16 C 202/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupený jméno zástupce , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupené jméno zástupce , advokátkou sídlem adresa o obnovení rovnováhy práv a povinností smluvních stran

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá změny článku 4 – cena odst. 4.2. smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze , datum, ve znění dodatku číslo 1 ze , datum, tak, že jednotková komoditní cena bude stanovena ve výši 1 729 Kč/MWh do objemu 50% dodávky zemního plynu do odběrných míst zákazníka a nad 50 % bude žalobcem účtována žalovanému za průměrnou měsíční cenu plynu v každém jednotlivém kalendářním měsíci v roce vypočtená z denních cen plynu na vnitrodenním trhu publikované OTE + 8 EUR /MWh v komoditě zemní plyn + zákonná sazba daně z přidané hodnoty, kdy výše komoditní ceny se stanovuje jako součin jednotkové komoditní ceny a množství odebraného zemního plynu za příslušné období odečtu (v MWh). Podkladem pro stanovení množství odebraného plynu jsou naměřené údaje předané dodavateli v souladu s platným energetickým zákonem a příslušnými právními předpisy a technickými předpisy, kterými se stanoví podrobnosti měření plynu a předávání technických údajů v souladu s řádem příslušného PDS. Období odečtu je každé období, za které je provedeno vyúčtování/vystaven daňový doklad (faktura) za odebraný plyn, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému k rukám jeho právní zástupkyně náklady řízení ve výši 49 731 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na obnovení rovnováhy práv a povinností smluvních stran ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu, která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne , datum, a dne , datum, k ní byl sjednán dodatek č. 1 s tím, že na základě dané smlouvy se žalobce jako dodavatel zavázal zajistit pro žalovaného jako zákazníka dodávku plynu do odběrných míst uvedených v příloze č. 1 k dané smlouvě, kdy uvedeným dodatkem byla sjednána cena za dodávku plynu ve výši 1 729 Kč/MWh. K , datum, , kdy byl uzavírán předmětný dodatek, činila veřejně obchodovatelná komoditní cena zemního plynu 70 EUR/MWh. Dne 24. 2. 2022 došlo k zahájení válečného konfliktu na Ukrajině, který podstatným způsobem změnil vývoj jednotkové komoditní ceny plynu na trhu v České republice, jakož i s tím spojenou dostupnost této komodity, jejíž následný nedostatek na trhu v celé Evropské unii měl zásadní negativní dopad do vývoje ceny na evropských trzích, která podstatně narostla. Průměrná výše této ceny byla od 24. 2. 2022 do doby podání žaloby 144 EUR/MWh, tedy narostla o více než dvojnásobek. Situace na trhu se zemním plynem, která vznikla po válečném konfliktu na Ukrajině, byla naprosto nepředvídatelná a vedla ke změně okolností oproti stavu při uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě, tato změna založila v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním žalobce, jemuž neúměrně vzrostly náklady na zabezpečení plnění dodávek podle uzavřené smlouvy pro žalovaného, tuto změnu okolností nemohl rozumně předpokládat a ani ovlivnit. Uplatněné skutečnosti naplnily ustanovení § 1769 občanského zákoníku, který umožňuje domáhat se obnovení rovnováhy práv a povinností smluvních stran. Žalobce proto navrhl, aby od 1. 3. 2022 co do 50 % dodávky zemního plynu činila jednotková komoditní cena částku 1 729 Kč/MWh a co do 50 % objemu dodávky plynu byla účtovaná za denní ceny plynu na vnitrodenním trhu publikované OTE +8 EUR/MWh +DPH.

