16 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 630 Kč od 28. 05. 2025 do zaplacení, částku 4 070 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 770 Kč od 26. 08. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 18. 1. 1026 domáhal po žalované zaplacení 11 000 s příslušenstvím s tím, že žalovaná je majitelkou vozidla registrační značky , SPZ, , které nemělo v období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 a od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), kdy žalovaná částka sestává z neuhrazeného zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 6 630 Kč a 3 770 Kč a 2 x nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Současně žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek stanovených § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek.

4. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla v období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 a od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 vlastnicí osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , evidovaného v registru vozidel jako provozované, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění z jeho provozu. Žalobce vyzval žalovanou dne 13. 3. 2025 k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 ve výši 6 630 Kč a nákladů ve výši 300 Kč, celkem 6 930 Kč, a dne 11. 6. 2025 k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 3 770 Kč (65 Kč denně); v obou případech nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. O úhradu dluhu upomenul žalobce žalovanou dne 3. 6. 2025 a 11. 6. 2025. K zaplacení dluhu nedošlo ani na základě předžalobní výzvy učiněné právní zástupkyní žalobce dne 13. 11. 2025.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 4. 2024 a vyhlášky Ministerstva financí k provedení tohoto zákona č. 69/2024 Sb.

6. V dané věci žalobce prokázal, že žalovaná coby vlastnice shora uvedeného vozidla evidovaného v registru vozidel jako provozované neměla ve specifikovaných obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušila povinnost stanovenou v § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalobci jako zákonem určené oprávněné osobě tak vznikl podle § 45 a 46 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 odst. 1 písm. h), § 6 prováděcí vyhlášky vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu za každý den porušení uvedené povinnosti za období od 14. 9. 2024 do 24. 12. 2024 ve výši 6 630 Kč (102 dny x 65 Kč) a za období od 25. 12. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 3 770 Kč (58 dnů x 65), jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Ze všech důvodů uvedených výše soud žalobě jako podané po právu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění ve výzvě k úhradě příspěvku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává tentýž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba), tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a paušálních náhrad, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil třídenní lhůtu k plnění s povinností plnit k rukám advokátky žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).