyto si nechat doložit a posoudit, zda z nich může půjčku splácet. Pokud tak neučinil, vystavoval se riziku neplatnosti uzavřené smlouvy, kterou soud spatřuje i v tom, že ji považuje za smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy, neboť poplatky, které měla žalovaná spolu s jistinou uhradit, byly sjednány ve výši 83,6 % jistiny, takže převyšují úrokovou mez přípustnou i podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (60 % jistiny), když soud vychází z toho, že hotovostní inkaso splátek žalobce neprokázal. Za zmínku stojí i fakt, že sám věřitel měl zřejmě pochybnosti o schopnosti žalované dluh splácet, když jí poskytl půjčku v nižší výši, než kterou požadovala.

7. V důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy o půjčce jsou strany sporu povinny vrátit si poskytnuté plnění, žalovaná tedy část dosud neuhrazené jistiny ve výši částka. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

8. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení, když toto právo by příslušelo úspěšnější žalované, která však vznik ani výši nákladů řízení neprokázala a ve věci zůstala zcela nečinná. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).