2. Žalovaný se k žalobě dne 24. 2. 2023 vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, poukázal na historii vztahů mezi účastníky řízení s tím, že dne , datum, , tedy před uzavřením dodatku č. 1 zaslal žalobce žalovanému dopis, v němž uvedl, že není schopen nést výkyvy nárůstu cen energií na celosvětových trzích a navrhl tři možná řešení situace, a to buď fakturování cen energií za denní ceny na trhu od 1. 10. 2021 do konce zimního období nebo umožnění odstoupení žalovanému od smlouvy nejpozději k datu 31. 10. 2021 a pokud si žalovaný nevybere žádnou z uvedených možností, odstupuje žalobce k uvedenému datu od uzavřené smlouvy. Žalovaný měl zaujmout stanovisko do 12. 10. 2021 s tím, že neučiní-li tak, souhlasí s ukončením smlouvy k 31. 10. 2021, kdy žalobce nerespektoval charakter žalovaného, který je územně samosprávnou jednotkou, v níž rozhodování o podstatných záležitostech je podle zákona o obcích svěřeno kolektivním orgánům, tedy radě a zastupitelstvu obce, kdy ultimativní obsah dopisu žalobce, zejména lhůta k vyjádření neumožnil žalovanému projednání navrhovaných řešení, takže nebyl schopen ve stanovené lhůtě reagovat. I přesto, že si byl vědom toho, že žalobce není oprávněn jednostranně smlouvu vypovědět způsobem, který zvolil, nepodal proti němu žalobu z obavy, aby se nedopustil odběru plynu bez řádné smlouvy a neohrozil dodávky plynu před zimním obdobím. S ohledem na postoj žalobce byl nucen využít institutu dodavatele poslední instance, a to firmy , právnická osoba, , s níž uzavřel smlouvu na dodávky plynu pro období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021, kdy cena za dodávku plynu byla výrazně vyšší právě proto, že šlo o dodavatele poslední instance. Žalobce měl zřejmě rovněž pochybnosti o tom, zda jeho odstoupení od smlouvy je platné, proto probíhala mezi smluvními stranami další jednání, která vyústila v uzavření dodatku č. 1 ze , datum, pro odběr plynu na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 za jednotkovou komoditní cenu ve výši 1 729 Kč/MWh. Z obsahu dodatku vyplývá, že obě smluvní strany považovaly původní smlouvu za platnou i přes shora uvedený postup žalobce. Ten je v oboru dodávky energií profesionálem, jehož povinností je jednat při uzavírání smluvních vztahů se znalostí a pečlivostí vyplývající z jeho profesionálního postavení tak, jak mu ukládá § 5 občanského zákoníku, kdy proces obchodování s plynem předpokládá, že dodavatel, postupuje-li profesionálně, má zajištěny dodávky nebo alespoň jejich podstatnou část, pokud jde o jejich množství a cenové podmínky. Kdyby žalobce postupoval s řádnou péčí, měl mít před uzavřením předmětného dodatku s žalovaným nasmlouvány dodávky plynu, včetně cenových podmínek od svého dodavatele na smluvené období. Z dopisu žalobce ze 7. 10. 2021 jednoznačně vyplývá, že si byl vědom toho, že již v průběhu roku 2021 narůstaly ceny plynu a předpokládal, že tento nárůst bude pokračovat, dodatek uzavíral v době, kdy podle jeho vlastního tvrzení byly ceny plynu dlouhodobě nestabilní a rostly a kdy byla již delší dobu napjatá politická situace na hranicích mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Tyto okolnosti měl vzít při uzavírání dodatku v potaz, a pokud tak neučinil a následně došlo k navýšení cen, které mohl předpokládat, nemůže se domáhat změny smlouvy, neboť nebyla naplněna podmínka nepředvídatelnosti této změny dle § 1765 občanského zákoníku. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce se domáhá změny v souladu se zákonem, namítl žalovaný opožděnost podané žaloby dle § 1766 odst. 2 občanského zákoníku s tím, že tato byla podána po uplynutí lhůty dvou měsíců, neboť žalobce již v březnu 2022 dospěl k názoru, že nastaly okolnosti, které založí v právech a povinnostech smluvních stran nerovnováhu, když dne 10. 3. 2022 oslovil dopisem žalovaného, jednání mezi stranami sporu probíhala až do dubna 2022, poté se žalobce odmlčel a jednání obnovil až v září toho roku. Žalobu však podal až dne 7. 12. 2022, tedy po zákonné lhůtě. Pokud se žalobce domáhá toho, že žalovaný na sebe smlouvou převzal nebezpečí změny okolností, zatímco on tak neučinil, pak tento závazek byl zakotven ve smlouvě z prosince 2019 v době, kdy žádná ze smluvních stran nepředpokládala celosvětovou krizi způsobenou nárůstem ceny surovin. Převzetí rizika mělo korigovat běžně se vyskytující výkyvy v cenách a nemohlo zahrnovat i převzetí rizika za celosvětovou krizi. Jiný výklad daného ustanovení by se příčil dobrým mravům a v zásadě poctivého obchodního styku. Ze všech uvedených důvodů proto žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce písemně podáním z 28. 4. 2023, kdy zopakoval svá skutková tvrzení s tím, že cílem daného sporu je obnova rovnovážného uspořádání práv a povinností smluvních stran s ohledem na vzniklou nepředvídatelnou změnu okolností, kterou žádná ze stran nezpůsobila, ta byla vyvolána vznikem válečného konfliktu na Ukrajině a s tím spojeným pozastavením, respektive ukončením dodávek zemního plynu z Ruské federace, na němž byla Česká republika závislá. Nespornou a obecně známou skutečností je to, že nikdo rozumně smýšlející nepředvídal vznik válečného konfliktu v Evropě a nepředvídal jej ani žalobce před uzavřením dodatku s žalovaným. Válečný konflikt na Ukrajině měl přímý dopad na plnění vyplývajícího ze smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení proto, že měl okamžitý dopad na trh s plynem, který se stal nedostatkovou komoditou z důvodu přerušení dodávek z Ruské federace, jenž byla dominantním dodavatelem plynu do celé Evropy. Jednalo se o problematiku přímo ohrožující ekonomiky státu Evropské unie, která si vyžádala enormní státní intervence, včetně státní intervence České republiky do společnosti , právnická osoba, ., jež byla nucena čerpat půjčku od , právnická osoba, ve výši cca 74 miliard Kč, tedy ani tato nadnárodní společnost neměla s ohledem na nepředvídatelnost situace na trhu likvidní pozici a bez pomoci České republiky by nemohla nastalou situaci ustát. Takováto pomoc však nebyla poskytnuta menším obchodníkům, jako například žalobci, kteří nemohli čerpat finanční pomoc od státu a ani úvěry od komerčních bank, jež je neposkytovaly z důvodu enormních rizik. Občanský zákoník je založen na zásadách spravedlnosti v soukromoprávních vztazích a na uplatňování rovných podmínek pro obě smluvní strany, kdy veškeré podmínky stanovené § 1765 občanského zákoníku byly naplněny. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že nerovnováha vznikla z důvodu chování žalobce, který měl při uzavírání dodatku vzít v úvahu napjatou politickou situaci mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Takové tvrzení je neopodstatněné, nedůvodné a zarážející. Žádné subjekty obchodující s energiemi na trhu v celé Evropě se nemohly na danou situaci, tedy změnu okolností, jakkoliv připravit. Naopak všichni dodavatelé s energiemi se dostali do tíživé ekonomické situace, kdy podnikání žalobce nebylo založeno na chybných rozhodnutích jeho managementu, nýbrž bylo dotčeno přímými dopady politických, válečných a mezinárodních okolností, které se odehrávaly mimo jeho vůli, a které nemohl jakkoliv ovlivnit. Žádný zákonný předpis nestanoví pro obchodníka s energiemi povinnost předem nakoupit komoditu v množství dodávky, kterou má dodat odběrateli, přičemž smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, byla článkem 3.4. smluvena toleranční odchylka odběru, což fakticky znamenalo, že žalovaná nebyla povinna odebírat nasmlouvané množství komodity, která se navíc mění v čase a v jednotlivých ročních období, kdy v zimě je cena plynu vyšší z důvodu vyšší spotřeby, a naopak v létě nižší. Pokud by i tak žalobce nakoupil nasmlouvané množství plynu, byl povinen uhradit na trhu tzv. margin call, tedy finanční záruku hrazenou u dodavatele za odebrání komodity v budoucnu dle objednávky, kterou by musel uhradit předem ze situace, kdy nemá jistotu, že žalovaný komoditu odebere právě z důvodu sjednané toleranční odchylky a za situace, kdy dosud žalobce neobdržel od žalovaného jakoukoliv platbu na budoucí dodávku této komodity. Žalovaný přitom nebyl smlouvou sankcionován pro případ, že by využil toleranční odchylky a rozhodl se plyn v jakémkoliv množství neodebrat. Z tohoto důvodu žalobce nakupoval plyn na trhu průběžně dle potřeb žalovaného. Pokud jde dvouměsíční lhůtu, pak ta je stanovena pouze pro uplatnění práva na obnovení jednání o změně smlouvy, které žalobce u žalovaného uplatnil včas dopisem z 10. 3. 2022, když k zahájení válečného konfliktu došlo dne 24. 2. 2022, takže námitka žalovaného o jejím uplynutí není důvodná.

4. Na to reagoval žalovaný vyjádřením z 16. 6. 2023 s tím, že žalobce rozsáhlým způsobem tvrdí a prokazuje, že došlo k nepředvídatelné a podstatné změně okolností, avšak žaloba postrádá konkrétní údaje prokazující, jaký vliv měla změna okolností na zvýšení cen plynu, na jeho konkrétní náklady na plnění smlouvy, tedy za jakých cenových podmínek oproti původním podkladům k uzavřené smlouvě plyn skutečně nakupoval. Tvrzení žalobce se pohybují pouze v obecné rovině průměrování cen, takže žaloba postrádá důkaz o vzniku hrubého nepoměru mezi stranami smlouvy a tím i důkaz o příčinné souvislosti mezi nastalou změnou a zvlášť hrubým nepoměrem v právech žalobce, kdy otázka příčinné souvislosti je otázkou skutkovou a nemůže být proto řešena pouze v obecné rovině. Navíc nedokládá, že jím navrhovaný způsob je skutečně rovnoprávným uspořádáním práv a povinností smluvních stran, jde o návrh zcela náhodný, ničím nepodložený, o čemž svědčí i to, že ve sdělení žalovanému z 31. 3. 2022 nabízel jiný poměr než nyní (50% : 50%), a to 60 % dodávky za sjednanou cenu a nad 60 % dodávky za denní cenu. Žalobce odůvodňuje oprávněnost žaloby vznikem válečného konfliktu na Ukrajině dne 24. 2. 2022, zcela však pomíjí, že k navýšení cen plynu docházelo postupně již daleko dříve a sám žalobce na to reagoval tak, že de facto donutil žalovaného ke zvýšení dohodnuté ceny z částky 519 Kč/MWh na 1 729 Kč/MWh, tedy i když válečný konflikt vedl ke zvýšení cen plynu na trhu, docházelo k nárůstu cen postupně v řádech měsíců, neboť řádní obchodníci měli plyn rezervován, případně nasmlouván, proto návrh žalobce, aby rozhodným dnem pro změnu smlouvy bylo datum 1. 3. 2022 není opodstatněný.

