16 C 211/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale ulice a číslo, PSČ část obce s adresou pro doručování: adresa žalovaného o zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci částku 3 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaný coby držitel anonymizováno přijímače přihlásil dne 1.11.2005 jako poplatník do příslušné evidence, v důsledku čehož mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, anonymizováno poplatek, na němž za období od října 2017 do ledna 2020 dluží předmětnou částku.

2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor, v němž navrhl zamítnutí žaloby s tím, že od 26. 5. 2016 nebydlí v bytě, kde měl anonymizováno přijímač přihlášený. Od roku 2016 žije v obec se svojí přítelkyní a zde anonymizováno poplatky řádně hradí.

3. Žalobce k odporu žalovaného uvedl, že bylo povinností žalovaného oznámit mu jakékoliv změny a bylo také jeho povinností odhlásit se z evidence, pokud v důsledku přestěhování nebyl povinen anonymizováno poplatek hradit. Jelikož tak neučinil, nenaplnil povinnosti stanovené § 8 odst. 6 zákona a je do doby odhlášení poplatníkem anonymizováno poplatku. Povinnost hradit poplatek zaniká ke dni odhlášení, nikoliv ke dni přestěhování do jiného místa bydliště. Současně se žalobce omluvil z nařízeného jednání, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

4. Z potvrzení anonymizováno z 16. 9. 2020, výzvy k úhradě z 15. 3. 2020 včetně dodejky, protokolu o provedení dražby, předávacího protokolu a dražební vyhlášky, výpisu z insolvenčního rejstříku, čestného prohlášení, rozpisu SIPA a výslechu žalovaného soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný se, coby držitel anonymizováno přijímače, přihlásil k platbě anonymizováno poplatku v listopadu 2005 na adrese adresa, přičemž v rámci insolvenčního řízení, které bylo proti němu vedeno, došlo k prodeji bytu na uvedené adrese, na jehož základě předal tento byt žalovaný dražiteli dne 26. 5. 2016. Následně si odhlásil elektřinu a plyn. Ke změně jeho trvalého bydliště s ohledem na postoj pracovníka městského úřadu nedošlo, neboť se chtěl nahlásit na ohlašovnu, což mu nebylo doporučeno. V srpnu 2016 se přestěhoval ke své přítelkyni jméno příjmení na adresu adresa žalovaného, kde je anonymizováno poplatek řádně hrazen. Výzva k úhradě dluhu mu byla žalobcem zasílána na adresu trvalého bydliště, přičemž anonymizováno poplatek je žalován od října 2017 do ledna 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Anonymizovaný odstavec 6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobu zamítl, neboť žalovaný prokázal, že od srpna 2016 žije v rodinném společenství s paní jméno příjmení na adrese adresa žalovaného. Na této adrese je přihlášen anonymizováno a je řádně hrazen anonymizováno poplatek, kdy podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se hradí vždy pouze 1 anonymizováno poplatek u osob, které žijí v rodinném společenství, což je případ žalovaného a jeho přítelkyně. Tyto skutečnosti žalovaný prokázal jak čestným prohlášením své družky, tak i rozpisem SIPA a svou účastnickou výpovědí a i když je pravda, že se neodhlásil z anonymizováno poplatku na adrese obec adresa, čímž porušil svoji oznamovací povinnost plynoucí mu ze zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, má soud za to, že zákon neumožňuje, aby 1 poplatník hradil poplatek za anonymizováno přijímač na dvou různých adresách a pokud by žalobě vyhověl, fakticky by na straně žalobce docházelo k bezdůvodnému obohacení. Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

7. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že se žalovanému nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, neboť tento byl sice ve věci plně úspěšný, ale náhrady nákladů řízení se výslovně vzdal. Proti tomu rozsudku není odvolání přípustné.