16 C 38/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený jméno advokáta, advokátem sídlem Adresa žalobce A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 13 245 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 7 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 6 245 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 8 260 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 485 Kč od 4. 3. 2026 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 210 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 13 245 Kč s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba. a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.

2. Soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř., proti němuž neměli žádných námitek, veřejně vyhlásil toliko rozsudek.

3. Ze smlouvy o úvěru, karty klienta, výpisu z účtu žalované, potvrzení o platbě, smluv o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud zjistil a vzal za prokázané, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba. a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru na částku 7 000 Kč, který měla žalovaná uhradit do 12. 3. 2025 spolu se sjednaným poplatkem ve výši 1 260 Kč a smluvenými úroky ve výši 210 Kč. Tuto povinnost však nesplnila, na dluh ničeho neuhradila. Při posouzení schopnosti žalované úvěr splatit vyšel věřitel z výpisu z jejího účtu, na němž byl k 29. 11. 2024 zůstatek 2,75 Kč, příjem od společnosti právnická osoba, jíž žalovaná poskytovala finanční služby na základě živnostenského oprávnění, činil 210,64 Kč, další platba ve výši 13 000 Kč přišla od adresa. Dne 26. 11. 2024 zaplatila žalovaná právnická osoba ověřovací platbu ve výši 1 Kč a 14. 11. 2024 částku 1 000 Kč na Anonymizováno Anonymizováno. V říjnu 2024 bylo na účet žalované od právnická osoba zaplaceno 2 505,48 Kč, v září 2024 celkem 69 033,75 Kč a v srpnu 2024 51,70 Kč. V prohlášení o svých majetkových poměrech žalovaná uvedla, že její příjem finanční specialistky činí 23 916 Kč čistého měsíčně, podniká, žije s rodiči, na služby hradí 2 000 Kč, za telefon 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve společnosti právnická osoba a poté žalobci.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, když vyšel toliko z jejího prohlášení o příjmech a výdajích, které však neověřil. Ohledně příjmu neměl aktuální výpis z účtu (poslední byl z listopadu 2024), navíc v tomto měsíci žalovaná zaplatila ověřovací platbu další úvěrující společnosti právnická osoba, na svém účtu měla zanedbatelný zůstatek a příjem od společnosti právnická osoba činil toliko 210,64 Kč. Za 6 měsíců před poskytnutím úvěru měla žalovaná vyšší příjem jen v září 2024, v srpnu, říjnu a listopadu 2024 byl minimální, za prosinec 2024 a leden 2025 nebyl zjištěn. Pokud se tedy věřitel spokojil jen s tvrzením žalované, které řádně neprověřil, porušil povinnost plynoucí mu za zákona o spotřebitelském úvěru, což dle § 87 odst. 1 způsobuje neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy, v důsledku níž jsou strany smlouvy povinny vrátit si poskytnuté plnění, tedy žalovaná je povinna vrátit vyplacenou jistinu ve výši 7 000 Kč. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

6. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal soud žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů, neboť rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem každého z nich je minimální s přihlédnutím i k žalovanému příslušenství. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jejího doručení. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zákon č.120/2001 Sb.).