5. První jednání v dané věci soud nařídil na 22. 6. 2023, při němž žalobce předložil písemné doplnění žaloby s tím, že smlouva uzavřená mezi účastníky řízení terminovala, takže svůj nárok propočetl, kdy za období od 1. 3. 2022 do 31. 12. 2022 odebral žalovaný 4 940 MWh, za což měl podle smluvních ujednání uhradit 11 866 654 Kč, žalobce za nakoupený plyn pro žalovaného zaplatil 18 633 173 Kč, takže rozdíl činí 6 766 519 Kč a 50 % z této částky, kterou by měl žalovaný doplatit, činí 3 383 259 Kč. O tuto povinnost byl doplněn žalobní petit. Jednání v dané věci bylo odročeno za účelem případné mimosoudní dohody účastníků řízení, k níž nedošlo.

6. V dalším doplnění žaloby z 26. 9. 2023 žalobce uvedl, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny postupně čtyři smlouvy o dodávce plynu. Smlouva z , datum, stanovovala cenu dané komodity podle aktuální ceny zemního plynu na burze z 12. 11. 2019 ve výši 18,35 EUR plus přirážka ve výši 2 EUR, kdy při kurzu 25,50 Kč/EUR odpovídala výsledná cena zemního plynu částce 519 Kč/MWh. Dodatek č. 1 vycházel z aktuální ceny na burze pro rok 2022 k datu 16. 12. 2021 ve výši 68,39 EUR/MWh a kurzu 25,28 Kč/EUR, kdy výsledná cena představovala částku 1 729 Kč/MWh a došlo k vypuštění přirážky coby vstřícného přístupu žalobce k žalovanému, neboť za daného stavu nebylo jeho primárním úmyslem vydělávat, a předpokládal uklidnění trhu a postupný návrat na původní cenovou hladinu. Ruská invaze na Ukrajinu přinesla významnou nejistotu v oblasti dodávek plynu, kdy velkoobchodní cena vzrostla nejvíce za posledních 15 let, v jednotlivých měsících roku 2022 dosahovaly veřejně obchodovatelné ceny plynu úrovně, na níž v historii nikdy nebyly. Změna okolností na trhu se zemním plynem měla negativní dopady do realizace smlouvy mezi účastníky řízení, nebyla předvídatelná pro žádného z nich a trvala až do ukončení smluvního vztahu. Žalobce v období března až prosince 2022 nakupoval plyn jednak od dodavatele Wingas, a to jednak fikční množství, kdy celkem šlo o 200 099 MWh v průměrné ceně 33,77 EUR/MWh a jednak denní nákupy ve výši 169 224 MWh s průměrnou cenou 123,52 EUR/MWh. Kromě toho pak došlo k nákupu dané komodity i na denním trhu OTE, a to jednak na vnitrodenním trhu, kdy bylo celkem nakoupeno 69 183 MWh s průměrnou cenou 130,54 EUR/MWh, a pak docházelo ještě k dokupům denního dorovnávacího množství ve výši 9 698 MWh v ceně 133,76 EUR/MWh. Žalobce provedl nový propočet částky, kterou po žalovaném požadoval s tím, že za odebraných 4 940 MWh, mělo být zaplaceno 11 866 654 Kč. Celkový náklad žalobce s navýšením ceny plynu v důsledku změny okolností činil 18 413 441 Kč, rozdíl 6 546 787 Kč a žalovaný by měl zaplatit 50 % z něj ve výši 3 273 394 Kč. Žalobce poukázal na to, že soud není vázán jeho žalobním návrhem a o rovnováze práv a povinností může rozhodnout podle vlastního uvážení.

7. Na toto doplnění žaloby reagoval žalovaný písemně dne 14. 12. 2023 tak, že žalobce stále neprokázal, že nastala situace opravňující jej domáhat se změny smluvního vztahu žalobou podle § 1765 a následujících občanského zákoníku, kdy žalovanému byl žalobcem dodáván plyn dlouhodobě již od roku 2015. Smlouva vždy zněla na dodávky za pevnou cenu, kdy tato praxe včetně zvykového ujednání o možné toleranci sjednaného množství dodávky plynu ±100 % byla pro žalobce obecně výhodná vzhledem ke stabilitě trhu. Dlouhodobé dodávky zároveň potvrzovaly, že množství dodávaného plynu je každoročně více méně stabilní. Zásadní změna, pokud jde o cenu plynu na trhu, nenastala až v souvislosti se zahájením válečného konfliktu na Ukrajině, jak žalobce tvrdí, nýbrž k jejímu zvýšení došlo již v průběhu roku 2021, kdy se od dubna do listopadu zvýšila z 18,33 EUR/MWh na 87,44 EUR/MWh, což vyplývá z měsíčních zpráv o obchodování s plynem zveřejněných společností , právnická osoba, ., přesto měl žalobce i pro toto období, tedy pro rok 2021, se žalovaným sjednanou pevnou cenu za dodávku plynu, a to 519 Kč/MWh, což odpovídá asi 20 EUR/MWh. Reakce žalobce na tuto skutečnost vedla k neoprávněné výpovědi smlouvy k 30. 10. 2021, kdy přestal žalovanému dodávat plyn a ten byl tak nucen zajistit si jeho dodávku u dodavatele poslední instance za částku 2 371 Kč/MWh, kdy díky neoprávněnému postupu žalobce zaplatil žalovaný za plyn v listopadu a prosinci 2021 téměř o 3,5 milionu Kč více, než by měl zaplatit podle existující smlouvy. Dodavatel poslední instance mu dodával plyn za přibližně 93 EUR/MWh, což rovněž nárůst ceny plynu již v průběhu roku 2021 prokazuje. To, že plyn rostl již v druhé polovině roku 2021, vedlo k ukončení činnosti řady dodavatelů plynu, například společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a dalších. Vývoj ceny plynu v druhé polovině roku 2021 tedy jasně signalizoval její další zvyšování, a to i bez následujících událostí, jakou byla válka na Ukrajině. Přesto žalobce za situace, kdy zvyšování cen mohl nepochybně předvídat, uzavřel na konci roku 2021 se žalovaným smlouvu na dodávku plynu, respektive její dodatek za částku 1 729 Kč pro období celého roku 2022, čímž velmi podcenil v rozporu se svou předpokládanou profesní odborností rizika uzavření smlouvy za pevně sjednanou cenu a podstoupil tedy toto riziko za situace, kdy v posledních měsících před uzavřením dodatku došlo k navýšení ceny více než čtyřnásobně a další zvyšování bylo možné předpokládat. Ztráty vyvolané tímto přístupem se žalobce snaží kompenzovat snahou po aplikaci ustanovení § 1765 občanského zákoníku na předmětný smluvní vztah, přitom na uzavření dodatku č. 1 je nutno pohlížet z pohledu odbornosti žalobce v daném oboru, dále z pohledu růstu cen plynu v průběhu roku 2021 a s tím souvisejícího ukončení činnosti řady dodavatelů plynu v daném období. S přihlédnutím k takto popsané situaci je zcela zřejmé, že pro žalobce nebyl nárůst cen v průběhu roku 2022 nepředvídatelný a podmínka stanovená § 1765 a následujícím občanského zákoníku nebyla naplněna, neboť pokud by vzal v úvahu uvedené skutečnosti, neměl se zavazovat k dodávkám za pevnou cenu, a měl možnost eliminovat riziko již samotnou smlouvou, nikoliv až následně snahou po prolomení zásady pacta sunt servanda. Pokud by soud dospěl k závěru, že základ nároku je dán, pak žalovaný nesouhlasí s návrhem žalobce 50% : 50% s ohledem na postup žalobce a všech okolností, které byly uvedeny. Za zcela neodůvodnitelný považuje žalovaný nárok žalobce na připočtení přirážky ve výši 8 EUR za MWh, kdy jde zřejmě o platbu kryjící náklady na navrhovaný způsob účtování podle denních cen, které by měl nést žalobce sám. S výpočtem žalobce nesouhlasí, neboť jediným správným údajem jeho výpočtu je množství odebraného plynu žalovaným za období od 1. 3. do 31. 12. 2022 ve výši 4 940 MWh, všechny ostatní údaje se týkají celého roku 2022 a nikoliv až období od března 2022, od něhož požaduje žalobce změnu smlouvy.

