16 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 630 Kč od 28. 05. 2025 do zaplacení, částku 4 070 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 770 Kč od 26. 08. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 18. 1. 1026 domáhal po žalované zaplacení 11 000 s příslušenstvím s tím, že žalovaná je majitelkou vozidla registrační značky SPZ, které nemělo v období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 a od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), kdy žalovaná částka sestává z neuhrazeného zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 6 630 Kč a 3 770 Kč a 2 x nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Současně žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek stanovených § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek.

4. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla v období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 a od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 vlastnicí osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky SPZ, VIN VIN kód, evidovaného v registru vozidel jako provozované, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění z jeho provozu. Žalobce vyzval žalovanou dne 13. 3. 2025 k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 ve výši 6 630 Kč a nákladů ve výši 300 Kč, celkem 6 930 Kč, a dne 11. 6. 2025 k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 3 770 Kč (65 Kč denně); v obou případech nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. O úhradu dluhu upomenul žalobce žalovanou dne 3. 6. 2025 a 11. 6. 2025. K zaplacení dluhu nedošlo ani na základě předžalobní výzvy učiněné právní zástupkyní žalobce dne 13. 11. 2025.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 4. 2024 a vyhlášky Ministerstva financí k provedení tohoto zákona č. 69/2024 Sb.

6. V dané věci žalobce prokázal, že žalovaná coby vlastnice shora uvedeného vozidla evidovaného v registru vozidel jako provozované neměla ve specifikovaných obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušila povinnost stanovenou v § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalobci jako zákonem určené oprávněné osobě tak vznikl podle § 45 a 46 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 odst. 1 písm. h), § 6 prováděcí vyhlášky vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu za každý den porušení uvedené povinnosti za období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 ve výši 6 630 Kč (102 dny x 65 Kč) a za období od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 3 770 Kč (58 dnů x 65), jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Ze všech důvodů uvedených výše soud žalobě jako podané po právu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává tentýž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba), tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a paušálních náhrad, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil třídenní lhůtu k plnění s povinností plnit k rukám advokátky žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákona č. 120/2001 Sb.).