16 C 198/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem osobní údaje jméno příjmení, osobní údaje. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 7 535,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 2 923,88 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 28. 12. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci částku 4 612 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 804,60 Kč od 28. 12. 2016 do zaplacení a s 29 % smluvním úrokem ročně z částky 4 728,48 Kč od 28. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 7 535,88 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, na něhož pohledávka smluvně přešla, dluží předmětnou částku.

2. V daném případě soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o.s.ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze datum včetně zákaznické karty, výplatních pásek žalovaného, smlouvy o postoupení pohledávek z datum, oznámení o postoupení pohledávky z téhož data včetně podacího lístku a předžalobní výzvy z 12. 3. 2020 včetně podacího listu, soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 6 000 Kč, v níž se žalovaný zavázal uhradit ještě úroky ve výši 950 Kč (29 %), poplatek za zpracování a doručení ve výši 799 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 863 Kč. Celkovou částku 10 612 Kč měl uhradit v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, poslední splátka měla být uhrazena ve výši 228 Kč. Na dluh zaplatil 3 076,12 Kč. Před poskytnutím zápůjčky byla zkoumána jeho úvěruschopnost, kdy s ním byla vyplněna zákaznická karta, z níž vyplynulo, že je nájemcem bytu, je svobodným, zaměstnaný na plný pracovní úvazek u obce s příjmem 8 400 Kč měsíčně, hradí externí splátky zápůjček ve výši 1 700 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje činí 7 000 Kč. Pracovní poměr měl uzavřen na dobu neurčitou, své příjmy prokazoval výplatními páskami, kdy v říjnu 2016 dosáhl příjmu 8 803 Kč čistého, v červenci 8 809 Kč čistého a v červnu 8 828 Kč čistého. Dne datum postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky, v důsledku čehož je třeba na uzavřenou smlouvu hledět jako na smlouvu neplatnou ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. V té době byl sice žalovaný zaměstnán na plný pracovní úvazek, ale jeho příjmy byly téměř rovnající se jeho výdajům, které byly vyčísleny částkou 8 700 Kč měsíčně (příjem činil dle výplatních pásek 8 800 Kč čistého měsíčně, dle karty zákazníka 8 400 Kč měsíčně) a pokud měl žalovaný splácet dalších 944 Kč měsíčně na splátkách z předmětné smlouvy, pak je evidentní, že na to finanční prostředky neměl. Pokud by právní předchůdce žalobce řádně zkoumal jeho úvěruschopnost, nemohl mu nikdy zápůjčku poskytnout a jestliže tak učinil, způsobil neplatnost smlouvy o zápůjčce (viz. například rozsudek Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019-86, případně rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018) a má nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny, kdy z částky 6 000 Kč žalovaný uhradil 3 076,12 Kč a je povinen zaplatit částku 2 923,88 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 28. 12. 2016 do zaplacení, když právo na úroky žalobci přísluší dle ustanovení § 1980 občanského zákoníku.

6. Z důvodů shora uvedených pak byla žaloba ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 4 612 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 804,60 Kč (rozdíl mezi žalobcem uplatněnou částkou 4 728,48 Kč a soudem přiznanými 2 923,88 Kč) od 28. 12. 2016 do zaplacení a s 29 % smluvním úrokem ročně z částky 4 728,48 Kč od 28. 9. 2017 do zaplacení, zamítnuta.

7. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že tyto nebyly přiznány žádnému z účastníků řízení, kdy ve věci úspěšnější žalovaný zůstal nečinný a vznik ani výši nákladů řízení neprokázal, žalobci s ohledem na výsledek sporu toto právo nepřísluší. Proti tomu rozsudku není odvolání přípustné. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).