8. Další jednání ve věci se konalo dne 29. 2. 2024, při něm soud vyloučil nárok žalobce na zaplacení konkrétní částky v rámci vypořádání po žalovaném k samostatnému projednání, neboť žalobce v podání z 22. 6. 2023 nárokoval částku 3 383 259 Kč bez DPH, v podání z 26. 9. 2023 částku 3 273 394 Kč bez DPH a v tabulce, kterou ke svým podáním připojil v rámci výpočtu svého nároku uváděl částku 3 273 394 Kč plus DPH. Soud uzavřel, že jde o samostatný nárok, který byl v průběhu řízení opakovaně měněn a který podléhá poplatkové povinnosti. V rámci tohoto jednání bylo provedeno dokazování a žalobce byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení tak, aby bylo patrné, jak byl proveden výpočet finální částky, včetně ztráty žalobce, jak byla určena vážená průměrná cena nákupu uvedená žalobcem v jednotlivých tabulkách, jak byl započítán prodej plynu žalobce společnosti , právnická osoba, a proč je nárokována přirážka ve výši 8 EUR/MWh, když původní vůle účastníků bylo nepožadovat tuto přirážku za účelem zklidnění vztahů mezi nimi. Žalobce provedl doplnění žaloby podáním z 20. 3. 2024 tak, že při nezměněném celkovém odběru plynu v období března až prosince 2022 a sjednané ceně za danou komunitu ve výši 1 729 Kč/MWh, uhradil žalovaný za odebraný plyn 8 540 758 Kč, náklad žalobce na jeho dodávku však činil 11 329 843 Kč, rozdíl činí 2 789 085 Kč, takže žalovaný by u měl 1 394 542 Kč bez DPH. Pokud jde o přirážku ve výši 8 EUR/MWh, ta částečně kryla denní nepředvídatelné pohyby cen komodity na burze a denní odchylky způsobené spotřebou zákazníka v roce 2022. Před tímto obdobím nebyla přirážka kalkulována z důvodu nalezení smírného kompromisu pro vypořádání věci dohodou se žalovaným. Žalobce nesouhlasil s postupem soudu, který vyloučil nárok na zaplacení finální částky k samostatnému projednání s tím, že takovou žalobu nikdy neuplatnil, částku propočetl pouze proto, že smlouva mezi účastníky řízení k datu 31. 12. 2022 terminovala a mohl ji tak vložit do svého nároku.

9. Další jednání ve věci proběhlo dne 4. 4. 2024. Soud při něm konstatoval, že není patrné, jakým způsobem žalobce dospěl k částce 1 394 542 Kč bez DPH, k čemuž žalovaný uvedl, že nevznikl hrubý nepoměr mezi původně sjednanou cenou a cenou, za níž žalobce nakupoval a není podle něj naplněna dikce zákona, která umožňuje změnu podmínek smlouvy, neboť v dubnu 2021 činila průměrná cena plynu dle , právnická osoba, 18,33 EUR za MWh, v listopadu téhož roku už 85,26 EUR za MWh a žalobce nyní uplatňuje požadavek na navýšení v průměru na 88 EUR za MWh, což neprokazuje hrubý nepoměr, který by podle komentáře Vážného měl představovat navýšení o 50 %. Žalobce přitom uzavíral dodatek ke smlouvě v prosinci 2021, kdy mu byla známa cena plynu podle , právnická osoba, , takže otázka války nemohla hrát v daném případě tak podstatnou roli, jakou jí žalující strana přisuzuje. Pro rozporuplnost ve výpočtech žalobce mu bylo soudem dáno poučení podle § 118 a) odst. 1, 3 o. s. ř., na jehož základě došlo k dalšímu doplnění žaloby podáním z 29. 4. 2023 s tím, že kalkulace ceny plynu uvedená v dodatku č. 1 ze , datum, vycházela z tehdy známé roční burzovní ceny plynu pro rok 2022 ve výši 58 EUR/MWh, což při kurzu 25,415 Kč/EUR odpovídalo částce 1 474 Kč/MWh. Rozdíl ceny v dodatku oproti ceně na burze představoval 255 Kč/MWh, což zohledňovalo marži žalobce a náklady na odchylky pro daný obchodní případ. Burzovní cena plynu pro prosinec 2021 byla na úrovni cca 90 EUR/MWh, ale jelikož roční burzovní cena byla stanovena na 58 EUR/MWh, trh očekával, že dojde ke korekci ceny, tedy k jejímu snížení. K tomu však nedošlo v důsledku zahájení válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022. Za období od 1. 3. 2022 do 31. 12. 2022 odebral žalovaný od žalobce po zaokrouhlení 4 940 MWh plynu, za což zaplatil 8 541 260 Kč při sjednané ceně 1 729 Kč/MWh. Žalobce nakupoval plyn jednak od společnosti , právnická osoba, pro dva druhy zákazníků, jednak pro ty, kteří měli nasmlouvánu fixní dodávku plynu (zákazníci fix) a dále pak pro zákazníky otop, což byl i žalovaný, kdy část kontraktu mezi žalobcem a dodavatelem , právnická osoba, , byla vázána na denní bázi a pokud nakupoval žalovaný větší množství plynu, než bylo předpokládáno, byla odchylka obchodníka řešena nákupem zemního plynu na , právnická osoba, . Z jeho denních cen pak žalobce kalkuloval průměrnou měsíční cenu pro potřeby výpočtu reálných nákupních cen plynu ve sporném období. Hodnota 8 EUR vyjadřuje přirážku za odchylku zákazník pokud bude soud kalkulovat s denními cenami plynu dle , právnická osoba, , v případě, že by soud vycházel ze skutečně žalobcem nakoupených cen plynu v rozhodném období březen až prosinec 2022, bude žalobce kalkulovat hodnotu 0 EUR, neboť se bude vycházet z reálných hodnot nákupu plynu. Žalobce znovu provedl propočet finální částky požadované po žalovaném s tím, že jde o 3 383 455,40 Kč bez DPH.

10. Na doplnění žaloby reagoval žalovaný písemně dne 31. 5. 2024 tak, že podle něj není stále namístě prolomit zásadu občanského práva, tedy zásadu, že smlouvy mají být dodržovány, neboť žalobce doposud neprokázal základní podmínku pro prolomení této zásady, a to je nepředvídatelnost změny. Dodatkem č. 1 ke smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení došlo k navýšení jednotkové ceny za MWh z částky 519 Kč na 1 729 Kč, kdy hlavní důvod této situace bylo podle sdělení žalobce z 21. 10. 2021 to, že nebyl schopen nadále nést výkyvy nárůstu cen plynu na celosvětových trzích, a proto došlo ke zvýšení jednotkové ceny o 233,14 %. Žalobce při kalkulování jednotkové ceny vycházel z burzovní ceny plynu pro rok 2022 uveřejněné společností , právnická osoba, přesto, že z měsíčních zpráv vydávaných společností , právnická osoba, . vyplývalo, že v období od dubna 2021 docházelo ke skokovému zvýšení jednotkové ceny z 21,37 EUR až na 85,26 EUR/MWh v listopadu 2021. Tuto okolnost však žalobce nevzal v potaz a podcenil situaci, což však nemůže jít k tíži žalovaného. Pokud žalobce tvrdí, že v případě, že by soud vycházel z cen, za něž žalobce pro žalovaného plyn nakoupil, pak z žádných předložených dokladů nevyplývá, kolik plynu v jednotlivých konkrétních dnech v rozhodném období žalobce pro žalovaného nakoupil, neboť z nich lze zjistit množství plynu nakoupeného v jednotlivých měsících, nikoliv však v jednotlivých dnech. Tedy o nároku žalobce, který je vázán na denní ceny, nelze rozhodnout, neboť jej nelze kvantifikovat. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce 4x změnil výpočet finální částky v důsledku terminace smlouvy a proto byl správný postup soudu, jestliže tento nárok vyloučil k samostatnému projednání. Otázkou pak zůstává, zda v každém měsíci, který je předmětem sporu, došlo ke vzniku hrubého nepoměru znevýhodněním žalobce oproti žalovanému, když podle informací , Anonymizováno, ceny plynu kolísaly od 66,27 EUR až do 242,83 EUR/MWh. Otázkou tedy zůstává, zda je možno posuzovat smlouvu z tohoto pohledu jako celek a z jakých hodnot pak vycházet, či zda se zabývat jednotlivými měsíci trvání smlouvy. Žalobce vůbec nezdůvodnil, proč nerovnost mezi stranami má být napravena změnou smlouvy poměru 50:50, kdy žalovaný poukázal na neoprávněnost výpovědi smlouvy ze strany žalobce a následnou ztrátu žalovaného v částce 3,5 milionu Kč v důsledku vynuceného smluvního vztahu s dodavatelem poslední instance.

11. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, včetně přílohy, dodatku č. 1 k této smlouvě ze , datum, , oznámení žalobce ze 7. 10. 2021, vyjádření obou právních zástupců účastníků řízení a faktur prokazujících odběr plynu žalovaného od společnosti , právnická osoba, soud zjistil a vzal za prokázané, že dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu sjednaná na dobu určitou od 4. 12. 2019 do 31. 12. 2022, kdy na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal dodávat do odběrných míst žalovaného uvedených v příloze k této smlouvě v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022 plyn v předpokládaném množství za částku 519 Kč za MWh bez DPH. Smlouva současně sjednávala toleranční odchylku odběru ±100 % ze smluveného množství a zakazovala žalovanému vstoupit do smluvního vztahu s jiným dodavatelem plynu. Bodem 8.4 smlouvy bylo sjednáno převzetí nebezpečí změny okolností žalovaným, tedy v případě podstatné změny okolností, která založila v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr, nemohl žalovaný vůči žalobci požadovat obnovení jednání o dané smlouvě. Dne 7. 10. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že v důsledku neočekávaného nárůstu cen energií na celosvětových trzích, není schopen nést tyto výkyvy bez razantního opatření a žalovanému navrhl tři možnosti řešení situace, a to buď fakturování odběru za denní ceny na trhu od 1. 10. 2021 do konce zimního období, tedy minimálně do 31. 3. 2022 nebo umožnění odstoupení žalovanému od smlouvy nejpozději k datu 31. 10. 2021 a pokud by žalovaný neakceptoval ani jeden z uvedených návrhů, odstupuje žalobce od smlouvy k datu 31. 10. 2021. Žalovanému byla dána lhůta k vyjádření do 12. 10. 2021. Žalovaný na toto oznámení nebyl schopen ve stanovené lhůtě reagovat vzhledem k tomu, že o zásadních otázkách může rozhodovat pouze jeho kolektivní orgán, což vedlo k ukončení dodávky plynu ze strany žalobce, což žalovaný řešil uzavřením smlouvy s dodavatelem poslední instance , právnická osoba, , který mu v období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 dodával plyn za 2 371 Kč/ MWh, kdy podle přehledu faktur uhradil žalovaný za odběr plynu v listopadu 1 815 732,75 Kč a v prosinci částku 2 123 698,65 Kč. I přes shora uvedené měly obě smluvní strany za to, že k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu platně nedošlo a smlouva mezi nimi trvá a dne , datum, uzavřely dodatek č. 1 k této smlouvě, na jehož základě se žalobce zavázal k dodávce plynu ve prospěch žalovaného od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 za 1 729 Kč/MWh.

12. Z korespondence mezi účastníky řízení, konkrétně výzev žalobce z 26. 8. 2022 a 20. 9. 2022 a odpovědí žalovaného z 21. 3., 11. 4., 27. 4., 2. 9. a 21. 9. 2022, zahájil žalobce jednání s žalovaným dopisem z 10. 3. 2022, který sice k důkazu předložen nebyl, nicméně z odpovědi žalovaného z 21. 3. 2022 vyplývá, že byl vyzván k zahájení oboustranného jednání o změně obsahu smlouvy s nímž nesouhlasil, žalobce opětovně vyzval žalovaného k uzavření dodatku ke smlouvě dne 26. 8. 2022, kdy navrhoval, že 40 % objemu dodávky bude účtováno dle dosavadní ceny a 60 % za denní ceny na českém trhu s přirážkou 8 EUR/MWh a současně bude zrušena tolerance k odběru zemního plynu směrem nahoru oproti smluvnímu množství, v případě jeho překročení bude toto množství účtováno za denní ceny na českém trhu včetně uvedené přirážky. Na tuto výzvu reagoval žalovaný s tím, že je třeba návrh projednat na radě a zastupitelstvu města, žalobci bude výsledek sdělen po návratu jejich právní zástupkyně z dovolené. Po urgenci ze strany žalobce z 20. 9. 2022 mu žalovaný sdělil, že na návrh na změnu smlouvy nepřistupují.

13. Z faktur za dodávky zemního plynu žalobcem žalovanému za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 vyplynulo, že za uvedené období odebral žalovaný plyn v celkové částce 11 866 654 Kč za sjednanou cenu ve výši 1 729 Kč/MWh, za období od 1. 3. 2022 do 31. 12. 2022 bylo odebráno 4 940 MWh.

14. Z faktur o nákupu plynu žalobcem od společnosti , právnická osoba, plyne, že žalobce nakupoval od této společnosti jednak plyn v množství fix, kdy za období od března 2022 do prosince 2022 nakoupil celkem 200 099 MWh této komodity za průměrnou cenu 33,77 EUR/MWh, pro zákazníky, kteří neměli fixováno množství odběru a byli vedeni v kategorii otop (což byl i žalovaný), bylo za uvedené období nakoupeno 169 224 MWh při průměrné ceně 123,52 EUR/MWh.

15. Fakturami o nákupu dané komodity žalobcem od společnosti , právnická osoba, . a naopak o prodeji plynu žalobcem této společnosti bylo prokázáno, že za březen až prosinec 2022 nakoupil žalobce od , právnická osoba, . plyn za 17 948 787 Kč, kdy šlo o 4 595,113 MWh a za stejné období mu odprodal plyn za 13 917 011 Kč, což představovalo 5 069,22 MWh.

16. Z e-mailu společnosti , právnická osoba, z 3. 12. 2021 adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , obchodnímu manažerovi žalobce bylo zjištěno, že pro rok 2022 byla cena plynu na německé burze stanovena na 57,930 EUR/MWh, pro leden 2022 byla cena plynu na burze stanovena na 92,315 EUR, pro únor ve výši 92,415 EUR a pro březen ve výši 85,620 EUR, pro první kvartál roku 2022 ve výši 90,117 EUR, pro druhý kvartál ve výši 48,732 EUR, pro třetí kvartál ve výši 46,023 EUR a pro čtvrtý kvartál ve výši 46,878 EUR.

17. Z měsíčních zpráv o trhu s elektřinou a plynem vydaných společností , právnická osoba, . bylo zjištěno, že průměrná cena plynu za MWh činila v říjnu 2019 částku 10,49 EUR, v prosinci 2020 částku 16,38 EUR, v roce 2021 v lednu 19,28 EUR, v únoru 18,19 EUR, v březnu 18,33 EUR, v dubnu 21,37 EUR, v květnu 25,82 EUR, v červnu 29,74 EUR, v srpnu 44,74 EUR, v září 63,36 EUR, v říjnu 87,44 EUR, v listopadu 85,26 EUR, v prosinci 114 EUR, v roce 2022, v lednu 83,08 EUR, v únoru 80,77 EUR, v březnu 124,52 EUR, v dubnu 99,83 EUR, v květnu 89,07 EUR, v červnu 101,31 EUR, v červenci 173,68 EUR, v srpnu 242,83 EUR, v září 191,81 EUR, v říjnu 66,27 EUR, v listopadu 88,27 EUR a v prosinci 114,84 EUR.

18. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , obchodního manažera žalobce soud zjistil a vzal za prokázané, že do jeho pracovní náplně patří uzavírání obchodních případů, příprava smluv a celého procesu, na němž se podílí i s právníky společnosti. Pro zákazníky v tzv. otopu, kterým byl i žalovaný, stanovovali cenu dodávané komodity tak, že vycházeli z produktu CAL, kdy jde o roční produkt, který je na burze a znázorňuje rovnoměrný odběr po 365 dnů v roce. Na základě takto stanovené ceny provedou cenaři společnosti nacenění, on stanoví přirážku a takto určenou cenu nabídnou zákazníkovi. Na burze je vidět obchodovatelná cena a na jejím základě lze dělat nacenění pro zákazníky, přičemž cena na burze se mění každou minutou, a proto je stanoven výpočtový mechanismus, který tuto proměnlivost zohledňuje. K tomu se v minulosti nastavovala ještě marže v rozmezí 1 EUR až 2 EUR v době, kdy činila cena plynu 10 až 25 EUR za MWh. Záleželo také na sezóně, v níž byla smlouva uzavírána. Pokud jde o ceny plynoucí z informací OTE, žalobce s nimi rovněž počítal, ale tato cena pro ně nebyla směrodatná, neboť , právnická osoba, nebyl zásadním dodavatelem plynu pro žalobce, tím byla společnost , právnická osoba, . V době, kdy byl uzavírán dodatek ke smlouvě s žalovaným, byl trh nervózní, ale byl předpoklad, že se situace uklidní a cena na trhu klesne. Pro nasmlouvání ceny s žalovaným bylo směrodatné, že je to cena pro zimní období a rozhodující byla cena stanovená burzou pro německý trh v rozmezí 50–58 EUR/MWh. Z té vycházeli i přesto, že cena stanovená , právnická osoba, byla na úrovni přes 80 EUR/MWh, neboť předpokládali její pokles. Cílem společnosti bylo generovat zisk, takže v době, kdy byla cena plynu do 20 EUR, byla marže žalobce 1 EUR–2 EUR a díky konkurenčnímu boji dávali některému zákazníkovi i marži nižší a jestliže v říjnu 2019, kdy byla cena plynu na burze 18,35 EUR a marže 2 EUR, nasmlouvali s žalovaným odběr za 519 Kč/MWh, pak to bylo proto, že jim žalovaný říkal, že má výhodnější nabídku. Ke způsobu stanovení ceny v dodatku z prosince 2021 se svědek vyjádřit nechtěl. S ohledem na vysokou cenu plynu po zahájení válečného konfliktu na Ukrajině, kdy se v některých měsících cena vyšplhala až na 300 EUR/MWh a odchylka byla ±20 EUR, nebyli schopni nést tuto odchylku, a proto se domluvili, že po zákaznících budou požadovat 8 EUR/MWh. V tu dobu nedostávali informace ani o ceně na burze a jediným dostupným zdrojem pro obchodníky zůstaly informace od , právnická osoba, . Do zahájení válečného konfliktu byla přitom burza poměrně likvidní a byly známy ceny relevantní pro dané období. Obchodovat s , právnická osoba, museli začít proto, že po zahájení válečného konfliktu se jim nepodařilo prodloužit některé smlouvy, ale , právnická osoba, nestanovuje predikce do budoucnosti, pouze uveřejňuje ceny reálné, kdy druhý den jsou zjištěny ceny ze dne předchozího. Pro určení ceny pro smlouvu do budoucna se vychází výhradně z cen určených burzou. V době, kdy byl uzavírán dodatek se žalovaným, nechtěli někteří jejich zákazníci předplatit komoditu tak, aby ji mohli nakoupit dopředu, proto nakupovali na denní bázi, což znamenalo, že plyn dokupovali za vyšší ceny, než byly ceny před válečným konfliktem, kdy u žalovaného, který byl v kategorii otop, nemohli předpokládat výši odběru, která se každý rok výrazně lišila. Svědek potvrdil, že žalobce odprodal plyn zpět společnosti , právnická osoba, , což při výpočtu ztráty mělo být zohledněno jako rozdíl, nikoliv součet. Nervozita trhu byla způsobena tím, že v roce 2021 bylo období, kdy cena na den, měsíc i čtvrtletí byla stejná, ač komodita měla být v létě levnější než v zimě, ale na konci roku 2021 měli informaci, že dlouhodobé produkty na dva roky a delší významně klesly, kdy při stanovení ceny vycházeli cenaři žalobce z informací od společnosti , právnická osoba, , z informací na burze, ze stavu zásobníků a indikace toku plynu a z toho, že pokud cena začala klesat, trh se uklidňoval. V době uzavření dodatku s žalovaným byla cena na měsíční bázi 80 EUR a na roční 56 EUR/MWh, kdežto dva měsíce předtím byla v obou případech asi 70 EUR. Je pravdou, že sankce proti Rusku se spustily až v polovině léta roku 2022, ale v den zahájení války na Ukrajině vzrostla cena plynu na burze, tedy reakce trhu byla rychlejší než sankce. Bylo období, kdy nedostali od , právnická osoba, informace ohledně ceny a obchodníci nechtěli dodavatelům sdělovat obchodní nabídky. Žalobce mohl jít cestou ukončení dodávek, ale nechtěli ohrozit chod měst a zákazníků, proto zvýšené ceny financovali majitelé ze svého, neboť v případě ukončení smlouvy by si musel žalovaný do sedmi dnů najít jiného dodavatele, což by v době válečného konfliktu na Ukrajině bylo těžko realizovatelné, a v kladném případě jen za vysokých cenových podmínek.

19. Podle § 1765 odst. 1,2 občanského zákoníku, dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Právo podle odstavce 1dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností.

20. Podle § 1766, odst. 1, 2 téhož zákona, nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoliv z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že ji zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán. Soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce.

21. V dané věci se soud nejprve zabýval tím, zda žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na obnovení rovnováhy práv a povinností včas, kdy má za to, že lhůtu stanovenou § 1766 odst. 2 občanského zákoníku žalobce dodržel, neboť se prvně na žalovaného obrátil s návrhem na změnu smlouvy dopisem z 10. 3. 2022 s tím, že rozhodným okamžikem pro změnu tehdy považoval den 24. 2. 2022, kdy byl zahájen válečný konflikt na Ukrajině. V žalobě se pak domáhal změny smluvních ujednáních od 1. 3. 2022 do konce trvání smlouvy, tedy do 31. 12. 2022. To, že předmětnou žalobu podal k soudu až 8. 12. 2022, podle názoru soudu neznamená, že svůj nárok vůči žalovanému uplatnil opožděně, neboť citované zákonné ustanovení stanoví lhůtu, v níž může dotčená strana uplatnit své právo na obnovení jednání o smlouvě, nikoliv lhůtu, v níž musí být podána k soudu žaloba. Z písemného vyjádření žalovaného i korespondence mezi účastníky řízení vyplývá, že prvotní úkon učinil žalobce 10. 3. 2021, tedy včas.

22. Další otázku, kterou soud řešil dříve, než posuzoval samotný nárok žalobce, bylo to, zda mezi účastníky řízení trval v rozhodné době smluvní vztah, neboť žalobce smlouvu o sdružených dodávkách plynu uzavřenou mezi účastníky řízení dne , datum, fakticky vypověděl k 31. 10. 2021 písemně podáním ze 7. 10. téhož roku, kdy žalovanému oznamoval, že v důsledku podstatného nárůstu cen nasmlouvané komodity žalovaný buď přistoupí na zvýšení cen nebo odstoupí od uzavřené smlouvy a pro případ, že nevyužije ani jednu z nabízených možností, odstupuje od smlouvy ke shora uvedenému datu žalobce. Obě strany smlouvy se při jednání před soudem vyjádřily tak, že mají za to, že smlouva i nadále trvá, což pak vedlo k uzavření dodatku k této smlouvě dne , datum, a to i přesto, že na období listopadu a prosince 2021 uzavřel žalovaný smlouvu o dodávce plynu s dodavatelem poslední instance, a to , právnická osoba, a žalobce v tomto období žalovanému nasmlouvanou komoditu nedodával. Dle názoru soudu k ukončení smluvního vztahu k 31. 10. 2021 výpovědí smlouvy ze strany žalobce nemohlo dojít, neboť nebyla dodržena 30 denní lhůta stanovená § 11a) odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona), takže smlouva mezi účastníky řízení v době, která je předmětem sporu, trvala.

23. Pro možnost domáhat se změny smlouvy v důsledku změny okolností dle shora uvedených zákonných ustanovení musí být kumulativně naplněno několik podmínek. Jde jednak o podstatnou změnu okolností, nepředvídatelnost této změny a jejich neovlivnitelnost, dále vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran a konečně příčinná souvislost mezi změnou okolností a tímto zvlášť hrubým nepoměrem. Pokud jde o podstatnou změnu okolností, poukazoval žalobce na to, že v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině, který začal 24. 2. 2022, došlo k podstatnému zvýšení cen dané komodity na trhu, kdy v době uzavírání smlouvy se žalovaným, respektive dodatku ke smlouvě, nikdo ze smluvních stran nepředpokládal, že by k zahájení války na Ukrajině došlo a také nikdo nemohl tuto skutečnost ovlivnit. Nárůst ceny dané komodity vedl k hrubému nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran a mezi oběma okolnostmi je příčina souvislost. Žalovaná strana se tomuto tvrzení bránila tím, že již při uzavírání smlouvy, respektive jejího dodatku, podcenil žalobce cenu dodávané komodity, k čemuž se soud rovněž po provedeném dokazování přiklání. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že cílem podnikání žalobce v dané oblasti bylo generovat zisk, čemuž však neodpovídá smluvní ujednání ohledně výše ceny plynu za odebranou MWh, a to již při uzavírání smlouvy dne , datum, , kdy byla cena plynu stanovena částkou 519 Kč/MWh v době, kdy podle skutkových tvrzení žaloby byla cena této komodity na burze 18,35 EUR + 2 EUR marže, což při kurzu 25,50 Kč v daném měsíci činilo 518,925 Kč, z čehož vyplývá, že žalobce uzavřel smlouvu s žalovaným s nulovým ziskem, což je v rozporu s jeho obchodní politikou. Obdobně žalobce postupoval i při navýšení ceny plynu dodatkem v prosinci 2021, kdy cena na burze za listopad 2021 byla 68,39 EUR a i když byla stanovena nulová marže, pak při kurzu 25,28 Kč/EUR se jednalo o částku 1 728,89 Kč/MWh, tedy opět šlo o nasmlouvanou částku s nulovým výnosem. Slyšený svědek se k tomu, proč byla cena takto smluvena, odmítl vyjádřit a nelze tedy než uzavřít, že žalobce nacenil danou komoditu v rozporu se svými zásadami generovat zisk, respektive podcenil její nastavení, což chtěl změnit ve svůj prospěch do určité míry nátlakem na žalovaného, jemuž dopisem ze , datum, sice neplatně vypověděl smlouvu, nicméně tento krok vedl k uzavření dodatku, jímž byla cena plynu navýšena na více než trojnásobek, nehledě na to, že postupem žalobce vznikly žalovanému nepředvídatelné náklady, neboť byl v listopadu a prosinci 2021 odkázán na dodavatele poslední instance, kterému zaplatil za odebraný plyn 3 939 431 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalobce se nechoval jako řádný odborník v dané oblasti podnikání, když si smlouval ceny plynu shora uvedeným způsobem a situaci následně řešil tak, že buď bude odběratel souhlasit s vyšší cenou nebo mu smlouvu vypoví (byť nezákonně), kdy si musel být vědom toho, že tím bude žalovaný nucen přistoupit na jeho podmínky, nebude-li chtít zůstat u dodavatele poslední instance. V době uzavření dodatku ke smlouvě byl dle svědka , jméno FO, trh s plynem nervózní a bez ohledu na roční období se ceny plynu dlouhodobě držely na stejné výši, což nebylo obvyklé. Již tyto skutečnosti měly žalobce vést k náležité obezřetnosti a řádnému průzkumu trhu, jejichž cílem mělo být určení reálné ceny dané komodity, což se nestalo. Žalobce vyšel z predikce stanovené burzou pro rok 2022, ač ta neodpovídala vývoji cen v předchozím roce a negenerovala mu žádný zisk (navíc v době uzavírání dodatku byla cena plynu dle burzy na měsíční bázi ve výši 80 EUR/MWh), nezohlednil ceny dle , Anonymizováno, za předchozí čtvrtletí (87,515 EUR/MWh), nepřihlédl k cenám, za něž plyn sám nakupoval (70 EUR/MWh) a nepoučil se ani z toho, že již v roce 2019 nasmlouval se žalovaným cenu plynu na samé hranici únosnosti, což se projevilo při jejím výkyvu již v roce 2021, nikoli až v důsledku války na Ukrajině v roce 2022, kdy tato událost nepochybně změnila celý trh s plynem i elektřinou, nicméně podstatná změna v právech a povinnostech stran prvotně nastala z jiných důvodů, než bylo zahájení tohoto válečného konfliktu a to neodborným naceněním dané komodity, z čehož plyne, že není prokázána příčinná souvislost mezi změnou okolností a tímto hrubým nepoměrem. Soud přitom poukazuje i na to, že při uzavírání smlouvy převzal na sebe nebezpečí změny okolností pouze žalovaný, který navíc nemohl odstoupit od smlouvy ani ji vypovědět přesto, že byl zákazníkem v tzv. otopu, nikoliv fixním a nemohl se domáhat své ochrany stejným postupem jako žalobce, což zakládalo od samého počátku smluvního vztahu nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch žalovaného. Z hlediska dobrých mravů je třeba pohlédnout i na chování žalobce, který ač neplatně vypověděl smlouvu o dodávce plynu, předmětnou komoditu žalovanému v listopadu a prosinci fakticky nedodával, čímž mu ve své podstatě způsobil škodu ve výši 3 126 880 Kč, neboť za odebraných 1 565,608 MWh měl žalovaný žalobci při smluvené ceně 519 Kč/MWh zaplatit 812 550,55 Kč, ale dodavateli poslední instance fakticky uhradil 3 939 431,39 Kč. Už to samo o sobě lze považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy, které vyústilo v uzavření dodatku ke smlouvě, jímž se žalovaný zavázal hradit o 330 % vyšší cenu, než bylo původně nasmlouváno a ač v rámci uklidnění vztahů mezi účastníky řízení tehdy žalobce nepožadoval po žalovaném žádnou marži, nyní ji uplatňuje ve výši 8 EUR/MWh a dřívější dohodu zcela popírá.

24. Pokud jde o prokázání hrubého nepoměru v právech a povinnostech účastníků řízení, nebylo dosud judikováno, co je možné považovat za hrubý nepoměr, jenž může být důvodem pro změnu práv a povinností účastníků uzavřené smlouvy. Soud proto vyšel podpůrně ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 o přípustné výši smluvených úroků, podle něhož úroky nad 60 % jistiny jsou sjednány v rozporu s dobrými mravy a dále z § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož nesmí smluvní pokuta přesáhnout 50 % jistiny a dospěl k závěru, že hrubým nepoměrem by bylo dosažení 50% navýšení ceny komodity v průběhu trvání smluvního vztahu. Od září do prosince 2021 byla podle informací uveřejněných , právnická osoba, . průměrná cena plynu 87,515 EUR/MWh, od ledna do prosince 2022 šlo o 121,36 EUR/MWh. Rozdíl mezi rokem 2021 a rokem 2022 tedy činí 33,84 EUR/MWh, z čehož vyplývá, že nejde o nárůst vyšší než 50 % a pokud by žalobce nasmlouval cenu dané komodity s péčí řádného hospodáře, nedošlo by ke vzniku hrubého nepoměru mezi původně sjednanou cenou a cenou, za níž byl plyn od března 2022 do prosince téhož roku prodáván. Současně soud poukazuje na to, že žalobce hrubě zkreslil ztrátu na své straně v neprospěch žalovaného, neboť od , právnická osoba, plyn ve sporném období nejen odebíral, ale také mu jej prodával zpět, přesto v prvotních výpočtech prodej i nákup sečetl, ač ho měl odečíst, v dalších výpočtech výkup plynu společností , právnická osoba, vůbec nezohlednil, čímž uměle ztrátu na své straně navyšoval. Tuto okolnost soud uvádí pouze pro dokreslení chování žalobce, neboť otázka daného výpočtu byla vyloučena k samostatnému projednání, nicméně i z tohoto chování je patrné, že žalobce postupuje zcela jednostranně, rozhodně ne tak, že by chtěl napravit rovnováhu na obou stranách sporu.

25. Pokud jde o návrh žalobce, aby soud doplnil dokazování provedením znaleckého posudku ohledně výpočtu ceny plynu, soud jej považoval za nadbytečný, neboť z doložených faktur bylo možné výpočet provést a doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku by bylo nehospodárné jak z hlediska času, tak z hlediska nákladů řízení. To, že žalobce prováděl výpočty jednostranným způsobem, důvodem pro vypracovávání znaleckého posudku není.

26. Konečně jde-li o návrh žalobce na přerušení řízení do rozhodnutí Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 33 Cdo 889/2024 (jde o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 30. 10. 2023 č.j. 95 Co 102/2023–271), soud jej zamítl, neboť z obsahu podaného dovolání vyplývá, že jak soud první, tak i soud druhé instance založil své rozhodnutí na tom, že žalobce nese podnikatelské riziko, a proto si měl dopředu nakoupit pro žalovaného plyn na celé smluvené období, zatímco zdejší soud žalobu zamítl z jiných důvodů, které tak nejsou předmětem přezkumu dovolacího soudu.

27. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 49 731, které tvoří odměna za právní zastoupení stanovená dle § 9 odst. 3 písm. b) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za každý úkon právní služby, tedy za převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného z 24. 2. 2023, 16. 6. 2023, 29. 8. 2023, 14. 12. 2023, 28. 2. 2024 a 31. 5. 2024, dále 2 úkony za účast na jednání soudu dne 22. 6. 2023, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny, 2 úkony za účast na jednání dne 29. 2. 2024, za účast na jednání dne 4. 4. 2024, 2 úkony za účast na jednání soudu dne 17. 6. 2024 a za účast na jednání dne 25. 7. 2024. Celkem činí odměna 37 500 Kč, k tomu soud přiznal 12 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH ve výši 8 631 Kč.